iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

JUDr. Z. Koudelka: Svoboda k hnusu a nepovinnost ji platit

Autoři hry Naše násilí a vaše násilí v divadle Husa na provázku v Brně 26. 5. 2018 ve snaze po šokování a mediální slávě zobrazili Krista, jak znásilňuje muslimku, což odmítli křesťané reprezentováni arcibiskupem pražským Dominikem kardinálem Dukou v kázání 21. 4. 2018 při návratu ostatků kardinála Josefa Berana. Ve hře si žena vytahuje státní vlajku z vagíny. Vlajku mění podle státu, kde se hraje. Jde o hrubé znevážení státního symbolu placené z veřejných peněz z rozhodnutí ředitele festivalu Divadelní svět a Národního divadla Brno Martina Glasera a primátora Petra Vokřála.

Svoboda každého člověka je velká hodnota. Svoboda umělce je součástí této lidské svobody, není nadřazena svobodě jiných lidí. Umělci jsou lidé nadání, ne však nadlidé. Svoboda projevu pro jednoho neznamená povinnost jiných mu tuto svobodu platit. Odpor k hnusu je legitimní. Má zaznít ostře a jasně. Ten, kdo má v úctě Krista i státní vlajku, se musí ozvat, když ví, že i z jeho peněz je to placeno. Nesmí mlčet, jinak se stává spolupachatelem. Chce-li někdo činit špatné a hřešit, jde o jeho rozhodnutí. Nelze mu však jeho hřích financovat, to už je rozhodnutím ostatních.

Dotace pokřivují morálku tehdy, když si jejich příjemci myslí, že na ně mají věčný nárok. Ale nemají. Každá rozdaná koruna se musí jinému vzít. Často se bere chudším a dává bohatším. Je odpovědností volených držitelů moci, aby zvažovali, zda určitý účel je hoden podpory. Dojde-li k extrémnímu rozporu mezi chtěním skupinky lidí něco si nechat zaplatit a vnímáním ostatních, že jde o mrhání peněz na špatnost, je správné odmítnout dotovat z veřejných peněz urážení jiných lidí. Jinak se naplní definice dotace jako právem chráněné krádeže. Proto se zachoval dobře Jihomoravský kraj, který odmítl financovat hru Naše násilí a vaše násilí.

Ředitel festivalu Divadelní svět a Národního divadla Brno Martin Glaser se prezentuje jako obhájce umělecké svobody. Přitom je však představitel mocenského establishmentu. Pro realizaci hry využil městských peněz, za které si najal soukromou ochranku, a zavolal si na pomoc státní policii. Kdyby žil v 50. letech 20. století zřejmě by pro prezentaci revolučního umění volal na pomoc Státní bezpečnost. Mocensky se opírá o podporu náměstka primátora Matěje Hollana ze Žít Brno a primátora Petra Vokřála z ANO. Kritici hry nesouhlas vyjadřují za své peníze bez podpory veřejné moci.

Glaser při nástupu do pozice ředitele Národního divadla Brno poukazoval na údajně kontraverzní projekty svého předchůdce Daniela Dvořáka a málo předplatitelů. Za úspěšného ředitele Daniela Dvořáka nedošlo k hanobení Krista ani státní vlajky. Když se Glaser roku 2013 ujal funkce mělo divadlo 3 639 předplatitelů, v roce 2017 jen 2 341.

Některé umělecké performance ukazují, že společnost bezcílně utrácí své bohatství. Glaser by snad akceptoval i kálejícího herce za umění. Ale měl by na jevišti jen hovno. Hovno je hovnem, i když je to produkt umělce.

Profesor Petr Osolsobě, který na protest proti hře a postoji Janáčkovy akademie múzických umění rezignoval na členství v Umělecké radě Divadelní fakulty, 27. 5. 2018 napsal: „Divíme se hrubnutí společnosti a neřekneme nic k největší hrubosti v moderních dějinách českého divadla, na brněnské scéně a v našem uměleckém odvětví, za něž neseme zvláštní odpovědnost. …jak se pozná pravé umění od umění nečistého a zlořečeného? Dá se to poznat, ne že ne, není to jen subjektivní. Prvoplánově neuráží náboženské cítění, nehanobí, nenadýmá se, není křečovitě ideologické, ale jemně propracovává tvar a myšlenku, hledá harmonii, hlubší radost a naději, lepší vidění a poznání.“ JUDr. Zdeněk Koudelka, ceskajustice.cz