iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Změny ve znaleckém zákoně, zvýší se i honoráře?

Současný návrh zákona o znalcích a tlumočnících zřejmě dozná značných změn. Dnes se na tom dohodli poslanci ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny. Podle zpravodajky a exministryně Heleny Válkové je třeba například změkčit navrhované trestání znalců nebo zvýšit hodinové odměny. Válková poslance informovala o schůzkách, které měla se zástupci znalecké obce.

Ti dlouhodobě návrh ministerstva spravedlnosti kritizují pro jeho tvrdost. Nelíbí se jim ani to, že návrh, který zatím prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, zvýhodňuje znalecké ústavy na úkor samostatných znalců. „Pokud bychom návrh přijali v současné podobě, skutečně si myslím, že by došlo k ochromení znalecké činnosti. Přesvědčili mě o tom znalci při vzájemných schůzkách. Hrozila rezignace velké části z nich,“ uvedla místopředsedkyně výboru.

Podle exministryně počet znalců i ústavů dlouhodobě klesá a pokud by byl zákon přijat v současné podobě, reálně hrozí jejich další úbytek. Komplexní pozměňovací návrh by tak měl ubrat v tvrdosti trestů za pochybení znalců. Současná výše by totiž mohla být likvidační. Na kvalitu posudků by také měla dohlížet pouze jedna instituce. Pokud by to bylo ministerstvo spravedlnosti, zatížilo by to rozpočet částkou zhruba 18 milionů korun ročně, upozornil náměstek Jeroným Tejc. Ten připomenul i to, že důležitý bude i postoj nového ministra spravedlnosti k návrhu i poslaneckým změnám.

Hodinová sazba pro znalce by se měla podle Válkové zvýšit na 500 až 700 korun. „Musí to ale jít ruku v ruce se zvýšením kvality posudků,“ dodala.

Současný návrh by pro nové uchazeče měla zavést vstupní odborné zkoušky, u stávajících znalců chce přezkoumávat jejich posudky. Zvyšuje také odměny za posudky a zpřísňuje požadavky na znalecké ústavy. Definuje i odpovědnost znalců za škodu a ukládá jim povinné pojištění. Zákon by také měl znovu zavést předkládání posudků stranami v řízení před civilním soudem má být znovu podmíněno souhlasem všech účastníků řízení. I tento paragraf by měl být podle Válkové ve finální verzi zákona vypuštěn. „Jsme připraveni ustupovat,“ komentoval návrhy poslankyně náměstek ministerstva pro legislativu Michal Franěk, ceskajustice.cz

KANDIDÁTEM NA SOUDCE NS USA KAVANAUGH

Kandidátem prezidenta Donalda Trumpa na soudce Nejvyššího soudu Spojených států se stal Brett Kavanaugh. Prezident svůj výběr oznámil v noci na dnešek SELČ v přímém přenosu z Bílého domu. Pokud třiapadesátiletého soudce federálního odvolacího soudu americký senát schválí, vychýlí se poměr hlasů v nejdůležitější americké soudní instituci, která má devět členů, ještě více ve prospěch konzervativců.

„Dnes večer mám tu čest a výsadu oznámit, že nominuji do Nejvyššího soudu Spojených států Bretta Kavanaugha,“ oznámil prezident Trump. „V Americe není nikdo, kdo by byl pro tuto pozici kvalifikovanější a kdo by si ji více zasloužil,“ dodal prezident. Kavanaugha označil za „jeden z nejlepších a nejbystřejších právnických mozků naší doby“.

Kavanaugh prezidentovu nominaci přijal. V projevu uvedl, že soudce nejvyššího soudu podle něj musí být nezávislý a „musí zákony vykládat, nikoliv zákony vytvářet“.

Kavanaugh od roku 2006 působí jako soudce odvolacího soudu federálního distriktu hlavního města Washingtonu. Dříve pracoval jako poradce Kennetha Starra, který vedl vyšetřování případu intimního vztahu bývalého prezidenta Billa Clintona se stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou. Za prezidenta George Bushe mladšího působil Kavanaugh v Bílém domě. V 90. letech pracoval i pro soudce nejvyššího soudu Anthonyho Kennedyho, kterého by mohl nahradit.

Už loni Trump prosadil do nejvyššího soudu konzervativce Neila Gorsucha. Druhou možnost ovlivnit složení instituce dostal poté, co 81letý soudce Kennedy oznámil po třiceti letech ve funkci svůj odchod na odpočinek.

Umírněný konzervativec Kennedy, kterého nominoval v 80. letech prezident Ronald Reagan, se zapsal do dějin americké justice například tím, že se v kauzách rozhodujících o právech sexuálních menšin či legálnosti potratů přiklonil na stranu liberálů jako rozhodující hlas. Kavanaugh by mohl podle pozorovatelů v případě, že jej Senát USA schválí, vychýlit poměr hlasů u nejvyššího soudu ještě více ve prospěch konzervativců. Funkce soudce nejvyššího soudu je doživotní, a Kavanaugh by tak mohl dostat příležitost ovlivňovat rozhodování nejdůležitější soudní instance v USA na desítky let.

Kavanaugh je podle agentury DPA považován za příznivce doslovného výkladu americké ústavy. To by mohlo být trnem v oku například odpůrcům střelných zbraní. Příznivci jejich nošení se totiž odvolávají právě na doslovný výklad ústavního práva na sebeobranu.

Trumpova kandidáta musí ještě potvrdit senát, ve kterém mají v současnosti republikáni 51 a demokraté 49 křesel. Jelikož se však těžce nemocný republikánský senátor John McCain už několik měsíců hlasování neúčastní, bude muset Kavanaugh bojovat o každý hlas. Pokud totiž budou hlasovat demokraté jednotně, mohl by jediný republikán potvrzení Trumpova kandidáta zhatit.

Pozornost se upíná především na republikánské senátorky Susan Collinsovou a Lisu Murkowskou, které jsou na rozdíl od většiny svých republikánských kolegů liberálnější v otázce potratů. Collinsová už avizovala, že se postaví proti jakémukoli kandidátovi s ultrakonzervativními názory, zejména pokud jde o interrupce. V této citlivé otázce zatím v USA platí precedenční rozhodnutí z kauzy Roeová versus Wade z roku 1973, které potraty de facto legalizovalo.

PORUŠENÍ PRÁV OBČANŮ, ÚŘADY UKAZUJÍ DOCHÁZKOVOU EVIDENCI

Přítomnost úředníka v úřadu zveřejnění jeho docházkové evidence on-line nezaručuje, vyřízení záležitosti občana rovněž ne. Divák, který sleduje on-line, kdo jmenovitě je nebo není přítomen na pracovišti úřadu, se ze zveřejněných seznamů nedozví nic o důvodech nepřítomnosti lidí. Praktiku městských úřadů odsoudil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Situací zaměstnanců městských úřadů , jejichž docházka z elektronické evidence je vysílána on-line neurčitému okruhu diváků na internetu, se zabýval Úřad pro ochranu osobních údajů na základě podnětu. „Úřad se v návaznosti na podnět, který obdržel, zabýval postupem města, které na svých webových stránkách zveřejňuje informace o přítomnosti zaměstnanců městského úřadu na pracovišti. To vše s odkazem na zajištění transparentnosti činnosti města a dostupnosti služeb občanům. V tomto konkrétním případě je vedle standardních informací o úředních hodinách a úředních osobách na webu zveřejněn jmenný seznam zaměstnanců městského úřadu s ukazatelem přítomnosti každé jednotlivé osoby na pracovišti (barevně je odlišeno, kdo je přítomen a kdo není) na základě informací automaticky přebíraných z docházkového systému,“ informuje o šetření ÚOOÚ.

Úspěšný byl hned první pokus zjistit, která města tuto praktiku provozují. Zaměstnance, kteří se právě nacházejí nebo nenacházejí na pracovišti v úřadě lze jednoduše vygooglit. Hned napoprvé se objeví elektronický docházkový systém města Turnov a systém města Semily.

Sledujte on-line, kde jsou úředníci v Semilech

Město Turnov se nijak netají tím, že on line vysílá veřejně evidenci docházky. K tomu úřad upozorňuje: „Krátkodobé nepřítomnosti (porady, sjednané schůzky, místní šetření, pochůzky v rámci úřadu a jeho budov, města) nejsou v přehledu zohledněny.“
Pak ale takový systém neplní deklarovaný účel. Přítomnost zaměstnance v úřadě pro občana není definitivně jistá a jeho nepřítomnost není zdůvodněná.

Další město, které provozuje tuto praktiku, je město Semily. Jde o nekomentovaný jmenovitý seznam úředníků, kteří jsou právě přítomni a kteří přítomni nejsou. Data se aktualizují po deseti minutách. Divák tak může sledovat takřka on-line, kdo je v místě pracoviště a kdo tam není, kdo odešel a kdo přišel.

Divák jen zjišťuje, kdo je a kdo není na místě

Podle Úřadu pro ochranu osobních dat je nepochybnou povinností obce zajistit výkon zákonem svěřené agendy v úředních hodinách, které obec stanoví. „Takto stanovený účel – informování veřejnosti o dostupnosti služeb – však lze primárně naplnit i bez zpracování osobních údajů z docházkových a personálních systémů, tedy bez zásahu do práva na ochranu soukromí zaměstnanců obce,“ uvádí ve zprávě k tomuto jevu ÚOOÚ.

Zveřejnění informace o přítomnosti zaměstnance navíc nevede k vyšší informovanosti veřejnosti, upozorňuje Úřad pro ochranu osobních údajů: „Občan z uvedeného pouze zjistí, že konkrétní zaměstnanec je v danou chvíli přítomen v zaměstnání. Systém ovšem nezaručuje přítomnost zaměstnance po celou pracovní dobu, resp. po dobu úředních hodin, kdy se občané na úřad obracejí.“

Jde o zásah do života a soukromí lidí

Poté ÚOOÚ k podnětu uzavírá: „Na základě výše uvedeného zjištění je pak dle Úřadu opodstatněný závěr, že předmětné zpracování osobních údajů představuje nedůvodný zásah do práv subjektů údajů (zaměstnanců) na ochranu jejich osobního a soukromého života a není proto v souladu se základními zásadami vyjádřenými v čl. 5 obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Informace o tom, že určitý zaměstnanec je či není právě v zaměstnání, nepochybně spadá do sféry osobního života tohoto zaměstnance. Zveřejnění této informace (nadto neomezenému okruhu příjemců) je pak nutno vždy zvážit a zdůvodnit nezbytnost takového kroku ve vztahu ke sledovanému účelu.“

Podle ÚOOÚ není zveřejňování přítomnosti lidí v práci vhodné ani s jejich souhlasem kvůli nerovnému postavení zaměstnavatele a zaměstnance, když souhlas zaměstnance v tomto vztahu není svobodný.

Proč nezavedou formuláře?

Podle závěru Úřadu pro ochranu osobních údajů jde rovněž o neschopnost předmětných městských úřadů řešit situaci jinak: „Závěrem lze shrnout, že k zajištění výkonu veřejné správy a informování občanů o svých úředních agendách, disponuje obec řadou administrativních a informačních nástrojů, od zveřejnění statických informací o úředních hodinách a pracovních kontaktech až po automatizovaná zpracování objednávkových a dotazových formulářů. Automatické přebírání a zveřejnění osobních údajů z docházkového systému zaměstnanců však mezi takové nástroje s ohledem na právo na ochranu soukromí a ochranu osobních údajů nepatří,“ uzavírá Úřad pro ochranu osobních údajů, ceskajustice.cz

PIRÁTI ZAŽALOVALI VÝSTAVIŠTĚ PRAHA

Piráti podali správní žalobu na městskou společnost, která spravuje holešovické Výstaviště. Společnost totiž ignoruje zákon o svobodném přístupu k informacím a nechce jim poskytnout smlouvy, které si vyžádali. Hned několik budov si tu pronajímá například podnikatel z ANO Vojtěch Rivola, který Výstaviště ovládá. Za jakých podmínek však společnost zveřejnit nechce.

Už je to tu zase. Společnost, kterou plně vlastní Praha, nechce Pirátům poskytnout smlouvy. Společnost Výstaviště Praha, a.s. pirátskému zastupiteli na žádost o informace ani odpověděla.

Pirátský zastupitel Adam Zábranský si na počátku dubna vyžádal několik smluv. Byly to smlouvy na provoz restauračních zařízení v areálu, smlouvy týkající se chystané akce Praguecon a smlouvy s členy představenstva společnosti. „Všechny smlouvy se týkají něčeho, kde máme podezření na nekalosti. Pronájem hned několika čerstvě zrekonstruovaných restaurací v areálu získal podnikatel z ANO Vojtěch Ryvola. Tedy politik strany, která Výstaviště ovládá. O tom, že smlouvy týkající se PragueConu mohou být pro město nevýhodné, se nyní píše i v médiích. A také jsem chtěl zjistit, kolik berou za svou nečinnost lidé, které ANO a ČSSD dosadilo do představenstva společnosti,“ vysvětluje Adam Zábranský svou žádost.

Výstaviště se ale rozhodlo jeho žádost úplně ignorovat. Protože informace neposkytlo do 15 dnů, jak ukládá zákon o svobodném přístupu k informacím, podal Adam Zábranský stížnost na nečinnost. Ani na tu společnost nereagovala. „Snažil jsem situaci vyřešit po dobrém. Poslal jsem představenstvu Výstaviště ještě další dopis, ve kterém jsem je vyzval, aby mi smlouvy poskytli. Když jsem ale z jejich strany zaznamenal jen další hluboké mlčení, nezbyla mi jiná možnost, než podat správní žalobu,“ kritizuje nečinnost Výstaviště Zábranský. Piráti již dříve upozornili na to, že Výstaviště utajuje informace, které by mělo dle zákona zveřejňovat.

Výstaviště je tak po několikaletém ovlivňování ze strany ANO a ČSSD očividně v rozkladu. Společnost porušuje zákon o registru smluv i zákon o svobodném přístupu k informacím, uzavírá pochybné smlouvy a z plánované a potřebné revitalizace areálu se neudělalo nic. “Představenstvo utajuje smlouvy před dozorčí radou, pražská koalice na Magistrátu to odmítá řešit. Když se zastupitel chce seznámit s informacemi, úplně ho ignorují. My, Piráti, prosazujeme, aby dozorčí rady a představenstva městských firem byly obsazovány na základě průhledného výběrového řízení. Kdyby ve funkcích seděli odborníci a ne straničtí trafikanti, tohle by se nedělo,“ uzavírá pirátský kandidát na primátora Zdeněk Hřib. Adam ZÁBRANSKÝ, předseda pirátského klubu v pražském zastupitelstvu