iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Írán varuje Kima před Trumpem, Jižní Korea spokojena

Většina státníků hodnotí historický summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una velmi kladně, výjimkou není ani Evropská unie. Rusko, Čína, Japonsko i Jižní Korea přispěchaly na pomoc s denuklearizací. Írán korejského diktátora varoval, že Trump mívá ve zvyku rušit dohody. Írán v reakci na summit varoval severokorejského vůdce Kim Čong-una, že americký prezident Trump by mohl zrušit jakoukoliv dohodu s Pchjongjangem o jaderném odzbrojení. S odkazem na sdělení mluvčího íránské vlády o tom informovala agentura Fars.

V květnu Trump vypověděl účast Spojených států na mezinárodní jaderné dohodě s Íránem z roku 2015, která umožnila zmírnění protiíránských sankcí výměnou za ústupky Teheránu v jeho jaderném programu a který byl podle obav Západu zaměřen vojensky. „Stojíme proti muži, který ruší svůj podpis (smlouvy), když je v zahraničí,“ uvedl íránský vládní mluvčí Mohammad Bákir Nobacht. Trump totiž v neděli při cestě z Kanady do Singapuru stáhl svou podporu závěrečného komuniké ze summitu ekonomicky nejvyspělejších zemí G7.

Výsledek summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem přivítaly Evropská unie, Velká Británie i Francie. Podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové se potvrdilo dlouhodobé přesvědčení EU, že mír na Korejském poloostrově může přinést jen diplomacie.

„Jít cestou diplomacie je výzvou, ale vždy se vyplatí,“ uvedla v reakci na summit Trumpa s Kimem Mogheriniová. Cíl je podle ní nadále jasný a to „úplné, ověřitelné a nezvratné jaderné odzbrojení“ na Korejském poloostrově. Společné prohlášení, které v Singapuru americký prezident a severokorejský vůdce podepsali, je podle šéfky unijní diplomacie znamením, že tohoto cíle lze dosáhnout.

„Vítáme, že se prezident Trump a Kim Čong-un setkali na konstruktivním summitu. Je to důležitý krok ke stabilitě regionu, který je důležitý pro celosvětový hospodářský růst,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí Boris Johnson, podle kterého ale zbývá ještě mnoho práce. „Doufáme, že Kim bude nadále jednat v dobré víře, aby se dosáhlo úplné, ověřitelné a nezvratné denuklearizace,“ dodal Johnson.

Podle francouzské ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauové je dokument, který dnes Trump a Kim podepsali, „významným krokem“. Zároveň vyjádřila politování nad chováním USA, které jednají se Severní Koreou, zatímco jadernou dohodu s Íránem v květnu vypověděly. Podpis dokumentu s Kimem podle Loiseauové „prakticky odměňuje někoho, kdo jednal proti všem mezinárodním dohodám“.

RUSKO SUMMIT HODNOTÍ KLADNĚ

Rusko perspektivu jaderného odzbrojení Severní Koreje nejen vítá, ale slibuje také, že Severokorejcům při likvidaci zbraní pomůže. V reakci na historickou schůzku to agentuře RIA Novosti řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov summit zhodnotil slovy, že „samotná skutečnost, že se toto setkání uskutečnilo, je samozřejmě pozitivní“.

Lavrov ocenil Trumpův slib ukončit válečné hry a dodal, že je nezbytné ukončit provokativní akce, pokud má být uvolněno napětí na Korejském poloostrově. Šéf ruské diplomacie tak komentoval prohlášení šéfa Bílého domu, že Washington zastaví společná vojenská cvičení s Jižní Koreou.

Moskva hodnotí dohodu na jaderném odzbrojení Korejského poloostrova pozitivně, Rjabkov nicméně upozornil, že „ďábel se skrývá v detailu“. Vyjádřil zároveň naději, že na významu opět nabudou šestistranné rozhovory o severokorejském jaderném programu. Těchto jednání se v minulosti účastnily KLDR, Jižní Korea, Japonsko, USA, Rusko a Čína. Moskva podle Rjabkova doufá, že pokrok v jednáních s KLDR odblokuje normální hospodářskou spolupráci, a to i s Ruskem.

JIŽNÍ KOREA VÍTÁ KROK KIMA

Jižní Korea výsledek summitu oslavuje. „Gratuluji a vítám úspěch historického summitu KLDR a USA,“ vyjádřil jihokorejský prezident Mun Če-in v oficiálním prohlášení. Trumpa i Kima pochválil s tím, že oba učinili „odvážný krok ke změně“. Americký prezident Trump podle něj „dosáhl činu, o který se zatím nikdo jiný nezasadil“, zatímco Kim se stal strůjcem „historického okamžiku a učinil první odvážný krok do světa“.

Výsledek jednání vnímá pozitivně i japonský premiér Šinzó Abe. Ve svém projevu sdělil, že „velmi oceňuje, Trumpovu zmínku o japonských občanech zadržených severokorejským režimem“. Zavázal se, že ve spolupráci se Spojenými státy, Jižní Koreou, Čínou, Ruskem a ostatními členy mezinárodního společenství bude Japonsko hledat řešen íproblémů týkajících se Severní Koreje jako jsou únosy a jaderné zbraně. S Trumpem si prý později zavolá.

Čínský ministr zahraničních věcí Wang Yi popsal singapurský summit jako „rovnocenný dialog“ mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem. Řekl také, že se konečně vyplnilo dlouholeté přání Číny. Dodal, že „nikdo nepochybuje o jedinečné a důležité roli, kterou Čína sehrála - roli, která bude pokračovat“. Experti podle BBC tvrdí, že Čínu velmi potěší jakékoli uvolnění napětí mezi dvěma stranami, bude se však zároveň obávat toho, že by ji z důležitých vyjednávání mohly USA a KLDR vynechat.

Malajsijský premiér Mahathir Mohamad řekl, že jeho země znovu otevře ambasádu v Pchjongjangu. Severní Korea a Malajsie řešily diplomatický spor poté, co byl minulý rok v Kuala Lumpur zavražděn Kim Čong-nam, nevlastní bratr Kim Čong-una. Hlavním podezřelým je Pchjongjang, KLDR však vinu popírá.

ANALYTICI: BEZZUBÁ A VÁGNÍ DOHODA

Společné prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una označují mnozí analytici a komentátoři za bezzubé a vágní. Podotýkají, že úmluva neobsahuje žádné konkrétní kroky k jadernému odzbrojení Korejského poloostrova. V dokumentu se Severní Korea zavázala, že bude pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova, zatímco Washington slíbil poskytnout Pchjongjangu bezpečnostní záruky.

Korespondent agentury Reuters Josh Smith na Twitteru napsal, že dohoda mnoho lidí nepřesvědčí. „Pesimisté ji budou vnímat jako bezzubou, jako dokument, který nic nového nepřináší, optimisté v ní uvidí jen začátek,“ uvedl. Smith také poznamenal, že ďábel se skrývá v detailech. „Co myslí tím ‚nové vztahy’ a ‚trvalý a stabilní mírový režim‘? A co ‚jaderné odzbrojení Korejského poloostrova‘? Znamená tato vágnost, že se nemohli dohodnout? Nebo si nechávají prostor k manévrování?“ dodal.

„Pokud je toto výsledek... tak je deprimující. Je to ještě méně, než většina skeptiků očekávala. Domníval jsem se, že se Kim alespoň vzdá nějakých raket, uzavře nějaké jaderné zařízení, něco konkrétního,“ napsal na Twitteru analytik Robert Kelly.

„Toto slibují posledních 25 let!“ uvedl pak Vipin Narang, který působí jako expert na jaderné strategie na americkém Massachusettském technickém institutu. Sociolog Aidan Foster-Carter, který se dlouhodobě věnuje situaci na Korejském poloostrově, poznamenal, že rámcové ujednání mezi KLDR a USA z října 1994 bylo konkrétnější než závěrečné prohlášení z úterního summitu. V rámcovém ujednání, které definitivně ztroskotalo v roce 2003, se Pchjongjang zavázal zastavit jaderný program výměnou za dodávku lehkovodního reaktoru.

SESTRA KIMOVI VYMĚNILA PERO

Ač severokorejský vůdce Kim Čong-un údajně miluje všechno americké, dohodu na summitu s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem americkým perem nepodepsal. Na poslední chvíli mu jeho sestra podala jiné. Se zájmem si však Kim prohlédl Trumpovu limuzínu. V místnosti, kde Trump s Kimem podepsali společné prohlášení o denuklearizaci Korejského poloostrova, byla na stole připravena dvě pera. Na obou byl zlatým písmem podpis prezidenta Trumpa.

Psací potřebu na místě, kde měl usednout vůdce KLDR, krátce před podpisem dokumentu pečlivě očistil člen Kimovy ochranky v bílých rukavicích. Kim Čong-un ovšem nakonec očištěné pero nepoužil a prohlášení podepsal tím, které mu podala jeho sestra Kim Jo-čong, jedna z jeho nejbližších spolupracovnic.

Psací potřeba poskytnutá Američany tak zůstala netknuta ležet na stole. Podle serveru britského listu The Daily Telegraph se mohl Kim obávat o svou bezpečnost, mohl se však chtít vyhnout i tomu, aby Američané získali z potu informace o jeho zdravotním stavu. Jihokorejský deník Čoson ilbo už dříve informoval, že si Kim na vrcholnou schůzku dovezl i vlastní přenosnou toaletu.

Milovník hamburgerů a všeho amerického Kim však s chutí využil nečekané nabídky Trumpa, aby si prohlédl jeho limuzínu. Ta je známá pod přezdívkou Zvíře (The Beast). Prohlídka, která byla očividně neplánovaná, se uskutečnila po společném obědě před podpisem závěrečného dokumentu.

Dveře do vnitřku limuzíny na Trumpův pokyn otevřel příslušník Tajné služby USA, což je ochranka amerického prezidenta a dalších vysokých ústavních činitelů. Limuzínu, které se říká také Cadillac One, si američtí prezidenti vozí na všechny zahraniční cesty, neboť je významnou součástí jejich ochrany.

Vůz, který je vybaven zbraněmi či kevlarovými pneumatikami, je schopen odolat vojenskému i chemickému útoku. V automobilu jsou mimo jiné kyslíkové přístroje či zásoba krve s prezidentovou krevní skupinou. Deník The Washington Post uvedl, že také Kim má speciální limuzínu - opancéřovaný Mercedes Benz S600.

Pobavení vyvolalo na sociálních sítích také video, které zachycuje Trumpa s Kim Čong-unem krátce před tím, než usedli ke společnému obědu. Trump totiž novináře vyzval, aby oba lídři na jejich fotografiích byli „pěkní, pohlední a hubení“. Kima přitom šéf Bílého domu v minulosti označil za „malého a tlustého“.

„Děláte všichni pěknou fotku?“ zeptal se prezident přítomných fotoreportérů. Následný záběr na obličejseverokorejského vůdce podle některých uživatelů sociálních sítí prozrazuje, že prezidentův komentář Kima příliš nepobavil. Britský list The Guardian nicméně upozornil, že není jasné, zda mu prezidentova slova tlumočník přeložil.

Trump a Kim se v minulosti několikrát vzájemně počastovali nadávkami. Šéf Bílého domu o severokorejském vůdci hovořil jako o „malém a tlustém“ a označil jej také za „rakeťáka“. Vůdce KLDR zase o Trumpovi řekl, že je choromyslný a označil jej za „starého blázna“.

BABIŠ VĚŘÍ, ŽE SKONČÍ NEBEZPEČNÉ VÁLKY

Čeští politici se shodují, že možná dohoda mezi Spojenými státy a Severní Koreou je velkým úspěchem. Pokud by se podařilo ji dodržet, mohl by americký prezident Donald Trump dostat i Nobelovu cenu za mír, myslí si poslanec Jan Skopeček (ODS). Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) doufá, že skončí latentní nebezpečí války.

Podle Babiše se při jednání Kima a Trumpa znovu ukázalo že Trump je byznysmen, tedy dokáže řešit problém. „Pokud to dopadne a samozřejmě ten nedemokratický režim se vzdá jaderných zbraní, tak to bude velký úspěch,“ řekl iDNES.cz Babiš.

Připomněl, že americká média Trumpa za jeho krok kritizují. Vyčítají mu, že se posadil za jeden stůl s reprezentantem nedemokratického režimu. „Myslím, že je to pozitivní a doufejme, že se to dotáhne do konce a že v regionu historický problém a latentní nebezpečí války skončí. Je to pozitivní. Škoda, že jsme v minulosti neřešili takto i jiné diktátory a nesnažili jsme se režimy změnit vyjednáváním namísto intervencemi,“ dodal.

Podobný názor na celou věc má i Skopeček. Pokud by se dohoda naplnila, tak to podle něj bude obrovským úspěchem Trumpa. „Když ho srovnám s Obamou (předchůdcem Trumpa Barackem Obamou, pozn. red.), který velmi mluvil a nic nedokázal, tak u Trumpa se ukazuje obrovský tah na branku,“ řekl Skopeček. Pokud by se skutečně Severní Korea zbavila jaderných zbraní, tak by Trump byl podle Skopečka mnohem oprávněnějším adeptem na Nobelovu cenu za mír než Obama.

„Je třeba ocenit, že se hledá řešení, aby tento válečný konflikt byl ukončen,“ reagoval na setkání Trumpa se severokorejským lídrem první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „Velice vítáme to setkání,“ řekla místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Ludmila Aulická Jírovcová. Připomněla, že ještě loni situace na korejském poloostrově hrozila eskalováním konfliktu, přičemž válku si nikdo nepřeje.

„My to vítáme, lidé spolu chtějí mluvit, vytvořit jednotnou Koreu,“ prohlásil předseda SPD Tomio Okamura. „Myslím, že to vítají úplně všichni, kdo jsou rozumní,“ řekl a dodal, že on sám je ze čtvrtiny Korejec.

„Jsem rád, že pánové našli, co je shoduje a ne to, co je rozděluje a v druhé řadě jim samozřejmě strašně moc držím palce, aby se nějakým způsobem dohodli a aby to dohoda vydržela,“ uvedl expert Pirátů na zahraniční politiku Mikuláš Peksa. „Mám za to, že je pokrok, že se setkali a že se dohodli nějakým způsobem na tom, že jsou obě strany ochotné slevit ze svých požadavků,“ dodal.

„Je to minimálně pozitivní signál. Dva politici, kteří si ještě před třemi měsíci nepřišli na jméno, se potřásli rukou. Neznamená to ovšem, že je tím severní Korea pozvána do rodiny normálních států,“ reagoval na výsledek summitu Trumpa se severokorejským lídrem první místopředseda STAN Vít Rakušan.

Místopředseda ČSSD Jiří Zimola zmínil, výsledek vítá, ale nechce ho přeceňovat. „Obávám se, že pro zbídačené lidi z KLDR ještě dlouho šťastné zítřky nenastanou. Kim prostě jen pochopil, co chce svět vidět a slyšet,“ uvedl Zimola na Twitteru.

Podobně naladěný je i jeho spolustraník a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Dohoda je podle něj příliš stručná. „Potvrzuje to, že summit nebyl příliš připraven a je otázkou, co dalšího bude následovat a jak to bude trvalé,“ uvedl Zaorálek. Trump podle něj potřeboval vyhlásit, že uspěl, což teď může. Ale spousta věcí nebyla objasněná.

„Co se myslí denuklearizací? Dokdy se jí má dosáhnout? Opravdu Spojené státy odejdou z Korejského poloostrova?“ shrnul nezodpovězené otázky Zaorálek. Upřesnil, že neznáme podmínky těchto procesů a ani netušíme, jak jsou provázány. Připomněl, že na tom ztroskotaly vztahy se Severní Koreou naposledy.

EUROPOSLANCI: AZYLOVOU REFORMU NELZE ODKLÁDAT

Lídři evropských zemí by se měli na červnovém summitu shodnout na podobě reformy azylového systému. Evropskou radu k tomu dnes vyzvali poslanci Evropského parlamentu. Podle nich Evropská unie i vzhledem k protiimigračnímu postoji nové italské vlády urychleně potřebuje nová pravidla azylového procesu. Evropští ministři minulý týden odmítli kompromisní návrh reformy a očekává se, že její řešení bude záležitostí následujících měsíců.

Velká část poslanců považuje za varování osud lodi Aquarius s více než 600 migranty, kterou o víkendu odmítly přijmout Itálie i Malta. Hrozící tragédii odvrátila španělská vláda, která nabídla přetížené lodi s docházejícími zásobami možnost přistát u španělských břehů. „Není to ojedinělá situace. Není čas odkládat řešení migrace,“ řekl socialistický poslanec Udo Bullman, podle něhož je odmítavá reakce Itálie varováním.

Podobně se vyjádřila řada dalších poslanců, kteří často odkazovali na návrh reformy označované jako Dublin IV, který loni schválil parlament. EP počítal s přerozdělováním migrantů a s tím, že nebudou muset o azyl žádat v první evropské zemi, což však nenašlo u členských států dostatečnou podporu.

„Neříkám, že by měl být v Evropě přijímán každý migrant. Ale nemůžeme nechat umírat lidi ve Středozemním moři,“ prohlásil během parlamentní debaty místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, podle něhož se EK pokouší vyčlenit nové finance na podporu řešení migrační problematiky. Unie podle něj potřebuje realistický plán investic v Africe či posílení ochrany vnějších hranic unie, což prosazují zejména politici, kteří odmítají ve svých zemích přijímat migranty. Ještě důležitější je však podle něj kvalitní azylový program, který pomůže ohroženým lidem.

AZYLOVOU POLITIKU VYŘEŠÍ RAKOUSKO?

Evropská unie se azylovou reformou bezvýsledně zabývá již dva roky. Bulharské předsednictví minulý týden předložilo ministrům vnitra členských zemí nový návrh, z něhož však nezmizely přerozdělovací kvóty, které vyvolávají odpor zejména v postkomunistických zemích včetně Česka. Nesouhlas však daly najevo i Itálie či Německo. Hledání možného kompromisu tak bude záležitostí nadcházejícího summitu. Jednou z možností je, že pověří řešením problému Rakousko, které bude předsednickou zemí ve druhé polovině roku.

ITALOVÉ ODVEZOU MIGRANTY DO ŠPANÉLSKA

Převážná část 625 migrantů na palubě lodi Aquarius francouzské organizace SOS Méditerranée se přemístí na plavidla italského námořnictva. Ta pomohou s jejich přepravou do Španělska. Migranty v neděli odmítly přijmout Itálie i Malta. Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí nabídl, že loď může přistát ve Valencii.

Na palubě lodi Aquarius je nyní 625 uprchlíků, z toho 123 nezletilých bez doprovodu, dalších 11 dětí a tři těhotné ženy. Čtyři těhotné ženy už byly přepraveny na italský ostrov Lampedusa, informovala agentura ANSA. Do Španělska, vzdáleného asi 1300 kilometrů, to jsou nejméně čtyři dny cesty. Aquarius má kapacitu pouze 550 lidí.

Zhruba pět stovek migrantů se přemístí na dvě italské lodě a trojice plavidel poté společně popluje do Valencie, informoval dobrovolník působící na lodi francouzské neziskové organizace Alessandro Porro. Řešení nepovažuje SOS Mediterranée za nejšťastnější: tři lodě určené pro pátrací a záchranné akce na moři budou několik dní z operací vyřazeny, řekl Porro. „Je nám líto, že tahle situace povede k více mrtvým,“ dodal.

„Lepší variantou by bylo zachráněné lidi vysadit v nejbližším přístavu, odkud mohou být přepraveni do Španělska nebo do jiné bezpečné země,“ dodala organizace. Ve svízelné situaci, kdy ještě nebylo oznámeno řešení, nabídl v úterý brzy ráno předseda korsické výkonné rady Gilles Simeoni, že loď francouzské neziskové organizace může přistát s uprchlíky v jednom z korsických přístavů. V noci dodala zásoby na plavidlo Malta.

Italský ministr vnitra a vicepremiér Matteo Salvini z protiimigrační strany Liga naznačil, že Itálie hodlá znemožnit vjezd do svých přístavů i další lodi, kterou provozuje německá nezisková organizace Sea Watch a která v noci na pondělí vyzdvihla u libyjských břehů z moře kolem 800 migrantů.

Rozhodnutí italské vlády uzavřít přístavy lodím neziskových organizací, které pomáhají s pátracími a záchrannými akcemi ve Středomoří, přivítal maďarský premiér Viktor Orbán. „Poslouchat tolik let, že námořní hranice nelze chránit, bylo vskutku depresivní,“ řekl na tiskové konferenci. Itálie podle něj „konečně“ prokázala vůli námořní hranice chránit.

Španělská ministryně spravedlnosti Dolores Delgadová v rozhlase Cadena SER uvedla, že Itálii hrozí za to, že loď odmítla přijmout, právní odpovědnost. „Mohla by vzniknout právní odpovědnost kvůli porušení smluv o dodržování lidských práv,“ řekla Delgadová.

„Nemálo Italů si myslí, že problém migrace zůstal viset na nich. Je pravda, že v tom byla Itálie dlouho sama,“ řekl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. „Dokud si neuvědomíme, že je to náš společný problém a potřebujeme společné řešení, bude to náš společný neúspěch,“ dodal.

„Myslím si, že linie italské vlády je odporná,“ reagoval na kauzu mluvčí strany francouzského prezidenta Republika v pohybu (LREM) Gabriel Attal. Itálie loď do přístavu nevpustila v neděli a obrátila se na Maltu, aby uprchlíky přijala ona. Malta ale uvedla, že záchranné operace se uskutečnily v mezinárodních vodách u Libye a koordinovala je Itálie, takže případ nespadá do maltské kompetence.

KAMPAŇ PŘED VOLBAMI V TURECKU

V Turecku se před prezidentskými volbami začíná vyostřovat kampaň. Hlavní opoziční kandidát Muharrem Ince zažaloval prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který ho obvinil z vazeb na duchovního Fethullaha Gülena. Toho vláda viní z předloňského pokusu o puč. Ministr vnitra Süleyman Soylu zase uvedl, že odpůrci vlády plánují další převrat.

„Mají plány na nový převrat a vraždění, ale nejsou na to dost silní,“ prohlásil Soylu v živém přenosu televize CNN Türk o víkendu. Pokus o puč provedla část armády v červenci 2016 a při jeho potlačení vládními jednotkami zemřelo na 290 lidí. Vláda ze zosnování puče viní Gülena, který to však odmítá, a od té doby zintenzivnila zatýkání jeho příznivců.

Muharrem Ince, kandidát Lidové republikánské strany (CHP), která je největší opoziční stranou, podal stížnost k soudu na Erdogana kvůli tomu, že ho urážkou poškodil v očích veřejnosti. Ince požaduje odškodné 100 tisíc tureckých lir (téměř půl milionu korun) a zveřejnění případného verdiktu soudu v pěti velkých novinách za to, že o něm Erdogan prohlásil, že dostává instrukce z Pensylvánie. Tam žije v exilu Gülen.

Právě Ince a Erdogan jsou hlavními soupeři v prezidentských volbách. Podle posledních průzkumů by oni dva měli postoupit do druhého kola, které se bude konat 8. července.

O úřad prezidenta osmdesátimilionového Turecka se uchází také jedna žena, předsedkyně nové Strany dobra Meral Akşenerová, bývalý lídr opoziční prokurdské strany Selahattin Demirtaş, který je ve vazbě, předseda levicové Vlastenecké strany Dogu Perinçek a šéf proislámské Strany štěstí Temel Karamollaoglu.

Už minulý týden podal stížnost k soudu ministr Soylu, a to na šéfa strany CHP Kemala Kiliçdaroglua. Viní ho z urážky prezidenta Erdogana, o němž tento opoziční lídr tvrdí, že převedl velké sumy peněž do daňového ráje. Kiliçdaroglu loni v listopadu uvedl, že má důkazy o tom, že Erdogan, jeho syn, bratr a švagr v prosinci 2011 a v lednu 2012 převedli 15 milionů dolarů (skoro 323 milionů korun) na offshoreové společnosti na ostrově Man.

Nynější volby budou prvními volbami hlavy státu od doby, co voliči v loňském referendu těsně schválili změnu ústavy měnící parlamentní systém v zemi na prezidentský. Reformu navrhl Erdogan, který tak v případě zvolení do nejvyššího úřadu získá více pravomocí. Volby, v nichž se volí i parlament, se měly konat až v listopadu 2019, ale Erdogan je urychlil. Zdůvodnil to tím, že země potřebuje silného prezidenta, aby mohla čelit ekonomickým výzvám a konfliktu v Sýrii. /r/