iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Vznikne znovu pohraniční stráž, na přechodech kontroly?

Hranice České republiky nebyly zrušeny ani přijetím tzv. Schengenské úmluvy. Naopak právní předpisy EU stanoví státům postihovat umožnění nelegálního vstupu, pobytu nebo tranzitu Českou republikou. Česká republika zajišťuje ochranu hranic i přesto, že sousedí se státy Schengenu, rezignovat na tuto povinnost s odkazem na Schengen, nemůže. Překročení hranic kýmkoli není dovoleno.

Vyplývá to z analýzy Nejvyššího státního zastupitelství, která je součástí příloh k aktuální Výroční zprávě o činnosti NSZ za rok 2017. Jde o další potvrzení právní skutečnosti, že hranice České republiky stále existují jako existuje povinnost je chránit. Jinak by Česká republika nebyla svrchovaný stát. Rozsáhlé stanovisko k této otázce poskytl už v září 2015 analytický a legislativní odbor Nejvyššího státního zastupitelství kvůli sjednocení výkladu trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice a přepravu přes státní území.

Podle předmětného stanoviska ze září 2015 ochranu státních hranic České republiky „nelze účelově omezovat“, a to ani odvoláváním se na volný pohyb osob v Schengenu: „K tomuto omezení však nevede respektování práva Společenství, pokud jde o vymezení rozsahu volného pohybu osob. Podstatu státních hranic nutno zachovat, má-li být zachován princip státní svrchovanosti České republiky, který platí na území vymezeném právě státními hranicemi. Přitom Ústava nerozlišuje, zdali jde o vnější nebo vnitřní hranice,“ předložilo Nejvyšší státní zastupitelství stanovisko výklad ve vztahu k Ústavě už před třemi lety. Česká justice o stanovisku podrobně informovala.

O to podivnější jsou obavy, že Německo bude od svých hranic vracet nelegální přistěhovalce do zemí, odkud přicházejí, včetně České republiky. Ilegální přistěhovalci se do Německa z České republiky vůbec nemají dostat a odpovídá za to Česká republika. Týká se to i tranzitu přes území českého státu. Stát má v takovém případě zavést hraniční kontroly, což není totéž co uzavření hranic. Za to, že Česká republika nechrání své území, nemůže Německo, EU ani Schengenská úmluva, ale český stát.

Koncept „Schengenského prostoru“ rozlišuje vnitřní a vnější hranice členských států Evropské unie a jejich ochranu, uvádí Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství:

Státní hranice mezi Českou republikou a ostatními státy Evropské unie však konceptem „schengenského prostoru“ zrušeny nebyly. Právní předpisy Evropské unie stanoví členským státům povinnost postihovat organizování a umožnění nedovoleného překročení jejich státních hranic (vstup, pobyt a tranzit), přičemž nerozlišují v tomto ohledu mezi vnitřní a vnější hranicí členských států.
V otázce překročení státních hranic členských států Evropské unie právní předpisy Evropské unie výslovně počítají s vnitrostátními právními předpisy jednotlivých členských států o vstupu a pobytu cizinců na jejich území. Rozlišování tzv. „vnitřní a vnější hranice“ pro účely schengenského prostoru se nijak nedotýká pojmu „státní hranice“ v § 340 trestního zákoníku, a tudíž neomezuje jeho aplikaci jen na tzv. „vnější“ schengenskou hranici.
Nedovolenost překročení státní hranice nelze zúžit jen na nerespektování kontroly na (vzdušné) státní hranici, ale je ji třeba vykládat šířeji ve smyslu respektování všech dalších požadavků, které si Česká republika stanovila jako podmínky vstupu na své území (cestovní doklady, bezpečnostní, zdravotní, veterinární omezení atd.). S ohledem na účel ochrany hranic způsobem vyjádřeným i v Schengenském hraničním kodexu, by bylo nesmyslné, kdyby si stát nemohl zajistit ochranu tzv. vnitřních hranic jen proto, že sousedí jen se signatáři tzv. schengenského prostoru.
--------------------------------------------------------------------------------

NS: Překročení hranic kýmkoli není dovoleno

Tento koncept potvrzuje loňské usnesení Nejvyššího soudu, ze kterého Zpráva Nejvyššího státního zastupitelství cituje: Usnesení NS ze dne 2. 2. 2017 sp. zn. 11 Tdo 1213/2016 Trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 trestního zákoníku, se lze dopustit nejen na tzv. vnějších hranicích schengenského prostoru, ale též na jeho vnitřních hranicích mezi jednotlivými členskými státy. Vstupem České republiky do schengenského prostoru nedošlo ke zrušení hranic, pouze hraničních kontrol, což ovšem neznamená, že se překročení státní hranice stalo dovoleným pro kohokoli a jakýmkoli způsobem. Jednáním popsaným v § 340 odst. 1 trestního zákoníku může skutkovou podstatu tohoto trestného činu naplnit i osoba, které bylo přiznáno postavení uprchlíka ve smyslu např. Úmluvy o právním postavení uprchlíků (sdělení pod č. 208/1993 Sb.).“

Rozhodnutí bylo navrženo k publikaci do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, trestní kolegium NS však rozhodlo, že rozhodnutí nebude ve Sbírce publikováno, doplňuje Nejvyšší státní zastupitelství.

Přistěhovalci se do Německa dostávají sňatkem s Češkami

Dále analýza popisuje nový způsob, jak se přistěhovalci ze země mimo EU legálně dostávají do Německa: Cizinec uzavře v zemi mimo Evropskou unii sňatek se státním příslušníkem České republiky a poté v Německu žádá o pobytovou kartu: „V roce 2017 byla pozornost zaměřena na otázku, zda k ,neoprávněnému pobytu na území republiky´ při užití právní kvalifikace podle § 341 trestního zákoníku dochází i v případě, kdy cizinec – občan země, která není členem Evropské unie – po uzavření účelového sňatku se státním příslušníkem České republiky, který proběhne mimo území Evropské unie, následně na území Spolkové republiky Německo (která je jeho skutečným zamýšleným cílem) žádá o ,pobytovou kartu Evropské unie´, čímž legalizuje svůj pobyt na území Spolkové republiky Německo.“

O povolení pobytu v ČR za uvedených okolností už nežádá, ten získává automaticky: „Díky tomu může následně pobývat na území Evropské unie, tedy i případně na území České republiky, kdy o povolení k pobytu na území České republiky fakticky nežádá,“ stojí ve Zprávě, ceskajustice.cz

MIGRANTI VYUŽÍVAJÍ DO EVROPY ŠPANĚLSKO

Migranti stále častěji využívají západní cestu přes Středozemní moře a do Evropy se chtějí dostat přes Španělsko. Prohlásil to ředitel unijní agentury pro ochranu vnějších hranic Frontex Fabrice Leggeri, který tak varoval před vytvářením nové migrační trasy. Frontex v minulém měsíci registroval 6000 osob, které v tomto regionu nelegálně přešly hranici z Afriky. „Zeptáte-li se mě, co mě znepokojuje nejvíce, odpovím Španělsko,“ uvedl Leggeri v rozhovoru s německým listem Welt am Sonntag, který má být publikován v neděli. Výňatky z něho zveřejnil server listu Politico.

Zhruba polovina ze zmíněných 6000 osob, které se snažily dostat na evropský kontinent, byli Maročané, ostatní pocházeli ze západoafrických zemí. „Pokud se tato čísla budou nadále zvyšovat tak rychle jako v poslední době, tato trasa se stane nejdůležitější branou do Evropy,“ řekl Leggeri. Německý list s odkazem na informace Frontexu napsal, že převaděči nabízejí migrantům v Nigeru stále častěji cestu přes Maroko a ne přes Libyi. Leggeri zdůraznil důležitost vytvoření mezinárodních ubytovacích středisek v Africe, kam by migranti zadržení na moři byli vraceni zpět místo toho, aby je lodě odvezly do Evropy.

MINISTR VNITRA NĚMECKA: ZASTAVÍME BĚŽENCE Z ČR

Z České republiky do Bavorska přichází ilegálně stále více migrantů, řekl bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann v rozhovoru pro německý nedělník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Uvedl také, že chce tyto migranty zastavit.

„Zaznamenali jsme nárůst ilegální migrace přes Českou republiku,“ řekl Herrmann. Děje se tak přesto, že se podle něj spolupráce s českou policií v posledních deseti letech zlepšila. O tom, že přes Česko přecházejí migranti do Německa, mluvil v rozhovoru v listu Welt am Sonntag i ředitel unijní agentury pro ochranu vnějších hranic Frontex Fabrice Leggeri.

Do země se dostane část migrantů, kteří přicházejí takzvanou balkánskou cestou. Většina z nich však do Německa přijde ze Slovinska přes Rakousko. Hermann proto chce, aby Evropská unie začala hlídat hranici mezi Slovinskem a Chorvatskem. „Aby se omezil příliv migrantů ze západního Balkánu, měla by Evropská unie prostřednictvím Frontexu chránit schengenskou hranici mezi Slovinskem a Chorvatskem,“ uvedl bavorský politik.

Řekl také, že Bavorsko se zřejmě už příští týden dohodne se spolkovou vládou na tom, aby mohlo na hranici provádět vlastní kontroly. Podle Herrmanna zbývá doladit organizační a právní podrobnosti dohody s Berlínem. Kontroly bude koordinovat nová centrála, kterou největší spolková země minulý týden otevřela v Pasově.

„Dáváme signál, že chceme, aby bavorské pohraničí bylo bezpečnější. Nejvyšší prioritou je pro nás ochrana obyvatel,“ uvedl bavorský premiér Markus Söder. Kontroly se budou dělat v příhraničním pásmu do 30 kilometrů od hranic a rovněž na letištích a nádražích s mezinárodním významem.

Od května německá policie zaregistrovala celkem 18 024 lidí, kteří do země přišli přes hranice s některým ze sousedů, přičemž na oblast kolem rakouských hranic jich připadá 4 935. Podle statistik německé policie, na něž se odvolává list Rheinische Post, v prvních pěti měsících letoška přišlo do Německa ilegálně také 2 039 lidí ze Švýcarska, 1 905 přes Česko a 1 622 přes Francii. Na letištích bylo zjištěno 3 747 těchto lidí.

V TURECKU PROPUSTILI 18 TISÍC VOJÁKŮ A POLICISTŮ

V Turecku v neděli propustili na základě vládního dekretu přes 18 tisíc státních zaměstnanců, především policistů a vojáků, ale i akademiků. Podle tureckých médií je to poslední mimořádné opatření v rámci už téměř dva roky trvajícího výjimečného stavu, který by měl v pondělí skončit. Už v pátek pak ve vězení skončili další novináři. Podle nového dekretu přijde o práci 18 632 lidí. Téměř devět tisíc z nich jsou policisté, dalších šest tisíc propuštěných tvoří vojáci, členové tureckého letectva a námořnictva.

Na seznamu je dále asi tisíc zaměstnanců ministerstva spravedlnosti a přes osm set četníků a příslušníků pobřežní stráže, píše turecký list Hürriyet. Své posty muselo opustit také 199 vysokoškolských učitelů a zaměstnanců univerzit, zatímco zhruba tři stovky dříve propuštěných Turků se mohly na své pozice ve veřejnýchinstitucích a na ministerstvech vrátit.

Dekret rovněž nařizuje uzavřít dvanáct spolků, troje noviny a jednu televizní stanici. Už v pátek navíc skončili další čtyři novináři ve vězení kvůli údajným vazbám na strůjce nepovedeného puče v červenci 2016. Osm let a devět měsíců mají strávit za mřížemi Ali Bulaç a Şahin Alpay za údajné členství v teroristické organizaci.

Na deset a půl roku byli odsouzeni Mümtazer Türköne a Mustafa Ünal. Všichni pracovali pro deník Zaman, který býval největším opozičním listem v zemi, než nad ním před dvěma lety převzaly turecké úřady kontrolu.Za rok a půl bylo v souvislosti s pokusem o převrat propuštěno ze zaměstnání či suspendováno na 160 tisíc lidí, včetně soudců, policistů či učitelů, z toho přes 50 tisíc lidí skončilo za mřížemi. Tisíce dalších lidí musely přestoupit na nižší pozice. Nejen opozice v těchto čistkách vidí snahu umlčet všechny kritické hlasy.

Ve vězení je v současnosti v Turecku podle novinářské asociace i na 150 novinářů, řada z nich kvůli údajnému podporování terorismu.Po pokusu o puč, z něhož Ankara viní hnutí duchovního Fethullaha Gülena a jeho příznivce, bylo podle nezávislé organizace P24 v Turecku zavřeno na 170 sdělovacích prostředků a vydavatelství, včetně vysílání kurdského dětského programu.V neděli vydaný dekret je podle vlády posledním nařízením v rámci výjimečného stavu, který v Turecku začala platit právě po pokusu o puč. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan totiž po červnovém vítězství ve volbách oznámil, že země už výjimečný stav nebude potřebovat.

Sedmkrát obnovený výjimečný stav by měl skončit v pondělí, až Erdogan složí přísahu a zahájí svůj další mandát. Od pondělí tak začne také platit nový prezidentský systém. Opuštění parlamentního systému si Turci odhlasovali loni v referendu. Nejmocnějším mužem v zemi nyní bude Erdogan. Funkce premiéra se zruší a právě prezident bude sestavovat vládu, vydávat dekrety a stanovovat rozpočet. /r/