iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Soudce Kydalka neuspěl u NSS, ani ve Štrasburku

Kárnou žalobu na předsedu senátu pražského městského soudu Kamila Kydalku bude dál řešit na Nejvyšším správním soudu (NSS) kárný senát Jakuba Camrdy. Neuspěl s námitkou podjatosti, potvrdila mluvčí NSS Sylva Dostálová. Kydalka také nepochodil se svou stížností u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) kvůli předchozímu kárnému řízení. Soud jeho stížnost označil jako zjevně nepřípustnou.

Kárný senát měl žalobu projednat už na konci února, tehdy se Kydalka omluvil ze zdravotních důvodů. Když se Kydalka kvůli zdravotním problémům omluvil podruhé, předsedovi senátu Camrdovi to nestačilo a žádal potvrzení od lékaře, že Kydalka nemůže na jednání dorazit. Podle Kydalky byl termín dodání dokumentu šibeniční – i to uvedl jako jeden z důvodů možné podjatosti ve své námitce. Dále mimo jiné poukázal na to, že Camrda dříve pracoval jako náměstek na ministerstvu spravedlnosti a mohl by tak být neobjektivní. Sám Camrda uvedl, že se podjatý necítí, což nyní potvrdil i NSS. „Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2018, č. j. Nao 82/2018 – 237, bylo rozhodnuto o námitce podjatosti uplatněné kárně obviněným soudcem JUDr. Kamilem Kydalkou tak, že předseda kárného senátu JUDr. Jakub Camrda není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. 13 Kss 6/2017,“ sdělila České justici mluvčí Sylva Dostálová.

Kárnou žalobu podal na Kydalku předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Důvodem je to, jakým způsobem soudce kritizoval pro Seznam Zprávy amnestii exprezidenta Václava Klause. Soudci navrhuje snížení platu o 30 procent.

Kydalka už v minulosti stanul před kárným senátem kvůli tomu, jakým způsobem vstoupil do debat kolem komunálních voleb v Mnichovicích u Prahy, kde má chatu. Senát jej v roce 2015 uznal vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby. Kydalka vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a obrátil se na Ústavní soud. Podle ústavních soudců Kydalka porušil povinnost zdrženlivosti, která představuje zvláštní omezení svobody projevu u soudců, jak uvedl i kárný senát. U něj neuspěl a proto si stěžoval u Evrospkého soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Soud ale odmítl jeho stížnost jako nepřípustnou. „Podle pravidel soudu samosoudce prohlásí nepřípustnost stížnosti, pokud je nepřípustnost zjevná od počátku. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Zástupce stěžovatele byl o tom informován dopisem,“ reagoval tiskový odbor ESLP na dotaz České justice na to, v jaké fázi se Kydalkův případ ve Štrasburku nachází. Z jakého formálního důvodu soud stížnost odmítl, není jasné. Sám Kydalka nechtěl rozhodnutí komentovat, protože ho o neúspěchu stížnosti jeho advokát dosud neinformoval.

--------------------------------------------------------------------------------

Podmínky přijatelnosti individuální stížnosti u ESLP:

Musí být vyčerpány všechny vnitrostátní opravné prostředky. V České republice to znamená zamítnutí stížnosti Ústavním soudem.
Stížnost musí být podána do šesti měsíců od konečného vnitrostátního rozhodnutí.
Nesmí jít o anonymní stížnost.
Překážka rei iudicatae – musí jít o věc novou, která nebyla už Soudem projednána, nebo nebyla předložena k projednání jinému mezinárodnímu orgánu.
Nepřípustné jsou stížnosti zjevně nepodložené, neslučitelné s ustanovením Úmluvy nebo případně i ty, které zneužívají práva na stížnost.
--------------------------------------------------------------------------------

Eva Paseková, ceskajustice

V NĚMECKU ZÁBĚRY Z KAMER AUTA POUIŽÍT U SOUDU

Německý nejvyšší soud v Karlsruhe dnes rozhodl, že záběry z kamer umístěných v autě je v případě dopravních nehod možné používat jako důkaz před soudem. Verdikt ve sledovaném případu by měl mít široký dopad, protože malé kamery zabírající přes čelní sklo dění před vozem má stále více řidičů. V Česku je používání podobných kamer legální.

Soudci Spolkového soudního dvora měli na stole konkrétní případ muže ze Saska-Anhaltska, jenž se domáhá zhruba 1000 eur (25.000 korun) za škody, které mu na autě vznikly při střetu s jiným vozem. Jako důkaz toho, že nehodu nezpůsobil on, chtěl u soudu použít záběry z kamery. Dvojice soudů v Magdeburgu to ale odmítla s tím, že takové záběry porušují osobnostní práva druhého dotčeného. Ochrana těchto práv je přitom podle názoru těchto soudů důležitějším zájmem i proto, že v případu jde „jen“ o 1000 eur.

Německé soudy ale v podobných kauzách dosud nerozhodovaly jednotně. Použití záběrů z kamery, která záznam automaticky po 30 sekundách mazala, pokud nedošlo k nehodě, povolil v minulosti například soud v Norimberku. Záběry kamery za čelním sklem připustil i soud ve Stuttgartu v případu řidiče, který projel křižovatkou na už šest sekund svítící červenou. Soud tehdy konstatoval, že vzhledem k závažnosti prohřešku je možné záběry pořízené z jiného vozu použít.

Nepřehlednou právní situaci by měl dnešní verdikt nejvyššího soudu vyřešit. Spolkový soudní dvůr zvažoval zejména důležitost ochrany práv natáčených osob na jedné straně a zájem na objasnění příčin dopravních nehod na straně druhé. Nakonec soudci konstatovali, že nepřetržité natáčení sice porušuje zákon, což ale neznamená, že by se posléze pořízené záběry nedaly použít před soudem. Porušení osobnostních práv dotčených je podle soudu v takovém případě podřadné, protože účastníci dopravní nehody stejně musí poskytnout informace o své osobě, řidičském průkazu a pojištění.

Ve spolkové republice sice není používání kamer v autech tak rozšířené jako například v Rusku, jejich četnost ale stoupá. Podle průzkumu sdružení pro informatiku a telekomunikace Bitkom nyní tyto minikamery využívá asi osm procent německých řidičů a dalších 13 procent si je chce pořídit.

V České republice je používání kamery umístěné v autě legální, zákon o ochraně osobních údajů povoluje zpracování údajů pro osobní potřebu. Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) lze získané nahrávky a záznamy využít také jako důkaz při řešení dopravních incidentů. Úřad se ve stanovisku z března 2015 zmiňuje zejména o vyšetřování dopravních nehod policií nebo likvidaci pojistné události. Legitimní je v těchto případech předat záznam policii nebo pojišťovně. „O legitimní účel se naopak nebude jednat v případě využití záznamu jiným způsobem, například jeho zveřejněním,“ uvedl tehdy úřad.

SOUDCI ODLOŽILI JANOUŠKOVI NÁVRAT DO VĚZENÍ

Lobbista Roman Janoušek, odsouzený za úmyslné sražení ženy při dopravní nehodě, se zatím nemusí vrátit do vězení. Krajský soud v Brně rozhodl s ohledem na jeho zdravotní stav o dvouletém odkladu jeho návratu do vězení, uvedla dnes Česká televize (ČT).Janoušek si má odpykat 4,5 roku vězení, zatím si odseděl zhruba rok a čtvrt. Trest mu byl přerušen ze zdravotních důvodů, muž si už dříve opakovaně stěžoval na zdravotní komplikace po operacích hlavy. Janouškův případ má na stole i pražský městský soud, který bude rozhodovat o jeho žádosti o prominutí zbytku trestu.

Opilý lobbista v roce 2012 úmyslně srazil autem ženu v pražské Michli. Původně čelil obžalobě z pokusu o vraždu, nakonec byl odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. Trest nastoupil v listopadu 2014. V brněnské věznici zůstal do března 2016, poté byl dočasně propuštěn na svobodu. Brněnský krajský soud loni v listopadu zamítl Janouškovu další žádost o přerušení trestu. Zároveň ale uvedl, že zdravotní prognóza nepředpokládá zlepšení a Janoušek by měl situaci řešit žádostí o upuštění od zbytku trestu. Lobbistův advokát ji podal a Janoušek se v určeném termínu do věznice. /r/