iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Družstvo Svatopluk podá trestní oznámení na správce Monsporta?

Členové stavebního bytového družstva Svatopluk zvažují v kauze H-System podání dalšího trestního oznámení na konkurzního správce Josefa Monsporta. Některé pozemky podle nich prodával pod cenou. Například 840 tisíc metrů čtverečních udal za 17 milionů korun. O pár let později koupil investor třetinu plochy za 420 milionů. Krach společnosti H-System po sobě zanechal řadu věřitelů. Více než tisíc lidí uvěřilo, že když jí svěří své úspory, získají bydlení za Prahou. Nyní jim H-System dluží téměř miliardu korun. Podobnou pohledávku má vůči firmě i Komerční banka.

Věřitelé H-Systemu by tedy byli rádi, aby se majetek prodával v konkurzu za nejvyšší možnou cenu, ale některé transakce podle nich vyvolávají pochyby, zda tomu tak vždycky bylo. Konkurzní správce například v roce 2002 prodal 842 tisíc metrů čtverečních půdy u obcí Lichoceves a Noutonice u Prahy za 17,5 milionu korun. Byla to prý nejvyšší nabídka.

O rok a půl později koupila pozemek společnost Highbury a.s. za 170 milionů korun. Po čtyřech letech třetinu plochy získala irská firma za 420 milionů. Podle věřitelů skutečná hodnota pozemků přesáhla jednu miliardu korun. Prodej schválil konkurzní soud i věřitelský výbor. Monsport tvrdil, že šlo o ornou půdu, a proto se pozemky jako orná půda i prodávaly. K tomu se přiklonil i soud. Nesouhlasí s tím ale člen družstva Svatopluk Ivan Král.

„Byla tam fyzicky orná půda, ale bylo tam územní rozhodnutí pro zhotovení inženýrské sítě. Na drtivé většině pozemků se hned něco postavilo. Ve vedlejší vesnici Statenice se to prodalo za 12 milionů a firma Ballymore tam vybudovala luxusní domy,“ uvedl Král. Podle dokumentů, které měl iDNES.cz k nahlédnutí, se skutečně pozemky ve Statenicích prodaly za 12,5 milionu. Poté, co na ploše o výměře 70 tisíc metrů čtverečních vznikla luxusní rezidenční čtvrť, vzrostla hodnota půdy na 140 milionů korun.

Do majetku společnosti H-System spadala i vila v centru obce Lichoceves. K obyvatelnému prvorepublikovému objektu připadal i pozemek o rozloze jednoho hektaru. Nový majitel je získal za 3,2 milionu. Později ještě přikoupil přilehlé tři hektary půdy. Získal je za pouhých 500 tisíc. Vilu i s pozemky o pár let později prodal za 41 milionů.

Podobně správce konkurzní podstaty podle věřitelů naložil i s pozemky v pražské Troji nebo Libni. O prodeji majetku Monsport informoval většinou malým inzerátem v novinách a pak čekal, kdo se přihlásí do výběrového řízení. Zpravidla se našel jeden nebo dva zájemci, z nichž majetek získal ten, kdo nabídl více.

Všechny obchody schválil výbor věřitelů. V něm byli většinou zástupci firem a úřadů. Představitelé družstva Svatopluk byli z výboru v roce 2001 vyloučeni. Soud také posvětil, aby se většina majetku prodávala mimo dražbu. Z hlediska práva jsou tedy všechny transakce v pořádku. Proto věřitelé neuspěli ani v roce 2004, kdy na správce konkurzní podstaty a věřitelský výbor podali trestní oznámení. Policie celou věc prošetřovala, ale nakonec ji odložila.

Nyní Král zvažuje, že by trestní oznámení znovu podal. Věřitelé vnímají prodej majetku společnosti H-System i po řadě let jako křivdu. „Jsem naprosto přesvědčený o tom, že to bylo tunelování konkurzu. Šlo podle mě o konkurzní tunel,“ řekl člen družstva Svatopluk Martin Junek.

S cenami, za které se nemovitosti prodávaly, nesouhlasil ani viceprezident Asociace realitních kanceláří Miroslav Duda. „Majetek se prodával pod cenou. Prodeje se jevily jako silně nevýhodné. Stačí se podívat, co je na těch pozemcích teď. Není možné to srovnávat se současnými cenami, ale i tehdy se to prodávalo pod cenou a za tím názorem si stojím,“ řekl nyní Duda.

„Nejvíc mě štve, že v době, kdy se ty majetky prodávaly a lidé na to upozorňovali, tak to nikoho z politiků nezajímalo. Nikde neměli zastání. Teď to všichni řeší, když už je pozdě,“ upřesnil. Věří, že kdyby nemovitý majetek nebyl rozprodaný pod cenou, situace věřitelů by dnes byla lepší.

Monsport iDNES.cz řekl, že je to stará záležitost. „Svatopluku dochází argumenty, a tak se snaží oprašovat a recyklovat staré kauzy, za které mě v minulosti opakovaně udávali a dokonce si na poslední udání vypůjčili i senátora Jiřího Čunka. Všechny věci byly policií řádně prošetřeny, a protože byly shledány jako nesmyslné, tak byly odloženy,“ uvedl advokát.

MINISTR METNAR REZIGNACI NEPODÁ

Ministr obrany Lubomír Metnar se veřejně omluvil, že ve své diplomové práci dostatečně neuvedl všechny zdroje. Odmítl však, že by se jednalo o plagiát. Za pravdu mu daly také nezávislé posudky, i antiplagiátorský systém Theses.cz. Rezignovat na svou funkci Metnar nehodlá, o čemž už informoval i premiéra. „Rád bych se omluvil veřejnosti i autorovi publikace, ze které jsem při své diplomové práci vycházel, že jsem jej neuvedl ve svých zdrojích. Mým úmyslem rozhodně nebylo podvádět. Před více jak čtrnácti lety jsem udělal chybu, nyní se za ní omlouvám,“ řekl Metnar na úvod svého vystoupení.

„Nezávislý posudek policejní akademie i Ostravské univerzity shodně tvrdí, že má práce není plagiátem. Proto jsem se rozhodl, že rezignaci na svou funkci nepodám. Premiéra už jsem informoval telefonicky,“ dodal.

„Pan Metnar má posudky, že jeho práce není plagiát. Potvrdily mu to dvě vysoké školy včetně té, kde svou práci psal. Zároveň se k jeho práci vyjádřil autor, z jehož knihy čerpal. Ano, pan Metnar měl lépe pracovat s citacemi, ale odborníci se shodují, že diplomová práce plagiátem není. Mně to stačí. Jsem přesvědčen, že ze svého postu odcházet nemá,“ napsal iDNES.cz Babiš.

Metnara se ještě před jeho tiskovou konferencí zastala Ostravská univerzita. „Výsledkem posouzení textu je závěr, že se autor práce Lubomír Metnar nedopustil vědomého plagiátorství,“ uvedl mluvčí Adam Soustružník. „Na některých stránkách z této knihy diplomant evidentně čerpá, aniž by odkázal na zdroj. Nicméně práce je řádně uvedena v seznamu použité literatury,“ citoval mluvčí ze závěrů Ostravské univerzity.

Kontrola v systému Theses.cz identifikovala 45 případů shody, ze kterých ve 39 případech byla nalezena shoda méně než pět procent. Analýzy se zaměřily na shody s hodnotou 11 procent, které se vyskytly dvakrát, osm procent a šest procent. V každém z uvedených případů se jedná o nekorektní citování zákonů, případně podzákonných norem.

Když v úterý Česká televize upozornila, že ve své práci necitoval, jak měl, Metnar v první reakci řekl, že když analýza ukáže jeho pochybení, zváží i rezignaci. Nejméně osm stran je podle ČT úplně převzatých z knihy Petra Musílka „Trhy cenných papírů“ z roku 2002, nebo je text jen mírně upraven, aniž by bylo jasně vyznačeno, že jde o převzatý text.

„Co jsem četl, jeho diplomka i podle expertů plagiát není, protože použitou literaturu uvedl ve zdrojích. Ano, měl uvést citace. Pan Metnar si sám nechal vypracovat analýzu své práce. Počkáme si ještě na její výsledky,“ uvedl již ve středu pro iDNES.cz předseda vlády Andrej Babiš. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce premiér vyzval členy vlády, aby si sami prověřili své závěrečné práce z vysokých škol.

Dana Forišková, vedoucí Metnarovy diplomové práce, byla v hodnocení počínání ministra obrany tento týden ještě před zveřejněním posudku Ostravské univerzity přísnější než Babiš. „Když odešla paní Malá, tak si myslím, že by mělo být měřeno stejný metrem a měl by na tuto pozici rezignovat,“ řekla iDNES.cz Forišková. Vedla Metnarovu diplomovou práci „Kolektivní investování“ v roce 2004 na Ostravské univerzitě na katedřetechnické a pracovní výchovy Pedagogické fakulty. Nyní je Forišková místostarostkou Příbora za KDU-ČSL.

Oponent ministrovy diplomové práce Svatopluk Slovák napsal už před čtrnácti lety, že Metnar měl „častěji uvádět odkazy na prameny a použitou literaturu“. Kvůli problémům s opisováním diplomové práce už rezignovala ministryně spravedlnosti Taťána Malá z ANO a kvůli stejnému problému s bakalářskou prací skončil také ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál z ČSSD. Malou nahradil Jan Kněžínek a místo Krčála bude příští týden do vlády jmenována Jana Maláčová.

V BRNĚ SE PŘOU O MILIONY NA VELKOU CENU

Ministr školství Robert Plaga se střetl o miliony pro MotoGP s primátorem Brna Petrem Vokřálem. Další ročníky prestižní akce, která se v Brně jezdí už od roku 1965 a navštěvuje ji více než 200 tisíc lidí, už možná nebudou. Pořádající spolek letos zatím od státu nedostal ani korunu a desítky milionů dluží promotérovi.

]e to pikantní spor. Jako brněnský zastupitel Robert Plaga (ANO) ještě před třemi lety zvedal ruku pro záchranu MotoGP v Brně. I jeho hlas vládnoucí magistrátní koalici vedenou primátorem Petrem Vokřálem (ANO) posvětil založení nového pořádajícího spolku města a kraje.

Ten konání mistrovství světa silničních motocyklů, na které každý rok dorazí více než 200 tisíc fanoušků z celého světa, pro Brno zachránil. Jako ministr školství ovšem Robert Plaga nyní – ani ne týden před konáním letošního ročníku akce – stále neposlal dotaci několika desítek milionů korun. Ty jsou nezbytné k tomu, aby spolek byl schopen zaplatit stomilionový zalistovací poplatek španělskému promotérovi.

Spory o peníze se táhnou navzdory tomu, že hlavním vyjednavačem za spolek je Plagův spolustraník a místopředseda ANO Vokřál, kterému zbývá sotva čtvrt roku do komunálních voleb. Reálně tak hrozí, že kvůli dluhům a nesplněným slibům akci, která se v Brně koná od roku 1965, pro další roky promotér odřekne. Zájem o prestižní motoristický svátek provozovaný jen ve 14 zemích světa už projevilo Maďarsko. Polovinu letošního stamilionového poplatku už měl spolek zaplatit, zbytek po něm bude Dorna chtít těsně po závodě.

Ministerstvo nejprve po měsících mlčení minulý týden oznámilo, že místo 70 milionů, se kterými spolek v rozpočtu počítal, pošle 39 milionů korun. S tím, že zváží, že zbytek peněz případně doplatí zpětně. Nyní se však ukazuje, že i zbylé miliony mají podmínku, která je podle Vokřála nesplnitelná. „Situace je absurdní a pro mě naprosto nepochopitelná. Chtějí po nás, abychom doložili návrh vyrovnaného rozpočtu s těmi 39 miliony. To ale logicky nejde. Proč bychom pak potřebovali zbylé peníze? Manipulovat s čísly nebudeme. To by bylo na trestní stíhání,“ řekl MF DNES Vokřál. Rozpočet akce je už roky přibližně stejný.

Podle Vokřála přitom 70 milionů od státu není milodar. Předchozí ekonomická studie říká, že při MotoGP návštěvníci či pořádající týmy na daních státu odvedou zhruba 150 milionů, a je tedy v zisku. Ministr Plaga, který se křesla v brněnském zastupitelstvu v lednu vzdal, na dotaz MF DNES nereagoval. Tiskové oddělení ministerstva odpovědělo jen značně obecně a na upřesňující dotaz už nereagovalo.

„Dotace je udělována předem, a nelze tedy určit skutečný stav zejména v příjmové stránce pořadatele. Částka je pro letošní rok konečná,“ vyjádřil se náměstek pro řízení sekce sportu a mládeže Karel Kovář. Ale zároveň dodal: „Letošní ročník bude vyhodnocen na základě konečného vyúčtování Moto GP a určitě dojde k jednání.“

SOBOTKA SE U OKD OBHAJUJE, ABY NEBYL STÍHÁN?

Expremiér Bohuslav Sobotka čtyři hodiny vypovídal před parlamentní vyšetřovací komisí k okolnostem privatizace OKD. „Stát rozdával akcie tak dlouho, až přišel o majoritu v OKD, to bylo v roce 1996,“ řekl bývalý premiér. O šest let později se stal ministrem financí, když stát prodával menšinový podíl v černouhelné společnosti. Za okolnosti prodeje čelí kritice.

Menšinový podíl v OKD získala v roce 2004, v době, když byl Sobotka ministrem financí, za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest, která už část akcií držela. Bývalý premiér pochybení při prodeji menšinového státního podílu v OKD odmítá. „Jsem přesvědčen, že všechno proběhlo v souladu se zákonem,“ uvedl při příchodu na jednání vyšetřovací komise. Zdůraznil, že i Evropská komise konstatovala, že nebyly porušeny předpisy.

Kvůli privatizaci by měl být podle něj souzen ten, kdo rozhodl o tom, že stát v OKD přišel o majoritu ve druhé polovině devadesátých let. „Akcie OKD se rozdávaly zadarmo v devadesátých letech,“ uvedl expremiér. „K zásadnímu zlomu došlo před 22 lety, to byl rok 1996. Já jsem se stal ministrem financí až šest let poté,“ připomněl Sobotka. „Došlo k privatizaci logicky do rukou toho, kdo společnost kontroloval, v zájmu její stability,“ řekl Sobotka. Nikdo jiný podle něj víc nenabízel.

Firmu krátce poté získala skupina RPG Industries finančníka Zdeňka Bakaly a politici pak dlouho řešili, zda to tak nebylo dopředu připravené. Později se majitelem OKD stala firma vlastněná třemi britskými investičními fondy. Loni se černouhelná společnost dostala do insolvence, akcie nástupnické firmy v dubnu převzala státem vlastněná společnost Prisko.

Sobotka ocenil, že se parlamentní komise zabývá privatizací OKD od začátku a zejména podle něj stojí za to popsat, jak stát ztratil většinu ve firmě, aniž z toho měl byť jen jedinou korunu. Krátce se vyjádřil také k tom, jak žije po odchodu z politiky. „Žiju klidný a spokojený život, do politiky se nechci vracet,“ řekl Sobotka novinářům.

Ještě loni by přitom nejmocnějším mužem v zemi. Vedl vládu i v té době dominantní sociální demokracii. Postu šéfa strany se ale vzdal, protože chtěl dát své straně nový impuls. Do voleb šla ČSSD s triumvirátem - Bohuslav Sobotka premiér, Milan Chovanec v čele strany, Lubomír Zaorálek jako hlavní volební lídr. Ale tento experiment ČSSD nevyšel. Skončila poražená, má jen 15 poslanců a je v menšinové vládě Andreje Babiše juniorním partnerem hnutí ANO. To, že je ČSSD ve vládě s Babišem, nechtěl Sobotka nijak komentovat.

Případem privatizace OKD se zabývá také soud, podle žalobce byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy, při prodeji tedy vznikla škoda přes 5,7 miliardy korun. Soud začátkem května nepravomocně osvobodil znalce Rudolfa Douchu, který vypracoval posudek k ceně státního podílu v OKD. Osvobodil i oba bývalé místopředsedy Fondu národního majetku Pavla Kutu a Jana Škurka, kteří měli privatizaci na starosti. Podle soudu nebylo prokázáno, že je skutek trestným činem. Státní zástupce se proti tomu odvolal.

Už dopoledne vypovídal před komisí guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Co poslancům řekl, odmítl povědět. „Detaily vám sdělovat nemůžu, protože je to uzavřené. Ptali se mě na to, co si pamatuju a já sem jim řekl, co si pamatuju. Co si nepamatuju, jsem jim neřekl. Tím to skončilo,“ řekl. Rusnok byl přes rok ministrem financí v kabinetu Miloše Zemana a následně necelý rok ministrem průmyslu a obchodu ve vládě Vladimíra Špidly. Později byl premiérem úřednického kabinetu a nyní je guvernérem České národní banky.

Po Rusnokovi předstoupil před komisí bývalý ministr průmyslu Miroslav Grégr. Odešel bočním vchodem a novinářům se vyhnul. Grégr řídil ministerstvo průmyslu a obchodu ve vládě Miloše Zemana. Za týden jednání komise podle jejího předsedy Lukáše Černohorského z Pirátů vyslechla okoli patnácti svědků. Řada z nich se omluvila, nebo se jim, jako Zdeňku Bakalovi, který žije ve Švýcarsku, vůbec nepodařilo doručit pozvánku na jednání komise, která má zprávu Sněmovně dát do 12. října.

ŘEDITEL NEMOCNICE NA HOMOLCE V PRAZE REZIGNOVAL

Ředitel Nemocnice Na Homolce Ivan Oliva končí. Mluvčí ministerstva zdravotnictví portálu iDNES.cz řekla, že na funkci rezignoval. Podle České televize odstupuje ze své funkce po dohodě s ministrem Adamem Vojtěchem. Oliva se tak rozhodl po výsledcích hloubkové kontroly veřejných zakázek nemocnice. Zjištění kontroly považuje ministr za závažná.

„My jsme se sešli, protože to považuju za korektní, nad závěry kontroly, kterou provedlo ministerstvo zdravotnictví v nemocnici. Týkala se nákupu, veřejných zakázek a podobně. On se rozhodl, že ukončí to působení. Rezignoval a tím to pro mě je uzavřeno,“ řekl ministr České televizi. Jeho úřad v nejbližší době vypíše výběrové řízení na nového ředitele. Prozatím nemocnici povede primář Josef Vymazal.

„Uzavřeli jsme s panem ministrem gentlemantskou dohodu, i když po věcné stránce jsme se neshodli na vyhodnocení a interpretaci výsledku kontroly ministerstva zdravotnictví. Nemocnici jsem v říjnu 2014 převzal hluboce podinvestovanou a se čtvrtmiliardovým dluhem. Jsem přesvědčen, že jsem za téměř čtyři roky svého působení ve funkci ředitele se svým týmem odvedl dobrou práci a jako krizový manažer jsem svůj úkol splnil,“ uvedl Oliva v tiskovém prohlášení. Ve čtvrtek přinesl deník Právo informace o hloubkové kontrole, která probíhala mezi dubnem a červnem 2018 a odhalila neplatné smlouvy za více než 402 milionů korun. Nemocnice to odmítla.

Podle výsledků kontroly nemocnice neuvedla kontrakty v registru smluv a tak podle auditorů porušila zákon. Kontroloři objevili také neprůhledné a zmatečné veřejné zakázky, které nemocnice sama zadávala.

Vojtěch vedení nemocnice kritizoval již dříve. V lednu snížil managementu odměny na polovinu, protože nemocnice neukončila nákupy zdravotnického materiálu přes dceřinou firmu Holte Medical, díky které v minulosti nemusela vypisovat veřejné zakázky. Na problém upozorňovali Piráti, vedení nemocnice pochybení odmítalo. Ministr tehdy uvedl, že pokud nebude náprava do konce března, zváží personální změny.

Ředitel nemocnice Oliva na začátku roku řekl, že objednávky Holte Medical jsou na základě smlouvy uzavřené v roce 2016 a nové smlouvy nemocnice již neuzavírá. Nemocnice podle něj dál nákupy léků a přístrojů zajišťovala sama a od března měla převzít od Holte Medical i zbytek nákupů na základě výjimky. Tento postup kritizovaly Nejvyšší kontrolní úřad a ministerstvo zdravotnictví.

Ministerstvo loni v listopadu informovalo, že nemocnice přijala opatření k nápravě, všechny dceřiné společnosti měla zrušit do poloviny letošního roku. Nákup léků a zdravotnických prostředků prostřednictvím dceřiné společnosti bez výběrových řízení nemocnici umožňovala výjimka v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo ji kritizovalo i při svých kontrolách. Nejedná se o první problémy nemocnice. Obžalobě kvůli zmanipulovaným zakázkám čelí i její bývalý ředitel Vladimír Dbalý.

TRIATLONOVÝ SVÁTEK V PRAZE

Loňský první ročník byl nadmíru povedený. Ten letošní má být ještě o něco lepší. Do jeho startu už nezbývá ani 48 hodin. Ford Challenge Prague, který patří do unikátní celosvětové triatlonové série Challenge Family, se v ulicích Prahy uskuteční už tuto sobotu. Přihlášeno je na 1500 závodníků ze 45 zemí světa. A dorazí i fenomenální Javier Gómez.

Co triatlonisty v sobotu Praze čeká?

Celkem 1,9 kilometru plavání kolem Střeleckého ostrova, 90 kilometrů na kole jižně od Prahy a 21 kilometrů běhu i po náplavce. „Bude to svátek triatlonu v Čechách. Na letošní ročník se připravujeme od chvíle, kdy ten loňský skončil. Skloubit zájem institucí, partnerů a samotných závodníků je totiž náročné a u nás je to skutečný unikát. Závidí nám to i na ostatních podnicích Challenge,“ říká předsedkyně České triatlonové asociace Lenka Kovářová.

Startovní listina je oproti loňsku o třetinu bohatší. Do Prahy dorazí na 1500 závodníků, z toho skoro padesátka profesionálů z celého světa. Přijede i hvězda z největších – pětinásobný mistr světa v triatlonu a vítěz loňské série Ironman Javier Gómez.

„Jsem rád, že Javier kývl a že jsme se nakonec domluvili. Sice se známe osobně, ale stejně všechno jde přes jeho manažera. Nakonec to bylo tak, že on si vybral náš závod, ne že my jsme si vybrali jeho. I to svědčí o tom, že loňský první ročník měl ve světě pozitivní reakce. Je pro nás pocta, že si nás vybral,“ říká trojnásobný účastník olympijských her a bývalý triatlonista Filip Ospalý.

Gómez patří mezi největší triatlonové hvězdy světa. A to i přesto, že na olympijských hrách měl zatím tolik smůly. V Pekingu doběhl čtvrtý se zraněním, v Londýně bral stříbroa do Ria vůbec neodcestoval, dva měsíce před odletem spadl a zlomil si loket. Do Prahy však nyní dorazí, stejně jako obhájce triumfu Pieter Heemeryck, mistr světa v dlouhém triatlonu Pablo Dapena nebo německý reprezentant Maurice Clavel. Se zahraničními šampiony změří síly česká špička v čele s Petrem Vabrouškem, Tomášem Renčem, Lukášem Kočařem nebo Pavlem Petráskem. Mezi ženami se představí Simona Křivánková, Helena Kotopulu nebo Lenka Králová.

Z důvodu konání závodů dojde ve dnech 27. a 28. července k jistým dopravním opatřením. Výluky se týkají provozu tramvají v úseku Národní divadlo – Újezd (9, 22, 23, 41) a Národní divadlo – Palackého náměstí (17) v sobotu 28. července v čase od 0:00 do 24:00. Tramvaje budou vedeny po objízdných trasách. Dále v čase od 12:00 do 17:00 budou dočasně zrušeny zastávky BUS MHD a PID v okolí ulice Strakonická směrem do centra pro oblasti Lahovice, Lahovičky, Chuchle, Most Závodu Míru a další. Více informací naleznete na www.dpp.cz.

Z důvodu konání závodu budou uzavřeny komunikace Zborovská, Most Legií,Strakonická, Janáčkovo nábřeží Břežanské údolí, Most Závodu míru a Nádražní ulice ve Vraném nad Vltavou. Seznam všech uzavřených lokalit, ulic s částečným omezením jízdy a ulic se zákazem zastavení naleznete na www.challenge-prague.com.

„Letos mám mimořádnou formu. Kde jsem startoval, tam se mi to povedlo. Budu rád, když to v Praze potvrdím a budu se rvát o přední umístění. Pro mě je závodění domaspíše motivací než tlakem,“ usmívá se Renč. V kategorii TRY-ATHLON si bude moci trať vyzkoušet veřejnost, 116 účastníků v sobotu absolvuje svůj vůbec první půlmaraton v životě.

Závodit bude také padesát tříčlenných štafet, a také děti a mládež do 15 let. „Co se týče fanoušků, očekáváme ještě větší nárůst než u závodníků. Vidět najednou plavat více než tisíc lidí kolem Střeleckého ostrova se vám nepoštěstí každý den,“ usmívá se Kovářová. „Vstupné je zdarma, závodníci podporu diváků milují. Nechceme jim proto jakkoli bránit a iniciujeme i fandící zóny mimo Prahu na cyklistických částech.“

Zázemí závodu vznikne přes noc z pátku na sobotu. Organizační tým má pouhých sedm hodin na výstavbu celého zázemí. „Když uděláme chybu, nemůžeme ji napravit. Celá ta sedmihodinová příprava musí být hodně precizní,“ říká ředitel závodu Tomáš Vrzák.

Musí stihnout rozložit 4,5 tisíce metrů čtverečních koberců, usadit šest kilometrů plotů pro zajištění bezpečnosti závodníků. Na mostěLegií vznikne 300 metrů dlouhé cyklistické depo, o plynulost dopravního provozu se postará 900 dopravních značek a bude připraveno 20 tisíc litrů vody pro závodníky. Triatlonový svátek v Česku je připraven.

UPRCHLÍKY V BRNĚ ZAMĚSTNÁ V PIZZERII

Na prohlášení hnutí Žít Brno, že Brno zvládne přijmout několik desítek migrantů, nezareagovali jen odpůrci migrace. K názorům hnutí se přidal také majitel brněnské pizzerie. Je připraven případné uprchlíky zaměstnat. „Máme rádi své město, chceme se v něm cítit bezpečně a taky jsme věrni svým tradicím a hodnotám. A jedna z těžce vydobytých evropských hodnot je solidarita a lidskost,“ napsal na facebookovou stránku brněnské pizzerie Pizzapunk její majitel Roman Odehnal s tím, že na to právě většina lidí zapomíná.

„Takže pokud město Brno přijme některé rodiny, které utíkají před válkou, projdou celým přijímacím procesem a budou chtít v Brně zůstat, tak my v pizzerii rozšíříme otevírací dobu a díky tomu budeme schopni některé z těchto lidí zaměstnat,“ doplnil.

Podle svých slov cítil potřebu vyjádřit takto svůj názor, jako nedávno učinilo hnutí Žít Brno, které reagovalo na výzvu italského premiéra Giuseppe Conteho, když žádal o pomoc se skupinou 450 migrantů.

„Nemám s nikým problém, ani kvůli barvě kůže, ani kvůli zemi, ze které pochází,“ sdělil a podotkl, že ani není voličem Žít Brno, ale v tomto s hnutím souhlasí.

Chápe, že postoj české vlády je takový, jaký je, tedy že nechce přijímat žádné migranty. „Ale chtěl jsem to takto dát najevo, že jsem ochoten se na té
pomoci podílet. Je to o lidskosti a pochopení toho, co ti lidé museli
prožít,“ vysvětlil.

Podle něj si toto většina lidí, která ho a Žít Brno teď nazývá vlastizrádci, vůbec neuvědomuje. Hnutí dokonce kvůli svému prohlášení čelí výhrůžkám. Nenávistné komentáře se podle Odehnala objevily i pod jeho příspěvkem, ale on se o ně nezajímá.

„Svoji zemi bych nijak nezradil. Nehledě na to, že již dávno v pizzerii
pomáháme lidem, kteří žijí na okraji společnosti, rozdáváním jídla nebo tím, že sdružení Pavlač přispíváme prodejem limonády na práci s dětmi z Cejlu, a to jsou všechno Češi,“ dodal. /r/