iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezident Trump žádá konec vyšetřování ruské kauzy

Prezident v tweetu vyčetl Muellerovi, že členem jeho týmu býval agent Peter Strzok, usvědčený ze zaujatosti vůči Trumpovi. Za Strzokovým odchodem z Muellerovy skupiny totiž stálo zveřejnění textových zpráv, které si před předloňskými volbami vyměňoval se svou milenkou, advokátkou FBI Lisou Pageovou. Psal v nich o potřebě zabránit Trumpovu vítězství.

Strzok chtěl zabránit zvolení prezidenta a nikdy neměl být do vyšetřování ruského vlivu zapojen, stojí v Trumpově tweetu. „Mueller takové hochy chrání,“ napsal prezident na adresu muže, jenž v letech 2001 až 2013 šéfoval americké kriminální ústředně FBI. Pátrání po ruském vlivu na americké prezidentské volby, které vede zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller, by měl ministr spravedlnosti Jeff Sessions ihned zastavit. Na twitteru to napsal prezident Donald Trump, který odmítá podezření, že k jeho vítězství přispěla Moskva.

„Je to příšerná situace a Sessions by měl tento zmanipulovaný hon na čarodějnice okamžitě zastavit, aby to naši zemi dál nešpinilo,“ napsal Trump. Podle něj chce Mueller kolem svého vyšetřování vzbudit iluzi objektivity, ačkoli je v „totálním“ střetu zájmů.

Sám Trump Muellera podle většiny právních expertů z vyšetřování ruského vlivu odvolat nemůže. Nemůže to de facto udělat ani Sessions, jehož k tomu prezident tak energicky vyzývá. Ministr spravedlnosti už loni v březnu prohlásil, že se vzdává dohledu nad činností Muellerova týmu vzhledem k možnému střetu zájmů. Nevypovídal totiž v parlamentu pravdivě o podrobnostech svých kontaktů s ruskými diplomaty.Trump, který Muellerovo vyšetřování v posledních dnech kritizuje stále ostřeji, před týdnem debatu o zasahování Ruska do amerických voleb označil za „velký podvod“.

Sessionse, který Trumpa vehementně podporoval od samého začátku jeho prezidentské kampaně, šéf Bílého domu čím dál víc napadá a veřejně vyjadřuje lítost nad tím, že ho do své vlády povolal.

Dohled nad vyšetřováním tak převzal Sessionsův náměstek Rod Rosenstein. Právě jeho by Trump mohl k odvolání Muellera vyzvat. Pokud by Rosenstein odmítl vyhovět a místo toho sám rezignoval, může Trump po Sessionsově odvolání jmenovat úřadujícího ministra spravedlnosti, který prezidentův pokyn splní a Muellera odvolá.

Cesta k Muellerově odvolání je pro Trumpa podle amerických komentátorů o to složitější, že jakýkoli mocenský zásah do vyšetřování FBI by poslanci, demokraté i republikáni, vnímali jako krajně nežádoucí precedens. Uvažovali by v takovém případě o ústavní žalobě, která by mohla Trumpa připravit o prezidentský úřad.

ŠVÉDSKO KOUPÍ SYSTÉM PATRIOT

Švédská armáda dostala od vlády zelenou k nákupu systému protivzdušné obrany Patriot. Má zemi zajistit obranu před taktickými balistickými střelami. Na nákup čtyř baterií systému Patriot dostane armáda 10 miliard švédských korun. Současná protivzdušná obrana už podle armády nevyhovuje.

„Je to jedna z nejdůležitějších schopností, kterou musíme rozvíjet,“ uvedl náčelník generálního štábu švédské armády Karl Engelbrektson. Armáda ve čtvrtek dostala od vlády souhlas k nákupu čtyř baterií systému a zatím nezveřejněný počet střel za maximálně 10 miliard švédských korun (v přepočtu asi 24,8 miliardy korun).

Švédsko nákupem střel Patriot získá velmi výkonný zbraňový systém. Pro stejný se na jaře rozhodlo také Polsko. Žádná ze zemí ve střední, východní a severní Evropě ani v Pobaltí takovým komplexem nedisponuje. Z evropských spojenců mají Patrioty ve výzbroji pouze Německo, Nizozemsko, Řecko a Španělsko. O nákupu uvažuje Rumunsko.

Vysoce mobilní raketový systém využívající střely dlouhého doletu typu země-vzduch s operačním dosahem až 160 kilometrů. Systém Patriot začala vyvíjet americká společnost Raytheon už počátkem 60. let. Od roku 1984 je ve výzbroji armády Spojených států.Systém umožňuje likvidovat taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu i letadla.

Osvědčil se například v roce 1990 během první války v Perském zálivu, kdy chránil koaliční jednotky před iráckými raketami typu Scud. Mimo Spojené státy využívají systém Tchaj-wan, Egypt, Izrael, Japonsko, Kuvajt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Z evropských spojenců mají střely k dispozici Německo, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Řecko.

Obranný systém s antiraketami dovede detekovat, sledovat a ničit letouny včetně těch bezpilotních, řízené střely i taktické balistické střely. První dodávka se očekává už v roce 2021. Systém Patriot středního dosahu má nahradit především dosluhující systémy typu Hawk, které pocházejí z konce padesátých let a i přes řadu modernizací v průběhu let nezadržitelně zaostávají. Podle ministra obrany Petera Hultqvista už neodpovídají požadavkům současnosti.

Švédské ozbrojené síly tak podle něj nákupem Patriotů získají osvědčený systém a schopnost, kterou dosud nedisponují, tedy obranu před taktickými balistickými střelami. „Samozřejmě, nemluvíme o přímých hrozbách... takové systémy ale má Rusko,“ prohlásil Hultqvist. Švédsko ani sousední Finsko sice nejsou členy Severoatlantické aliance, po ruské anexi Krymu a akcích na Ukrajině však s NATO významně prohlubují spolupráci. Účastní se pravidelně i spojeneckých jednání a vojenských cvičení.

Od té doby ale také čelí zvýšené aktivitě ruského letectva a viní Moskvu i z opakovaného narušování vzdušného prostoru či pobřežních vod. Obě země také oficiálně kývly na dohodu, která jim v krizových situacích umožní dostat podporu a pomoc od jednotek NATO. Naopak severské země umožní v případě krize například „hostování“ aliančních letounů.

Moskva sbližování severských zemí s Aliancí dlouhodobě odsuzuje a opakovaně hrozí odvetnými opatřeními. Naposledy minulý týden ruský ministr obrany Sergej Šojgu označil posilování vazeb NATO s Finskem a Švédskem za „znepokojivé“. Kritizoval smlouvu, která umožňuje oběma zemím účast na aliančních cvičeních, a díky níž má NATO přístup do jejich vzdušného prostoru a teritoriálních vod. Šojgu tvrdí, že tyto kroky vytvářejí „větší nedůvěru“ a narušují současný bezpečnostní systém. „Tento trend jasně indikuje, že NATO se snaží všemi možnými způsoby zabránit Rusku, aby se stalo geopolitickým konkurentem,“ uvedl Šojgu.

V LABI BEZ VODY V NĚMECKU GRANÁTY A MINY

Sucho v Německu srazilo na mimořádně nízkou úroveň hladinu Labe. V korytu řeky se proto objevuje munice z druhé světové války. Teplotu vody v Baltu zase vyhnala vedra na úroveň Středomoří. Španělsku a Portugalsku hrozí o víkendu až padesátistupňová výheň. Na mnoha místech Německa by se rtuť teploměrů mohla opět vyšplhat až ke 36 stupňům Celsia. Nejvyšší teploty naměří na dolním toku řeky Rýn a ve středním Německu v širším okolí Frankfurtu nad Mohanem.

Bavorsko by mohly v pozdních odpoledních hodinách zasáhnout bouřky s vydatným deštěm. Sever a západ země však zůstane nadále bez srážek. Ochlazení meteorologové v následujících dnech neočekávají.

Hladina Labe se v Magdeburku pohybuje jen několik centimetrů nad historickým minimem z roku 1934. Postižena je tím už několik dní lodní doprava, jen s omezeními fungují například oblíbené výletní lodě v Drážďanech. Pokles hladiny odhalil na řadě míst nevybuchlou válečnou munici. Například v Sasku-Anhaltsku úřady hlásí nález granátů a min.

Stále teplejší voda v řekách začíná vadit rybám, které by mohly začít hynout. Radost mohou mít naopak turisté, kteří se letos rozhodli strávit letní dovolenou místo u Středozemního moře na Baltu. Teplota vody u německého pobřeží mezi městem Lübeck a dánskou hranicí se pohybuje mezi 23 a 25 stupni Celsia. Na francouzském Azurovém pobřeží je v současnosti teplota vody kolem 27 stupňů.

Teploty na Pyrenejském poloostrově se mohou o nadcházejícím víkendu přiblížit k 50 stupňům a prolomit tak dosavadní rekord v Evropě. Meteorologové proto varovali před lesními požáry a zdravotními riziky, kterými je horké počasí zejména pro seniory a děti.

Jak uvedl meteorolog Tyler Roys z internetové stránky AccuWeather, „mezi pátkem a nedělí mohou teploty v jihozápadním Španělsku a na jihu Portugalska vystoupat na 49 stupňů.“ Jestliže se tato předpověď potvrdí, půjde o nejvýznamnější vlnu veder za posledních 41 let. Dosavadní rekord byl zaznamenán v červenci roku 1977, kdy v Aténách naměřili 48 stupňů. Portugalsko a Španělsko ohřívá horský vzduch, který se přesouvá z Afriky dále na sever.

V NĚMECKU SEZNAMY NEPŘÁTEL

Jména, adresy i telefony více než 25 000 lidí zahrnovaly seznamy nepřátel, které si roky vedli němečtí neonacisté. Odhalily to zásahy proti krajně pravicovým skupinám. Počet jejich členů od loňska vzrostl. Černá listina s 25 000 jmény vyplula na povrch při razii ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. Lidi na seznamu měli být v „případě krize“ zabiti. Jak velké nebezpečí jim opravdu hrozilo, ale zůstává nejasné, uvedl server listu Die Welt.

Bezpečnostní složky začaly seznamy objevovat v roce 2011. O lidech na černých listinách média podrobnosti nezveřejnila. Spolkové úřady upozornily jen tři lidi, že se o ně ultrapravice zajímala. Vyplývá to z odpovědi vlády na dotaz opoziční Levice, poznamenal server listu Die Zeit. Objevení seznamů souvisí hlavně s vyšetřováním proti neonacistické skupině Národněsocialistické podzemí (NSU). Té je přičítáno deset převážně rasisticky motivovaných vražd z let 2000 až 2007. (Více čtěte zde: Neonacistka Zschäpeová dostala u soudu doživotí, zavraždila deset lidí)

Černé listiny si vedl i bývalý voják Franco A., jenž se vydával i za syrského uprchlíka. Podle obžaloby plánoval útoky na politiky, patrně s cílem, aby byly připsány přistěhovalcům, připomněl server stanice Deutsche Welle. Německá kontrarozvědka na konci července odhadla počet pravicových extremistů na 24 000. To je o zhruba 900 více než v předchozím roce. Přibývá zejména příznivců neonacistického hnutí Říšští občané, které neuznává instituce poválečného Německa. Hnutí se základnou v Bavorsku má nyní přibližně 16 500 přívrženců, což je o 6 500 více než loni.

V NĚMECKU ZNOVU PONOCNÍ

Západoněmecké město Mannheim se vrací k dávno zaniklému povolání ponocného. Nově ulicemi po setmění prochází student Hendrik Meier a kontroluje, zda je noční život ve městě bezproblémový. V konkurzu na „nočního starostu“ se Meier prosadil mezi čtyřmi desítkami uchazečů, informovala agentura DPA. „Nejdříve se vzájemně trochu očucháme,“ řekl Meier agentuře DPA před začátkem své první pracovní noci. S provozovateli zhruba 120 hospod, barů a klubů v centru města na Rýnu chce nejprve hovořit o tom, co je trápí a kde vidí šanci na zlepšení.

Spolupracovat bude Meier i s „denním starostou“ města Peterem Kurzem a obracet se na něj budou moci - nejen se stížnostmi na rušení nočního klidu - také obyvatelé Mannheimu. Právě Meier by měl fungovat jako prostředník v případě konfliktů. Soustředit by se ve své funkci nočního starosty chtěl i na problematiku obtěžování žen v nočních klubech.

„Jsem ohromně napjatý,“ odpověděl na otázku, jak se na výkon své funkce těší. Zvědavý je Meier podle svých slov především proto, že v Německu nočního starostu žádné jiné město nemá. To je i důvod, proč se do Mannheimu kvůli zajímavé nabídce z rodného Norimberku přestěhoval. Za 50 hodin práce měsíčně dostane zhruba 1 200 eur (zhruba 30 tisíc korun).

Podobnou funkci v minulosti zavedly velké evropské metropole jako Amsterodam, Londýn či Curych. Kdysi podobnou funkci zastával ponocný, který držel stráž v době, kdy ostatní lidé spali, varoval před požárem, zloději či cizími vojsky. Ponocní, kteří byli v noci zodpovědní za pořádek v obci, se museli často potýkat i s rozjařenými návštěvníky hospod a restaurací. /r/