iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V USA testy DNA malým migrantům, zneužití údajů?

Spojené státy budou provádět testy DNA dětem, které odebraly rodinám nelegálních imigrantů na hranicích s Mexikem. Podle amerického ministra zdravotnictví Alexe Azara to zrychlí vracení dětí rodičům a zamezí nejasnostem v příbuzenských vztazích migrantů. Podle kritiků hrozí zneužití testů. Soud migračním úřadům nařídil, aby všechny děti mladší pěti let vrátily zpět rodičům do 10. července. Těch je podle Azara, který má na starosti péči o děti migrantů, kteří do USA vstoupili bez povolení, asi sto. Starší děti pak musí být vráceny do 26. července.

Azar uvedl, že návratový proces je nyní velmi komplikovaný kvůli protichůdným imigračním zákonům, rozsahu verdiktu soudu a také kvůli nejasnostem v příbuzenských vztazích mezi dětmi a jejich předpokládanými rodinami. Zadržované děti podle Azara rovněž poskytují úřadům nespolehlivé informace. Zpoždění podle ministra způsobují také zákonodárci, kteří se hlásí o inspekční cesty do internačních středisek.

Nejasnosti mají vyřešit právě testy DNA. Kritici se však obávají, že vláda získané informace z testů DNA může v budoucnu využít ke sledování testovaných, napsala BBC. Další pak dodávají, že jsou děti moc malé na takové testy.

Spojené státy nyní musí vrátit rodinám zhruba tři tisíce dětí. Na počátku června celní a pohraniční správa udávala, že na základě zásady nulové tolerance vůči migrantům bez dokladů úřady odebraly 2 342 dětí. O dva týdny později však Azar v Kongresu hovořil o 2 053 dětech, o týden později pak zákonodárcům číslo ještě snížil.

Tento týden ve čtvrtek ho však znovu zvýšil na zmíněné tři tisíce dětí. Zdůvodnil to tím, že jeho úřad musel prověřit případy všech 11 800 dětí, které má v péči. Verdikt soudu se totiž podle něj netýká jen potomků odebraných v rámci nyní zastavené praxe nulové tolerance, ke které USA přistoupily v květnu a v červnu ji prezident Donald Trump pod tlakem domácí i zahraniční kritiky dekretem zastavil.

Téma DNA dětí se ve čtvrtek stalo tématem slovní přestřelky mezi Trumpem a senátorkou za demokraty Elizabeth Warrenovou, která v minulosti tvrdila, že má indiánské kořeny. Trump ji za to posměšně nazývá Pocahontas, což je jméno legendární indiánky z přelomu 16. a 17. století. O Warrenové se nyní spekuluje jako o možné Trumpově protikandidátce v prezidentských volbách v roce 2020.

„Dám milion dolarů vaší oblíbené charitě, když si uděláte test a ten prokáže, že jste indiánka,“ řekl Trump na setkání se svými příznivci v Montaně na účet senátorky. „Mám pocit, že odpoví ne,“ dodal s tím, že Warrenová celý svůj život založila na tom, že je příslušnicí menšiny. Připomněl také, že své indiánství Warrenová vysvětlila tím, že jí to jako dítěti řekla maminka, protože má vysoké lícní kosti.

Warrenová na Twitteru v odpovědi Trumpovi vzkázala, že by se měl „zaměřit na zlepšování životů, ne na jejich ničení“ a že je posedlý jejími geny. Napsala také, že Trumpova administrativa nyní musí testovat děti na DNA, protože je předtím odtrhla od rodičů.

NA MS V KOPANÉ CHORVATÉ ZAPLATÍ 1,5 MILIONU, PILI NESCHVÁLENÉ NÁPOJE

Chorvatská fotbalová federace musí uhradit pokutu ve výši 70 tisíc švýcarských franků. Na mistrovství světa v Rusku totiž porušila marketingová práva týkající se povolených nápojů. Disciplinární komise FIFA udělila dosud nejvyšší trest šampionátu, navíc varovala brankáře Subašiče kvůli zakázanému vzkazu pod dresem.

Chorvaté, kteří v neděli postoupili do čtvrtfinále díky vítězství nad Dánskem v penaltovém rozstřelu (1:1, na pen. 3:2), si během prodloužení nepohlídali marketingové předpisy Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Ty uvádějí, že účastníci mají výslovně zakázáno přinést do prostor stadionu i tréninkových center jiné nápoje než od oficiálního sponzora FIFA. Tím je už dlouhé roky společnost Coca-Cola, která hráčům na šampionátu dodává vodu a sportovní drinky.

Pokud si nějaké mužstvo přeje využívat vlastní pití, musí být podle pravidel nalité v lahvích, které pořadatel turnaje poskytuje každému týmu. V tiskové zprávě FIFA rovněž stojí, že federace udělila varování brankáři Danijelu Subašičovi „za porušení pravidel o povolené výstroji.“ Chorvatský hrdina, který v rozstřelu lapil tři penalty, při oslavách svlékl dres a odhalil, že pod ním nosí tričko se snímkem kamaráda Hrvoje Čustiče, který v roce 2008 tragicky zemřel na následky zranění při zápase. Subašič měl na tričku kromě fotky i nápis „Navždy“.

Chorvatský brankář Danijel Subašič posílá po penaltovém rozstřelu z osmifinále proti Dánsku vzkaz svému kamarádovi Hrvoje Čustičovi. FIFA ale trička se vzkazy pod dresem zakazuje. Jenže FIFA zakazuje, aby hráči měli pod dresem trička s „komerčními, politickými, náboženskými či osobními vzkazy v jakémkoliv jazyce či písmu.“

Pokud by Subašič bílé tričko se snímkem Čustiče znovu oblékl, hrozí třiatřicetiletému brankáři chorvatské reprezentace pokuta. Mimochodem, suma 70 tisíc švýcarských franků (asi 1,56 milionu korun) je sedmkrát vyšší než pokuta, kterou musela zaplatit ruská fotbalová federace za neonacistický transparent domácího fanouška během třetího zápasu ve skupině proti Uruguayi (0:3). Během šampionátu platilo pokutu i Srbsko (20 tisíc franků), jehož příznivci také ukázali politicky zaměřený transparent.

Dosud druhý nejvyšší trest – 65 tisíc švýcarských franků – od disciplinární komise FIFA obdrželo Maroko. Šest členů realizačního týmu proti pravidlům vtrhlo na hřiště po závěrečném hvizdu v utkání se Španělskem, které díky Aspasově trefě z nastaveného času skončilo remízou 2:2. Část pokuty souvisela s nevhodným chováním fanoušků, kteří házeli předměty na hrací plochu. Házením věcí na trávník se provinili i příznivci Mexika, jehož federace musela uhradit patnáctitisícovou pokutu.

V IRSKU HLASOVÁNÍ O ZMĚNĚ ÚSTAVY, ŽENA U PLOTNY PŘÍNOSEM

Irsko po květnovém referendu o povolení potratů čeká další všelidové hlasování. Tentokrát se vláda Irů zeptá, jestli chtějí z ústavy vyškrtnout dva články. Ty zdůrazňují důležitost „ženy v domácnosti“ a odrazují matky od nástupu do práce. Podle agentury Reuters by se referendum mělo konat spolu s prezidentskými volbami, tedy nejpozději v listopadu.

Nynější irská ústava obsahuje článek, který říká, že „žena v domácnosti je pro stát přínosem, bez něhož nelze dosáhnout obecného blaha“. Další odstavec ukládá státu povinnost zajistit, aby „matky nemusely kvůli ekonomické nouzi jít do práce, a tím zanedbaly své povinnosti doma“. Vláda v pátek v prohlášení uvedla, že chce tyto „zastaralé“ odstavce zrušit.

„Více než osmdesát let od přijetí ústavy je jasné, že článek 41.2 už v ústavě nemá místo,“ uvedl ve čtvrtek ministr spravedlnosti Charlie Flanagan. Ústava z roku 1937 podle něj podkopává současný cíl vlády dosáhnout opravdové genderové rovnosti. Zmíněný článek ústavy podle agentury Reuters kritizoval v minulosti například i výbor OSN pro odstranění diskriminace žen. Flanagan dodal, že zmíněné články ústavy mohly reflektovat étos společnosti třicátých let minulého století, ale jejich zahrnutí přímo do ústavy podle něj bylo kontroverzní už od samého počátku.

„Ještě před tím, než byla ústava oficiálně přijata, mnoho lidí argumentovalo tím, že představuje úzký a diskriminační pohled, který se snaží ženy uvěznit jen do jedné části společnosti – doma, kde mají plnit své povinnosti,“ řekl ministr. Jedním dechem však dodal, že referendum nemíní vrhnout špatné světlo na ženy, které jsou dnes v domácnosti ze svého vlastního rozhodnutí. „Muži i ženy by měli mít možnost žít život, který si zvolí,“ uvedl.

Podle serveru RTE se navíc kromě zmíněného referenda a prezidentských voleb bude téhož dne konat ještě jedno hlasování, a to o zrušení trestů za rouhání. Silně katolické Irsko bylo dlouho jednou z nejkonzervativnějších zemí Evropy. Před třemi lety ale uspořádalo referendum, v němž se Irové vyslovili pro uzákonění sňatků homosexuálů. Při šedesátiprocentní účasti pro manželství lidí stejného pohlaví hlasovalo 62 procent zúčastněných.

Letos v květnu se 66,4 procenta hlasujících Irů vyslovilo pro zrušení zákazu potratů, účast činila 64 procent. Pro odstranění zákazu potratů bylo 70 procent žen a 65 procent mužů. Premiér Leo Varadkar poté uvedl, že chce zákon prosadit do konce roku. „To, co dnes vidíme, je vyvrcholením tiché revoluce, která se odehrává v Irsku za posledních deset nebo dvacet let,“ řekl po referendu Varadkar. /r/