iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump Německu: Jste v zajetí Moskvy, ruský plyn

„K čemu je NATO, pokud Německo platí Rusku miliardy dolarů za plyn a energii? Proč jen pět z 29 (členských) států dodrželo svůj závazek? USA platí za ochranu Evropy, ale pak tratí miliardy na obchodě. Musí platit dvě procenta HDP okamžitě, ne až v roce 2025,“ napsal Trump na svůj oficiální twitterový účet jen pár hodin po prvních společných jednání na vrcholné schůzce NATO.

Do Německa se ale americký prezident obul hned ráno během společné pracovní snídaně s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Německo je podle něj zajatcem Ruska a „zcela pod jeho kontrolou“ kvůli miliardovým dodávkám zemního plynu, citovaly Trumpova slova některé agentury. „Máme vás chránit před Ruskem, ale platíte miliardy dolarů Rusku. Myslím, že je to velmi nevhodné,“ citovala prezidenta například agentura AP.

Za ruského zajatce označil Německo na úvod summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. Berlín kritizoval za to, že chce od USA před Ruskem chránit a přitom „platí Rusku miliardy dolarů za plyn a energii". Ostatní spojence vyzval, aby platili na společnou obranu víc.

Trump tak narážel především na plánovanou dostavbu plynovodu Nord Stream 2, který bude po dokončení oklikou kolem Polska a Ukrajiny přivádět ruský plyn přímo na severovýchodní pobřeží Baltu. Berlín by podle Trumpa proto měl dávat okamžitě na obranu alespoň 2 procenta HDP, jak všechny státy NATO do roku 2024 slíbily. Hranici však splňují zatím jen čtyři. „Německo je bohatá země... Mohli by zvýšit (výdaje na obranu) okamžitě zítra a neměli by žádný problém,“ prohlásil.

Šéf Bílého domu pak během jednání se spojenci navrhl, aby se zavázali, že budou dávat na obranu dvojnásobek – tedy až 4 procenta svého HDP. Na dvoudenní schůzku se spojenci přijel s tím, že USA již nechtějí platit za ochranu Evropy, když přitom tratí na obchodu. Trumpova slova bezprostředně odmítla řada republikánských senátorů. Německo označili za jednoho z nejvěrnějších spojenců. Americký Senát posléze poměrem 97 proti 2 hlasům dokonce schválil nezávaznou deklaraci na podporu Aliance.

Trump se na okraj summitu sešel i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Podrobnosti jednání nejsou známé. Trump pouze novinářům řekl, že to byl velmi dobrý rozhovor. Na dotaz, zda došlo i na zmiňovaný plynovod, konstatoval, že ano, ale podrobnosti neuvedl. Merkelová zase označila po schůzce obě země za dobré partnery.

Později se Merkelová proti kritice ohradila s tím, že Německo od dob, kdy byla jeho východní část před sjednocením pod vlivem Sovětského svazu, může nyní „uplatňovat vlastní samostatnou politiku a činit samostatná rozhodnutí“. Šéf německé diplomacie Heiko Maas prohlásil, že jeho země není „zajatcem ani Ruska, ani Spojených států“. Nesouhlas s Trumpovými výpady vůči Berlínu vyjádřil také francouzský prezident Emmanuel Macron.

Stoltenberg v reakci uvedl, že shoda platí na dvou procentech. „Zaměřil bych se na to, na čem jsme se shodli. A dohodli jsme se, že zvýšíme výdaje na obranu na dvě procenta. Tím bych začal,“ uvedl. Podle pozdějšího vyjádření Bílého domu ale nešlo od Trumpa o formální návrh, ale pouze „o snahu motivovat spojence“ ke zvýšení výdajů.

Podle českého ministra obrany Lubomíra Metnara jsou Trumpova slova o zvýšení výdajů na obranu na 4 procenta HDP spíše dlouhodobým apelem. „Zvyšování obranného rozpočtu musí být plánované a postupné, nikoliv skokové. Naším nynějším cílem je splnění aliančního závazku 2 procent HDP do roku 2024,” uvedl. NATO na summitu zatím potvrdilo svůj stávající postoj vůči Rusku, přijatý po jeho anexi Krymu před čtyřmi lety a akcích na východní Ukrajině. Vztahy s Moskvou mají být i jedním z hlavních témat společné středeční pracovní večere hlav států a šéfů vlád členských zemí.

MAKEDONIE DO NATO

Severoatlantická aliance bude mít možná už za rok 30 členů. Prezidenti a premiéři zemí NATO na svém summitu v Bruselu ve středu vyzvali makedonskou vládu, aby zahájila přístupové rozhovory s Aliancí. Rozšiřování NATO o další balkánskou zemi odsuzuje Rusko. „Rozhodli jsme se vyzvat vládu ve Skopje, aby zahájila přístupové rozhovory a připojila se k naší Alianci,“ uvedli lídři zemí NATO ve společném komuniké.

Podle šéfa Aliance Jense Stoltenberga „zůstávají dveře NATO otevřené“. Spojenci na summitu podle něj přivítali dohodu mezi Aténami a Skopje o názvu někdejší jugoslávské republiky. Právě sporný název Makedonie přijetí země do NATO blokoval. Kvůli letitému sporu s Řeckem Makedonie čekala na pozvánku do NATO už od roku 2002. Prakticky šestnáct let Atény blokovaly zahájení přístupového procesu. Tvrdily, že toto pojmenování přísluší jen oblasti na severu Řecka a požadovaly, aby bývalá jugoslávská republika, která vznikla v roce 1991, užívala jiný název.

Skopje na mezinárodní scéně užívala proto název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM), pod kterým byla země na nátlak řecké diplomacie v roce 1993 také přijata do OSN. Více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i České republiky, zemi uznávalo i pod názvem Makedonská republika.

Severoatlantickou alianci založilo v dubnu 1949 dvanáct zemí – Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Spojené státy a Velká Británie. Od té doby proběhlo, podle článku 10 Washingtonské smlouvy, celkem sedm kol rozšíření, během nichž se Aliance rozrostla na současných 29 členů.

Země získala akční plán členství v NATO už v roce 1999. V roce 2008 Aliance souhlasila, že země dostane pozvánku ve chvíli, kdy spor s Aténami vyřeší. Po červnové dohodě bude nově Makedonie užívat název Republika Severní Makedonie. Stoltenberg upozornil, že po zahájení přístupových rozhovoru musí vláda ve Skopje „dotáhnout do konce“ dohodu s Řeckem a plně ji implementovat.

Součástí toho bude i chystané makedonské referendum o změně názvu. Makedonský premiér Zoran Zaev věří, že nynější pozvání od spojenců bude silným impulsem pro to, aby obyvatelé v referendu hlasovali pro. „Jde o jedinečnou historickou příležitost, buď (obyvatelé Makedonie) podpoří dohodu a pak se mohou připojit k NATO, nebo nepodpoří dohodu, ale pak se nepřipojí. Nemohou dostat obojí. Neexistuje způsob, jak vstoupit bez změny názvu,“ konstatoval Stoltenberg.

Po dokončení přístupových rozhovorů dojde k podpisu přístupových protokolů. Posléze je musí ratifikovat parlamenty všech devětadvaceti členských států. Celý proces může trvat jen několik měsíců. Například nejmladší člen Aliance – Černá Hora zahájila přístupové rozhovory v prosinci 2015. Za pouhé tři měsíce v březnu 2016 už Černá Hora podepisovala přístupové protokoly a ratifikace pak trvala do června 2017.

Pozvání země se dvěma miliony obyvatel přichází navzdory silnému nesouhlasu Ruska. Bez vazeb na Severoatlantickou alianci zůstává v regionu prakticky jen Srbsko. Albánie, Chorvatsko, Černá Hora a Slovinsko již mezi členy NATO jsou. Ruský velvyslanec ve Skopje Oleg Ščebak před časem dokonce varoval zemi před ambicemi vstoupit do NATO s tím, že by se „mohla stát legitimním cílem“, pokud by se vztahy mezi NATO a Ruskem dále zhoršovaly.

Stálý ruský zástupce při EU Vladimir Čižov označil případný makedonský vstup do NATO za „chybu, která bude mít následky“. Makedonská armáda má v současnosti jen zhruba 8 500 vojáků. Páteř výzbroje tvoří pestrá směsice obrněných vozidel a tanků ruské, německé, řecké a americké výroby. Země nemá vlastní nadzvukové letectvo. Nezávisle na dění v Bruselu ve středu podle agentury Reuters řecké úřady oznámily, že vyhostí dva ruské diplomaty podezřelé z podněcování protestních shromáždění proti novému názvu Makedonie.

ŘIDIČ TRUMPA ŽALUJE PREZIDENTA, NEZAPLACENÉ HODINY

Noel Cintron pracoval jako osobní řidič Donalda Trumpa pětadvacet let. Teď si stěžuje, že mu miliardář neplatil přesčasy. Trumpovu organizaci zažaloval za 3 300 hodin přesčasů, které údajně odpracoval za posledních šest let. Kvůli stanovám ve smlouvě nesmí podat žalobu na předcházející období, informovala agentura Bloomberg.

Trump a jeho podnik prý zneužívaly řidiče „v naprosté bezcitnosti, bez jakéhokoliv oprávnění a minimálního smyslu pro laskavost,“ napsal Cintron ve stížnosti. Bývalý řidič tvrdí, že nastoupit musel každý den v sedm hodin ráno a pracoval až do doby, kdy Trump, jeho rodina ani obchodní partneři nepotřebovali jeho služby. Prací tedy trávil až pětapadesát hodin týdně, přičemž dostával pevnoumzdu 61 700 dolarů v roce 2003, 68 000 dolarů o tři roky později a 75 000 dolarů v roce 2010.

Zvýšení platu v roce 2010 v sobě ale mělo háček. Zaměstnavatel Cintrona prý přiměl, aby se vzdal zdravotního pojištění, což Trumpovi ušetřilo skoro osmnáct tisíc dolarů. „Bezcitnost a chamtivost prezidenta Trumpa se projevuje tím, že zatímco je údajným miliardářem, ve více než dvanácti letech svému osobnímu řidiči významně nezvýšil plat,“ sdělil Cintron agentuře Bloomberg.

Cintronův právník Larry Hutcher uvedl, že řidiči je nyní 59 let a žije v newyorském Queensu. Pro Trumpovu organizaci začal pracovat asi před třiceti lety a postupem času se stal osobním šoférem nastávajícího prezidenta. Jako osobní řidič pro Trumpa pracoval do té doby, než funkci převzaly tajné služby.

„Panu Cintronovi bylo vždy zaplaceno velkoryse a v souladu se zákonem,“ sdělila Amanda Miller, mluvčí Trumpovy organizace v oficiálním prohlášení. „Jakmile vyjdou na povrch fakta, očekáváme, že nám soud dá za pravdu.“ Kromě neplacených přesčasů si Cintron také stěžuje, že mu Trumpova organizace neposkytla roční výkazy o mzdách, což newyorský zákon vyžaduje. Žalobce podle Hutchera požaduje odškodné ve výši dvou set tisíc dolarů.

Řidičovo obvinění připomíná další, které proti Trumpovi a jeho podnikům vznesli další zaměstnanci či dodavatelé. Mezi žalobci byli v minulých letech například hypoteční makléři a elektrikáři, kteří se s platem nespokojili. Minulý rok nařídil soud jednomu z Trumpových luxusních golfových rezortů na Floridě zaplatit asi 32 000 dolarů (přes 700 000 korun) dodavatelské společnosti. Ta prý nedostala zaplaceno za barvu, která byla použita na zkrášlení pozemku.

SR KOUPÍ STÍHAČKY USA

Slovenská vláda schválila ve středu nákup nejmodernější verze amerických stíhaček F-16, kterými armáda nahradí dosluhující stroje MiG-29 ruské výroby. Stíhačky F-16 kabinet premiéra Petera Pellegriniho upřednostnil před švédskými letouny JAS-39 Gripen, které používá i česká armáda. Slovensko koupí celkem čtrnáct stíhaček F-16. Hodnota zakázky včetně výcviku personálu, munice a dvouleté logistické podpory podle Pellegriniho dosáhne 1,589 miliardy eur (41,1 miliardy korun).

„Slovensko koupilo špičkovou techniku za výbornou cenu,“ řekl Pellegrini. Nabídka americké strany se příliš nelišila od konkurenční nabídky Švédska, které chtěla Slovensku prodat stroje JAS-39 Gripen, dodal premiér. Nákup nových stíhaček je největším modernizačním projektem slovenské armády v novodobé historii země. Stíhačky F-16 Block 70/72 nahradí 12 migů, které byly vyrobeny v letech 1989 až 1995.

Životnost některých motorů slovenských migů končí již letos, kontrakt Bratislavy s ruskou stranou na zajištění technické podpory pro stroje MiG-29 platí do roku 2019. První bitevníky F-16 by mělo Slovensko převzít do tří let od podpisu smlouvy, který se očekává do konce letošního roku. Pellegrini uvedl, že země bude analyzovat možnosti, zda do dodání amerických stíhaček bude Slovensko opravovat migy, nebo zda o ochranu svého vzdušného prostoru požádá některou ze sousedních zemí. Slovensko dříve uzavřelo s Českou republikou smlouvu o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru.

Podle slovenského ministerstva obrany jsou americké stroje výkonnější než gripeny, analytici však upozornili na vyšší provozní náklady amerických stíhaček. „Na základě důkladných analýz jsme vybrali to nejlepší řešení, protože jde o špičkové moderní stroje, které z hlediska ceny, kvality a způsobilostí, jakož i toho, co si můžeme jako země dovolit, nemají konkurenci,“ uvedl v tiskové zprávě slovenský ministr obrany Peter Gajdoš.

Výběr nových letounů v ČR začal v polovině 90. let, řízení na koupi strojů bylo vypsáno až v roce 2001. Nákup 24 gripenů za zhruba 60 miliard korun schválila vláda v dubnu 2002, záměr se však zadrhl v Senátu. V červenci 2003 proto kabinet rozhodl, že si ČR stíhací letouny pronajme. Česko si nakonec od Švédska na deset let pronajalo 14 gripenů za zhruba 20 miliard korun. V roce 2014 ČR a Švédsko podepsaly dodatek ke smlouvě, kterým se prodloužil pronájem gripenů do roku 2027 s opcí na další dva roky. V letech 2015 až 2027 dá stát na financování nadzvukového letectva 21,4 miliardy korun.

Dodal, že americká nabídka byla pro Slovensko nejvýhodnější z hlediska všech parametrů. Rozhodnutí o výběru stíhaček nepředcházela veřejná diskuse. Neutajovanou část materiálu o nákupu strojů ministerstvo obrany zveřejnilo teprve v úterý večer. Slovensko začalo vyjednávat se Švédskem o pronájmu gripenů již v roce 2015, později Bratislava dostala nabídku na dodávku amerických stíhaček.

Modernizace slovenské armády se dlouhodobě potýká se zastaralou technikou. Bratislava již nakoupila víceúčelové vrtulníky a dopravní letadla, chystá se obstarat například i bojová obrněná vozidla. Kromě nákupu stíhaček schválil Pellegriniho kabinet také plán na obstarání sedmnácti vojenských radarů za 155 milionů eur (čtyři miliardy korun).

Slovensko dříve slíbilo, že bude postupně navyšovat výdaje na obranu až na cílovou hodnotu dvou procent hrubého domácího produktu, jak to pro zemi vyplývá z členství v NATO. Z bývalých komunistických zemí mají ve své výzbroji letouny F-16 také Rumunsko a Polsko, letos rozhodlo o jejich pořízení z druhé ruky z Izraele také Chorvatsko. Stroje JAS-39 Gripen má kromě České republiky i Maďarsko.

SEEHOFER VTIPKOVAL O DEPORTACI MIGRANTŮ

Německý ministr vnitra Horst Seehofer si v úterý při představování plánu pro zvládnutí migrace zažertoval na adresu deportovaných Afghánců. Na jeho 69. narozeniny jich totiž Německo stejný počet vyhostilo. „Ten let jsem nerezervoval já,“ smál se Seehofer. Žadatelé o azyl deportovaní minulou středu jsou zatím největší skupinou, kterou Německo vrátilo do Afghánistánu během jednoho letu. Země slíbila, že urychlí vyhošťování v případě lidí, kteří na její území vstoupili nebo zůstali bez povolení. Afghánistán přitom není kvůli stále probíhajícím bojům mezi vládními silami a Talibanem považován za bezpečnou zemi k návratu, píše BBC.

Agentura DPA uvedla, že afghánští úředníci obviňují Německo z nedodržení dohodnutých pravidel, podle kterých je možné najednou deportovat maximálně 50 lidí během jednoho letu. Z celkem 69 migrantů jich 51 bylo deportováno z Bavorska, tedy Seehoferova domovského státu. Jeden z deportovaných Afghánců spáchal tuto středu sebevraždu. „Obdrželi jsme dnes ráno od afghánských úřadů potvrzení, že jeden z pasažérů repatriačního letu byl nalezen mrtvý v kábulské ubytovně,“ uvedl mluvčí německého ministerstva vnitra. „Podle afghánských úřadů šlo o sebevraždu,“ dodal mluvčí.

Seehoferův komentář přišel ve chvíli, kdy představoval nový plán na zřízení tranzitních center pro migranty, se kterým však nesouhlasí koaliční SPD ani opozice.„U příležitosti mých 69. narozenin - a já jsem si to neobjednal - bylo deportováno 69 lidí zpátky do Afghánistánu,“ uvedl Seehofer. „To je o mnoho víc, než je obvyklé,“ hodnotil.

Ministrovy výroky si vysloužily vlnu kritiky na sociálních sítích. Lidé nejčastěji vyjadřovali znechucení či nesouhlas s jeho postojem vůči migrační politice, objevily se také hlasy volající po jeho rezignaci. „Je to nechutné a necitlivé! Některým z těch lidí hrozí nebezpečí hned po přistání v Afghánistánu. Pokud jim Seehofer nemůže zaručit bezpečnost, neměl by o tom alespoň žertovat,“ píše rozčílená žena na Twitteru.

„Federální ministerstvo vnitra je, mimo jiné, odpovědné za modernizaci státu a administrativy. Pokud v moderním Německu vyhošťujeme uprchlíky do válečných zón jako narozeninové dárky, něco je vážně špatně,“ rýpla si do ministra další uživatelka. Seehofer od začátku prosazuje zřizování tranzitních center, ve kterých by se přímo na hranicích odehrávalo celé azylové řízení a kde by měly své zástupcepříslušné úřady a soudy. Tento plán ale nezískal podporu koalice ani jednotlivých spolkových zemí. Podle Seehofera je hlavní, aby byl zajištěn pořádek a zaručena humánnost. Klíčová je pro něj ochrana vnějších hranic Evropské unie.

VATIKÁN URČÍ, CO SE ŠPATNÝMI KOSTELY, ODSTRAŠUJÍCÍ PRAHA

Vatikán vydá směrnice pro náležité využívání vysloužilých kostelů. Nemají končit jako diskotéky, tělocvičny nebo zmrzlinárny. Jako odstrašující případ proměny uvádí pražský kostel přeměněný v noční klub s erotickým programem. V platnost by měly nové směrnice vejít na podzim.

Vatikán pracuje na směrnicích, které mají katolickým diecézím pomoci s nalezením vhodného využití kostelů, kterých se potřebují zbavit. Vatikánské ministerstvo kultury v listopadu uspořádá ve spolupráci s římskou jezuitskou Gregoriánskou univerzitou a italskou biskupskou konferencí mezinárodní setkání, které se má zabývat způsobem prodeje kostelů a nakládáním s majetkem.

Akce se má konat pod heslem „Bůh už tu nepřebývá?“ Vatikánský ministr kultury Gianfranco Ravasi novinářům řekl, že mnohé diecéze v Evropě, Severní Americe a Austrálii mají víc kostelů, než potřebují nebo než dokážou udržovat. Důvody jsou sekularizace společnosti, méně katolíků navštěvujících kostely a také finanční limity.

Vatikán však chce mít jistotu, že tyto objekty si zachovají určitou duchovní, kulturní a společenskou hodnotu, zdůraznil Ravasi. Tomu podle něj může kostel dostát, pokud je využíván rozumně, například pro pastorační práci nebo kulturní a společenské akce. Možné je také využití coby knihkupectví nebo knihovny, domnívá se kardinál. „Ale udělat z toho zmrzlinárnu? To by šlo těžko,“ poznamenal Ravasi.

Jako příklad jednoznačně nesprávného způsobu zbavení se druhdy posvátného místa uvedl Ravasi jistý pražský kostel, který byl přeměněn na noční klub. Ravasi konkrétní pražský kostel nejmenoval. Svého času ovšem vyvolal pozornost médií odsvěcený kostel sv. Michaela Archanděla v Praze 1, ve kterém po určitou dobu působily hudební kluby, patrně i s erotickým programem.

Podle dostupných informací je objekt v současnosti prázdný. V minulosti již byly několikrát představeny projekty na jeho opravu a změnu užívání. „Majitelem je stále stejná firma Michal Praha, která má stavební povolení v právní moci, ale padlo odvolání, které se řeší u soudu, a proto se stále s přestavbou nezačalo,“ řekla ve středu mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.

Připouští, že dřívější využití kostela nebylo důstojné. „Firma Michal Praha se ve svém plánu přestavby chce přiblížit vzhledem původnímu stavu, aby odkaz památky byl zachován. Jeho využití by mělo být pro kulturně-společenské účely, což Praha 1 ocenila,“ doplnila. Ožehavý je problém znesvěcení bývalých kostelů zvláště v Itálii, která má obrovské množství umělecky významných kostelů a příliš málo zdrojů na jejich údržbu. To se týká například kostelů poničených častými zemětřeseními.

Dalším důležitým kritériem pro převedení kostela na nového majitele má být podle Vatikánu záchrana uměleckých předmětů, jimž hrozí, že by je představitelé církve mohli rozprodat. Podle nových směrnic je mají umístit v muzeích jednotlivých diecézí a kostely mají předat k novému využití pokud možno holé. Vatikán rozeslal návrh směrnic jednotlivým biskupským konferencím a hodlá je uvést do konečné podoby na mezinárodní konferenci 29. a 30. listopadu v Římě. Vatikán rovněž chystá výstavu fotografií úspěšně přeměněných kostelů. /r/