iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Rakousko kontroluje uprchlíky na hranicích s Itálií

Kontroly přicházejí po více než týdnu vyhrocených slovních přestřelek a jednání mezi Německem, Rakouskem a Itálií o způsobu, jak zabránit „druhotné nelegální migraci“ z Apeninského poloostrova přes Rakousko do Německa. Přesto podle rakouských úřadů kontroly nemají s tímto problémem nic společného a jejich prvotním cílem není vyhledávat migranty, kteří se snaží dostat z Itálie do Německa. Důvodem je summit ministrů vnitra členských zemí EU, které Unii předsedající Rakousko hostí 12. až 13. července v Innsbrucku.

Čeští turisté se při cestě z Itálie do Rakouska budou muset v příštích dnech obrnit trpělivostí. Rakousko totiž od úterý do pátku zavádí hraniční kontroly v Brennerském průsmyku. Klíčovou spojnici mezi severem a jihem Evropy v těchto týdnech využívají stovky tisíc turistů, kteří míří na dovolenou k moři nebo naopak od moře domů.

„Budeme především hledat osoby, které by mohly mít v úmyslu narušit tuto akci,“ uvádí rakouská policie. Obnovení hraničních kontrol, které se vedle Brenneru ve směru z Itálie týká i hranice s Německem u Kufsteinu, neznamená obnovení přechodů, ale jen „vizuální kontrolu“. Tedy svedení aut do jednoho pruhu, kde budou projíždět rychlostí 30 kilometrů v hodině. I to ale může vytvořit obří zácpy. Podle rakouských médií jsou opatření také „zkušebním krokem“, kdyby se Rakousko rozhodlo hranici s Itálií uzavřít.

Člověk se musí podívat dvakrát na mapu, aby se po nedávné berlínské vládní krizi kolem migrace ujistil, že Německo opravdu nesousedí s Itálií. Tedy zemí, do níž proudí stále nejvíce nelegálních migrantů z celé Unie. Migrantů, již se pak často snaží dostat do Německa.

Právě „druhotná migrace“, tedy skutečnost, že lidé, kteří přišli do EU přes země na jižní hranici schengenského prostoru, žádají o azyl v Německu, byla příčinou zmíněné německé vládní krize. A zavinila také napětí na summitu Evropské unie, který na konci června málem skončil kvůli sporu s italskou vládou absolutním krachem.

Vše zachránily vágní závěry o nutnosti zastavit jihoevropskou migrační trasu a nejméně v tuto chvíli zcela nereálné vize o utečeneckých táborech na afrických březích Středomoří. Stejně tak vágní byly také přísliby „dobrovolné pomoci“ zemím na hranici EU s žadateli o azyl. Ovšem Itálie, kam od roku 2014 připlulo přes 600 tisíc žadatelů o azyl, chce za to, že je nebude potichu pouštět dál do Unie, závazek, že se o tyto lidi bude moci s dalšími státy EU podělit. To je ovšem zase něco, o čem nechtějí především členové visegrádské čtyřky ani slyšet.

„Z toho, co si přál prosadit, přijal summit jen pár nepodstatných opatření,“ napsal o marném úsilí italského premiéra Giuseppa Conteho britský list Financial Times.

V této patové situaci, kdy hrozilo, že bude tiché přemisťování migrantů z Itálie do Německa dál pokračovat, bouchl ministr vnitra a šéf bavorské CSU Horst Seehofer do stolu. Prosadil politiku rychlého vracení běženců do zemí, kde vstoupili do EU. Dohodu s Řeckem a Španělskem Angela Merkelová předběžně uzavřela. Ale s Itálií ne, stejně jako s Maďarskem, další hraniční zemí Schengenu.

Protože jak z Maďarska, tak především z Itálie míří migranti do Německa přes Rakousko, hrozilo, že Vídni zůstane „černý Petr“. „Rakouska se to nedotkne, lidé budou přesouváni z tranzitních center zpět přímo do Řecka a Itálie. V této chvíli nehodláme činit Rakousko zodpovědným za uprchlíky, to nebyl a není náš záměr,“ ujišťoval rakouského kancléře Sebastiana Kurze minulý týden Seehofer.

Jenže „v této chvíli“ neznamená, že je to navždy, a logika postupu je jasná. Zvláště v případě, kdy Itálie žádné letadlo s migranty vrácenými z Německa na svých letištích přistát nenechá. To je při současné protiimigrační vládě docela dobře představitelné. „Itálie nebude unijním uprchlickým táborem,“ varuje italský ministr vnitra Matteo Salvini Německo a další země.

Podobně vážně to ale myslí Rakousko se střežením své alpské hranice s Itálií a se snahou smazat ze sebe cejch tranzitní země, který mu dala právě německá vládní dohoda o migraci. Ta hovoří totiž o opatřeních právě jen na hranicích s Rakouskem. Vídeň si tento týden vyzkouší, oficiálně kvůli summitu ministrů vnitra, kontrolu hranice s Itálií. A pak bude čekat, jak se vyvine jednání mezi Berlínem a Římem.

Důvodem, proč ale nepropadat panice, je příznivá situace, kdy letos z Itálie přešlo za půl roku do Rakouska 2 500 migrantů, tedy o polovinu méně než rok předtím. I migrační tlak na samotnou Itálii se snižuje: do země se v červnu dostalo jen asi 3 000 migrantů.

V ANGLII JOHNSON REZIGNOVAL, MINISTREM HUNT

Britský ministr zahraničí Boris Johnson v pondělí podal demisi a varoval, že Británie skončí po brexitu jako kolonie EU. S premiérkou Theresou Mayovou měl podle oficiálního prohlášení neshody o tom, jak by měl vypadat odchod Británie z Evropské unie. Novým ministrem zahraničí bude dosavadní ministr zdravotnictví Jeremy Hunt. „Dnes odpoledne přijala premiérka rezignaci ministra zahraničí Borise Johnsona. Předsedkyně vlády Borisovi děkuje za jeho práci,“ uvedl úřad Mayové v prohlášení.

Johnson, který je důsledným zastáncem odchodu Británie ze společenství, tak následuje ministra pro brexit Davida Davise a Davisova prvního náměstka Stevea Bakera. Všichni jsou stoupenci takzvaného tvrdého odchodu z EU, tedy bez výrazných kompromisů s Bruselem. Johnsonův odchod podle britského listu The Guardian nejspíš prohloubí krizi kolem Mayové a zvýší šance, že bude čelit hlasování o nedůvěře. Premiérčini podporovatelé se domnívají, že by hlasování vyhrála. Pokud by ale o důvěru přišla, čelila by výzvě o vedení strany. O to by mohl stát i odstupující Johnson.

Johnson ve svém rezignačním dopise varoval, že se Británie stane po brexitu kolonií Evropské unie. Reagoval tak na nejnovější vyjednávací plán pro odchod země ze společenství, který vláda představila minulý týden. Johnson v dokumentu hovořil o „umírajícím snu“ o mimořádné příležitosti britského obyvatelstva se díky brexitu osvobodit, protože tento sen „dusí zbytečné pochybnosti o sobě samých“.

Podle něho je patrné, že nový plán představuje britský ústup z původních pozic a že kvůli argumentaci o ochraně ekonomických zájmů se země právně vlastně nikdy neosamostatní. „Opravdu směřujeme ke statusu kolonie,“ upozornil Johnson v textu, který zveřejnil britský politický web Guido Fawkes. Odstupující ministr dodal, že plánem zachovat volný pohyb zboží si Británie o dost ztíží možnosti uzavírat svobodné obchodní dohody s třetími zeměmi.

Rovněž kritizoval komplikovaný plán celní politiky, kdy Británie má opustit celní unii, ale zároveň se více méně má chovat dál podle jejích pravidel, což označil za nerealizovatelné. Podle Johnsona je také problematické, že jde o výchozí vyjednávací pozici, takže se dá předpokládat, že Londýn bude muset ustoupit ještě více.

OTRAVU BRITŮ NEZPŮSOBIL NOVIČOK JAKO U SKRIPALA?

Britští vyšetřovatelé prozatím nemohou potvrdit, že pár, který se nedávno otrávil novičokem, přišel do kontaktu s tou samou směsí, která byla v březnu použita k útoku na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji. Nakažená žena otravě podlehla, muž je nadále v kritickém stavu. Podle agentury Reuters to v pondělí novinářům sdělil šéf britské protiteroristické jednotky Neil Basu. „V tuto chvíli není možné říci, zda nervová látka zjištěná při tomto incidentu souvisí s útokem na Sergeje Skripala a Juliji Skripalovou,“ řekl Basu.

Vyšetřovatelé již vědí, že se pár otrávil novičokem, spojení mezi tímto případem a Skripalem však potvrzeno nebylo, ačkoli s tím podle Basua pracovní teorie počítá. Basu uvedl, že nový případ otravy ještě více podpořil úsilí vyšetřovatelů odhalit osoby, které za incidentem stojí. Použití novičoku pak označil za nehoráznost a barbarství. Čtyřiačtyřicetiletá Dawn Sturgessová, která v neděli zemřela, a její o rok starší partner Charlie Rowley přišli s toxickou látkou do styku na počátku července. Basu uvedl, že úmrtí dokládá, že Sturgessová byla vystavena velké dávce.

Jak přesně se dvojice otrávila, známo oficiálně není. Policie podle AP vychází z toho, že se pár musel dostat k nádobě, ve které byl toxický materiál uložen. Z útoku na Skripala a jeho dceru Londýn oficiálně obvinil Rusko, které však odpovědnost odmítlo. Moskva nicméně nad smrtí Britky vyjádřila lítost. Vinit z ní Rusko by bylo absurdní, uvedl v pondělí podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Situace podle něj představuje nebezpečí pro celou Evropu.

„Je nám líto smrti britské občanky a nadále jsme hluboce znepokojeni výskytem toxických látek na území Británie. Představují tím nebezpečí nejen pro Brity, ale i ostatní Evropany,“ cituje TASS Peskova. Případná obvinění, že za incident v Amesbury je zodpovědné Rusko, by podle mluvčího Kremlu byla absurdní.

PO ODCHODU BRITŮ Z EU MINISTREM OBCHODU RAAB

Britský ministr pro odchod z Evropské unie David Davis s okamžitou platností rezignoval. Svého úřadu se vzdal po sporu s premiérkou Theresou Mayovou ohledně jejího návrhu na podobu vztahů Spojeného království s EU poté, co země příští rok blok opustí. Davise na postu ministra nahradí konzervativec Dominic Raab. „Královna s potěšením schválila jmenování poslance Dominica Raaba ministrem pro vystoupení z Evropské unie,“ citovala agentura Reuters premiérčin úřad.

Davis v pondělí ve svém rezignačním dopise napsal, že kvůli politice Mayové se Londýn ocitne v „lepším případě ve slabé vyjednávací pozici“ a bude nucen činit další ústupky. Parlament navíc podle něj nezíská po brexitu zpět z Bruselu některé pravomoci. Podle něj je „méně a méně pravděpodobné“, že se vládě podaří uvést do praxe výsledek referenda z roku 2016, v němž se Britové vyslovili pro odchod z EU.

Davis podle svých slov nehodlá zpochybňovat pozici premiérky Mayové a nechce vyzývat další ministry k rezignaci. Mayová v reakci na Davisovu demisi podle agentury Reuters uvedla, že jeho odchodu lituje.

Dodala, že vyjednávací pozice britské vlády je v souladu s výsledkem referenda i volebním programem konzervativců, v němž strana slibovala odchod z jednotného trhu i celní unie. Podle ní také není pravda, že by parlament nezískal po brexitu zpět kontrolu nad britskými zákony. Současný návrh je nezbytný pro to, aby mohla nastat fáze podrobnějších jednání o budoucích vztazích Londýna a Bruselu, uvedla Mayová.

Po Davisovi, který funkci ministra pro brexit zastával od roku 2016 a byl hlavním britským vyjednavačem s unií, ohlásila odchod z ministerstva podle tisku i další klíčová osoba, jeho náměstek Steve Baker. Údajně rezignovala také vysoce postavená úřednice ministerstva Suella Bravermanová.

Demisi podal Davis krátce poté, co si Mayová v pátek zdánlivě zajistila podporu rozděleného kabinetu pro svůj plán týkající se vztahů Británie a EU po brexitu. Podle některých členů vlády, kteří jsou zastánci takzvaného „tvrdého“ brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur, je ale vládní návrh příliš měkký. Tento názor zastává i Davis, jenž podle deníku Financial Times o obsahu plánu do poslední chvíle nevěděl.

Bývalý advokát a konzervativní poslanec Dominic Raab , který byl vybrán za nástupce ministra pro odchod Spojeného království z EU Davida Davise, má české předky. Podle informací britského listu The Times je synem českého Žida, který v dětství uprchl s rodiči před nacisty. Značná část jeho příbuzenstva zahynula během holokaustu. Jeho otec přišel do Británie v roce 1938 v šesti letech. Matka vychovávala Raaba v anglikánské víře. Narodil se 25. února 1974 v hrabství Buckingham - shire. Vyrostl ve městě Gerrards Cross a jeho životopis zahrnuje i diplom z práv na Oxfordu a doktorát z Cambridge.

Keir Starmer, který je mluvčím labouristů pro brexit, míní, že Davisova rezignace odhalila rozpory a nesoulad v samém srdci premiérčina kabinetu. „Tohle byl člověk, kterého Theresa Mayová pověřila, aby vedl vyjednávání. Nyní odešel,“ řekl Starmer o Davisovi s tím, že Mayová by měla nyní požádat parlament o důvěru. „Myslím, že premiérka by měla nechat parlament, aby o její pozici hlasoval,“ dodal. „Je to naprostý chaos. Theresa Mayová už nemá žádnou autoritu,“ citovala BBC představitele opozičních labouristů Iana Laveryho. „Rezignace Davida Davise v této klíčové době ukazuje, že Theresa Mayová není schopná brexit uskutečnit,“ uvedl šéf strany Jeremy Corbyn.

Konzervativní poslanec Peter Bone naproti tomu soudí, že Davis se rozhodl správně a zásadově. Návrhy premiérky ohledně brexitu jsou podle něj nepřijatelné. BBC uvedla, že Davise, o jehož možné demisi britská média spekulovala už dlouho, pravděpodobně nahradí ministr životního prostředí Michael Gove. Tisk také soudí, že pozice Mayové je nyní velmi vratká, a píše o vládní krizi. Čeká se hlavně na to, jak se zachová ministr zahraničí a příznivec „tvrdého“ brexitu Boris Johnson.

DRUHÁ REPUBLIKA V TURECKU, ERDOGAN SLÍBIL SEKULARISMUS

Turecko v pondělí definitivně přešlo do období své „druhé republiky“. Staronový prezident Recep Tayyip Erdogan v Ankaře složil přísahu, ve které mimo jiné slíbil, že bude dodržovat sekulární charakter země i principy, které téměř před sto lety zavedl Mustafa Kemal Atatürk. Funkce premiéra přestala existovat a skončit by měl i dva roky trvající výjimečný stav.

„Ochráním jednotu národa i země. Budu respektovat ústavu, vládu práva, demokracii i principy, které přinesl Mustafa Kemal Atatürk, a sekulární povahu země. Budu upřednostňovat spravedlnost, vůli národa, budu prosazovat práva všech lidí a budu chránit reputaci naší země. O to se budu snažit, jak nejlépe umím, a to slibuji,“ pronesl Erdogan v parlamentu před tím, než se vydal na návštěvu Atatürkova mauzolea.

Přísaze v turecké metropoli přihlíželi členové nově zvoleného parlamentu a staronovému vůdci země bouřlivě tleskali. Opoziční poslanci ze stran CHP, HDP či nové Strany dobra ovšem nedorazili.

V mauzoleu zakladatele moderního Turecka pak Erdogan slíbil, že posílí jednotu a bratrství národa, rozvine zemi a pozvedne stát. Promluvil také přímo k Atatürkovi. „Jsme rozhodnuti dosáhnout cílů republiky, které jste vy a vaši přátelé stanovili a které nám svěřila budoucí generace, v jejím stém roce existence,“ prohlásil. Sté výročí existence současného Turecka zemi čeká za pět let.

Erdogan je nyní oficiálně nejmocnějším mužem v Turecku a nově jmenuje i odvolává vládu. Podle něj prezidentský systém učiní zemi silnější, kdežto parlamentarismus přinesl jen „politický, společenský a ekonomický chaos“.

Složení své vlády oznámil v pondělí odpoledne v prezidentském paláci během ceremonie, která následovala po přísaze a které se kromě domácích politiků zúčastnila padesátka světových státníků včetně dvaadvaceti prezidentů. Na fotografiích agentur se objevili například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, italský expremiér Silvio Berlusconi či ruský premiér Dmitrij Medveděv.

Podle agentury Anadolu přijeli také prezidenti Bulharska, Gruzie, Makedonie, Srbska, Pákistánu, Súdánu či Venezuely. Z Evropské unie by měl podle dřívějších informací dorazit údajně ještě zástupce Maďarska. Následné oslavy se však zrušily s ohledem na tragickou železniční nehodu nedaleko Istanbulu, při které v neděli zemřelo 24 lidí.

Pondělní přísahou přestala existovat funkce tureckého premiéra, kterou dosud zastával Binali Yildirim. Ten by se měl podle odhadů stát mluvčím parlamentu. Televize TRT uvedla, že by měly vzniknout také funkce viceprezidentů, přičemž každý z nich by měl mít vlastní agendu. Podle posledních informací se ve vládě změní i rozvržení agend na ministerstvech. Nově bude mít Turecko resort práce, sociálních služeb a rodiny, ministerstvo průmyslu a technologií, dále ministerstvo obchodu, resort zemědělství a lesnictví, ministerstvo mládeže a sportu a resort národního pokladu a financí.

Dřívější ministerstvo pro záležitosti kolem vstupu Turecka do Evropské unie zaniká. Agenda přejde pod ministerstvo zahraničí. V novém systému také vzniknou mnohé vládní organizace, kterým bude šéfovat Erdogan, každá z nich však bude mít svého vlastního ředitele, příslušnou specializaci a pravomoce. Erdogan se už dříve podle tureckého listu Hürriyet zavázal, že do vlády jmenuje odborníky, kteří nejsou členy parlamentu ani vládní Strany rozvoje a spravedlnosti (AKP). A pokud si vybere některého z poslanců nebo ministrů minulé vlády, dotyčný politik by měl v parlamentu složit mandát.

S novým politickým systémem v zemi by měl skončit také výjimečný stav, který trvá téměř přesně dva roky - od pokusu o puč v polovině července 2016. Ještě před tím vláda vydala poslední „výjimečný“ dekret, kterým z práce propustila přes 18 tisíc lidí, především policistů a vojáků.

Erdogan ve volbách, které se v celém Turecku konaly 24. června, zvítězil hned v prvním kole ziskem 52,6 procenta hlasů. Jeho největší rival, kandidát Republikánské lidové strany (CHP) Muharrem Ince, získal 30,6 procenta hlasů. Jediná žena v souboji, zakladatelka Strany dobra Meral Akşenerová, nakonec skončila na čtvrtém místě se 7,3 procenta hlasů. Z vězení ji totiž předskočil prokurdský politik Selahattin Demirtaş s 8,4 procenta hlasů.

V parlamentních volbách, které se odehrály zároveň s prezidentskými, pak znovu zvítězila Erdoganova AKP, která od tureckých voličů získala 42,6 procenta hlasů. Kromě ní se do parlamentu dostala ještě s AKP spřízněná Strana národní akce (MHP) a opoziční CHP, Strana dobra a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP).

OSMÝ FOTBALISTA THAJSKA VENKU, JEŠTĚ 4 CHLAPCI A TRENÉR

V pondělí odpoledne vyvedli záchranáři z jeskyně čtyři další chlapce. Na pomoc dál čekají čtyři malí fotbalisté a jejich trenér, kteří před více než dvěma týdny uvázli v zatopeném jeskynním komplexu na severu Thajska. První čtyři děti vysvobodili záchranáři z jeskyně v neděli. V pondělí by se měly potkat se svými příbuznými. Thajská veřejnoprávní televize vpodvečer místního času odvysílala záběry vrtulníku používaného k evakuaci zraněných a nemocných. Ten posléze odletěl směrem na jih k městu Chiang Rai, kde jsou v nemocnici ostatní děti.

Záchranáři vynesli z jeskyně osmou osobu, patrně dalšího z chlapců, informovala agentura Reuters s odvoláním na svědka na místě. V jeskyni tak zřejmě zůstávají čtyři mladí fotbalisté a jejich trenér. Zatím to ale nepotvrdil šéf krizové skupiny Narongsak Osottanakón, který odkázal na chystanou tiskovou konferenci.

Záchranáři bojují s časem. V noci na pondělí silně pršelo a lijáky mají pokračovat i v příštích dnech. Šéf krizové skupiny Narongsak Osottanakón nicméně v pondělí uvedl, že stávající podmínky jsou pro potápěče stejné jako v neděli. „Úroveň vody není znepokojující. Včerejší déšť neovlivnil hladinu vody uvnitř jeskyně,“ řekl Osottanakón. Společně se záchranáři jsou na místě připraveni také zdravotníci a vrtulník.

Poté, co v neděli z jeskynního komplexu vyšli první chlapci, byla záchranná akcepřerušena. Bylo totiž nutné doplnit láhve s dýchací směsí, které jsou rozmístěny podél cesty ven z jeskyně. „Kolem 11:00 místního času (06:00 SELČ) jsme tým potapěčů poslali znovu dovnitř. Doufáme, že během několika hodin budeme mít dobré zprávy,“ prohlásil Osottanakón. Podle něj by měla být druhá fáze operace dokončena do 21:00 místního času.

Skupina, v níž jsou sportovci ve věku mezi 11 a 16 lety a jejich 25letý trenér, se nachází více než čtyři kilometry od ústí jeskyně. Některé úseky trasy jsou po odčerpání vody schůdné pěšky, nejméně kilometrový úsek musela ale první čtveřice hochů s potápěči v neděli překonat pod hladinou.

Druhou skupinu chlapců se pokusí dostat z jeskyně ven stejní potápěči, kteří se podíleli na první záchranné operaci, oznámilo podle agentury AP thajské ministerstvo vnitra. Důvodem je mimo jiné to, že znají podmínky v jeskyni a vědí, jak postupovat. Každého z chlapců doprovázejí na cestě ven dva potápěči. Hlavní záchranný tým tvoří 13 zahraničních potápěčů a pět členů elitní jednotky thajského námořnictva. Nakolik nové několikahodinové lijáky ovlivnily výšku hladiny vody v zaplavené jeskyni, není zatím jasné. Thajský meteorologický ústav uvedl, že bouřky se silnými dešti mají v provincii Čchíengráj, na jejímž území se jeskynní komplex nachází, pokračovat i tento týden.

Čtyři chlapci, kteří se v neděli dostali ven z jeskyně, jsou podle úřadů v dobrém zdravotním stavu a dokonce si v nemocnici vyžádali tradiční pokrm pad kra pao, tedy kuře na bazalce. V pondělí by se měli poprvé setkat se svými rodiči. Podle britského listu The Guardian ale nesmí mezi rodiči a dětmi dojít k žádnému fyzickému kontaktu až do doby, než budou známy výsledky jejich krevních testů. Nemocnice tedy zvažuje metodu setkání přes skleněnou stěnu.

Otec jednoho z uvězněných chlapců Somboon Sompiangjai uvedl, že záchranáři rodičům před nedělní akcí oznámili, že nejprve budou vyvedeny „nejsilnější děti“. „Neřekli nám, kdo bude mezi prvními zachráněnými. Zatím nemůžeme děti ani navštívit v nemocnici, protože musí být 48 hodin na pozorování,“ komentoval situaci Somboon. Podle thajských zdravotnických úřadů by ale k prvnímu setkání mohlo dojít už v pondělí. „Doufám dnes v dobrou zprávu,“ dodal Somboon.

Chlapce, kteří od 23. června ustupovali stále hlouběji do jeskynního komplexu před stoupající vodou, záchranáři objevili 2. července. Od té doby jim přinášeli zásoby a připravovali evakuaci. Protože někteří z hochů neumějí plavat a vzhledem k obtížnému terénu, v němž v pátek zahynul jeden z potápěčů, se uvažovalo také o tom, že se vyčká až do konce monzunového období, tedy do podzimu, aby chlapci mohli z jeskyně vyjít pěšky. Protože ale v jeskyni začal ubývat vzduch a hrozilo, že se hladina vody opět zvedne, bylo rozhodnuto s evakuací neotálet.

ŽENA OTRÁVENÁ NOVIČOKEM V AGLII, ZEMŘELA

Britka, která byla spolu se svým partnerem vystavena nervově paralytické látce typu novičok v jihozápadní Anglii, v neděli zemřela. Případ nyní policie vyšetřuje jako vraždu. Vyšetřovatelé se snaží zjistit, jak se zasažený pár dostal do styku s látkou, která byla použita při útoku na ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru před čtyřmi měsíci. Čtyřiačtyřicetiletá Dawn Sturgessová zemřela v nemocnici v neděli večer, o rok starší Charlie Rowley, který s látkou rovněž přišel do styku, zůstává v kritickém stavu.

Britská premiérka Theresa Mayová řekla, že je „zděšena a šokována“ úmrtím, které následuje po otravě Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Vyšetřování případu vede protiteroristická policie a účastní se ho sto policistů. Nyní se snaží zjistit, jak se mohla dvojice dostat do styk s nervově paralytickou látkou. Testy potvrdily, že se jí oba dotkli rukama.

„Je to šokující a tragická zpráva. Dawn po sobě zanechala rodinu, včetně tří dětí, a naše myšlenky a modlitby jsou v této mimořádně těžké době s nimi,“ řekl šéf britské protiteroristické policie Neil Basu. Vyšetřovatelé předpokládají, že muž a žena přišli minulý týden v Amesbury do kontaktu s nervovou látkou nešťastnou náhodou. Britská média v pátek uvedla, že pár užíval drogy.

Dvojice z Amesbury údajně mohla najít lahvičku nebo injekční stříkačku se zbytky jedu, který byl použit v Salisbury. Amesbury je vzdálené jen šestnáct kilometrů od Salisbury, které se v březnu stalo dějištěm otravy bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Britská vláda tvrdí, že otravnou látkou byl novičok vyráběný v někdejším Sovětském svazu, a obvinila z útoku Moskvu. Ta odpovědnost odmítla./r/