iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Vůdce KLDR Kim v Singapuru, Trump přiletí večer

Policie v okolí letiště uzavřela silnice zhruba hodinu před Kimovým příletem. Očekává se, že Kim a jeho delegace budou ubytováni v hotelu St Regis, kolem nějž byly od rána patrné přípravy a přísná bezpečnostní opatření. Kolona odjela z letiště a Singapur zveřejnil fotografii, na které Kima vítá singapurský ministr zahraničí Vivian Balakrishnan.

Na singapurském letišti Changi v neděli přistálo letadlo se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. V úterý se v Singapuru sejde s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V neděli s šéfem Bílého domu bude jednat singapurský premiér Lee Hsien Loong. Severokorejského vůdce dopravil do Singapuru stroj společnosti Air China, uvedl singapurský tisk.

Trumpa v Singapuru očekávají v neděli večer místního času (odpoledne SELČ) a s Leem se má sejít v pondělí. Předpokládá se, že hlavním tématem rozhovorů mezi Trumpem a Kimem bude ukončení severokorejského jaderného programu. Oba vrcholní představitelé by mohli jednat také o podpisu mírové dohody, která by nahradila smlouvu o příměří, jíž skončila korejská válka z let 1950-53.

TRUMP SE KRČÍ PŘED MERKELOVOU, SNÍMEK Z G7 VYVOLAL NA TWITTERU POPRASK

Fotografie politiků z neformálního jednání během napjatého summitu skupiny G7 v Kanadě vyvolala na sociálních sítích nevídané množství reakcí. Mnozí se snažili interpretovat řeč těla jednotlivých aktérů, vznikly vtipné narážky a ozvali se i obhájci Trumpa proti přesile ostatních lídrů. Snímek fotografa Jescoa Denzela zveřejnil na Twitteru mluvčí německé vlády a mnozí ho okamžitě označili za jedinečné shrnutí obtížného rokování, jež skončilo rozkolem.

Fotograf zachytil situaci v zákulisí mezi dvěma koly oficiálních rozhovorů, kdy se kolem Trumpa srotili ostatní politici, aby si vyjasnili postoje. Americký prezident jako jediný sedí a působí defenzivně, zatímco na něj ze silnější pozice tlačí jeho oponentka, německá kancléřka Angela Merkelová. Všichni vyjednávači vypadají poněkud rozladěně, vraští čela, mají svěšené koutky úst nebo založené ruce.

Mnozí uživatelé Twitteru okamžitě vycítili potenciál fotografie a začali ji intenzivně komentovat. „O řeči těla na téhle fotce by se dala napsat celá diplomka,“ uvedl Liam O’Brien. „Tahle fotografie je umělecké dílo. Název: Řeč těla,“ komentoval kompozici Arnór Dan. „Podívejte se na řeč těla na téhle fotce. Trump se před Merkelovou doslova krčí,“ napsal Benjamin Rodriguez. Mnoho dalších tvrdí, že americký prezident vypadá před Merkelovou jako neposlušný žák před přísnou učitelkou nebo jako dítě, které dostává od matky pořádně vynadáno.

Snímek ovšem vyvolal i debatu o moci správně zachyceného okamžiku a o využití fotografie v rámci vlastní interpretace událostí. Odborníci upozorňují, že mluvčí německé vlády fotografii zveřejnil proto, že lichotí kancléřce Merkelové a ukazuje ji v dobrém světle jako rozhodnou političku, která tlačí amerického prezidenta do kouta. Například Fabian Reinbold si ale dal práci a našel fotografie stejné situace z jiných úhlů. Z nich už vypadá poměr mezi přítomnými politiky docela jinak.

Kromě toho interpretaci o dominantní Merkelové a submisivním Trumpovi napomáhá i vhodně zvolený výřez. Mimo snímek se totiž ocitl kanadský premiér Justin Trudeau, který stojí za Trumpem. „Fotografie mohou být zavádějící,“ komentovala to Caroline Arbourová.

MERKELOVÁ MĚNÍ NÁZOR NA KVÓTY, SMÍRU V EVROPĚ NEPŘISPĚLY

Německá kancléřka Angela Merkelová podle magazínu Spiegel zpětně vidí rozhodnutí o kvótách na přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie kriticky. Jeho prosazení navzdory odporu několika zemí, mezi nimiž byla i Česká republika, podle ní nepřispělo ke smíru v Evropě. O kvótách na přerozdělování běženců, které se staly předmětem dlouhodobého sváru uvnitř osmadvacítky, rozhodli v září 2015 ministři vnitra unijních zemí. I když návrh na jednorázové rozdělení 120 000 žadatelů o azyl, kteří se nacházeli v Itálii a v Řecku, mezi ostatní členské země získal jasnou podporu, nebyl schválen jednomyslně. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zdrželo se Finsko.

Šéfka německé vlády, která kvóty dlouhodobě prosazovala, ale postupně svou migrační politiku mění, dnes tehdejší rozhodnutí podle Spiegelu vnímá jako neúspěch. Křesťanskodemokratickým politikům ve středu na uzavřeném zasedání v Mnichově řekla, že prosazení kvót většinovým hlasováním nepřispělo ke smíru v Evropě. „To musím při zpětném pohledu kriticky říci,“ nechala se slyšet.

Merkelová se také vyslovila pro rozvíjení systému takzvané flexibilní solidarity v migrační politice, což je přitom pojem, s nímž přišly země Visegrádu – Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Flexibilní solidarita by podle nich měla rozhodování o konkrétních příspěvcích v migrační politice nechat na jednotlivých státech. Znamenala by také to, že země, které nechtějí přijímat běžence, by tak činit nemusely. Zase by ale třeba mohly výrazněji přispívat finančně nebo jinak.

Že takový systém v dohledné době vznikne, je ovšem velmi nejisté. Například český premiér Andrej Babiš odmítá, aby země, které nechtějí přijímat uprchlíky, tuto neochotu kompenzovaly finančně. „My to nechceme kompenzovat, proč bychom to kompenzovali příspěvkem,“ řekl začátkem měsíce.

ŽÁDNÉ BURKY, NIKÁBY VE ŠKOLÁCH A NA UNIVERSITÁCH V NORSKU

Poslanci norského parlamentu tento týden odhlasovali zákon, který zakazuje nošení závojů a šátků zahalujících obličej ve školkách, školách a na univerzitách. Informoval o tom server The Local. Omezení ohledně zahalování obličeje na veřejnosti, které se týká především ženských muslimských oděvů, jako je burka či nikáb, platí v různém rozsahu například ve Francii, v Belgii, Bulharsku či Nizozemsku. Koncem května schválilo zákon zakazující zahalování obličeje na veřejnosti také Dánsko.

Norský parlament odsouhlasil zákon o zákazu zahalování obličeje ve vzdělávacích zařízeních v úterý. Nařízení se týká studentů, učitelů i dalšího personálu ve školách. Vztahuje se i na jiné formy vzdělávání, včetně například zájmových kroužků po vyučování. Burka je jednolitý závoj, který zakrývá celé tělo včetně obličeje a ponechává jen mřížku pro oči. Je spojována s nejkonzervativnějším výkladem koránu, často ji nosí muslimky v Afghánistánu či Pákistánu.

Nikáb je jedno nebo vícevrstevný závoj, který halí obličej kromě očí, pro něž je ponechán úzký průhled. Odívají se do něj především ženy v zemích kolem Perského zálivu (Saúdské Arábii, Jemenu, Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru, Ománu a Spojených arabských emirátech) a v Pákistánu.

Návrh podpořila většina poslanců ve dvou kolech hlasování, která od sebe dělily tři dny. Proti hlasovala Socialistická levicová strana, Rudí a Strana zelených, přičemž Socialistická levicová strana chtěla zakázat nošení oblečení zahalujícího obličej pouze učitelům, nikoli studentům. Návrh zákona předložili ministři ze tří stran, které tvoří norskou koaliční vládu - ministryně financí Siv Jensenová ze Strany pokroku, ministr pro vzdělání a integraci Jan Tore Sanner z Konzervativní strany Höyre a ministryně pro vědu a vyšší vzdělání Iselin Nyböová z Liberální strany Venstre.

„Norsko je otevřená společnost, jsme zvyklí dívat se jeden druhému do obličeje. To je zvlášť důležité při výuce, ve školkách a ve školách... Zákon zajistí dobrou komunikaci,“ řekl Sanner při předložení zákona televizi NRK. Podotkl přitom, že burku či nikáb nosí v Norsku jen málo žen, ale najdou se takové případy.

Protiimigrační Strana pokroku schválení zákona přivítala. „Když jsme v roce 2003 navrhli úplný zákaz nikábu a burky, setkali jsme se s výsměchem. Teď vidíme, že se nám podařilo rozšířit naše názory,“ řekla poslankyně Strany pokroku Ashild Bruunová-Gundersenová. „Věříme, že za pár let budou norští politici připraveni schválit úplný zákaz nikábu a burky na veřejnosti,“ dodala.

Podle ministryně Jensenové bude odpovědnost za dodržování zákazu na příslušných vzdělávacích zařízeních. „Instituce by se měly pokusit tuto otázku řešit nejprve prostřednictvím dialogu... Pokud zaměstnanci opakovaně poruší pravidla, mohou přijít o práci,“ řekla již dříve Jensenová. /r/