iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Rusko otevřelo most přes na Krym, Putin přejel v kamazu

Putinovi jako iniciátorovi stavby se podle webu newsru.com dostalo té cti, že mohl po mostu přejet jako první. „Tak jedem!“ pobídl ruský prezident na začátku ceremoniálu mostu konstruktéry a stavbaře, usedl za volant oranžového náklaďáku značky Kamaz a šlápl na plyn. Za jeho vozem se dala do pohybu kolona asi třiceti kamazů, cisteren, sklápečů a autojeřábů. Společnost v kabině prezidentovi dělal ředitel firmy SGM-Most Alexandr Ostrovskij, který ho seznamoval s detaily stavby. Na druhém konci mostu Putin poděkoval všem, kteří se na stavbě podíleli. Podle něj to bylo víc než 15 tisíc lidí.

Rusko a anektovaný poloostrov Krym od úterý spojuje nový most. Slavnostně ho otevřel prezident Vladimir Putin, který po 19kilometrové stavbě přejel v čele kolony nákladních vozů. Moskva si od mostu slibuje několikanásobně příliv turistů na poloostrov a lepší zásobování Krymu.

„V různých historických epochách, dokonce už za cara, lidé snili o postavení takového mostu. A hle, nakonec díky vaší práci a talentu se tento projekt, tento zázrak uskutečnil,“ děkoval tvůrcům mostu prezident a slíbil další grandiózní projekty. „Budeme stavět nové silnice, nové mosty, nová letiště a přístavy. Uděláme život našich lidí lepší, hodnotnější. Určitě se nám to povede,“ zdůraznil.

Na otevření mostu už zareagoval i Kyjev, který kvůli stavbě podal na Rusko žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. „Most se okupantům ještě určitě bude hodit, až se budou narychlo stahovat z našeho Krymu,“ napsal na Facebook ukrajinský prezident Petro Porošenko. Ukrajina se obává, že most odřízne ukrajinské přístavy v Azovském moři (psali jsme zde: Most na Krym uzavře Azovské moře, bojí se Ukrajina).

Největší ruský most je dlouhý 19 kilometrů. Začíná na Tamaňském poloostrově v ruském Krasnodarském kraji a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov. Po násilném obsazení ukrajinského poloostrova v roce 2014 zavládl mezi ruskojazyčnými obyvateli Krymu velký optimismus, který ale postupně ochladl v důsledku problémů s nedostatkem elektřiny, surovin a vody.

Cesta směřující na sever na Ukrajinu zůstala zavřená a poloostrov se potýkal s velkými dopravními problémy. Spojení s ruskou pevninou obstarávaly trajekty, jejichž provoz často vázl vinou nepříznivého počasí. Vybudování mostu se pro Kreml stalo prioritou a v Rusku bylo označováno za stavbu století. Začalo v únoru 2016, stavba podle oficiálních údajů přijde celkem na 228 miliard rublů (téměř 80 miliard korun). Ruské agenturyzdůrazňují, že stavba byla zprovozněna půl roku před termínem.

Projektovaná propustnost je 40 000 automobilů během 24 hodin. Vlakových souprav má přes most projet až 47 denně. Automobilový provoz na mostě začne ve středu ráno. Tonáž automobilů je zatím omezena 3,5 tunami, železniční trať bude dokončena příští rok. Experti očekávají, že po otevření mostu se tempo růstu krymské ekonomiky zdvojnásobí, napsala agentura TASS s tím, že perspektivně může přínos mostu k hrubému domácího produktu regionu činit dvě až tři procenta ročně. Úřady také doufají, že by důsledkem mohlo být i snížení cen na poloostrově. Kerčský most spojí ruskou pevninu s Krymem

RAZIE UKRAJINCŮ V AGENTUŘE RUSKA

Agenti ukrajinské tajné služby SBU v úterý provedli domovní prohlídku v sídle ukrajinské pobočky ruské státní tiskové agentury RIA Novosti. Zadrželi přitom šéfa pobočky Kirilla Višinského. Podle jeho advokáta zatím není jasné, z čeho může být obviněn, podle médií je prý ve hře obvinění z vlastizrady.

Razie se podle agentury AFP zaměřila také na televizi RT (známou spíše pod anglickým názvem Russia Today), která patří do stejné mediální skupiny jako RIA Novosti. Na Ukrajině je vysílání RT zakázané, podobně jako dalších ruských státních televizí. Šéfka stanice Margarita Simonjanová oznámila, že agenti SBU vtrhli do pobočky, se kterou od té doby není spojení.

SBU zákrok zdůvodnila „odhalením sítě mediálních struktur kontrolovaných Ruskou federací“ a „využívaných zemí-agresorem v rámci hybridní informační války proti Ukrajině“, řekla agentuře Interfax-Ukrajina mluvčí SBU Olena Hitljanská. Později dodala, že SBU po ukončení vyšetřovacích úkonů zveřejní získané důkazy. „Prosím vyčkat několik hodin!“ uvedla. Kreml zákrok ukrajinských úřadů kritizoval jako „naprosto hanebný a donebevolající“ a pohrozil odvetou. Agentura Interfax dala razii v Kyjevě do souvislosti s otevřením mostu spojujícího Krym s Ruskem.

KIM ZRUŠÍ SETKÁNÍ S TRUMPEM KVŮLI VOJENSKÉMU CVIČENÍ?

Severní Korea pohrozila zrušením červnového summitu svého vůdce Kim Čong-una s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli probíhajícímu vojenskému cvičení USA s Jižní Koreou. Ve středu ráno místního času (v úterý večer SELČ) o tom informovala jihokorejská agentura Jonhap, která zároveň uvedla, že KLDR ze stejného důvodu zrušila jednání na vysoké úrovni s jihokorejskou stranou plánované na středu. Mezikorejské jednání, které se mělo konat na hraničním přechodu Pchanmundžom, se mělo věnovat následným opatřením navazujícím na dubnový summit obou korejských lídrů. Po jihokorejském prezidentovi Mun Če-inovi se má Kim setkat také s Trumpem, a to 12. června v Singapuru.

Společné letecké cvičení pod názvem Max Thunder provádí Washington se Soulem každý rok. Manévry trvají vždy zhruba dva týdny. KLDR kritizovala i nynější cvičení, kterého se letos účastní zhruba stovka stíhacích letadel. Podle agentury Jonhap je od pátku do něho zapojeno mimo jiné osm „neviditelných“ stíhaček F-22 Raptor a blíže neupřesněné množství strategických bombardérů B-52.

Pchjongjang společná cvičení amerických a jihokorejských vojáků označuje za bezpečnostní hrozbu, provokaci a přípravu na invazi do Severní Koreje. „Toto cvičení, které je namířeno proti nám a které probíhá v celé Jižní Koreji, je flagrantním napadením Pchanmundžomské deklarace (výsledku mezikorejského summitu) a záměrnou vojenskou provokací, jež je v rozporu s pozitivním politickým vývojem na Korejském poloostrově,“ uvedla ve svém prohlášení severokorejská agentura KCNA.

„Spojené státy budou muset také pečlivě zvážit osud plánovaného summitu Severní Koreje a Spojených států ve světle tohoto provokativního vojenského povyku vedeného společně s jihokorejskými orgány,“ dodala KCNA podle agentury Jonhap

KATALÁNSKÝ PREMIÉR ŽÁDÁ MADRID UKONČIT SPRÁVU NAD REGIONEM

Nový katalánský premiér Quim Torra v úterý vyzval ústřední vládu v Madridu, aby ukončila přímou správu nad Katalánskem. Tu zavedla po loňském pokusu předchozí regionální vlády o vyhlášení nezávislosti. Torra zároveň řekl, že prvním cílem jeho kabinetu bude usilovat o dialog s Madridem. „Prosím, stanovte termín a místo (k setkání),“ řekl Torra na tiskové konferenci v Berlíně, kde se sešel se svým předchůdcem Carlesem Puigdemontem, jehož stíhá španělská justice.

Torra, který by měl být do funkce uveden patrně koncem týdne, v úterý v místním rozhlase mimo jiné řekl, že bude bojovat za obnovení katalánského ministerstva zahraničí. Ministerstvo vytvořila regionální vláda v lednu 2016, podle Madridu ale v rozporu se španělskou ústavou. Ta rozděluje kompetence mezi centrální vládu a autonomní regiony, ale mezinárodní vztahy či obrana spadají výlučně do kompetence Madridu.

V Berlíně Torra s Puigdemontem hovořil o složení nové katalánské vlády, v níž chce mít podle deníku La Vanguardia i tři exministry obviněné ze vzpoury. Dva z nich - Jordi Turull a Josep Rull - jsou kvůli tomu ve vazbě a třetí - Lluís Puig - je v Bruselu. Loni v říjnu tam uprchl s Puigdemontem. „Doufám, že se tahle možnost nenaplní. Je zřejmé, že osoby, které jsou ve vazbě či na útěku před justicí, nemohou vykonávat úřad ministra,“ uvedl v pondělí zástupce španělské vlády v Katalánsku Enric Millo. Podle deníku El Nacional chce zatím Torra místo nepřítomných ministrů pověřit vedením příslušných resortů zástupce.

Ustanovením nové katalánské vlády má přímá správa Madridu vypršet automaticky. Španělský premiér Mariano Rajoy ale upozornil, že ji opět může obnovit, pokud se nový kabinet bude dopouštět protiústavních činů. Podle dosavadních Torrových výroků přitom hrozí, že se to může stát velmi brzy. Nový regionální premiér již uvedl, že hodlá pokračovat v Puigdemontově linii. Puigdemont čelí za snahy o odtržení Katalánska od Španělska obvinění ze vzpoury.

K pokračování přímé správy už vyzval Albert Rivera, lídr strany Ciudadanos, díky níž má španělská vláda většinu v parlamentu a která je nyní v průzkumech nejsilnější španělskou stranou. Premiér Rajoy se s Riverou setká ve čtvrtek, v úterý už jednal o Katalánsku s šéfem socialistů Pedrem Sánchezem. Shodli se, že budou „bránit ústavní pořádek“ proti „extrémnímu a xenofobnímu“ kurzu katalánského premiéra Torry. Tedy že zakročí, pokud nová katalánská vláda bude porušovat ústavu.

Španělská vláda převzala v bezprecedentním kroku správu Katalánska loni koncem října kvůli snahám vedení tohoto regionu o nezávislost, rozpustila regionální parlament a vyhlásila do něj volby. Ty v prosinci opět vyhráli separatisté. Správa má trvat, dokud nebude ustavena nová katalánská vláda a dokud toto ustavení nevyjde v úředních věstnících.

MINISTR POLSKA UKONČIL KÁCENÍ V BĚLOVĚŽSKÉM PRALESE

Polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk nařídil zastavit kácení stromů v Bělověžském pralese. Těžba vyvolala kritiku nejen ze strany ochránců životního prostředí, a to v Polsku i v zahraničí. V prohlášení ministerstva se podle listu Rzeczpospolita uvádí, že ministrovo nařízení bylo postoupeno generálnímu řediteli Státních lesů Andrzeji Koniecznému.

Zrušení předchozího rozhodnutí generálního ředitele, které kácení v pralese povolovalo, má vstoupit v platnost během několika dnů. Kowalského krok se očekával, protože jde o reakci na verdikt Soudního dvora Evropské unie z poloviny dubna, podle něhož lesnické zásahy a rozsáhlá těžba dřeva v chráněném Bělověžském pralese nejsou v souladu s právemEU. Polské úřady slíbily, že rozsudek budou respektovat.

Kontroverzní kácení v pralese povolil předchozí ministr životního prostředí Jan Szyszka. Argumentoval při tom bojem proti trvajícímu šíření lýkožrouta smrkového. Ochránci životního prostředí ale toto zdůvodnění zpochybňovali, podle nich byla motivem snaha vydělat na rozsáhlé těžbě a prodeji dřeva.

Spor o těžbu v regionu, který je na seznamu světového dědictví UNESCO a lokalitou patřící do sítě Natura 2000, je jen jedním z několika ostře sledovaných sporů mezi Evropskou komisí a Varšavou v poslední době. Soud EU již loni v listopadu rozhodl o možné pokutě až 100 tisíc eur (2,5 milionu Kč) denně v případě, že se Polsko odmítne řídit jeho předběžným opatřením zastavujícím těžbu až do rozsudku samotného. Komise ale nepožádala o to, aby soud rozhodl pokutu udělit.

NA BALKÁNĚ NOVÁ MIGRAČBNÍ TRASA?

Na Balkáně se otevřela staronová migrační trasa. Cestu, kterou podle tamního experta lidé využívali už i dříve, si v posledních měsících oblíbili běženci mířící z Řecka dále do Evropské unie. Jižní balkánská trasa vede z Řecka přes Albánii a Černou Horu do Slovinska a dál do Evropské unie, píše německý list Deutsche Welle. Počet migrantů, kteří se touto cestou snaží dostat do Evropy, je nesrovnatelně nižší než v roce 2015. Dnes se dá mluvit o desítkách či stovkách uprchlíků a migrantů, zatímco před třemi roky jich byly statisíce.

Druhá balkánská cesta je přímý důsledek uzavření hranic pro uprchlíky Makedonií, Srbskem, Maďarskem, Chorvatskem, Slovinskem a Rakouskem. Tedy zeměmi, jimiž vedla první balkánská migrační cesta. Tito lidé otevřeli trasu, která vede z Řecka přes Albánii, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko do Slovinska a dále do Evropské unie.

Přes Bosnu uprchlíci procházejí v podstatě svobodně a bez schovávání. Využívají při tom dostupné možnosti přepravy a dostává se jim pomoci od obyvatel, kteří jim poskytují jídlo i základní potřeby.

V Chorvatsku se však „ilegální migranty“, jak je nazývají místní úřady, snaží zastavit a zabránit jim v nezákonném překročení hranic. Uprchlíci proto procházejí chorvatským územím v jeho nejužším místě, v 70 kilometrů dlouhém úseku od unsko-sanského kantonu k řece Kupě na slovinské hranici. Někteří se tam dostávají s pomocí převaděčů, jiní jdou sami s pomocí map v mobilních telefonech. Přesouvají se jen v noci, aby se vyhnuli policii, takže cesta, kterou by normálně urazili za den dva, jim trvá několik dní.

Chorvatská policie už delší dobu přísněji střeží hranice ve snaze migranty zastavit, přičemž odmítá, že by šlo o dramatický problém. Zatímco slovinští politici stále upozorňují na nebezpečí nové uprchlické vlny, na chorvatské straně jsou velmi zdrženliví, pokud jde o toto téma. Ale i podle oficiálních údajů je zřejmé, že se počet těch, kteří se pokoušejí vstoupit nelegálně na chorvatské území, například v Karlovacké župě zvyšuje. V prvních letošním čtvrtletí bylo v této oblasti při nezákonném překročení hranic přistiženo 103 lidí, loni jich bylo ve stejném období jen 12.

Chorvaté nechtějí mluvit o nové uprchlické cestě, natož o uprchlické vlně, a tvrdí, že policie má situaci pod kontrolou. To lze vysvětlit přáním, aby tento problém neohrozil ambici Chorvatska zapojit se do roku 2020 do schengenského prostoru volného pohybu. Nevládní humanitární organizace v této souvislosti obviňují chorvatskou policii, že kvůli tomuto cíli postupuje vůči uprchlíkům nehumánně. Tvrdí, že vracení uprchlíků přes hranice a znemožňování žádat o mezinárodní ochranu je oficiální politika Chorvatska vůči uprchlíkům. Záhřeb tato obvinění odmítá.

„Toto je pohyb lidí, který je méně masový, a proto i méně viditelný. Vyhýbají se obvyklým směrům a využívají ilegální úseky, které navíc procházejí přes několik někdejších linií rozhraničení. To svědčí i o vyšším stupni nebezpečí vzhledem k tomu, že část této oblasti ještě není zbavena min,“ vysvětluje.

Odborník na bezpečnostní otázky a analytik portálu „Obris - obrana a bezpečnost“ Igor Tabak potvrzuje, že se pravděpodobně dá hovořit o uprchlické cestě, ale v žádném případě podle něj není nová. „Faktem je, že existence balkánské cesty pro pašování zboží i lidí není nic nového. Jedná se o jednu z tradičních větví známé balkánské cesty. Takže nejde o novou cestu,“ říká Tabak. Poukazuje přitom na to, že aktuální počty jsou daleko od údajů před třemi roky.

„Na rozdíl od toho, co jsme viděli ve Východní Slavonii, se zcela nová cesta víc opírá o ilegální převaděče a dohody a stěží lze mluvit o spontánním pohybu lidí. Tato cesta je pro uprchlíky také dražší, což je jeden z důvodů, kvůli nimž se nejedná o masový jev,“ dodává Tabak. Pokud jde o to, proč Slovinsko problém zveličuje a proč média i politici šíří strach z nového „nájezdu“ ilegálních migrantů zvláště před nadcházejícími volbami, Tabak poukazuje na to, že bez přehánění nemůže být problém negativním prvkem při hodnocení připravenosti Chorvatska ke vstupu do Schengenského prostoru.

„Slovinsko dalo jasně najevo, že nyní je proti vstupu Chorvatska. Zdůrazňováním tohoto problému si Slovinsko usnadňuje zdůvodnění svého negativního hodnocení,“ konstatuje Tabak.

PRÁVO KRVE, EXPERTI BRITŮ ZANALYZOVALI BIBLI IS

Celé dva roky experti z londýnského think tanku Quilliam analyzovali příručku, která stála za brutalitou Islámského státu (IS). Nová analýza obsáhlého manuálu, jenž sepsal ideolog Abú Abdulláh al-Muhadžirem, ukazuje, jak IS překroutil islám v legitimizované barbarství. „Je to jejich bible, jejich nejdůležitější text,“ řekl Salah al-Ansari, vědecký pracovník protiextremistické společnosti Quilliam, která na „bibli džihádistů“ poslední dva roky pracovala, uvedl The Guardian. Podle nich mělo dílo džihádistům poskytnout teoretický a právní rámec, o které své činy mohli opřít.

Autor v ní ospravedlňuje používání zbraní hromadného ničení, páchání genocidy, vraždění těch, kteří nechtějí bojovat, věznění sexuálních otroků a zajatců. Legitimizuje mrzačení mrtvol, obchodování s lidskými orgány, popravy, zabíjení dětí, vypalování vesnic či s globální teroristické útoky. Každý bod v knize byl experty think tanku Quilliam teologicky vyvrácen pomocí Koránu, islámského učení či odkazy na činy zakázané muslimskou etikou boje a islámskou morálkou.

„Text nabízí složité detaily o používání džihádu v jeho tradičním sunnitském smyslu a zneužívá je k poskytování právní opory pro krytí teroristických operací,“ uvedl Ansari. Dlouholetá analýza textu ukázala, že Muhadžir knihu postavil na překroucené verzi islámu. „Naše práce komplexně odhaluje a odmítá přístup IS k islámu, prokazuje jejich nevědomost a ignorování tradičního islámského učení i základních humánních a islámských hodnot milosrdenství a soucitu,“ řekl Ansari.

Kniha Fiqh al-Dima například říká, že džihádisté ​​by měli v nejzazší chvíli boje zvolit smrt. Podle Ansariho ovšem žádné náboženství nepožaduje „boj až do smrti“. Kniha je rozdělena celkem do dvaceti kapitol, mimo jiné je v ní kapitola o zabíjení špionů nebo únosu nevěřících, další z kapitol je nazvaná „Bezohledné zabíjení válečných nevěřících“. Kapitola začíná poselstvím, které vyzývá k použití násilí vůči nevěřícím. „Zabijte je, bojujte s nimi všemi prostředky, vyveďte duši z jejich těl, očistěte zemi od jejich špíny, odstraňte tuto pohromu lidstva bez ohledu na prostředky, které budete muset použít.“

Další se snaží ospravedlnit použití zbraní hromadného ničení. „Ústředním cílem, o který se snažíme - a snažíme se všemi dostupnými silami - je získání zbraní, zbraní hromadného ničení, protože se musíme bránit proti vzdorným zvrhlíkům víry a ukončit agresi té páchnoucí špíny proti islámu a jeho lidem,“ píše Muhadžir.

Výzkumníci think tanku Quilliam získali kopii manuálu v roce 2015 kopii, poté co zjistili, že Fiqh al-Dima je používána k výuce nových rekrutů IS v Sýrii. V té době chalífát Islámského státu zahrnoval velké území Sýrie a Iráku a spadalopod něj až osm milionů lidí. Od té doby teroristická skupina ztratila v obou zemích 98 procent území a nyní je do značné míry omezena pouze na kousku pouště u irácko-syrské hranice.

Knihu a její pravidla využívala v minulosti i al-Káida a militantní skupina Boko Haram k ospravedlnění a páchání svých zločinů. The Guardian podotýká, že tato interpretace džihádu byla základem pro výcvik 6 000 evropských muslimů v řadách IS. Okolo 850 z nich bylo Britů.

V USA CHŮVA UBODALA DVĚ DĚTI

Na doživotí bez možnosti propuštění odsoudili v New Yorku chůvu, která v luxusní rezidenci na Manhattanu ubodala dvě děti, o které se měla starat. Soud popsal šestapadesátiletou Yoselyn Ortegovou jako „čiré zlo“ a udělil jí nejvyšší možný trest.

Případ se stal 25. října 2012. Marina Krimová, matka tří dětí, se musela odpoledne vrátit s tříletou Nessie domů, když zjistila, že šestiletá Lucia nedorazila na pravidelnou lekci tance. V bytě na ni však čekala scéna jako z hororu – ve vaně ležela těla Lucii a dvouletého Lea s mnoha bodnými ranami. Ve chvíli, kdy Krimová otevřela dveře koupelny, bodla se Ortegová, která stála vedle vany, nožem do krku.

Chůva chtěla podle žalobce zabít děti a pak sebe z hněvu na Krimovou, která ji údajně přetěžovala. Ženu původem z Dominikánské republiky trápila také finanční tíseň kvůli poplatkům za soukromou školu, kam docházel její sedmnáctiletý syn, popsaly The New York Times.

„Chtěla jsem se probudit z té strašlivé noční můry, ale nešlo to, všechno to bylo skutečné. Bylo to jako v nějakém strašlivém hororu,“ vypověděla Krimová, kterou přivolaná policie našla v domě, kde hystericky plakala a objímala svou přeživší dceru. Otec dětí, Kevin Krim, byl v době vraždy na pracovní cestě. Ortegová svůj čin patrně plánovala – v den vraždy nachystala pro syna tašku, ve které byly její cennosti, doklady a věci na památku. Požádala také svou sestru, aby na jejího syna dohlédla a dobře ho vychovávala.

Obhajoba se snažila porotu přesvědčit, že Ortegová trpí duševní poruchou a nemůže být za svoje jednání odpovědná, informovala stanice BBC. Advokáttvrdil, že chůvu stíhaly halucinace a že ji k zabití ponoukal „hlas Satana“. Před soudem pak vypovídala řada znalců, podle nichž sice Ortegová trpěla depresemi a úzkostí, ale nebyla psychotická a uvědomovala si, co dělá. K pondělnímu soudu dorazila Ortegová viditelně roztřesená a nervózní. „Omlouvám se za všechno a doufám v odpuštění,“ vyjadřovala lítost nad svým činem. Po dvou dnech projednávání si však vyslechla nejpřísnější možný trest – doživotní vězení bez možnosti propuštění /r/