iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš: Sestry dostávat výsluhy, jako vojáci či policisté?

Nedostatek sester ve třísměnném provozu v nemocnicích by podle premiéra v demisi Andreje Babiše mohly řešit nový příspěvek pro ně. „Vícesměnný provoz u lůžek je největší problém. Nám chybí asi dva a půl tisíce sester a v posledních letech 1 500 odešlo, protože je to velice těžká práce. Sestřičky musí manipulovat s pacienty, kteří mají i sto kilo,“ řekl Babiš.

„Dnes motivovat ty sestry je velice těžké, když dnes i ty mzdy, jsou nízké,“ dodal předseda vlády. „Já jsem zadal, abychom spočítali, o jakých částkách se bavíme, ale myslím si z mého pohledu, že by to mohlo být řešení, jak sestry dostat zpátky do nemocnic,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, podle kterého by šlo o sestry, které jsou ve směnném provozu u lůžka.

Návrh Asociace sester je 5 tisíc korun měsíčně. Výsluhový příspěvek pobírají například bývalí policisté, vojáci, hasiči nebo celníci. Nárok na něj vzniká po skončení služebního poměru trvajícího minimálně 15 let.

„Diskutovali jsme s děkany lékařských fakult a domluvili jsme se, že připravíme desetiletý plán na zvýšení financování lékařských fakult, tak aby mohly přijmout více studentů a vycházelo nám více absolventů lékařských fakult a aby mohli lépe zaplatit učitele na lékařských fakultách, kteří jsou dnes podhodnoceni,“ řekl také ministr zdravotnictví Vojtěch.

Podle posledních státních statistik za rok 2016 bylo v České republice 83 tisíc pracovních úvazků zdravotních sester a porodních asistentek. Na nedostatek sester si stěžují nemocnice a další lůžková zařízení. Zvýšení počtu sester si minulé vedení ministerstva zdravotnictví slibovalo od zjednodušení vzdělávání sester a zvýšení tarifních platů. V posledních dvou letech dostaly sestry přidáno deset procent k tarifu, přislíbeno mají i na příští rok. Sestry ve třísměnném provozu dostaly navíc přidáno loni v červenci dalších 2 tisíce korun měsíčně.

U sester činí tarif asi 65 procent mzdy. K tomu mají osobní ohodnocení nebo příplatky za přesčasy. Průměrný výdělek zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky, které představují velkou část hrubého platu. Průměrný hrubý plat sester byl loni na podzim téměř 28 500 korun.

LIBEŇSKÝ MOST PAMÁTKOU?

Pražské zastupitelstvo nakonec ani ve čtvrtek 17. května nebude hlasovat o Libeňském mostu. Kvůli neshodám mezi odborníky pražští radní bod o možné demolici mostu stáhli z programu. Navíc ministr kultury Ilja Šmíd zvažuje změnit rozhodnutí svých úředníků, kteří „Libeňák“ nezařadili mezi památky. Náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) stažení bodu odůvodnil tím, že mezi politiky a odborníky stále nepanuje ohledně demolice Libeňského mostu shoda.

„Proto dnes požádám radu o stažení bodu k Libeňskému mostu ze čtvrtečního zastupitelstva,“ uvedl dopoledne Dolínek na Twitteru s tím, že Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (CKAIT) doporučuje postavit nový most.

Zařazení Libeňského mostu zpět na čtvrteční program zastupitelstva přitom schválila rada minulý týden. O změně názoru uvažuje i ministr kultury Ilja Šmíd, který podle serveru Aktuálně.cz zvažuje zrušení rozhodnutí ministerstva, že most není památkou. Hlavní město minulý týden vyzval dopisem, aby reagovalo na připomínky Národního památkového ústavu.

„Ministr kultury vyzval primátorku Adrianu Krnáčovou, aby se vzhledem ke značnému významu Libeňského mostu pro Prahu vyjádřila za vlastníka k zaslaným podnětům Národního památkového ústavu (NPÚ) a dalších. Přezkumné řízení zatím zahájeno nebylo. Teprve na základě odpovědi se ministr rozhodne, jaký další postup zvolí,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Proti demolici kubistického mostu protestují aktivisté, památkáři z NPÚ i Praha 7 v čele se starostou Janem Čižinským z Trojkoalice (Zelení, KDU-ČSL, STAN). Původně se o možné demolici mělo hlasovat na zastupitelstvu před třemi týdny, ale kvůli sporům v koalici nebyl program schválen. To vedlo k vyvolání dohodovacího řízení, které vyvolalo hnutí ANO, podle kterého tím došlo k porušení koaliční smlouvy.

ČEŠI LONI PROHRÁLI V HAZARDU 40 MILIARD?

Hráči v Česku během loňského roku prohráli v hazardních hrách celkem 39,8 miliardy korun, což je o půl miliardy víc než v roce 2016. Roste především podíl hraní na internetu. V minulém roce na ně připadla třetina utracených peněz, uvedl tým národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila.

Podle odborných odhadů by mohlo v Česku problémy s hraním a závislost na něm mít 80 až 100 tisíc lidí. Typickému gamblerovi je 35 let. Z 85 procent jsou to muži, a obvykle prohrávají 40 až 50 tisíc korun měsíčně. Když nastupují léčbu, jejich dluh dosahuje 1 až 1,3 milionu, popsala předsedkyně Rady Asociace nestátních organizací Helena Rampachová. V Česku funguje podle Vobořila devět léčebných center, podle plánu by měla být ve všech krajích.

Od loňska platí v Česku nový zákon o hazardních hrách. Umožnil vstup zahraničních provozovatelů na český trh i provozování her na internetu. Stanovil pravidla pro povolování a dozor, pro přestávky v hraní, maximální sázky i výhry. Omezil také reklamu. Od loňského ledna je daň u technických her 35 procent, u ostatních 23 procent. Podle loňské vládní analýzy zákon o hazardu při projednávání ale doznal několik změn pod vlivem „hazardní lobby“. Upřednostnil se tak zájem herního průmyslu před zájmem veřejným, uvedla vládní analýza.

Podle Schillerové se daří díky zákonu hazard potírat. „Od účinnosti zákona za rok a čtvrt klesl počet provozoven z 6400 (v roce 2014) na 1200,“ uvedla ministryně v demisi. Podle ní zákon po vyhodnocení zkušeností „výhledově čeká novela“. Poznamenala také, že loni z daní z hraní byl „extrémní výnos“, překročil 12 miliard.

Podle Vobořila jedním z témat, na které by se měla prevence víc zaměřit, je právě hraní na internetu. „V roce 2009 byl podíl on-line hraní tři procenta. Nárůst je díky technologickému vývoji obrovský. Riziko je v tom, že hrají stále mladší generace. Je větší dostupnost,“ uvedl národní protidrogový koordinátor, který ke konci července z funkce odchází.

Podle jeho plánů by 1,5 procenta ze spotřebních daní z hazardu mělo putovat do fondu, z něhož by se hradila prevence a léčba. Ministerstvo financí se proti tomu staví. „Dlouhodobě se bráníme tomu, aby se část výnosu ze spotřební daně poskytovala na tyto záležitosti. Je to nesystémové. Je to problematika sestavování rozpočtu,“ uvedla Schillerová.

Podle ní vláda výdaje na protidrogovou prevenci zvyšuje a měly by růst i v příštím rozpočtu. V roce 2015 se vydalo 95 milionů, letos by to mělo být 175 milionů. Podle sekretáře Unie herního průmyslu ČR Andreje Čírtka se registrace hráčů a potřeba získat nová povolení pro herny a kasina odrazila na tržbách. „Způsobilo to prudký pokles tržeb kamenných heren a kasin v prvním čtvrtletí 2018 o víc než polovinu,“ uvedl Čírtek. Podle něj budou hráči přecházet „ze silně regulovaných heren na svobodnější internet“.

Podle Petra Mikošky z představenstva Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů (SPELOS) zrušené hrací stroje nahrazují nelegální automaty, hlavně kvízomaty. „Těch je zde již minimálně deset tisíc. Jejich provozovatelé využívají díry na trhu,“ uvedl Mikoška. Podle něj po omezení legálních heren hráčů neubývá, hrají jen na nelegálních strojích. Stát tak přijde na daních o šest miliard, míní Mikoška. Podle Schillerové celní správa proti nelegálnímu hraní zasahuje, za provozování nelegálního hazardu hrozí pokuta až 50 milionů. Od začátku loňského roku dosud udělali celníci 2581 kontrol. Odhalili 200 nelegálních heren a zabavili 1500 zařízení. /r/