iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Klaus: Putin ČR ničím neohrožuje, spíš EU zasílá direktivy

Bývalý prezident na Primě prezentoval i své názory na mezinárodní dění. Podle Klause není Rusko pro Česko hrozbou, v ničem jej prý na rozdíl od direktiv z vedení EU neohrožuje. Souhlasil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, že by se Rusko mělo znovu účastnit jednání nejvyspělejších zemí světa. „Nechávat Rusko mimo je dětinské a hloupé,“ řekl Klaus. „Pro nás byla hrozba Sovětský svaz, dnešní Rusko není žádná hrozba. Mě opravdu (ruský prezident Vladimir) Putin ničím neohrožuje,“ uvedl Klaus.

Zdůvodnil to tím, že Rusko neposílá každý týden direktivy do našeho zákonodárství, které povinně musíme zavést, abychom byli dobrými a hodnými, jako to dostáváme z Bruselu,“ řekl Klaus. EU je podle Klause svěrací kazajkou, která Evropany „přiškrcuje a nepřináší jim noc dobrého“. Referendum o vystoupení z EU by Klausovi nevadilo. Někdejší premiér uvedl, že sice za ČR podával přihlášku do EU a podepsal vstup do tohoto společenství, ale v referendu o přistoupení hlasoval proti.

Informaci, že podle průzkumů jen třetina lidi podporuje členství v EU, pokládá Klaus za vítězství, že lidé mají oči otevřené a nenechají se totálně zmást propagandou. Nízká účast v eurovolbách pak podle Klause dokazuje, že Evropský parlament je „bezcenný a bezvýznamný“.

PIRÁTI A ZELENÍ VĚTŠÍ ZLO NEŽ VYČPĚLÁ KSČM

„Považuji nějaké Piráty a Zelené za větší zlo než tu dnešní vyčpělou, bezbarvou, ideologicky naprosto prázdnou, zbytkovou komunistickou stranu,“ prohlásil bývalý prezident. Velký vliv komunistů na vládu ale nepředpokládá. Hnutí ANO je podle něj „ideově beztvará hmota“, ODS jej ve vládě mohla posouvat doprava. Svým odmítavým postojem ho ale podle něj vydalo doleva do rukou sociální demokracie. „Bylo by stokrát lepší, kdyby bylo to ANO tlačeno doprava, tudíž tlačeno ODS ve vládě, než aby bylo tlačeno extrémně doleva,“ míní Klaus.

Prezident Václav Klaus je podle svých slov zděšen z toho, že chystaná vláda ANO a ČSSD bude závislá na podpoře KSČM. Není to pro něj ale konec světa. Za větší zlo než KSČM pokládá Piráty a Zelené. Klaus to v neděli řekl v pořadu Partie televize Prima.

Za dětinsky hloupé označil někdejší prezident a předseda ODS heslo „Bolševická vládo, Praha není stádo“, s nímž míří občanští demokraté do komunálních voleb v hlavním městě. „Nevím, co je na ní bolševického,“ vysvětlil Klaus. Současné menšinové vládě ANO, jejíž předseda Andrej Babiš je veden ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti, jsou vytýkány mimo jiné personální čistky ve státních úřadech.

Skutečnost, že ČSSD nechává o účasti ve vládě s ANO rozhodnout své členy v referendu, označil Klaus za „úhybný, zbabělý, průhledný a dětinský manévr“ lídrů sociální demokracie. Podle Klause je to projev „absence politického vůdcovství“. Vláda bez důvěry a většinové podpory ve Sněmovně Klausovi nechybí, alespoň podle něho neprosazuje „hloupé zákony“, mezi něž bývalý prezident a premiér zařadil i Babišem prosazenou elektronickou evidenci tržeb. Jakákoli budoucí vláda by podle Klause především neměla být ustrašená při vyjednáváních v EU.

ŘECKO S TURECKEM BLÍZKO STŘETU

Napětí mezi Řeckem a Tureckem, dvěma papírovými spojenci z NATO, opět roste. Turecký autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan se před blížícími se volbami snaží ukázat hmatatelné výsledky své práce před domácím publikem a přiživuje tenze v regionu výpady proti „cizím mocnostem“. Už několikrát v minulosti hřímaly na řecko-turecké hranici zbraně a konflikt byl na spadnutí. Opravdu vážné to bylo třeba v roce 1996, kdy jen hlasitý apel z Washingtonu zklidnil napětí okolo egejského ostrova Imia.

Teď se situace opakuje. Z obou stran znovu létají ostrá slova. A Spojené státy přitom mají úplně jiné starosti. To není pro Řecko a Turecko, dva papírové spojence v NATO, dobrá zpráva. Tentokrát zažehl jiskru spor o skupinu tureckých důstojníků, kteří před dvěma lety prchli do Řecka před rozsáhlými represáliemi po neúspěšném puči. Řekové je teď přesunuli z cely na nové místo s policejní ochranou, Turci zuří.

A vzápětí vlétla do řeckého vzdušného prostoru formace tureckých stíhaček F-16. Bylo to výmluvné gesto síly. „Je naší povinností dopadnout tyto pučisty, ať už se nacházejí kdekoli,“ prohlásil místopředseda turecké vlády Bekir Bozdag. Ostře kritizoval řeckého premiéra Alexise Tsiprase, že odmítl azylanty vydat. Napětí houstne. A vypadá to, že Turci nemíní ustupovat.

Do předčasných parlamentních a prezidentských voleb v Turecku zbývají jen necelé tři týdny. Autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan je v nich favoritem, jeho preference se ale začínají povážlivě tenčit. V prezidentských volbách patrně nezíská dostatek hlasů už v prvním kole. Proto ten agresivní tón.

Potřebuje domácímu publiku ukázat svaly, nekompromisně se postavit zahraničnímu nepříteli. Chce vrátit Turecku pozici regionálního hegemona. Ukázat nějaké hmatatelné výsledky. Jenže vyjednávání Turecka s Evropskou unií uvázlo po dlouhých dekádách na mrtvém bodě. Z mostu mezi světem islámu a Evropou, kterým mělo být Turecko, zůstaly jen pilíře.

Selhal také Erdoganův sen být muslimským lídrem po vzoru osmanských sultánů, se kterým přišel po výbuchu „arabského jara“ před osmi lety. S tím, jak revoluce v arabských zemích přinesla jen hromady mrtvých a rozvaliny, Erdoganova role ideologického regionálního lídra oslabila. Vrátil se tedy do pozice ochránce Turecka, tvrdě prosazuje zájmy země v jejím bezprostředním okolí. Obsadil kurdský sever Sýrie, brání Kypřanům v těžbě ropy v Levantském moři a nepřestává zpochybňovat řeckou hranici v Egejském moři. Přiživuje v oblasti tenze.

„Všechny současné pohraniční incidenty je třeba vnímat ve světle tureckých snah o postavení regionálního hegemona,“ komentoval napětí Vasilios Martzukos, řecký admirál ve výslužbě. Před volbami Erdogan ještě zesílil výpady vůči „cizím mocnostem“. Aniž upřesnil, koho má přesně na mysli, činí je odpovědnými z podpory svých rivalů i z potíží turecké měny a ekonomiky.

Jde opravdu o hodně. Řecká hranice je i hranicí celé Evropské unie. Jenže Brusel se s Tureckem dohodl na řešení uprchlické krize a spolupráci s ním potřebuje. Na agresivní turecké kroky proto odpovídá jen osamocené Řecko, nikoli celá Unie. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se omezil na konstatování, že řecko-turecký spor není v kompetenci Aliance.

To Erdogana povzbudilo. „Turci se dnes cítí silní, vydávají na zbrojení osmnáct miliard dolarů ročně, nestarají se o mezinárodní dohody a hranice a otevřeně se odklonili od spolupráce se Západem,“ připomíná admirál Martzukos. Magazín Foreign Policy napsal, že ve chvíli, kdy Erdogan rozvíjí své mocenské hry, se stává riziko konfliktu mimořádně vysokým. „Bylo by velmi naivní se domnívat, že agresivní chování Turecka se brzy změní,“ uvedl magazín. /r/