iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman v Polsku, vrtulníkem do Bělověžského pralesa

Prohlídkou Bělověžského pralesa zakončil prezident Miloš Zeman třídenní návštěvu Polska. V chráněné přírodní památce na polsko-běloruském pomezí, kam jej dopravil vrtulník, se podíval i do zubří rezervace. Zeman řekl, že jeho návštěva má být vnímána jako solidarita s Polskem, které se kvůli kácení v chráněném pralese dostalo do sporu s Evropskou komisí.

Z Varšavy český prezident do Bělověžského pralesa odletěl v pátek dopoledne vrtulníkem společně s manželkou Ivanou a s částí delegace. Zemana s delegací poté zavezly do nitra pralesa bryčky tažené koňmi.

Do Polska Zeman přiletěl ve středu, ve čtvrtek jednal s předními polskými představiteli včetně prezidenta Andrzeje Dudy. Po setkání s ním se na tiskové konferenci český prezident Polska zastal ve sporu s Evropskou komisí o kácení v Bělověžském pralese. Podle Zemana má každá země právorozhodovat o svých vnitřních záležitostech, a to včetně práva nakládat s vlastními surovinovými zdroji, tedy i s lesem.

Polsko se kvůli Bělověžskému pralesu dostalo před Soudní dvůr EU. Evropská komise ho totiž zažalovala za lesnické zásahy a rozsáhlou těžbu. Unijní soud dal komisi v polovině dubna za pravdu. Těžbu Polsko hájilo bojem proti lýkožroutu smrkovému, takzvanému kůrovci. Boji proti kůrovci se Zeman věnoval i v České republice, ve svých názorech na způsob zákroku proti němu se neshoduje s některými odborníky a ochránci přírody.

Bělověžský prales je zařazen na seznam světovéhodědictví UNESCO a patří do sítě Natura 2000. Známý je jako poslední domov evropského zubra, žijí v něm ale i vlci a rysi. V roce 1996 se plocha parku na polském území zdvojnásobila na 10 500 hektarů. To však představuje pouhých 18 procent celkové rozlohy pralesa na území Polska. Celkem prales zabírá asi 150 000 hektarů. Jeho biologickou hodnotou přirovnávají ekologové k tropickým deštným pralesům.

V SR OTEVŘOU KAUZU VLIVNÉHO ITALA

Slovenská policie se bude znovu zabývat případem italského podnikatele Diega Rody, o kterém psal zavražděný novinář Ján Kuciak. Stíhání kvůli nezaplacení cla prokurátor dříve zastavil jen proto, že byznysmen projevil lítost. Je to jedna z kauz, které generální prokuratura nařídila otevřít kvůli podezření z nadržování lidem s údajnými vazbami na kalábrijskou mafii.

Slovenská generální prokuratura přezkoumala 56 spisů týkajících se Italů spojovaných po vraždě novináře Jána Kuciaka s mafií ´Ndranghetou, o nichž reportér psal. V devíti případech, které řešila zejména prokuratura v Prešově v Košicích, nalezla chyby.

„To je sedmnáct procent, nemáme se čím chlubit. Některé důvody zastavení byly předčasné, jiné protizákonné a některé nechápu ani já. Třeba jeden člověk, který dovážel zboží (Diego Roda, pozn. red.), v jednom případě nezaplatil clo a daň a potom prohlásil, že nevěděl, že to má zaplatit. A to mu stačilo, aby stíhání bylo pro účinnou lítost zastavené,“ řekl generální prokurátor Jaromír Čižnár.

Policisté znovu otevřou i „skrečované“ případy dalších Italů – jeho zetě Antonina Vadaly, Diegovy dcery Daniely Valenty Rody nebo Sebastiana Vadaly. Ten je kvůli podezření z násilné trestné činnosti ve vazbě. „Představte si, co se změnilo, když loni v září byl tento násilný čin vyhodnocen jako přestupek a nyní, když jsme se o to začali zajímat, je to trestný čin a ještě stíhaný vazebně. Odpovězte si sami, ale je tam podezření na provázání (prokuratury a policie, pozn. red.) s těmito lidmi, jinak si to neumím vysvětlit,“ uvedl Čižnár.

Policie a státní zastupitelství vyšetřovaly všechny případy na základě šesti anonymních trestních oznámení. Šlo o různé skutky, od vyhrožování až po neoprávněné nárokování vratky DPH ve výši 80 tisíc eur. Pět z osmi pochybných rozhodnutí měli na starost dva okresní prokurátoři. „Jeden vedoucí prokurátor se vzdal funkce sám, druhý sebereflexi nemá, podal jsem proto návrh na jeho odvolání,“ dodal Čižnár.

„Daňová a celní trestná činnost byla přezkoumávána v šestnácti věcech, majetková – krádeže, podvody, nevyplácení mezd či poškození věřitele – v třiceti dvou případech, násilné trestné činy jako nebezpečné vyhrožování či vydírání ve čtyřech věcech a zbylé čtyři byly zneužití pravomoci úřední osoby či týrání zvířat,“ vyjmenoval Čižnárův náměstek Peter Šufliarský.

Propojení Italů s policisty a prokurátory už prověřuje i ministerstvo vnitra. „Já nevylučuji, že se konkrétní propojení prokáže při prověřování těchto kauz nebo po otevření nových. Jinými slovy tvrdím, že se ještě najdou další věci, které byly odfláknuté. To říkám na plno. Kdybych to vyloučil, byl bych hlupák,“ sdělil Čižnár. V některých případech, ve kterých prokuratura odhalila chyby, ale hrozí promlčení.

Zmíněný Antonino Vadala je momentálně ve vazbě, kam jej poslal košický soud. Soud v Benátkách na něj totiž vydal evropský zatykač za trestné činy nezákonného obchodování s drogami. Mezi lety 2013 až 2015 podle obvinění údajně dovážel velké množství kokainu z Jižní Ameriky.

Generální prokuratura také začala prověřovat podvody s agrodotacemi na východě země. Podle Čižnára jsou chyby ve fungování Pôdohospodárskej platobnej agentúry (PPA) a na ministerstvu zemědělství. Na zneužívání dotací a jejich čerpání i na pozemky, které žadatelům vůbec nepatří či je nemají v pronájmu, upozornili také slovenští novináři.

„Ať mi nikdo neříká, že nevěděl o těchto praktikách. To se na východě Slovenska neděje týden nebo dva, ale několik roků. Nevěřím tomu, že to na PPA nevěděli,“ uvedl Čižnár. Generální prokuratura v této souvislosti prověřuje osm případů, které řešili policisté a prokurátoři v okresech Michalovce a Trebišov. Ministerstvo zemědělství chyby odmítá. Tvrdí, že pokud ke zneužívání dotací docházelo, měla to řešit policie, prokuratura a soudy. „Vítáme iniciativu generálního prokurátora a poskytneme mu plnou součinnost,“ uvedl úřad.

Prokuratura už také vyloučila, že by cílem vraždy byla Kuciakova přítelkyně Martina Kušnírová, což byla od počátku jedna z vyšetřovacích verzí. Nyní už policie pracuje jen s tím, že vrah do domu ve Velké Mači v okrese Galanta přišel zabít jen novináře. „Ona byla ve špatnou chvíli na špatném místě,“ řekl Čižnár.

Vyšetřovatelé si to myslí na základě profilu vraha, který pro Slováky vypracovali podle stop na místě činu znalci z FBI. „Ve vyšetřování nastal výrazný posun, nebudu ale konkretizovat jaký. Nebudu sdělovat těm vagabundům, kteří to mají na svědomí, kam jsme dospěli,“ zdůvodnil. Prokuratura zároveň prověřuje, kdo má přístup k vyšetřovacímu spisu vraždy novináře a jeho snoubenky. Podle Čižnára se k dokumentům mají dostat jen prokurátoři nebo vyšetřovatelé.

TERORISTÉ CHYSTALI V MOSKVĚ ÚTOK NA VLASTENECKÝ POCHOD

Ruské tajné služby zabránily teroristickému útoku na vlastenecký pochod v Moskvě, kterého se 9. května zúčastnil více než milion lidí. Oznámil to v pátek náměstek ministra zahraničí Oleg Syromolotov. V moskevském davu tehdy kráčel i ruský prezident Vladimir Putin spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.

„Zadrželi hned několik skupin, které měly uskutečnit výbuchy během akce Nesmrtelný pluk v Moskvě. Měly už pro to zhotovené zbraně,“ řekl agentuře TASS Syromolotov, který býval generálem tajných služeb, než jej Putin před třemi lety jmenoval náměstkem ministra zahraničí zodpovědným za boj proti terorismu. „Přemisťovali se ze Sibiře, z města Novyj Urengoj. Uskutečnilo se tam asi 17 domovních prohlídek a pozatýkali na 20 lidí,“ uvedl. „Jen od 21. do 24. dubna bylo u nás zlikvidováno 27 teroristů,“ dodal.

Součástí oslav výročí porážky hitlerovského Německa v Rusku je již několik let akce Nesmrtelný pluk - pochody lidí s portréty jejich blízkých, kteří padli ve válce. Koná se už nejen v ruských městech, ale i jinde ve světě. V moskevském několikahodinovém průvodu, kterého se podle úřadů účastnilo více než milion lidí, kráčel i prezident Putin s portrétem svého otce, který za války bojoval a byl raněn u Leningradu.

Podle Syromolotova i loni ruské tajné služby zneškodnily teroristickou skupinu, která chystala atentát na průvod v Petrohradu. „Když jsme začali zkoumat financování, zjistili jsme, že bylo z Turecka, a pak jsme narazili na záložní skupinu na Sibiři,“ dodal. Právě Syromolotov si před týdnem v médiích postěžoval na váznoucí spolupráci s Brity při zajištění bezpečnosti mistrovství světa ve fotbale, které v Rusku začne příští měsíc. Důvodem je aféra kolem otravy bývalého dvojího agenta Sergeje Skrypala a jeho dcery v Anglii, ze které Londýn obviňuje Moskvu. Fotbalový šampionát se odehraje v Rusku od 14. června do 15. července v jedenácti městech.

O zneškodnění skupiny islamistů, plánujících útoky v Moskvě, informovala ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) již koncem dubna. Uvedla tehdy, že zadržela čtyři členy „spící buňky“ teroristické organizace Islámský stát (IS) a při související bezpečnostní operaci pozatýkala 20 dalších osob. FSB tehdy tvrdila, že přípravy na útoky se koordinovaly ze Sýrie, kde Rusko vojensky zasáhlo na straně režimu Bašára Asada, zatímco tisíce ruských občanů, převážně muslimů ze severního Kavkazu, válčily v řadách IS.

EXDETEKTIV VOKÁL O ZADRŽENÍ NA UKRAJINĚ

Někdejšího důstojníka českého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Luďka Vokála zadrželi minulý měsíc na Ukrajině. Podle něj jde však v jeho případě ukrajinské tajné službě SBU především o jistého českého diplomata ze zastoupení NATO v Kyjevě a o provizi z prodeje speciální techniky, s níž Vokál obchoduje. Bývalý policista to řekl serveru Aktuálně.cz. Vokála zadrželi kvůli podezření z nezákonného obchodování se speciálním zařízením. Následně jej propustili na kauci.

Server Info.cz, který o Vokálově zatčení informoval jako první, psal, že spolu s exdetektivem Ukrajinci údajně zadrželi i českého diplomata, který byl ale následně vzhledem ke svému diplomatickému statusu propuštěn. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Irena Valentová to tehdy nepotvrdila, ministerstvo podle ní takovou informaci nemělo.

Nyní mluvčí Černínského paláce Michaela Lagronová Aktuálně.cz řekla, že Ukrajinci původně tvrdili, že při akci byl zadržen jen jeden Čech. „Nicméně o necelé dva týdny po jeho zadržení obdržel náš zastupitelský úřad v Kyjevě informace, z nichž vyplývá, že byl ukrajinskou stranou zadržen i civilní expert působící ve styčné kanceláři NATO v Kyjevě, který tam byl vyslaný ministerstvem obrany,“ sdělila s tím, že dotyčný byl následně propuštěn na svobodu a není stíhán. Podle mluvčí se přitom nejedná o kariérního diplomata. Diplomatický pas mu byl vystaven na žádost českého ministerstva obrany.

„Česká republika vyslala jako dobrovolný příspěvek do styčné kanceláře NATO v Kyjevě civilního experta na logistiku. Jeho působení na Ukrajině bylo již ukončeno, je zpět v Česku a momentálně čerpá dovolenou,“ řekl serveru Aktuálně.cz mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. „V celé téhle kauze, která mě velmi poškozuje, nejde vůbec o mě, ale o pana M. P. ze struktur NATO, jehož se ukrajinská kontrarozvědka SBU potřebovala zbavit,“ tvrdí Vokál. Podle něj tento muž zaštiťoval všechna jeho obchodní jednání s Ukrajinci a diplomatovým prostřednictvím SBU údajně žádala desetiprocentní provizi z prodeje rušiček a další techniky. Zákazníci prý přitom chtěli platit jen v hotovosti.

„Těsně před koncem poslední schůzky se najednou otevřely dveře a na vedlejší stůl mi vysypali hromadu dolarů. Vzal jsem jednu bankovku do ruky a nevěděl zda se smát či plakat. Byl to natolik amatérský padělek, že se podobal dětské omalovánce,“ popisoval serveru Aktuálně.cz Vokál jednání, kterého se podle něj účastnil i zmíněný pracovník NATO. Vzápětí do místnosti vtrhla zásahová jednotka ukrajinské policie provázená agenty SBU.

Vokál, který čelí v Česku obvinění z korupce a vynášení informací, opustil ukrajinskou celu po složení kauce. Musí ale zůstat na Ukrajině, kde je obviněn z nezákonného prodeje zařízení použitelného k odposlechům. Hrozí mu za to čtyři až sedm let vězení.

TRUMPOVA ÚŘEDNICE NÁZOR NA VÝBĚR ŠÉFA CIA

Úřednice Bílého domu Kelly Sadlerová způsobila skandál, když se měla ve čtvrtek nevybíravě pustit do vlivného senátora Johna McCaina. Ten už rok bojuje s nádorem na mozku, stále však americkou politiku sleduje a prezidentovi Donaldu Trumpovi zkritizoval výběr nového šéfa CIA. „To je jedno, stejně umírá,“ shodila McCainův názor.

Úřednice v Trumpově týmu zastává pozici zvláštní asistentky v kanceláři komunikace. S kolegy právě probírala nominaci jednašedesátileté Giny Haspelové na post šéfky Ústřední zpravodajské služby (CIA). Dosavadní zástupkyni ředitele CIA vybral americký prezident, i u „jeho“ republikánů však nominace vyvolává pochybnosti.

Haspelová v minulosti dohlížela na tajný program CIA, který vystavil množství podezřelých z terorismu brutálním metodám výslechu včetně ukládání do rakví a waterboardingu. A McCain, který byl během války ve Vietnamu zajat a v zajetí mučen, dal na vědomí, že s Haspelovou bude mít problém. „Mučení zajatců ve věznicích USA v uplynulém desetiletí je jednou z nejtemnějších kapitol americké historie,“ řekl McCain.

„Na tom nezáleží, stejně umírá,“ měla podle deníku The Washington PostSadlerová pronést na McCainovu adresu na čtvrtečním uzavřeném jednání. Jedenaosmdesátiletý arizonský senátor, kterého americký exprezident Barack Obama označil za amerického hrdinu a jednoho z nejstatečnějších bojovníků, jaké kdy poznal, už téměř rok bojuje s mimořádně zhoubným nádorem mozkuglioblastomem. „Ráda bych vám připomněla, že můj manžel má rodinu, sedm dětí a pět vnuků,“ vzkázala úřednici senátorova žena Cindy McCainová na Twitteru.

Bílý dům nemorální poznámku své zaměstnankyně nepopřel a vydal oficiální prohlášení. „Respektujeme službu, kterou senátor McCain vykonal pro naši zemi. On i jeho rodina jsou v této těžké době v našich modlitbách.“ Podobně se vyjádřila i samotná Haspelová, která dodala, že „oceňuje starost, s jakou senátor McCain přistoupil k nominačnímu procesu“.

V IRÁKU PRVNÍ VOLBY

Iráčané půjdou v sobotu k prvním parlamentním volbám od porážky Islámského státu. Za mírného favorita voleb je považován současný premiér Hajdar Abádí, kterého podle průzkumů podporují nejen šíité, ale i řada sunnitů. Ve volbách také kandidují téměř tři tisíce žen, ty však podle agentury AP čelí zesměšňování v ulicích i na internetu.

Na nového premiéra čeká zejména úkol nastartovat ekonomickou obnovu zničené země a ustát nejnovější napětí mezi Washingtonem a Teheránem, dvěma důležitými partnery Iráku. Možnost zvolit 329 členů jednokomorového parlamentu má na 24 milionů voličů. O křeslo v parlamentu se uchází téměř sedm tisíc lidí z desítek stran a koalic. Žádná ze stran zřejmě ani letos nezíská většinu v parlamentu, takže sestavování vlády může trvat i několik měsíců.

Největší šance mají šíitské strany čtyř lídrů: premiéra Abádího, expremiéra Núrího Málikího, vůdce šíitských lidových milicí Hádího Ámirího a vlivného šíitského duchovního Muktady Sadra. Podle dubnového průzkumu by kolem 24 procent mohla získat aliance současného premiéra nazvaná Irácké vítězství, kterou Abádí založil loni v prosinci po vítězství irácké armády a šíitských milic nad teroristy z IS. Ti ovládali před čtyřmi lety asi třetinu iráckého území, nyní ohrožují hlavně region u hranic se Sýrii. Radikálové z IS totiž ovládají ještě menší oblast na severovýchodě Sýrie.

Abádího do úřadu premiéra by si podle dubnového průzkumu přálo asi 60 procent ze 37 milionů Iráčanů. Podporu má i v sunnitských oblastech, kde lidé oceňují, že armáda osvobodila oblasti od IS. Přes dva miliony Iráčanů ale válka s IS vyhnala z jejich domovů a mnozí se nemají kam vrátit.

Letos se o přízeň voličů ucházejí i dvě sunnitské aliance, za nimiž jsou dva současní viceprezidenti Usáma Nudžajfí a Ajád Aláví. Podle některých expertů však dají mnozí voliči i v sunnitských provinciích přednost pragmatickému přístupu a budou volit spíše koalici premiéra Abádího. Ten má podle analytiků i větší šanci přilákat investory do zničené ekonomiky.

Na nového premiéra čeká také problém autonomního Kurdistánu, kde se loni na podzim většina obyvatel vyslovila v referendu pro nezávislost. Tamní regionální vláda chtěla získat mandát pro jednání s Bagdádem, který o nezávislosti jednat odmítá a po plebiscitu poslal armádu do oblastí, jež nejsou součástí autonomního Kurdistánu, ovšem Kurdové je od roku 2014 ovládali.

Mezi kandidáty je také téměř 2 600 žen, které se budou ucházet o 83 křesel. Ženy mají zaručenou čtvrtinu ze 328 míst v parlamentu, devět křesel je vyhrazeno pro irácké menšiny (z toho pět mají křesťané). Některé jsou však toho názoru, že i to je málo, neboť ženy se na úspěchu společnosti podílejí z 50 procent a srovnatelné zastoupení by měly mít i mezi zákonodárci, uvedla agentura AP.

V 50. letech byl Irák liberální společností. Jako první arabská země svěřil ženě ministerský úřad a přijal moderní zákony na ochranu žen a rodiny. Za vlády Saddáma Husajna se postavení žen začalo zhoršovat a po roce 2003 se dál zkomplikovalo nástupem náboženských institucí a extremismu.

Ženy tvoří v 37milionovém Iráku 57 procent populace, jak vyplývá z údajů Rozvojového programu OSN. Přes veškeré vládní snahy se od roku 2003 postavení Iráčanek nepřestává zhoršovat. Podle OSN vede každou desátou domácnost vdova. Patnáct let po svržení Husajna panuje mezi Iráčankami dojem, že společnosti dominují muži a že práva žen se rozmělňují.

A ty, které nyní kandidují do parlamentu, navíc čelí urážkám a zesměšňování. V Bagdádu i jinde jsou vylepeny portréty kandidátek vedle fotografií mužů. Některé jsou na nich s hidžábem na hlavě, ale jiné s odkrytou hlavou a make-upem. Konzervativci ničí portréty žen bez rozdílu, špiní je blátem, dokreslují jim vousy nebo je trhají. V provincii Nadžaf kmenová rada zase řešila případ muže, který byl přistižen, jak líbal plakát kandidátky z jiného kmene. Muž se omluvil a žena ani nepožadovala kompenzaci za urážku.

Poprvé se kampaň proti ženám vede také na internetu. Sítě jsou plné videí zobrazujících údajně kandidátky při sexu s muži, ve spodním prádle nebo v příliš odhalujícím oblečení. Právě jedno takové video přinutilo Intidár Ahmad Džásimovou, která se hlásí ke straně premiéra Hajdara Abádího, kandidaturu stáhnout. A to i přesto, že materiál označila za podvrh, jehož cílem bylo právě donutit ji vzdát se kandidatury.

Fátin Rašíd Hamídová kandiduje za stranu Bagdádský svaz, v níž převažují sunnité. Kdyby zákon negarantoval 25procentní kvótu, bylo by v parlamentu žen méně, říká. „Nejdůležitějším tématem pro ženy v Iráku je bránit se odsouvání na okraj. Naše společnost umožňuje mužům řídit všechna odvětví a obory,“ řekla Hamídová, která přednáší na univerzitě biologii a je matkou dvou dětí.

Samozvaný Islámský stát do Iráku vpadl v roce 2014 a jeho bojovníci tehdy zajali právničku Samíru Sálih Nuajmíovou, když byla s manželem a dětmi ve svém domě v Mosulu. Nuajmíová se zabývala otázkami lidských práv. Radikálové ji mučili a pak na veřejném místě zavraždili. Podle jejich soudu se neřídila islámem. Podobné vzpomínky pronásledují před volbami mnoho Iráčanek.

Mnoho útoků na uchazečky o parlamentní křesla přimělo zvláštního vyslance OSN v Iráku Jána Kubiše, aby se v dubnu sešel s několika kandidátkami a probral s nimi situaci a hrubé výpady proti ženám. Kubiš řekl, že to podkopává demokracii. „Ti, kteří stojí za pomluvami, kybernetickými útoky a trýzněním se snaží vás zastrašit. Bojí se vzdělaných, kvalifikovaných, dynamických, odvážných a chytrých kandidátek, které oprávněně požadují své místo a smysluplnou roli v politickém životě,“ řekl Kubiš na setkání.

Bajdáa Sálim Nadžárová, která stejně jako další čtyřicítka žen kandiduje za menšinu jezídů dlouhodobě terorizovanou islamisty, míní, že se útoky zaměřují na ženy bez hidžábu. Ímán Safíová, která je na kandidátské listině strany Moudrost, pak říká, že napadání povede ženy k rozhodnějšímu boji za jejich práva. „Žena, to je polovina společnosti, která vychovává tu druhou polovinu. Dosáhneme toho, oč usilujeme,“ slibuje.

V MNICHOVĚ DEMONSTRACE PROTI POSÍLENÍ PRAVOMOCÍ POLICIE

V Mnichově ve čtvrtek podle tamních úřadů demonstrovalo na 30 tisíc lidí. Nelíbily se jim změny bavorského zákona o policii, která má dostat více pravomocí, včetně preventivního odposlouchávání telefonů. Kontroverzní zákon prosadila vládnoucí Křesťanskosociální unie (CSU) v zemském sněmu loni v létě, připomněla agentura DPA. Organizátoři přitom odhadli, že proti novým opatřením, která mají na základě novelizace zákona brzy vstoupit v praxi, demonstrovalo na 40 tisíc lidí.

„Demonstrujeme nahlas, ale pokojně,“ řekl Simon Strohmenger z občanské iniciativy, která bojuje proti novému policejnímu zákonu. Demonstranti prošli centrem bavorské metropole na náměstí Odeonsplatz, kde se konala závěrečná manifestace. Kritikům vadí hlavně sporné ustanovení o „hrozícím nebezpečí“, které má policii umožnit dřívější preventivní zásah, včetně sledování počítačové a telefonické komunikace. Kvůli mohutné kritice už frakce CSU v dubnu některé kontroverzní novinky v zákoně zmírnila. Například sledování s pomocí inteligentních kamer nebude umožňovat rozeznávání obličejů.

Nový policejní zákon minulý měsíc představila také saská zemská vláda. Má policii mimo jiné umožnit instalaci zařízení na rozpoznávání obličejů ve vzdálenosti do 30 kilometrů od hranic s Českou republikou a Polskem. V zájmu zabránění nejtěžším zločinům má umožňovat také odposlechy nebo přerušení mobilního spojení. /r/