iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Dienstbier: ČSSD zachraňuje Babiše před poslanci Ano

Senátor JUDr. Jiří Dienstbier je proti tomu, aby ČSSD vstoupila do vlády s Babišem. Ale není sám. Takových členů soc. dem. je mnohem více. Dienstbier tvrdí, že ČSSD zachraňuje pouze Babiše před vlastními členy, poslanci, kteří jsou neposlušní, nedisciplinovaní a odmítají SPD. Nechtějí, aby s touto stranou Babiš vytvořil vládu s důvěrou. Až ji vytvoří a dostane důvěru, s ČSSD se rozejde.

Chybou Babiše je, že si vybral poslance, kteří si dělají sami co chtějí a diktují mu podmínky. Totéž je i v ČSSD, kde Hamáček a spol. každé vlastní rozhodnutí musejí konzultovat s členy strany. Kdyby takto jednali Churchill, de Gaulle, dnes Trump a další světoví politici, nikdy by žádnou válku nevyhráli. Rozhodující je vždy osobnost, která stojí v čele státu nebo strany, armády. Bohužel, žádnou osobnost ČSSD ve vedení strany nemá a Babiš nemá vděčné poslance, kterým zajistil koryta v parlamentu, ale neposlouchají ho. Babiš musí jednat jako Churchill nebo Trump, Zeman…

CO JE 18 TISÍC ČLENŮ STRANY PROTI 10 MILIONŮM OBČANŮ ČR?

Osud nové vlády Andreje Babiše má teď v rukou téměř 18 tisíc členů ČSSD. Budou hlasovat o koaliční smlouvě s ANO, ale i o navržených ministrech za ČSSD. Na jednání předsednictva si to vynutili členové vedení. Referendum začne 21. května a potrvá do 14. června. Šéf strany Jan Hamáček dosud říkal, že jména se budou řešit až po referendu.

„Ano, jedním ze závěrů předsednictva je, že na příštím jednání budou představeni kandidáti sociální demokracie do vlády,“ řekl po jednání vedení sociální demokracie Hamáček. Jména navržených ministrů za ČSSD projedná předsednictvo strany za týden, opět v pátek. Většina ministrů za sociální demokracii podle Hamáčka nebudou poslanci, řekl později večer v Událostech, komentářích České televize.

Chystá se poslat straníkům dopis, ve kterém oznámí svůj osobní názor. Dohodu s ANO o menšinové vládě tolerované komunisty považuje za slušný kompromis a maximum možného. Otázka, na kterou budou členové strany odpovídat, zní: „Souhlasíte s tím, aby ČSSD vstoupila do menšinové vlády s ANO 2011 za podmínek uvedených v dokumentech Principy koaliční spolupráce s ANO 2011 a ČSSD a Programové prohlášení vlády České republiky?“

Jednání vedení ČSSD se protáhlo právě kvůli tomu, že někteří členové vedení strany požadovali, aby při hlasování v referendu byli známi i kandidáti na ministry. Výsledek referenda ČSSD bude platit, když se ho zúčastní alespoň čtvrtina z téměř 18 tisíc členů strany.

„Dokážu si představit pozici ČSSD jak ve vládě, tak v opozici. Je otázkou, která ta z cest bude více krvavější. A musím se přiznat, že v koaliční smlouvě a hlavně programovém prohlášení je mnoho toho, co mi chybí,“ uvedl místopředseda sociální demokracie Roman Onderka, přitom on sám byl jedním z vyjednavačů o vládě s Andrejem Babišem z ANO. „Formulaci krvavý kompromis jsem myslel smrtelně vážně,“ prohlásil Onderka.

Hamáček odmítl úvahu šéfa ANO Andreje Babiše, že když rozhodnutím ČSSD menšinová koaliční vláda nevznikne, bude chtít současný premiér v demisi jednat s ostatními stranami o předčasných volbách na jaře příští rok spolu s volbami do Evropského parlamentu. Hamáček to označil za předčasné, připomněl, že jsme teprve v polovině druhého pokusu o vládu, přičemž dosud nebyl ani jmenován její premiér. Ústava počítá se třemi pokusy a třetí pokus připadá předsedovi Sněmovny.

Sociální demokraté mají mít ve vládě pět ministrů - vnitra, zahraničí, práce a sociálních věcí, kultury a zemědělství. Hamáček se má stát ministrem vnitra a ministrem zahraničí nejspíš jeho spojenec z pražské organizace strany, europoslanec Miroslav Poche. Otázku ministra zahraničí by podle místopředsedy Jaroslavy Foldyny bylo ale dobré projednat i s prezidentem Milošem Zemanem. Poche totiž podporoval v prezidentské volbě Zemanova soupeře Jiřího Drahoše. Hamáček na dotaz iDNES.cz po jednání předsednictva řekl, že se Zemanem bude o kandidátovi na ministra zahraničí hovořit.

KDO BUDOU MINISTŘI?

O tom, že se v referendu bude hlasovat i o jménech kandidátů na ministry, rozhodl fakt, že to v pátek požadovalo více členů vedení strany. „Budu požadovat v této fázi jména za sociální demokracii, to by nám představitelé sociální demokracie měli říci. A mě by zajímala i jména náměstků, protože jsem v průběhu jednání zjistil, že někteří členové orgánů, zejména předsednictva, měnili názor. Byli proti vstupu do vlády a najednou jsou pro vstup. Může to být ovlivněno osobní motivací být v pozici vysokého státního úředníka nebo člena vlády,“ řekl šéf Senátu Milan Štěch.

„Členové sociální demokracie by před rozhodnutím měli znát jména všech členů vlády. My se totiž neustále točíme kolem těch pěti ministerstev, ale já jenom upozorňuji, že pan premiér avizoval, že dojde i ke změnám na úrovni ministrů za ANO. A já si nemyslím, že je dobré zužovat tu diskusi pouze na členy sociální demokracie,“ řekl místopředseda Milan Netolický.

„Pakliže chceme, aby regiony schválily koaliční smlouvu a následnou spolupráci, tak já cítím, že je tady velká touha lidí, aby věděli, kdo bude realizovat politiku ČSSD,“ řekl místopředseda Foldyna. Hamáček měl původně takovou představu, že nejprve straníci rozhodnou o tom, zda má strana do vlády jít, a až pak se s šéfem ANO Andrejem Babišem dohodne o tom, kdo budou ministři. V opačném případě by totiž spor regionů o křesla pro konkrétní lidi mohl zkomplikovat výsledek hlasování.

„Můj názor je dlouhodobě znám. Já nejsem podporovatelem účasti sociální demokracie ve vládě vedené Andrejem Babišem. A ani ta koaliční smlouva není příliš kvalitní, je to příliš volných frází, kde bude prostor pro volná řešení i pro neřešení,“ uvedl Štěch. „Jak znám Andreje Babiše, tak psaná dohoda, sebelepší, neznamená nic. Stejně se bude jednat podle momentální situace. Vstoupit do vlády s Andrejem Babišem je velmi riskantní,“ řekl šéf Senátu. Podle exministra vnitra Milana Chovance, který je odpůrcem koalice s Babišem, koaliční smlouva pro sociální demokracii výhodná není. „Ve mně to velké nadšení nevyvolává,“ uvedl i bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

KARIÉRISTA ŠTĚCH, CHCE KÁDROVAT FOLDYNU

Místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna nemá podle šéfa Senátu Milana Štěcha ve vedení strany co dělat, a to kvůli incidentu při příjezdu ruských motorkářů Noční vlci do Prahy. Foldyna iDNES.cz řekl, že o Štěchovi vůbec nechce mluvit, aby ho neurazil. Foldyna i Štěch přitom právě společně rozhodují, zda ČSSD půjde do koaliční vlády s ANO. I to ilustruje, jaké jsou v současné době vztahy mezi některými členy vedení sociální demokracie.

„Můj názor je jasný. Já myslím, že to je naprosto nepřijatelné, a myslím si, že kolegové ve vedení, to znamená místopředsedové a pan předseda, by se k tomu měli jasně a důrazně postavit a už by se to nemělo opakovat. Já jsem pana Foldynu na post místopředsedy nepodporoval a myslím si, že prokázal i tímto skutkem, že ve vedení takové demokratické strany, jako je sociální demokracie, člověk takto jednající nemá co dělat,“ řekl Štěch.

Foldyna vzbudil pozornost svým střetem s občanským aktivistou Martinem Uhlířem, když do Prahy dorazili kvůli uctění ruských obětí druhé světové války motorkáři Noční vlci spojovaní s tím, že mají blízko k současnému pánovi Kremlu Vladimiru Putinovi.

Foldyna, který se na srazu ruských motorkářů objevil, se s protestujícími hádal a s jedním z demonstrantů se postrkoval. „Možná, že bych zůstal doma, kdyby tady nebyla ta negativní kampaň, která se rozjíždí a která je naprosto lživá. Už jen proto jsem přišel, protože si myslím, že je to jenom kampaň, která má někoho pošpinit,“ vyjádřil se Foldyna na účet demonstrantů.

„Já se o panu Štěchovi nechci vůbec bavit,“ reagoval pro iDNES.cz Foldyna. Na dotaz proč, když je šéf Senátu jeho stranický kolega, dokonce člen nejužšího vedení ČSSD, Foldyna opáčil: „Abych ho neurazil.“

Podle šéfa strany Jana Hamáčka Foldyna své emotivní chování přehnal a měl by se za něj omluvit. „Já se nepotřebuju hájit. Každý, kdo se podívá na incident, který tam probíhal, tak vidí, že já se nemám komu a za co omlouvat. Mě policie nesebrala. Já nejsem žádný profesionální buřič a demonstrant. Ať se zpovídají ti, co tam nějakou činnost, která byla v rozporu s pravidly, dělali. Policie nesebrala Jaroslava Foldynu,“ řekl v pátek při příchodu na jednání užšího vedení sociální demokracie.

Po jednání grémia ČSSD zopakoval, že nemá důvod se omlouvat, ale že ho mrzí, že vystavil šéfa strany Jana Hamáčka tlaku kvůli tomu, jak se zachoval. „Mě mrzí to, že jsem vystavil Honzu Hamáčka tomu tlaku, který vyvolalo mé jednání,“ řekl doslova Foldyna. „Já samozřejmě bych byl raději, kdyby představitelé sociální demokracie nevolili expresivní slovník,“ reagoval Hamáček.

KDYŽ NEBUDE VLÁDA S ČSSD, PŘEDČASNÉ VOLBY?

ANO schválilo koaliční dohodu s ČSSD. Nadělilo si ji, stejně jako programové prohlášení budoucí vlády Andreje Babiše, k šestým narozeninám hnutí. Půl roku po volbách do Sněmovny tak může vzniknout vláda s důvěrou většiny poslanců. Když vláda neprojde v referendu ČSSD, bude chtít šéf ANO Andrej Babiš dohodu o předčasných volbách.

Šéf hnutí Andrej Babiš už nebude muset poslouchat, že je „premiér v demisi“. Koalici ANO s ČSSD mají tolerovat komunisté a vláda se má opírat o 108 poslanců. Sociální demokraté ještě musí vznik takové vlády potvrdit ve vnitrostranickém referendu, jehož otázku má určit odpolední předsednictvo strany.

„My jsme se sešli hlavně proto, abychom připomněli, že přesně před šesti lety jsem zaregistroval hnutí ANO, protikorupční, protisystémové, nejúspěšnější hnutí v Evropě,“ řekl novinářům Babiš u dortu k šestým narozeninám v zasedací místnosti ve Sněmovně. „Jsem rád, že jsme to nějak dojednali. Koaliční smlouva je důležitá, ale ještě důležitější je, aby to fungovalo lépe než za té první koaliční vlády,“ odvětil Babiš na otázku iDNES.cz, co bylo nejtěžší při jednání s ČSSD.

„Je to všechno o lidech,“ řekl později na tiskové konferenci. Když jednání s ČSSD o vládě nedopadne dobře, jednou z možností podle Babiše je, že se zkusí domluvit s ostatními stranami na předčasných volbách. Podle něj by se mohly konat spolu s volbami do Evropského parlamentu na jaře příštího roku.

SPD ZŮSTANE VE VEDENÍ SNĚMOVNY

Sociální demokraté neprosadili konec zástupců SPD Tomia Okamury ve vedení Sněmovny a výborů. „Protože to ani v rámci sociální demokracie nikdo nechtěl a já tam nevidím souvis mezi ustavením Sněmovny a vládou. My jsme tu Sněmovnu ustavili a znovu to otvírat a vyjednávat... Trvalo to měsíce, než se všichni domluvili. My jsme byli velice vstřícní, mohli jsme mít dva místopředsedy Sněmovny,“ řekl iDNES.cz Babiš.

Sociální demokraté přitom tvrdili, že z pozice místopředsedy Sněmovny má odejít představitel extrémního hnutí SPD Okamura a z funkcí šéfů výborů bezpečnostního Radek Koten a hospodářského Radim Fiala. To měla být podle ČSSD pojistka, že se zpřetrhají vztahy mezi ANO a SPD.

V koaliční smlouvě není také napsáno, že by odstoupil, kdyby byl byť jen nepravomocně odsouzen. Maximum, čeho vyjednavači ČSSD dosáhli, je to, že by koaliční smlouva přestala platit, kdyby to neudělal. „Nechápu, proč jsem byl vůbec obviněn, je to zpolitizovaná záležitost a pro mě je absolutně nepřijatelné se o tom vůbec bavit. Ale já jsem ustoupil a našli jsme kompromis. Je to na nich, jak se rozhodnou,“ odvětil Babiš na otázku iDNES.cz, zda se neobává, že to řadovým členům ČSSD nemusí v referendu stačit.

„Dostali jsme důvěru výboru. Byli jsme v komunikaci online, takže myslím si, že u nás není problém,“ řekl Babiš ke schvalování koaliční smlouvy a programového prohlášení kabinetu ve vedení ANO a poslaneckém klubu. „Výbor nás jasně vyzval, abychom znovu jednali s ČSSD, my jsme to dojednali, takže teď budeme čekat na výsledek referenda sociální demokracie,“ uvedl šéf vlády a ANO. „Nikdo nebyl proti a nikdo se ani nezdržel,“ řekl iDNES.cz vicepremiér a místopředseda ANO Richard Brabec.

K tomu, že ANO kývlo na požadavek ČSSD na zrušení karenční doby, tedy že nemocní budou dostávat nemocenskou znovu v prvních třech dnech nemoci, Babiš řekl, že bude ještě třeba promyslet, jakým způsobem se to bude zaměstnavatelům kompenzovat. Lidé na nemocenské mají podle dohody hnutí ANO a ČSSD i v prvních třech dnech nemoci pobírat šedesát procent denního vyměřovacího základu. Za jednu z klíčových věcí, kterou bude chtít se svou druhou vládu prosadit, označil premiér v demisi a šéf hnutí ANO důchodovou reformu.

ANI ZA 150 TISÍC LIDÉ NECHTĚJÍ K POLICII, NECHTĚJÍ RISKOVAT ŽIVOT?

Policie se stále potýká s nedostatkem lidí. Jak ukazují statistiky, nové příslušníky nenalákal ani náborový příspěvek, který je až 150 tisíc korun. Policistů letos dokonce ubylo, nedostatkem trpí zejména oddělení v Praze a středních Čechách. V hlavním městě chybí už přes 600 příslušníků. Od 1. ledna láká policejní sbor nováčky na náborové příspěvky. Přesto z aktuálních statistik, které má redakce iDNES.cz k dispozici, vyplývá, že letos řady policistů prořídly. Policii se tak stále nedaří zaplnit všech 36 095 služebních míst. Aktuálně ve službě schází 1 403 příslušníků, tedy téměř žádná změna oproti lednu, kdy jich chybělo „jen“ 1 399.

Náborový příspěvek, který v jednotlivých krajích činí 75 až 150 tisíc korun, tak zatím zjevně nezabral. Nejvyšší částku nabízejí uchazečům o práci policisty pražská a středočeská policie, které se s nedostatkem lidí potýkaly nejvíce. Ani pobídka 150 tisíc však personální nouzi nevyřešila.

Oproti lednu slouží ve středních Čechách v květnu o 14 příslušníků navíc, v Praze se stavy snížily o 53 lidí. „Zavedení náborového příspěvku v horní hranici 150 tisíc korun zatím slíbená očekávání v podobě zvýšeného zájmu o práci u pražské policie nepřinesla,“ připouští mluvčí pražské policie Andrea Zoulová.

Situace v Praze se navíc stále zhoršuje, od počátku roku počet policistů klesá. „Policie v Praze má oproti jiným krajům na trhu práce mnohem těžší pozici. Průměrné platy v metropoli i ve Středočeském kraji jsou vyšší než ve zbytku republiky a zároveň nezaměstnanost je zde na té nejnižší hranici,“ podotýká Zoulová.

Velkými konkurenty na trhu práce jsou podle ní zejména armáda a městská policie. „Poslední dvě zmíněné složky nabízejí uchazečům kromě vyšších nástupních platů i další finanční benefity. Zkušenosti našich personalistů jen potvrzují, že pro potencionální zájemce o práci u pražské policie je výše finančního ohodnocení naprostou prioritou,“ říká mluvčí.

Pro srovnání: městská policie nováčkům nabízí nástupní plat 32 tisíc korun a k tomu náborový příspěvek sto tisíc. I přesto chybí v hlavním městě téměř tři sta strážníků. A armáda nabízí uchazečům také více než 30 tisíc měsíčně. Zato státní policie nováčkům s maturitou a bez zkušeností nebo do tří let praxe slibuje hrubý příjem necelých 22 tisíc korun s vidinou dosažení průměrného platu 37 tisíc.

V hlavním městě zejména chybí příslušníci pořádkové a dopravní policie. Pražské ředitelství nedostatek sil řeší hlavně přesčasy stávajících policistů a „výpůjčkami“ desítek policistů z celé republiky.

Ačkoli se Středočeši stále potýkají s podstavem – aktuálně kraj postrádá 318 lidí – pochvalují si o něco vyšší zájem o práci policisty. Od začátku roku do května přijali do služebního poměru 80 policistů, zatímco loni ve stejném období nováčků bylo 43. Podle krajského mluvčího Zdeňka Chalupy je náborový příspěvek pouze jednou částí motivace, proč k policii vstoupit.

Proto se středočeská policie zaměřuje i na další aktivity. „Jednou z cílených skupin jsou absolventi středních škol. Pomaturitní období by pro nás tedy mohlo být zlomové,“ přibližuje strategii policie Chalupa. Krajské policejní ředitelství v Brně, které eviduje od ledna o dvacet příslušníků víc, se nechce do hodnocení náborového příspěvku zatím pouštět. „V tuto chvíli je brzy na závěry, pro objektivní hodnocení by to chtělo aspoň rok od zavedení příspěvků,“ reaguje mluvčí jihomoravské policie Pavel Šváb.

Přestože to vypadá, že bonusy za nástup příliš netáhnou, samotná policie nemá moc možností, jak nabídnout potencionálním uchazečům další lákadla. Mluvčí prezidia Ivana Nguyenová připomíná, že novela, která náborové příspěvky zavedla, platí teprve od počátku ledna. „Samozřejmě bychom si přáli pro naše policisty více výhod, ne všechny návrhy ale projdou připomínkovým řízením a legislativním procesem,“ upozorňuje.

POLICIE PRŮTOKÁČ?

Odboráře neúčinnost náborového příspěvku příliš nepřekvapuje. Jak redakci iDNES.cz řekl předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler, odbory by spíš uvítaly podporu již sloužícím mužům a ženám zákona.

„Náborový příspěvek určitě nezabral, což jsme předpokládali už předem. Jestliže si uvědomíme, jakou formou je vyplácen, tak já v tom motivaci nevidím. Nový policista dostane příspěvek třeba sto tisíc, který je mu ale rozdělen do několika let. Takže on si přilepší tisíc dva k výplatě a až uběhnou ty roky, tak zase o ty peníze přijde. Z dlouhodobého hlediska to není žádná motivace,“ vysvětluje Drexler.

Na příspěvek nováček dosáhne po šestiměsíční zkušební době a poté musí u policie vydržet nejméně šest let. Když skončí dřív, peníze musí vrátit. Drexler shledává problém v tom, že sbor nepečuje o zkušenější policisty. „Chybí nějaký stabilizační prvek pro stávající příslušníky. Máme tady rádoby motivaci formou náborového příspěvku, ale jakou motivaci má policista po deseti letech?“ ptá se.

Kritizuje, že policie dnes funguje jako „průtokáč“. „Místo toho, aby sbor nabíral a lidi zůstávali, tak on sice nabírá, ale na druhou stranu jich ještě víc odchází. Tam je jasně vidět, že těm, co slouží, chybí motivace zůstávat,“ argumentuje. Policie podle něj v současnosti trpí nedostatečnými prostředky. „Rozpočet sotva pokrývá amortizace, opotřebení materiálu. Nákup nového je problém,“ vypočítává odborář. Nicméně připomíná i problémy, které nelze vyčíslit: „Určitě také mezi ně patří přístup služebních funkcionářů, protože mnohdy příslušníci odcházejí z toho důvodu, že nejsou spokojeni s přístupem nadřízených. Určitá služební morálka je podle mě důležitější než ty finance“.

PROTIDROGOVÝ ZMOCNĚNEC VOBOŘIL KONČÍ, KRITIZOVAL BABIŠE

Vládní protidrogový zmocněnec Jindřich Vobořil po osmi letech končí ve funkci. MF DNES řekl, že z osobních důvodů. Vobořil, kterého chválili čeští i světoví experti, měl v minulosti rozmíšky s premiérem v demisi Andrejem Babišem. Nyní dokončuje novou vládní strategii, která obsahuje i zdražení cigaret a alkoholu.

Podle statistik jen kvůli kouření a pití Česko ročně přijde o 60 až 100 miliard korun. Dopady hazardu v součtu činí až 16 miliard a nelegální drogy republiku stojí šest miliard. Ať už jde o náklady na léčbu, sociální dávky, či péči o rozvrácené rodiny závislých. Do toho se ukazuje, že jsou v Česku statisíce lidí závislých na lécích a i do počítačů dětí se dobývá internetový hazard.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil však už další problémy řešit nestihne. Po osmi letech klíčová postava tuzemského boje proti drogám končí. Odejde k poslednímu červenci, oficiálně z čistě osobních důvodů. Podle zdrojů MF DNES Vobořil nyní uvažuje o založení institutu, který by se zabýval závislostmi, i o politické dráze.

„Pro mě je to dlouhodobě plánovaná věc,“ uvedl koordinátor ke svému odchodu. „Mám děti, žiji v Brně. Do Prahy neustále dojíždím a stěhovat se sem nechci. Ale mám zájem pomoct vybrat svého nástupce,“ doplnil. Jeho odchod potvrdil i Andrej Babiš. „Vzdal se služebního poměru na vlastní žádost. Bylo to jeho osobní rozhodnutí. Proběhne tedy výběrové řízení. Odbor je personálně zabezpečen kvalitními pracovníky,“ řekl MF DNES premiér.

NESHODY S BABIŠEM

Právě s šéfem hnutí ANO měl Vobořil už několik rozmíšek. Když Babiš před dvěma lety ještě jako ministr financí oznámil svůj záměr zlevnit točené pivo snížením daně na úroveň léků, právě Vobořil to nazval skandálním populismem. A původně to vypadalo, že Vobořil odejde z Úřadu vlády už na začátku letoška poté, co se Babiš stal premiérem, a tím i jeho nejvyšším nadřízeným. Protidrogová agenda se měla z Úřadu vlády stěhovat pod ministerstvo zdravotnictví, což tvrdě zkritizovala opozice, ale i experti z oboru.

Podle nich by se tím celá protidrogová politika prakticky ochromila, protože by zmocněnec už nemohl úkolovat další ministerstva, jak to dělal doposud. Nakonec Babiš nápad zarazil. „Nechám si tu agendu na Úřadu vlády a budu se jí osobně věnovat a podporovat ji,“ slíbil.

Nyní Vobořil přesto odchází. A to patrně v nejméně vhodnou chvíli. Právě v jeho gesci vzniká nová strategie boje proti závislostem, podle které by vláda i všechna ministerstva měla postupovat dalších devět let. Původně protidrogový koordinátor oznámil, že chce dosáhnout toho, aby jeho návrh odhlasovala nová vláda s důvěrou. Toho se ale Vobořil nemusí dočkat, a to i kvůli zdlouhavému vyjednávání o novém kabinetu.

Součástí Vobořilova plánu přitom není jen boj proti nelegálním drogám. Výrazně vystupuje také proti alkoholu a tabáku. A do strategie chce včlenit růst spotřební daně na tyto výrobky, za což v minulosti například čelil silnému tlaku tabákových firem. Vobořil také do koncepce zahrnuje rozsáhlý boj proti hazardu. „Pro nástupce pana Vobořila bude naprosto klíčové udržet stávající kurz. Všechny tyto závislosti je potřeba řešit dohromady, protože spolu souvisejí a přelévají se,“ konstatoval přednosta Kliniky adiktologie Univerzity Karlovy Michal Miovský. „Jeho práci hodnotím jednoznačně pozitivně,“ dodal Miovského kolega z kliniky Tomáš Zábranský.

Pod Vobořilovým vedením je Česko mezinárodním premiantem. To potvrzuje i EU. „Spolupráce s Českou republikou je excelentní. V současné podobě pokládáme český koordinační mechanismus za jeden z nejsilnějších v Evropě,“ řekla už dříve mluvčí Evropského monitorovacího centra pro drogy Kathryn Robertsonová.

Česko si také předloni vysloužilo uznání na shromáždění OSN o globální protidrogové politice za svůj vyvážený přístup, který dává do rovnováhy léčbu, represi a prevenci. Vobořilovi se navíc dařilo krotit šíření nemocí, které jsou s drogami spojeny, i počty předávkování. Česko patří k zemím s nejnižším počtem těchto úmrtí na milion obyvatel, má jich méně než deset. Má i velmi nízký počet závislých, kteří se nakazili HIV či žloutenkou typu C. /r/