iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ve Francii vraždil Čečenec, tajné služby ho jen prověřily

Útok se odehrál v sobotu večer v blízkosti paláce Garnier, který je sídlem Pařížské národní opery, kde Čečenec nožem zabil devětadvacetiletého muže a další čtyři lidi zranil. Zranění by neměli být v ohrožení života. Podle svědků útočník předtím, než zaútočil, zakřičel „Alláhu akbar“. Policisté se útočníka nejdříve snažili zneškodnit taserem, a když se jim to nepodařilo, zahájili na něj palbu. Rychlost policejního zásahu ocenili prezident Emmanuel Macron, premiér Édouard Philippe i ministr vnitra Gérard Collomb.

Francouzské úřady podle médií na základě otisků prstů identifikovaly útočníka z Paříže jako Čečence, který se narodil v roce 1997 v Ruské federaci. S odvoláním na zdroje blízké vyšetřování o tom informovala agentura AFP. O útočníka se kvůli radikálním islámským názorům už dříve zajímaly francouzské tajné služby. Útočník, kterého policie při zásahu zastřelila, u sebe neměl žádné doklady. Vyšetřovatelé případ řeší jako možný teroristický čin.

Pokud jde o Čečencovu státní příslušnost, informace médií se rozcházejí. Stanice BFM TV o něm informovala jako o ruském občanovi, podle zdroje AP měl ale francouzské doklady. Vyloučeno proto není, že byl držitelem ruského i francouzského pasu. Úřady se ale k útočníkově identitě doposud oficiálně nevyjádřily. Podle čečenského vůdce Ramzana Kadyrova byl útočníkem francouzský občan Chasan Azimov, který se narodil v Čečensku, o ruský pas ale přišel.

„Požádali jsme o informace o této osobě a od francouzských úřadů očekáváme odpověď,“ sdělila agentuře TASS tisková atašé ruského velvyslanectví ve Francii Anna Šlyčková. Server Europe 1 napsal, že mladík měl čistý trestní rejstřík, ale zajímaly se o něj kvůli radikálním islámským názorům francouzské tajné služby. Podle stanice BFM TV byl asi před rokem jako svědek vyslýchán protiteroristickým oddělením kvůli svým vazbám na blíže neupřesněného člověka v Sýrii.

K odpovědnosti se již přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), která útočníka označila za jednoho ze svých bojovníků. IS se ale zejména na Západě hlásí prakticky ke všem teroristickým činům. Portál Europe1 v této souvislosti poznamenal, že vazby mezi Čečencem a IS prozatím nebyly potvrzeny. Ve východofrancouzském městě Štrasburku policie zadržela útočníkova přítele, který se stejně jako on narodil v roce 1997. Hodlá ho vyslechnout. Francouzská média již dříve informovala, že k výslechu byli předvedeni také útočníkovi rodiče, které policie zadržela v 18. pařížském obvodu.

Čečenci jako pachatelé teroristických útoků nejsou výjimeční. Příkladem jsou bratři Džochar a Tamerlan Carnajevové, kteří v roce 2013 podnikli bombový útok na maraton v Bostonu. Při explozích zahynuli tři lidé a dalších přes 260 bylo zraněno. Zatímco Tamerlan byl při následném policejním zátahu zabit, Džochara policie dopadla a v roce 2015 mu soud uložil trest smrti.

FRANCIE NESE VEŠKEROU ZODPOVĚDNOST ZA ÚTOK V PAŘÍŽI

Veškerá zodpovědnost za sobotní útok, při němž muž v centru Paříže zabil jednoho člověka a čtyři další zranil, nese Francie. Řekl to Ramzan Kadyrov, vůdce autonomního Čečenska, ve kterém se útočník v listopadu 1997 narodil. Podle Kadyrova je pachatelem činu Chasan Azimov, který je francouzským občanem.

„Považuji za nezbytné říci, že veškerá zodpovědnost za to, že se Chasan Azimov uchýlil na cestu zločinu, je zcela na francouzských úřadech. V Čečensku se pouze narodil, ale vyrůstal, jeho osobnost, jeho názory a přesvědčení se formovaly ve francouzské společnosti,“ uvedl Kadyrov na sociální síti Telegram.

Vyjádřil zároveň přesvědčení, že pokud by strávil své dětství a dospívání v Čečensku, „byl by Chasanův osud jiný“. Podle čečenského vůdce byl dvacetiletý mladík, kterého policie během sobotního útoku nožem v druhém pařížském obvodu zastřelila, kdysi ruským občanem, jeho pas už ale není platný, protože nepožádal o nový. V době útoku byl podle francouzských úřadů občanem Francie.

Ramzan Kadyrov, chráněnec ruského prezidenta Vladimira Putina, vládne Čečensku pevnou rukou od roku 2007. Útok se odehrál v sobotu večer v blízkosti paláce Garnier, který je sídlem Pařížské národní opery, kde Čečenec nožem zabil devětadvacetiletého muže a další čtyři lidi zranil. Zranění by neměli být v ohrožení života. Podle svědků útočník předtím, než zaútočil, zakřičel „Alláhu akbar“. Policisté se útočníka nejdříve snažili zneškodnit taserem, a když se jim to nepodařilo, zahájili na něj palbu.

K odpovědnosti se již přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), která útočníka označila za jednoho ze svých bojovníků. IS se ale zejména na Západě hlásí prakticky ke všem teroristickým činům. Server Europe 1 napsal, že mladík měl čistý trestní rejstřík, ale zajímaly se o něj kvůli radikálním islámským názorům francouzské tajné služby.

IZRAEL SLAVÍ PŘESUN AMBASÁDY USA

Američané přesunou v pondělí svoje velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma, už v neděli večer však začínají událost oslavovat. Většina diplomatů pozvání na gala odmítla, mezi těmi, kdo dorazí, je i český velvyslanec Ivo Schwarz. Do Izraele už dorazila delegace ze Spojených států včetně Ivanky Trumpové.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o přesunu ambasády Spojených států z Tel Avivu do Jeruzaléma vyvolalo hněv Palestinců a kritiku ze strany Evropské unie. Většina členů osmadvacítky chtěla během týdne vydat společné kritické prohlášení, rezoluci však zablokovalo Česko spolu s Maďarskem a Rumunskem.

Iraelci pozvali na slavnostní recepci na počest otevření ambasády velvyslance z 86 zemí, účast přislíbilo 32 diplomatů, včetně českého velvyslance Iva Schwarze. Z členů Unie dorazí ještě diplomaté z Rakouska, Rumunska a Maďarska, informoval izraelský list Haaretz. Do Izraele již dorazila také americká výprava, které se účastní Trumpova dcera Ivanka, její manžel a Trumpův poradce Jared Kushner, ministr financí Steve Mnuchin, náměstek ministra zahraničí John Sullivan a dvanáct členů Kongresu, Mezi další účastníky nedělní události patří například Angola, Kamerun, Kongo, Pobřeží slonoviny, Etiopie, Keňa nebo Tanzanie a Zambie. Nezúčastní se Rusko, Egypt nebo Mexiko.

Na recepci nebude chybět premiér Izraele Benjamin Netanjahu ani zbytek vlády spolu s předsedy výborů Knesetu a ostatními koaličními zákonodárci. Naopak většina členů opozice s výjimkou opozičního lídra Isaaca Herzoga těch členů opozice, kteří jsou ve výboru pro zahraniční věci, pozvána nebyla, upozornil Haaretz. Ministr obrany Avigdor Lieberman v sobotu uvedl, že přemístění amerického velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma „nebude zadarmo“, ale dodal, že je to cena, „která stojí za zaplacení. Nic není zadarmo.“

Albánie, Angola, Rakousko, Kamerun, Kongo, Demokratická republika Kongo, Pobřeží slonoviny, Česká republika, Dominikánská republika, Salvador, Etiopie, Gruzie, Guatemala, Honduras, Maďarsko, Keňa, Makedonie, Barma, Nigérie, Panama, Peru , Filipíny, Rumunsko, Rwanda, Srbsko, Jižní Súdán, Thajsko, Ukrajina, Vietnam, Paraguay, Tanzanie a Zambie Proti přesunu velvyslanectví budou v zemi protestovat izraelští Arabové i Palestinci, kteří argumentují, že Washington po svém kroku už nyní nemůže být považován za nestranného zprostředkovatele mírových rozhovorů.

Ajman Ode, lídr politické aliance izraelských Arabů, uvedl, že na přesunu velvyslanectví nevidí nic k oslavám. „Je to provokativní krok, který ničí myšlenku míru. Spojenectví Trumpa a Netanjahua prohlubuje konflikt. Vytvářejí prostor pro radikální právo a pohánějí rasismus, nenávist a násilí.“ Trump sliboval přeložení ambasády během loňské předvolební kampaně, dlouho však své rozhodnutí odkládal.

Svůj plán přesunu nakonec oznámil na konci minulého roku. Palestinský prezident Mahmúd Abbáse varoval, že takový krok bude mít nebezpečné důsledky.Izrael východní část Jeruzaléma obsadil za války v roce 1967. Poté v červenci 1980 prohlásil v rozporu s rezolucemi OSN celý Jeruzalém za „věčné a nedělitelné hlavní město“ státu. Mezinárodní společenství anexi neuznává.

PROTESTY VE VARŠAVĚ, 50 TISÍC LIDÍ

Desítky tisíc Poláků se v sobotu v centru Varšavy zúčastnily pochodu, na kterém opozice požadovala, aby vláda strany Právo a spravedlnost dodržovala ústavu, respektovala vládu práva a nezávislost soudů. Podle listu Gazeta Wyborcza se k protestu s názvem Pochod svobody připojilo až padesát tisíc lidí. Pochod svobody zorganizovaly opoziční strany Občanská platforma (PO) a Moderní a protestní hnutí Výbor na obranu demokracie (KOD). Řada účastníků akce nesla během průchodu Varšavou vlajky Polska a Evropské unie. Demonstranti provolávali hesla jako „Ústava!“ nebo „Svobodné soudy“.

Předseda PO Grzegorz Schetyna v proslovu k účastníkům protestu řekl, že konec vlády PiS je blízko. „Budeme bojovat za svobodu, důstojnost, demokracii a svobodné Polsko,“ prohlásil. Další zástupci opozice kabinet premiéra Mateusze Morawieckého obvinili z oklešťování demokracie, především v souvislosti s kontroverzní soudní reformou.

Podle aktuálního průzkumu by v případě voleb PO a Moderní získaly 33,4 procenta hlasů, vládní PiS by podpořilo 36, procenta Poláků. „Přišla jsme proto, že Polsko začíná být v Evropě kvůli krokům naší vlády izolované, a také abych ukázala, že v Polsku je mnoho lidí, kteří podporují Evropskou unii a hodnoty, jež reprezentuje,“ řekla dvaatřicetiletá Magdalena Jaroszová. Obavy demonstrantů z ohrožení právního státu v Polsku sdílí také Evropská komise, která loni zahájila s Varšavou proceduru, která může vést až k odebrání některých hlasovacích práv.

NA ZÁPADĚ ODEBÍRAJÍ POLÁKŮM DĚTI

Počet dětí, které úřady v západních zemích odebraly polským rodičům, meziročně stoupl o čtyřicet procent. Jen ve Velké Británii šlo o 274 dětí. Důvodem je většinou alkohol nebo domácí násilí, často jde ale také o „střet civilizací“. Mnoho polských přistěhovalců totiž nechápe, že zájem dítěte je v Británii postaven nadevše. Sedmého prosince minulého roku si matka desetiměsíční polské holčičky Bianky Agnieszka Mroczkowska všimla, že dítě má asi šesticentimetrovou bouli na hlavě. Pro jistotu zavolala do nemocnice v britském Warringtonu nedaleko Manchesteru a objednala se tam s dcerkou na prohlídku.

Lékařům řekla, že holčička se zřejmě bouchla do hlavy při lezení. Po prohlídce lékaři konstatovali, že dcerka má zlomenou lebeční kost. Na paní Mroczkowskou zavolali sociální službu a policii a začali ji, a později i jejího muže, vyslýchat. Výsledkem bylo, že jak Bianka, tak osmiletý syn Kacpr, byli rodičům odebráni. Obě děti se narodily během jedenáctiletého pobytu Mroczkowských v Británii, ale měly polské občanství. To však britské orgány nezajímalo. Děti byly umístěny k britským pěstounům.

Během soudu, který na základě posudků znalců rozhodoval o tom, zda zranění Bianky bylo způsobeno nešťastnou náhodou, nebo bitím rodičů, se podařilo prosadit, aby obě děti mohly s polskými prarodiči opustit Británii. A odjet na návštěvu Polska. Ovšem s tím, že se musí vrátit zpět. To se ale nestalo, děti v Polsku zůstaly, za nimi se i přes zabavený pas z Británie dostala i paní Mroczkowska. Její muž nyní likviduje svoji britskou živnost, prodává dům a i on se vrací do Polska.

„Cítím smutek a vztek, že bezdůvodně zničili život a zdraví mé rodiny,“ uvedla v rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita Agnieszka Mroczkowska. Podobné příběhy by polská média mohla přinášet denně. Počet dětí, které jsou ve Velké Británii, ale i v Irsku, Německu a Norsku odebírány polským rodičům, vzrostl meziročně o čtyřicet procent. A jen v Británii šlo loni podle údajů polského ministerstva zahraničí o 274 malých Poláků, kteří byli předáni do pěstounské péče.

Podobně stoupá počet odebraných dětí v případě polských rodin v Německu a v Irsku – ve Spolkové republice loni šlo o 64 případů a v Irsku o čtrnáct případů. Vysoké počty odebraných dětí vyplývají z toho, že Poláků žije v zahraničí přes dva miliony. Přes zlepšování ekonomiky v Polsku (kde pracují dva miliony Ukrajinců) se počet Poláků v zahraničí zvyšuje.

Většinu případů odebrání polských dětí má na svědomí alkohol či domácí násilí. Často jde ale také o „střet civilizací“. „Polský systém ochrany dětí se od britského liší. Hranice, kdy v otázkách týkajících se dítěte dochází k zákroku úřadů, leží ve Velké Británii značně níže. A mnoho polských přistěhovalců to nechápe. Tady je zájem dítěte postaven nade vše,“ uvedl pro deník Rzeczpospolita Artur Gajewski, britský soudní expert a ředitel organizace AG Family Support, která se snaží rodinám pomáhat.

Na druhou stranu se nedá říci, že by Poláci byli nějakou mimořádnou skupinou, v níž by byly děti rodinám odebírány výrazně častěji než v případě Britů či Němců. Například v Německu, kde počet případů dětí odebraných Polákům čítá několik desítek ročně, odebraly v roce 2016 Jugendamty, tedy úřady na ochranu dětí, podle serveru Wirtualna Polska 78 tisíc dětí – to je proti roku 2014 nárůst o polovinu. V Česku je rodičům odebráno asi čtyři tisíce dětí ročně, což je v poměru k počtu obyvatel asi poloviční podíl než v osmdesátimilionovém Německu. Ale i počet českých dětí, které jsou umístěny do pěstounské péče, v posledních letech stoupá. /r/