iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Malá se nevzdá křesla ministryně? Rozhodne Babiš?

Radiožurnál položil Babišovi otázku, zda by Malá měla odstoupit, pokud se její plagiátorství potvrdí. „Tak pokud to tak je, tak asi ano, ale já sem s ní nemluvil a ona tvrdí, že to tak nebylo. Tak je to tvrzení proti tvrzení,“ odpověděl premiér. Pokud se prokáže, že ministryně spravedlnosti Taťána Malá opisovala v diplomových pracích, měla by asi odstoupit, řekl Radiožurnálu premiér Andrej Babiš. Malá řekla, že důvod k rezignaci nevidí a má svědomí čisté. V pondělí se má k podezřením vyjádřit na jednání poslanců ANO.

Ministryně pak v reakci na Babišova slova řekla, že nevidí důvod k odstoupení. „Považuji to za způsob, jak mě očernit a snížit mou důvěryhodnost. Vnímám to celé jako útok na Andreje Babiše skrze mě a na nově vznikající vládu. Já mám ve vztahu ke svému studiu a psaní diplomových prací naprosto čisté svědomí a nevidím důvod k rezignaci,“ uvedla Malá.

Malá bude situaci kolem údajného opisování vysvětlovat na pondělním jednání poslaneckého klubu ANO. „Doufám, že se obhájí a že je to jenom, řekněme, nevím, jak to říct, nechci použít to klasické slovo kampaň, jako Čapí hnízdo,“ doplnil premiér, který je stíhán kvůli údajnému dotačnímu podvodu v kauze farmy Čapí hnízdo.

Malá se setkáním s poslanci počítá. „Určitě se k tomu našim poslancům vyjádřím a vše vysvětlím. Nemám s tím žádný problém. Udělala bych to, i kdyby mě k tomu nikdo nevyzval. Považuji to za slušné a seriózní,“ řekla Malá.

Pochybnosti vzbuzují obě diplomové práce současné ministryně spravedlnosti. Nejdříve experti upozornili na opsané pasáže v diplomové práci Malé při studiu práv na soukromé Panevropské vysoké škole v Bratislavě (podrobnosti v článku Ministryně Malá při psaní diplomové práce opisovala, ukázaly analýza). Obdobná podezření se pak objevila také u práce ministryně na Mendelově univerzitě v Brně (podrobnosti v tomto článku).

V dřívějším tiskovém prohlášení k výtkám k práci z brněnské univerzity uvedla, že nečekala, že se novináři budou zabývat 13 let starou diplomovou prací. „Ovšem nemám problém si ji kdykoliv obhájit, stejně jako to budu dělat u svých kroků a rozhodnutí na postu ministryně,“ napsala.

Rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová řekla serveru Novinky.cz, že Malá v práci Mikroklimatické podmínky v chovu králíků z roku 2005 prokazatelně opsala 11 stran z textu studentky Zity Pavlišové. Podle univerzity by práce nyní neprošla antiplagiátorským systémem, ale v tehdejší době bylo odhalování plagiátů podle Pavlišové velmi obtížné.

Univerzita si však nadále stojí za svým prohlášením, že práce splnila svým charakterem požadavky, které jsou na závěrečné práce kladeny. Radiožurnál také již dříve uvedl, že prvky možného plagiátorství nese také práce Malé z roku 2011 na vysoké škole v Bratislavě, v níž našel systém na odhalování podvodů opakovanou shodu s příspěvky na internetu i s prací jiné autorky.

BABIŠ NEZVEŘEJNÍ NÁKLADY BÝVALÝCH MINISTRŮ

Premiér Andrej Babiš se nehodlá vracet k nákladům na zahraniční cesty jednotlivých ministrů. Vyúčtování si nechal zpracovat poté, co jej k tomu vyzvala exministryně obrany Karla Šlechtová. Ta se kvůli využívání VIP salónků na letišti dostala pod tlak a v nové vládě o křeslo přišla. Šlechtová naznačuje, že ji noviny „odstřelily“ na zadání.

V květnu se kolem tehdejší ministryně obrany v odstupujícím kabinetu Karly Šlechtová rozvířila „kauza“ útrat za letištní VIP salónky. Lidové noviny, patřící do svěřenského fondu Andreje Babiše (ANO), o Šlechtové publikovaly články, že jako ministryně pro místní rozvoj na letišti využívala salónky, za něž stát zaplatil 300 tisíc korun. Už tehdy si ministryně stěžovala, že čelí mediálnímu honu. „Je mi to trochu líto, protože tyto noviny přece jen patří do svěřeneckého fondu pana předsedy vlády, za kterého já jsem kandidovala,“ podotkla. Naopak se bránila, že využitím salónku šetřila čas a finance.

V médiích pak Babiš svoji ministryni Šlechtovou káral, že plýtvala penězi občanů. „Máme zůstat při zemi a myslet na to, že nás platí daňoví poplatníci,“ řekl a dodal, že se snaží apelovat na ministry, aby šetřili. Nicméně rozzlobená Šlechtová se nedala a žádala Babiše, aby prověřil náklady na cesty všech ministrů. Premiér ji vyslyšel, vyúčtování chtěl mít na stole do konce května. Od té doby vznikla nová vláda, kde se už jméno Karly Šlechtové neobjevilo.

Exministryně a stále ještě poslankyně za ANO Šlechtová se ke své „kauze“ vrátila minulý týden na svém facebookovém profilu. V něm zveřejnila vyčíslení zmíněných cest a uvedla, že Lidové noviny (LN) dostaly úkol na ni něco najít. „Zajímavé, že LN nezveřejnily cesty mé předchůdkyně za dobu její funkce 10 měsíců a zveřejnily jen mé lety. A mnozí vědí, že vévodit titulní stránce LN několik týdnů, nejspíš není jen tak,“ naznačila.

Šlechtová přidala i vlastní výpočty, které podle ní ukazují, že celá věc byla nafouknutá. „Jednalo se o 26 letů, z toho po Evropě 17, mimo Evropu 9. Počet osob na těchto 26 letech byl 64,“ shrnula. „Rychlejší odbavení jen pro mou osobu za 26 letů za 3 roky bylo 120 220 Kč, zbylé byly ostatní osoby cestující se mnou v delegaci. Průměr rychlého odbavení na jeden let tak činí 4 700 Kč na jednu osobu,“ spočítala.

Trvá navíc na tom, že pro Českou republiku „se svým týmem a dalšími zachránila 100 miliard Kč, zvýšila prestiž naší země v EU a také v OSN“. „Mé cesty – 26 letů za 3 roky ve funkci ministryně pro místní rozvoj nebyly pro parádu. Časové posuny, návraty do Čech, okamžitě na jednání vlády či PSP. Jsem ráda za vše, co jsem učinila a nezměnila bych ani nezrušila vůbec nic,“ uzavřela Šlechtová svůj příspěvek.

Vyúčtování cest ministrů své první i Sobotkovy vlády Babiš už má k dispozici. Zveřejnit je však nehodlá. Výdaje Šlechtové v kontextu útrat jiných ministrů si tak veřejnost neporovná. „Do minulosti se vracet nechci. Jednalo se o ministry bývalé koaliční vlády a vícero z nich nebyli v úřadě celé funkční období, takže údaje těžko porovnat,“ vysvětlil v SMS zprávě pro iDNES.cz předseda vlády.

„Důležité je, aby nová vláda, noví ministři měli na paměti, že se mají racionálně a neplýtvat penězi daňových poplatníků,“ míní Babiš. Redakce iDNES.cz oslovila Karlu Šlechtovou s žádostí o vyjádření, poslankyně však neodpověděla.

ČEZ ZAPLATÍ ČERNÉMU ODBĚRATELI SOUDY

Po osmi letech soudních tahanic skončil na konci května spor mezi energetickou společností ČEZ Distribuce a černým odběratelem Milanem Fajákem. ČEZ nejprve vypočítal škodu na téměř 200 tisíc, ale posudky ji určily na méně než pět tisíc. Firma nakonec musí muži zaplatit desítky tisíc za soudní náklady. S tím však Faják spokojen není, požadoval víc.

Faják začal podle ČEZ s černým odběrem v dubnu 2010. Škodu 197 tisíc společnost ČEZ Distribuce vypočítala podle tehdy platné vyhlášky a podala na černého odběratele žalobu. Jelikož se k ní Faják podle soudů nevyjádřil, Okresní soud v Benešově dovodil, že tím nárok uznává a částku má tedy zaplatit.

Znalec, který se černým odběrem zabýval, určil ovšem skutečně způsobenou škodu na nižší než pět tisíc korun. Mohlo jít tedy nanejvýš o přestupek. Faják s tímto argumentem neuspěl u odvolacího ani Nejvyššího soudu. Zastal se ho až Ústavní soud, který Okresnímu soudu v Benešově přikázal, aby se více věnoval výši škody.

Kromě nepřiměřené výše škody si muž stěžoval i na to, že soud původně rozhodl bez jeho přítomnosti. Takový postup je možný, soud ovšem předtím musí účastníka vyzvat, aby se do určité doby vyjádřil písemně. Soud to sice udělal, ale poté Fajáka informoval, že bude nařízeno jednání. Faják se tedy místo sepisování písemného vyjádření chystal k soudu, ten však nakonec rozhodl bez jednání. Žalobu firmy ČEZ Distribuce uznal se zdůvodněním, že se druhá strana nevyjádřila.

Samotný černý odběr Faják nezpochybňoval. Kontroloři 9. září 2010 zjistili vyvedený kabel z hlavní domovní skříně jeho domu v Krhanicích na Benešovsku. Faják přiznal, že je za to zodpovědný on, a nechal kontrolory zdokumentovat spotřebiče v domě a přeměřit proud v kabelu. „Tři čtvrtě hodiny chodili dva lidé po baráku, dělali fotky a vlastní měření,“ uvedl. Proto se mu nelíbilo, že poškozená společnost nakonec věc uzavřela tak, že kvůli jeho nesoučinnosti nebylo možné zjistit skutečný stav a škoda musela být stanovená vyhláškou.

Benešovská soudkyně Hedvika Lávičková se nejprve pokusila přimět obě strany ke smíru. Domnívala se, že by se mohly dohodnout na kompromisní částce, kterou by Faják uhradil. Muž uvedl, že částku vyčíslenou znalcem, tedy nepřesahující pět tisíc korun, uhradil ještě před začátkem řízení.

Mezitím se trestní věc – obžaloba z krádeže – přesunula do správního řízení, jelikož škoda nepřesáhla pět tisíc, což je hranice přestupku. Znalec spočítal, že škoda se pohybovala v intervalu 2 580 až 4 484 korun. Společnost ČEZ Distribuce tak požadovala více než čtyřicetinásobek částky určené posudkem, a uspěla. Okresní soud v Benešově to zdůvodnil tak, že zprošťujícím rozsudkem v trestní věci není nijak vázaný a provádí vlastní dokazování.

ROZHODNUTÍ ÚS

Podle Ústavního soudu zde ovšem vznikla „významná disproporce mezi fiktivní výší škody stanovenou na základě vyhlášky a skutečnou výší škody“, a vybídl benešovský soud, aby se škodou zabýval pečlivěji.„Postup soudů je v nyní posuzovaném případě vůči stěžovateli (Milanu Fajákovi) matoucí,“ uvedla ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. Ústavní soud rozhodnutí soudu nižší instance zrušil.

Pro nové líčení ČEZ Distribuce vymáhanou částku snížila na 46 671 korun. „To je moje roční spotřeba,“ odmítl to Faják. Po zásahu Ústavního soudu benešovský soud v listopadu 2017 rozhodl, že Faják většinu údajné škody platit nemá a že stačí uhradit necelých dva a půl tisíce, což jsou náklady na zjištění neoprávněného odběru. Naopak ČEZ měl Fajákovi uhradit náklady řízení ve výši 170 tisíc.

Obě strany se proti tomu odvolaly. Energetická společnost s určenými náklady nesouhlasila, Faják také ne – vypočítal je na 197 tisíc. Muž rovněž protestoval proti povinnosti zaplatit zmíněných dva a půl tisíce, protože se s ČEZ už v trestním řízení dohodl na zaplacení škody necelých čtyř tisíc. ČEZ Distribuce by podle něj tak svůj nárok uplatnila dvakrát.

Konečné rozhodnutí bylo na odvolacím Krajském soudu v Praze. Ten v květnu Fajákovy námitky odmítl, ale částečně vyhověl energetické firmě. Snížil totiž náklady na řízení, které měla černému odběrateli zaplatit, na 75 tisíc korun. „Paušální částka náhrad ve výši 300 Kč, ani odměna za řízení nebyla přiznána za úkony, za které žalovaný odměnu advokáta požadoval, a to za sepsání ústavní stížnosti a doplnění ústavní stížnosti,“ napsal v odůvodnění předseda senátu Tomáš Kučera.

„Jak již bylo mnohokrát zdůrazňováno v rozhodnutích Ústavního soudu, Ústavní soud nenáleží do sestavy obecných soudů, pro rozhodování o nákladech řízení obsahuje zákon o ÚS zvláštní ustanovení, a nelze proto tyto náklady vzniklé účastníku v řízení před Ústavním soudem přiznat či o nich rozhodovat v rámci dalšího řízení před obecnými soudy,“ vysvětlil Kučera v odůvodnění. Dovolání proti verdiktu krajského soudu nebylo možné.

Snížení náhrady od ČEZ se však Fajákovi nelíbí. Tvrdí, že senát odvolacího soudu si na něj zasedl, jelikož měl se soudci špatné vztahy. Podle něj za to může to, že se ho zastal Ústavní soud. Argumentuje také tím, že oslovil několik právníků, kteří se prý se snížením náhrady na řízení odvolacím soudem nesetkali. Přemýšlí proto ještě o další ústavní stížnosti.

VYHLÁŠKA UŽ NEPLATÍ

Fajákův případ není ojedinělý. ČEZ Distribuce si při prokázaném neoprávněném odběru může účtovat škodu podle vyhlášky o podmínkách připojení k elektrizační soustavě z roku 2006, která určuje výši škody paušálně, což může být pro černého odběratele značně nevýhodné.

Již v minulosti Ústavní soud v případu z Kolínska určil, že naúčtovaná cenanesmí být nepřiměřená. Zastal se tehdy muže, v jehož rodinném domě byl v únoru 2011 zjištěn přetočený elektroměr. Podle původního rozsudku měl muž za odběr načerno platit v přepočtu na 1 MWh osmkrát až jedenáctkrát více, než kolik se za stejné odběrné místo platilo dříve při řádném odběru.

Energetický regulační úřad, který problematickou vyhlášku v roce 2006 vydal, tehdy vysvětloval, že určit skutečný odběr je obtížné, protože to vyžaduje součinnost neoprávněného odběratele. Konkrétně to, aby přiznal, jaké spotřebiče si do sítě připojoval. Vyhláška byla změněna v roce 2010 a poté zrušena na počátku roku 2016, v případech sahajících dále do minulosti je ale možné ji použít. /r/