iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Na čem se dohodnou Trump s Kimem? Překvapí svět?

Peking i Moskva jsou poháněny obavami, že případný bližší příklon KLDR k jižnímu sousedovi, potažmo ke Spojeným státům, může vyvolat ve východní Asii rozsáhlé geopolitické změny, jež by mohly jít proti jejich strategickým zájmům. Vzniká tak trochu zmatek, protože Rusko i Čína (a také Japonsko a Jižní Korea) se snaží tlačit agendy, jež jsou v mnoha případech v rozporu s představami ostatních. Vypadá to, že na úterní summit do Singapuru by nejraději dorazili všichni. Ruský ministr Sergej Lavrov se minulý týden sešel v Pchjongjangu s Kimem, japonský ministerský předseda lobboval u Trumpa v Bílém domě.

Blížící se summit Trump–Kim vyvolává silné emoce u největších rivalů Ameriky, tedy v Číně i v Rusku. Je to však jiné, než to bývalo. Zatímco před patnácti lety táhly mocnosti vůči Severní Koreji za jeden provaz, dnes každá upřednostňuje své vlastní hry. Spojené úsilí světových mocností, tzv. šestistranné rozhovory (vedle obou Korejí se jich zúčastnily USA, Rusko, Čína a Japonsko) o odstranění severokorejské jaderné hrozby, nakonec v roce 2008 ztroskotalo. Pchjongjang je zařízl.

Velké jaderné vyjednávání znovu pozdvihl z prachu až letos prezident Trump. Rozhodl se, že diktátora Kim Čong-una udolá sám, případně se zprostředkovatelskou pomocí Jižní Koreje. Rusko a Čína jeho snahu o bezjaderný Korejský poloostrov vítají, na druhou stranu však mají vlastní představy o tom, jak by měla výsledná dohoda vypadat, a v tomto duchu se ji snaží přes Severní Koreu ovlivnit (proto nyní takový zájem o Kim Čong-una v Číně i v Rusku).

Na singapurský summit dorazil i dvojník Kim Čong-una, Australan vystupující pod přezdívkou Howard X, nebo bývalý americký basketbalista Dennis Rodman, který se s severokorejským diktátorem přátelí.

Donald Trump a Kim Čong-un by měli využít příležitosti k „podpoře mírového, prosperujícího, bezpečného a ověřitelně denuklearizovaného Korejského poloostrova“, řekl novinářům generální tajemník OSN António Guterres. OSN je podle něj připravena takový proces všemožně podpořit včetně podílu na ověřování jaderného odzbrojení, budou-li si to obě strany přát.

V apartmá severokorejského vůdce Kim Čong-una v hotelu St Regis svítí české křišťálové lustry. Jablonecká sklářská společnost Preciosa pro hotel kromě svítidel do ložnice a obývacího pokoje prezidentského apartmá vyrobila i lustry ve vstupním prostoru hotelu nad schodištěm, v hotelových barech, restauraci a také v tanečním sále.

Ukončení severokorejského jaderného programu, které je jedním z cílů singapurského summitu, by vzhledem k jeho rozsahu znamenalo jednu z nejnáročnějších operací svého druhu na světě, která by mohla trvat až 15 let, upozornil list The New York Times. V Severní Koreji je podle zprávy politologické společnosti Rand Corporation 141 míst spojených s výrobou nebo testováním zbraní hromadného ničení.

Tajemstvím není ani to, že jihokorejský prezident Mun Če-in, jenž má mimochodem na setkání Trump–Kim velké zásluhy, by nejraději summit proměnil v trojstrannou schůzku. Čínský prezident Si Ťin-pching pak v nedávné době přijal Kima v Pekingu hned dvakrát. Vzrušující diplomacie kolem Severní Koreje graduje. To má samozřejmě svoji logiku, vždyť ještě před půl rokem se jaderná konfrontace zdála být na spadnutí. Úporná snaha prosadit se má navíc ještě jeden důvod – hlubokou nejistotu, která kolem Severní Koreje do poslední chvíle panuje.

Nejedná se jen o pochybnosti o Kimových plánech a o schopnostech amerického prezidenta dovést bohulibý záměr do zdárného konce, ale také o obavy, kam sotva nastartovaný proces může vést. Zda v jeho důsledku nedojde k zásadnímu přeskupení bezpečnostních aliancí v jednom z nejlidnatějších a ekonomicky nejdůležitějších regionů planety.

„Jde o budoucnost celé severovýchodní Asie, nejen o Severní Koreu – a autobus v tuto chvíli řídí Kim Čong-un,“ uvedla analytička Sheila Smithová pro list The Washington Post. Například Rusko by si jaderné odzbrojení Pchjongjangu jistě přálo, je to v jeho zájmu. A to nejen kvůli plánům na protažení transsibiřské magistrály až do Soulu nebo kvůli myšlenkám na transkorejský plynovod, od čehož si slibuje zvýšení svého vlivu v regionu. Zároveň se však obává křehkosti současné situace.

„Trump je nepředvídatelný, stejně jako Kim Čong-un. Přesto byla do nadcházejícího summitu investována obrovská očekávání,“ řekl Vladimir Kolotov, expert na Dálný východ z Petrohradské univerzity. „Bezpečnostní situace se může změnit prakticky okamžitě. Pokud se schůzka v Singapuru nezdaří, region a vlastně celý svět se náhle stanou mnohem nebezpečnějším místem,“ dodal.

Rusko sice sdílí se Severní Koreou jen krátkou hranici, přesto má – stejně jako Čína – strach z nečekaného kolapsu Severní Koreje a masového přílivu uprchlíků na své území. Podobně jako Čína také nevidí rádo přítomnost americké armády na území Jižní Koreje. Obě země pravděpodobně tlačí na to, aby odchod Američanů byl součástí dohody o severokorejské denuklearizaci.

Když však Trump připustil, že USA mohou snížit počet svých vojáků v Jižní Koreji, a zavázal se k přežití Kimova režimu v rámci budoucí jaderné dohody, okamžitě to znejistilo Japonce, kteří KLDR považují za vážnou hrozbu své bezpečnosti. Připomeňme Trumpovu touhu obnovit vedoucí roli USA a jeho nedávné obvinění Pekingu, že se pokouší vnutit Pchjongjangu bojovnější postoj, a rázem spatříme komplikovanost celého procesu.

Jak uvádějí někteří analytici, nakonec se zdá, že je to Kim, který svou partii hraje nejlépe a využívá svého jaderného programu, ale i rozdílných zájmů rivalských mocností k zisku poziční výhody. Nejzajímavější tak bude, s čím do Singapuru přijel.

TRUMP VYTOČIL KANAĎANY

Zatímco Donald Trump se v Singapuru chystá na historické setkání s Kim Čong-unem, američtí spojenci ještě polykají hořkost po víkendovém summitu G7 v Kanadě. Především hostitelská země nemůže americkému prezidentovi zapomenout ostrá slova na adresu premiéra Justina Trudeaua.

Inkoust na společném prohlášení lídrů G7 ještě ani nezaschl a Trump, který tou dobou už seděl v Air Force One a mířil do Singapuru na setkání s Kimem, svou podporu už tak velmi opatrně formulovanému závěrečnému prohlášení odvolal (Trump na summitu G7 odvolal podpis závěrečného komuniké). Doprovodil to slovy, které pohněvala především Kanaďany.

„Na základě Justinových falešných prohlášení na tiskové konferenci a faktu, že Kanada uvalila masivní cla na americké farmáře, dělníky a firmy, jsem instruoval americké představitele, aby komuniké nepodpořili. Podívejte se na ta cla a auta, která dusí americký trh!“ napsal Trump na Twitteru a podotkl, že kanadský premiér Justin Trudeau je „velice nečestný a slabý“.

Trumpův ekonomický poradce Larry Kudlow dodal, že Trudeau amerického prezidenta zradil a pokusil se dosáhnout toho, aby před setkáním s Kimem vypadal jako slaboch. „Bodl nás do zad,“ poznamenal Kudlow. „V pekle mají zvláštní místo pro cizí státníky, kteří chtějí prezidenta Donalda J. Trumpa diplomaticky obelstít a když vychází ze dveří, pokusí se ho bodnout do zad,“ prohlásil další Trumpův poradce Peter Navarro.

A co že to Trumpa tak pohněvalo? Když Trudeau v sobotu na tiskové konferenci oznámil podpis společného komuniké, prohlásil, že Kanada musí odpovědět na americká cla na hliník a ocel, která označil za „poměrně urážlivá“. „Kanaďané jsou milí lidé, ale nenechají se sekýrovat,“ uvedl premiér.

Trump z paluby Air Force One reagoval: „Kanadský premiér Trudeau se na jednání G7 choval velmi pokorně a umírněně, ale po mém odjezdu vystoupil na tiskové konferenci s tvrzením, že americká cla jsou urážlivá a že se nenechá komandovat. To je velmi nečestné a slabošské.“ Mluvčí kanadského premiéra později uvedl, že se Trudeaovy výroky na tiskové konferenci nijak nelišily od toho, jak Trudeau mluvil na summitu. „Premiér nepronesl nic, co by neřekl už dříve, ať už veřejně, nebo při soukromém rozhovoru s prezidentem Trumpem,“ konstatoval mluvčí.

List The New York Times poznamenává, že Trumpovy nároky vyvolaly v Kanadě velké pohoršení. “Bylo to mimořádně nediplomatické a nepřátelské," okomentoval chování šéfa Bílého domu někdejší kanadský velvyslanec v USAFrank McKenna. „Všichni Kanaďané ministerského předsedu v jeho postoji proti tomuto gaunerovi podpoří,“ dodal.

Tredaua podpořili i jeho političtí soupeři. „Budeme stát bok po boku s premiérem a s kanadským lidem,“ podotkl Doug Ford, který před několika dny v souboji o vládu nad nejlidnatější kanadskou provincií Ontario porazil Trudeaovu Liberální stranu. Napjatou atmosféru na summitu G7 v Kanadě vyvolala cla na dovoz oceli a hliníku, která Trump uvalil koncem května na EU, Kanadu a Mexiko. Trump se v pondělí k roztržce vrátil. Spor se týkal amerických cel na dovoz oceli a hliníku. „Je mi líto, ale nemůžeme dopustit, aby nás naši přátelé - nebo nepřátelé - v záležitostech obchodu nadále využívali,“ napsal Trump. Dodal, že musí dbát na zájmy amerických pracovníků.

V jiném tweetu zase kritizoval některé země EU, že na rozdíl od USA málo přispívají do rozpočtu Severoatlantické aliance, a přitom svého spojence kritizují za jeho obchodní politiku.

„Německo na NATO (pomalu) platí jedno procento HDP, zatímco my platíme čtyři procenta mnohem většího HDP. Myslí si snad někdo, že to dává smysl? ChránímeEvropu (což je dobré) za cenu velkých finančních ztrát, a pak nás nespravedlivě natírají kvůli obchodu. Změna je na dohled!“ napsal Trump v Singapuru, kam přijel na úterní summit se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Trump také zmínil schodek zahraničního obchodu Spojených států, který podle něj „není k Američanům spravedlivý“.

„Proč bych měl jako prezident Spojených států dovolit zemím pokračovat ve vytváření masivních obchodních přebytků, jak to činily desetiletí, když za to naši farmáři, pracovníci a daňoví poplatníci musejí platit tak velkou a neférovou cenu?“ uvedl Trump.

SEEHOFER SPOR S MERKELOVOU, ODKLÁDÁ MIGRAČNÍ PLÁNY

Kvůli vážným neshodám s kancléřkou Angelou Merkelovou v pondělí německý ministr vnitra Horst Seehofer odložil představení svého „migračního plánu“. Velmi očekávané návrhy chtěl zveřejnit v úterý, termín se však posunul na neurčito. Střet čelných politiků konzervativní unie CDU/CSU ukazuje, že se jim v oblasti migrace stále nedaří najít společnou řeč.Někdejší bavorský premiér Seehofer, který je od března ministrem vnitra, patřil dlouho k nejostřejším kritikům migrační politiky kancléřky Merkelové.

Spory šéfů CDU a CSU o uprchlickou a azylovou politiku se nepodařilo zcela zklidnit ani před loňskými parlamentními volbami, což podle všeho přispělo k výrazně horšímu výsledku konzervativní unie. Ke kompromisu v otázce takzvané horní hranice pro přijímání uprchlíků nakonec obě strany došly až po volbách.

V posledních týdnech se však rozhořel další spor, který se týká především Seehoferových plánů vracet hned na německých hranicích zpět běžence, kteří do spolkové republiky přicházejí z jiného státu Evropské unie, Švýcarska nebo Norska. Německé právo s takovým postupem obecně počítá, ve výjimečných humanitárních situacích se ale neuplatňuje. A výjimečná situace, kterou v září 2015 vyhlásil tehdejší ministr vnitra Thomas de Maizière, v tomto ohledu v Německu panuje dodnes.

Změna německého postoje by vedla k tomu, že by spolková republika vracela běžence například přímo na hranicích s Rakouskem nebo Českou republikou. Merkelová však zatím návrh Seehofera odmítá. „Chci, aby mělo unijní právo přednost před právem národním,“ řekla v neděli v televizní debatě. Konkrétní Seehoferovy návrhy kancléřka příliš komentovat nechtěla s tím, že o nich s ministrem stále ještě diskutuje.

Seehoferův plán má podle německých médií zhruba šest desítek bodů, jejich naplnění by podle něj mělo zrychlit azylové řízení. Počítá mimo jiné s tím, že na území spolkové republiky vyrostou takzvaná záchytná centra, v nichž budou běženci během celého azylového řízení.

BELGIE VYDALA FRANCII ISLAMISTU MASAKRU V PAŘÍŽI

Francouzské úřady v pondělí obvinily švédského islamistu z podílu na teroristických útocích v Paříži, při kterých v listopadu 2015 zemřelo 130 lidí. Pětadvacetiletého Osamu Krayema do Francie dočasně vydaly belgické úřady. V Belgii muž čelí obvinění z podílu na předloňských atentátech na bruselském letišti. Ve vazbě je od dubna 2016. Belgické federální státní zastupitelství Krayema předalo Francii na jediný den, aby francouzským úřadům umožnilo islamistu obvinit v souvislosti s útoky, které si vyžádaly 130 obětí. Obviněn byl mimo jiné z členství v teroristické organizaci, z výroby výbušnin a z vražd s teroristickým motivem.

Krayem, který se narodil ve Švédsku syrským uprchlíkům, byl podle vyšetřovatelů jednou z klíčovýchpostav teroristické buňky, jež naplánovala útoky v Paříži i v Bruselu o rok později. Stejně jako řada dalších členů této buňky Krayem nějakou dobu pobýval v Sýrii a pak se vrátil do Evropy. Využil přitom migrační krize před třemi lety a vmísil se mezi uprchlíky putující po takzvané balkánské stezce. V Německu v říjnu 2015 Krayema vyzvednul Salah Abdeslam, jediný přeživší přímý útočník pařížských atentátů.

Krayem se také podle belgických úřadů přímo účastnil plánování a provedení atentátů na bruselském letišti Zaventem a ve stanici metra Maalbeek. Švéda zaznamenaly kamery, když do metra doprovázel jednoho ze sebevražedných atentátníků Khalida El Bakraouiho. Už minulý týden vydala Belgie do Francie jiného islamistu Yassina Atara. V Paříži byl obviněn z podílu na přípravě teroristických útoků v klubu Bataclan a v ulicích města. Atar byl El Bakraouiho bratrancem.

V SR SE DÍTĚ UPEKLO V AUTĚ

Na severu Slovenska v pondělí zemřelo dítě ve věku dvou a půl roku. Matka ho nechala za horkého počasí zamčené v autě, zatímco absolvovala vyšetření v nemocnici. Na sociální síti o tom informovala slovenská policie. Dítě patrně podlehlo přehřátí organismu. Neštěstí se stalo na parkovišti ve městě Trstená. Matka po návratu k vozidlu odnesla dítě bez známek života do nemocnice, kde mu lékaři již nedokázali pomoci. Tělesná teplota dítěte dosáhla 46 stupňů Celsia.

Běžná teplota lidského organismu se pohybuje zhruba do 37 stupňů Celsia a při překročení hranice 42 stupňů Celsia hrozí podle lékařů smrt. Na Slovensku nejde o první takovou tragédii. Před třemi lety zemřelo v Nitře dvouleté dítě, které jeho otec zapomněl ve vozidle.

ŠPANĚLSKO PŘIJALO ODMÍTNUTÉ UPRCHLÍKY ITÁLIÍ

Loď neziskové organizace SOS Méditerranée se 629 migranty, kterou odmítly přijmout Itálie i Malta, může přistát ve Valencii, řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Italský premiér Giuseppe Conte se kvůli migrační situaci chce sejít se šéfy vládních stran a s ministry, jichž se problém migrace týká. „Je naší povinností předejít humanitární katastrofě a těmto lidem nabídnout bezpečný přístav, abychom dodrželi své lidskoprávní závazky,“ uvedl Sánchez podle agentury Reuters s tím, že vydal instrukce, podle kterých migranty přijme přístav ve Valencii.

Sanchézův krok přivítal eurokomisař pro otázky vnitra a migrace Dimitris Avramopulos. „Jde o skutečný projev solidarity jak vůči zoufalým a zranitelným lidem na palubě, tak vůči ostatním unijním státům,“ dodal podle agentury Reuters. Itálie v neděli neumožnila lodi s více než 600 migranty zakotvit v jednom z italských přístavů a požádala Maltu, aby plavidlo přijala. Malta to však odmítla. Obě země za jejich postup kritizovala Evropská komise a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

„Malta nikoho nepřijímá. Francie lidi na hranici posílá zpět, Španělsko chrání svou hranici se zbraněmi... Ode dneška bude Itálie také říkat „ne“ obchodování s lidmi a byznysu nelegální imigrace,“ uvedl Salvini v neděli na Facebooku. Na Twitteru pak napsal, že jeho cílem je zajistit klidný život mladým migrantům v Africe. Prohlášení doplnil hashtagem, „uzavřeme přístavy“.

V noci na pondělí pak záchranáři u libyjských břehů z moře vyzdvihli dalších 800 migrantů, kteří k Itálii plují v lodi neziskové organizace Sea Watch. Ani tuto loď nechce Salvini do italských přístavů pustit. „A dost. Záchrana života je sice povinnost, ale udělat z Itálie obrovský uprchlický tábor nikoli. Itálie už nebude dál přikyvovat a poslouchat,“ napsal na Facebooku Salvini.

„Zvýšit hlas, něco co Itálie už léta neudělala, se vyplatí,“ prohlásil podle agentury ANSA Salvini poté, co Sánchez oznámil souhlas s přistáním lodi Aquarius ve Valencii. „Vítězství. 629 migrantů na palubě Aquaria míří do Španělska. První cíl dosažen,“ dodal.

Řada politiků a především organizace SOS Méditerranée ale změnu směru plavby lodi Aquarius za žádné vítězství nepovažuje. Jednak nejde o poslední loď s migranty, kteří usilují o to, aby se dostali do Evropy, jednak situace lidí na Aquariu je svízelná.

„Znamená to, že budeme muset plout ještě nejméně další dva dny, což se 629 lidmi na palubě dnes není možné,“ řekl podle agentury AP ředitel operací SOS Méditerranée Antoine Laurent. Zásoby na palubě nestačí a podle Organizace Lékaři bez hranic (MSF) mezi migranty na plavidle narůstá znepokojení a zoufalství. Jeden muž hrozil, že se vrhne do moře kvůli strachu, že bude vrácen do Libye.

LE PENOVÁ VÍTÁ POSTOJ ITÁLIE

Salviniho rozhodnutí následně ocenila předsedkyně francouzského krajně pravicového hnutí Národní sdružení (dříve Národní fronta) Marine Le Penová. „Dobře udělal. Jen velmi přísná politika nám umožní učinit přítrž masovému přílivu lidí bez dokladů,“ uvedla.

Podle maltského premiéra Josepha Muscata Itálie „porušila mezinárodní pravidla a způsobila patovou situaci“. „Musíme si sednout a probrat to, abychom se další takové situaci vyhnuli. Je to problém celé Evropy,“ dodal premiér. „Blokádou jsme otevřeli frontu s Bruselem. S ministrem zahraničí Enrikem Moaverem kontaktujeme Evropskou komisi, aby naplnila závazky vůči Itálii, které nikdy nerespektovala,“ komentoval pak situaci Salvini.

MAĎARSKO MÁ POSLANCE AFRIKY

Maďarsko si na silné protimigrační politice postavilo reputaci. Nový liberální poslanec s africkými kořeny však chce pověst svojí země změnit. Olivio Kocsis-Cake z opoziční strany Dialog v pondělí složil přísahu jako nový člen Parlamentu. Místo mu uvolnil kolega, který z funkce odstoupil. Nástup nového poslance Olivia Kocsis-Cake do poslanecké sněmovny se stal horkým tématem v Maďarsku, kde za protimigrační rétorikou stojí vládní strana Fidesz, národní média i krajně pravicové strany jako Jobbik.

Mladý politik přesto v zemi vidí spíše pozitivní vývoj. „V devadesátých letech jsem byl několikrát v nebezpečí, když jsem na ulici potkal skinheady. Teď už je něco takového velmi neobvyklé. Většinou se na mě lidé jenom podezíravě koukají,“ řekl Kocsis-Cake zpravodajskému portálu Index.hu. Orbánova politika se snaží znemožnit migrantům, kteří přicházejí zvenku Evropy, aby se usadili v Maďarsku. Rasovou rozmanitost považuje premiér za hrozbu pro etnickou a kulturní historii své země a nové zákony mají brzy začít kriminalizovat organizace, které pomáhají žadatelům o azyl.

V květnu Orban prohlásil, že hodlá „chránit maďarskou bezpečnost a křesťanskou kulturu“. Stát odmítá evropské kvóty a ve snaze udržet migranty za hranicemi postavil na své jižní hranici plot.

Olivio Kocsis-Cake se narodil v roce 1980. Jeho matka je Maďarka, otec původem z Guiney-Bissau přišel do Evropy v roce 1976, když mu bylo osmnáct let. Poté, co dokončil vysokoškolské studium v Budapešti, našel si práci jako řidič tramvaje a jednou se jako herec objevil ve filmu. Jeho syn Olivio vyrostl v postkomunistickém Maďarsku a v Budapešti vystudoval historii a sociologii. V roce 2013 skončil v zelené straně „Politika může být jiná“ (LMP) a stal se zakládajícím členem nové partaje „Dialog“, kterou čtyři roky vedl.

„Fidesz si vždycky najde nepřítele, kterého musí všichni nenávidět. Ať už je to Brusel, Soros, uprchlíci, bezdomovci nebo Romové,“ vyjádřil se nedávno Kocsis-Cake v novinách Nepszava. Dodal, že by se Fidesz měl více soustředit na pomoc těm, kteří ji potřebují, na zlepšování zdravotní péče a vzdělávacího systému.

„Chci zničit předsudky o imigrantech, které Fidesz zasadil do maďarské společnosti,“ řekl v Index.hu. „Že se musíme bát imigrantů, že se nemohou začlenit - to jsou očividně nesmysly. Jsem živoucím důkazem, že se jiné barvy pleti bát nemusíte.“

Maďarské noviny Nepszava nedávno informovaly, že se Fidesz do Kocsis-Cake nestrefují kvůli barvě pleti, ale kvůli jeho údajnému spolčení s americkým miliardářem a filantropem maďarského původu Georgem Sorosem. „Taková reakce se od Fidesz dala očekávat,“ ohradil se Kocsis-Cake. „Každý, kdo nesouhlasí s jejich politikou, je okamžitě považován za Sorosova agenta.“ Že pro Sorosovu nadaci v minulosti pracoval však veřejně přiznává.

Strana Dialog za Maďarsko (Parbeszed) získala v letošních volbách jen pět míst. Fidesz premiéra Viktora Orbana si zajistila bezpečnou většinu se 133 místy a nacionalistická strana Jobbik skončila druhá s šestadvaceti poslanci. Opoziční Dialog se ve sněmovně přidal k Socialistům, se kterými tvoří blok o dvaceti místech.

ITALIE UZAVŘELA PŘÍSTAVY LODÍM S MIGRANTY

Itálie v neděli neumožnila lodi s více než 600 migranty zakotvit v jednom z italských přístavů a požádala Maltu, aby plavidlo přijala. Malta to však odmítla. Informoval o tom nový italský ministr vnitra Matteo Salvini, který upozornil, že Itálie patrně odmítne přijmout další loď s migranty. V noci na pondělí záchranáři u libyjských břehů z moře vyzdvihli dalších 800 migrantů, kteří k Itálii plují v lodi neziskové organizace Sea Watch. Ani tuto loď nechce Salvini do italských přístavů pustit. „A dost. Záchrana života je sice povinnost, ale udělat z Itálie obrovský uprchlický tábor nikoli. Itálie už nebude dál přikyvovat a poslouchat,“ napsal na Facebooku Salvini.

„Dnes operuje u libyjských břehů loď Sea Watch 3. Patří německé neziskové organizaci a pluje pod holandskou vlajkou. Poněkolikáté nabere migranty a chce je samo sebou dopravit do Itálie. Německá organizace, holandská vlajka, Malta nic nedělá, Francie migranty odmítá a Evropě je to jedno,“ dodal šéf protiimigrační strany Liga.

Už v neděli nemohla v Itálii přistát loď Aquarius s 629 migranty na palubě. „Malta nikoho nepřijímá. Francie lidi na hranici posílá zpět, Španělsko chrání svou hranici se zbraněmi... Ode dneška bude Itálie také říkat „ne“ obchodování s lidmi a byznysu nelegální imigrace,“ uvedl Salvini v neděli na Facebooku. Na Twitteru pak napsal, že jeho cílem je zajistit klidný život mladým migrantům v Africe. Prohlášení doplnil hashtagem, „uzavřeme přístavy“.

Loď Aquarius spravuje charitativní organizace SOS Mediterranée. V plavidle je podle sdělení organizace 629 migrantů, včetně 123 nezletilců bez doprovodu, 11 dalších dětí a sedm těhotných žen. Charita uvedla, že migranti, kteří pocházejí převážně ze subsaharské Afriky, se nalodili při šesti záchranných operacích u libyjského pobřeží. Několik set migrantů zachránila v sobotu v noci italská pobřežní stráž, která je dopravila na loď.

Plavidlo je dosud v mezinárodních vodách mezi Maltou a Itálií a nemá kde přistát. Itálie a Malta musí umožnit „okamžité vylodění“ migrantů, uvedla OSN. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dnes obě země vyzval, aby umožnily okamžité vylodění migrantů. Evropská komise vybídla Řím a Valettu, aby se v první řadě soustředily na uprchlíky na palubě lodi.

„Mluvíme tu o lidech... prioritou italských a maltských úřadů by mělo být zajistit jim péči, kterou potřebují,“ uvedl na tiskové konferenci mluvčí EK Margaritis Schinas. „Vyzýváme všechny zúčastněné k rychlému řešení, aby lidé na lodi Aquarius mohli být co nejdříve vyloděni,“ dodal. Na lodi docházejí zásoby a lidé potřebují rychle pomoci. Širší problémy, například jak se státy mají dělit o odpovědnost, se dají řešit později, uvedl UNHCR a oba státy vyzval, aby politiku odložily stranou.

Přijmout loď Aquarius nabídli starostové dvou španělských měst Barcelony a Valencie. Starostka katalánské metropole Barcelony Ada Colauová vyzvala nového španělského premiéra Pedra Sáncheze, aby přehodnotil migrační politiku svého předchůdce a loď s více než 600 migranty přijal. „Barcelona je připravena pomoci svým přístavem a svými obyvateli,“ řekla dnes Colauová. Starosta Valencie Joan Ribó uvedl, že městská rada zahájila s valencijskou autonomní vládou kroky k možnému přijetí lodi Aquarius ve valencijském přístavu.

Salvini podle nejmenovaného zdroje poslal dopis vládě na Maltě, v němž ji požádal, aby loď Aquarius přijala. Malta uvedla, že záchranné operace se uskutečnily v mezinárodních vodách u Libye a koordinovala je Itálie. Zdůraznila přitom, že případ tak nespadá do její kompetence a že bude nadále respektovat mezinárodní právo. Malta, kde žije méně než půl milionu obyvatel, dále poukázala na to, že už tak přijala více migrantů na hlavu než Itálie.

Rozhodnutí nového italského ministra vnitra, který je zároveň šéfem krajně pravicové Ligy, souvisí s jeho slibem voličům, že zastaví příchod migrantů do Itálie. V uplynulých pěti letech se do Itálie lodí z Afriky dostalo 600 000 migrantů. V posledních dnech se ale zvýšil počet záchranných operací ve Středozemním moři, což představovalo první zkoušku pro Salviniho.

Salviniho protiimigrační Liga chce prosadit masové deportace migrantů, kteří v Itálii žijí bez patřičných dokumentů. Salvini učinil z migrace jedno z hlavních témat předvolební kampaně. Ligu, dříve spíše marginální stranu, v březnu volilo přes 17 procent italských voličů, a nakonec sestavila vládu s protestním Hnutí pěti hvězd.

„Chceme vyslat jasný signál,“ komentoval zavření přístavů poslanec Ligy Nicola Molteni. „Buďto se (uprchlíkům) otevřou i další přístavy - na mysli mám Barcelonu, Marseille a Maltu - a nebo bude blokáda pokračovat,“ dodal. Uzavření přístavů má podle něj popíchnout EU, která podle Ligy Itálii během migrační krize nijak nepomáhá. /r/