iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Vrah vraždil jen Kruciaka v SR? Stejný případ v Černé Hoře

„Ve vyšetřování je posun, znatelný. V tuto chvíli však nemohu říct víc. Nechci těm, kteří jsou v tom namočení, dát možnost se orientovat v čase a prostoru,“ uvedl podle serveru HNonline.sk Čižnár. Dodal, že útok směřoval výhradně na Kuciaka, nikoliv na jeho přítelkyni Martinu Kušnírovou. „Taková kauza se musí objasnit, aby se podobná špinavost nemohla už nikdy stát,“ ohlásil s tím, že nejprve chtějí chytit vraha a až potom toho, kdo si ho najal. Na vyšetřování vraždy dál pracuje společný slovensko-italský tým, jehož vytvoření Čižnár v dubnu podepsal.

Kriminalisté SR zúžili počet vyšetřovacích verzí vraždy novináře Jána Kuciaka, uvedl generální prokurátor Jaromír Čižnár. Podle něj je nyní jasné, že útok směřoval výhradně na novináře, nikoliv na jeho partnerku Martinu Kušnírovou. Podle prokurátora vyšetřovatelé v minulosti pracovali s možností, že by se motiv týkal i Kušnírové, nyní se to však nepotvrdilo. Čižnár uvedl, že byla „v nesprávný čas na nesprávném místě.“

Čižnár zároveň podle serveru aktuality.skpřiznal devět pochybení v celkem 56 spisech, které prokuratura prověřovala v souvislosti se skupinou Italů na východním Slovensku. Právě na ně Kuciak upozornil ve svém článku. V několika případech vydali pokyn k opětovnému řízení, v některých případech hrozí i promlčení. „Nebudu to zatloukat, pochybili nejen policisté, ale i státní zástupci,“ uvedl.

„Nemáme se čím chlubit. Z devíti (pochybení) byla jedna chyba procesní, v osmi byly chyby skutkové - buď byly věci odmítnuty předčasně, nezákonně a některé z důvodů, které nechápu ani já,“ řekl Čižnár. Dodal, že kvůli zmiňovaným pochybením složil funkci jeden prokurátor a vůči dalšímu byl podán návrh na jeho odvolání. Šlo o pochybení například v případech podezření z daňových deliktů, kauzy budou znovu otevřeny.

Ján Kuciaka a jeho snoubenku někdo zastřelil v únoru v jejich domě ve Veľké Mači. Podle policie byla nejpravděpodobnějším motivem vraždy novinářova investigativní práce. Událost vyvolala v zemi politickou krizi, během které odstoupil premiér Robert Fico. Do čela vlády se postavil místopředseda jeho strany Směr-sociální demokracie Peter Pellegrini.

PO SR NOVINÁŘ NAPADEN I V ČERNÉ HOŘE, LIDÉ V ULICÍCH

V Černé Hoře v úterý napadli a postřelili investigativní novinářku Oliveru Lakićovou. V balkánské zemi jde za poslední měsíc už o druhý útok na novináře. Spojené státy i Evropská unie proto bijí na poplach a vyzývají k ochraně žurnalistů. Na samotnou Lakićovou navíc zaútočili už podruhé, což vyvolalo protest stovek Černohorců. Několik stovek lidí se ve středu shromáždilo před sídlem vlády v Podgorici. Protestující obvinili úřady, že dělají málo pro vyřešení útoků na novináře. Někteří měli transparenty s nápisy „Stop násilí“ a „Za život bez strachu“.

Protesty vyvolal útok na Oliveru Lakićovou, která je už řadu let terčem výhrůžek kvůli svým článkům, ve kterých se často zaměřuje na korupci. V březnu 2012 ji tehdy neznámý útočník napadl před jejím domem v Podgorici, a surově ji zbil. Na stejném místě se odehrál také úterní útok. Tentokrát ji neznámý útočník postřelil. Redaktorku listu Vijesti zasáhl do nohy a její život není ohrožen.

„Podle všeho si na ni počkal před vchodem, kde byla zbita před šesti roky. Přistoupil k ní nějaký člověk a střelil ji do nohy. Ona říká, že tam byli ještě dva lidé, kteří utekli,“ uvádí šéfredaktor listu Vijesti Mihailo Jovović, pro který žena pracuje. Podle deníku The Guardian ji útočník střelil do pravé nohy. Poté byla převezena do nemocnice a lékaři vyloučili její ohrožení na životě.

„Jak dlouho se tohle bude v naší Černé Hoře dít? Ani jeden útok Lakićovou nebyl vyřešen. Mnohé případy, o nichž psala a které ukazují na trestnou činnost, nebyly vůbec vyšetřovány,“ upozornil Jovović. Černohorský premiér Duško Markovič útok odsoudil a naléhá na „rychlé a účinné vyšetřování“, které by odhalilo motiv útoku i toho, kdo ho mohl objednat. Za útok na Lakićovou byl před šesti lety nakonec pachatel pravomocně odsouzen. Nicméně se svým motivem se nikdy nesvěřil.

List Vijesti uvedl, že Lakićová psala o pašování cigaret. Začátkem roku 2011 zjišťovala informace o tom, jestli se v továrně Tara v Mojkovaci v centrální části Černé Hory a v jejím skladišti v obci Donja Gorica vyrábějí a pak pašují falešné značky cigaret. il, stejně jako zůstal neznámý ten, kdo za přepadením stojí.

Následně o tom napsala několik článků, a když se případem začala zabývat policie a prokuratura, začaly chodit výhrůžky. Novinářka mimo jiné napsala, že s těmito ilegálními aktivitami byli spojeni pracovníci policie a Úřadu pro národní bezpečnost. V Černé Hoře se jedná už o druhý útok na novináře během krátké doby. Minulý měsíc explodovala bomba u domu významného novináře v městě Bijelo Polje na severu země. Druhý útok proto vzbudil mezinárodní zájem a Spojené státy i Evropská unie vyzývají k ochraně žurnalistů.

Podle velvyslanectví Spojených států v Podgorici jsou novináři „strážci demokracie a musí být chráněni, aby mohli bezpečně pracovat.“ K ochraně novinářů vyzval na Twitteru také šéf delegace EU v Černé hoře Aivo Orav. Olivera Lakićová je v poslední době už několikátým novinářem, který se stal obětí napadení. Loni v říjnu při výbuchu bomby nastražené pod autemzemřela maltská investigativní reportérka Daphne Caruanová Galiziová. Její vrazi se dodnes nenašli, novinářčina rodina však za útokem vidí maltskou vládu v čele s premiérem Josephem Muscatem, o jehož korupčních aktivitách Galiziová hojně psala.

Za loňský rok na celém světě zemřelo nejméně 81 žurnalistů, přičemž nejvíce v Mexiku. Další jsou napadáni, zastrašováni a zavíráni. Podle aktuálního žebříčku Reportérů bez hranic jsou na tom zaměstnanci médií nejhůře v Severní Koreji. Pohoršila si však i Česká republika a aktuálně je na 34. místě. Organizace Česko posunula na horší pozici především kvůli výrokům českých politiků na adresu novinářů, k pádu o jedenáct příček však přispělo i napadení novinářů ve volebním štábu prezidenta Miloše Zemana. „To, co se u vás v poslední době děje, je velmi znepokojující,“ varovala tehdy v rozhovoru pro iDNES.cz ředitelka evropsko-balkánské pobočky organizace Pauline Adès-Mévelová

Koncem února pak otřásla Slovenskem stále neobjasněná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Jejich smrt vyvolala řadu protivládních demonstrací po celém Slovensku a způsobila v zemi pád vlády a politickou krizi. V polovině dubna také v Rusku zemřel investigativní novinář Maxim Borodin poté, co vypadl z okna. Policie jeho smrt vyšetřuje jako sebevraždu, té však Borodinovi blízcí nevěří.

OSLAVA KONCE VÁLKY V MOSKVĚ

Rusové si připomíněli 73. výročí porážky nacistického Německa ve druhé světové válce. Po tradiční vojenské přehlídce na Rudém náměstí Moskvou pochodoval Nesmrtelný pluk. Vrcholem oslav však byla dopolední přehlídka, které se zúčastnili všichni významní ruští politici včetně prezidenta Vladimíra Putina. Na úvod přehlídky pronesl projev ruský prezident Vladimir Putin. „Rusko je otevřené k dialogu a to ve všech otázkách zajištění celosvětové bezpečnosti,“ prohlásil.

Letošní přehlídky se podle ruského ministerstva obrany zúčastnilo na třináct tisíc můžu a žen, 159 kolových a pásových vozidel a 75 vrtulníků a letadel Vzdušně-kosmických sil Ruské federace. „Je to trošku divadlo, ale lidi se na to rádi dívají, vzbuzuje to v nich hrdost. Samozřejmě je to i namířené do zahraničí,“ řekl ve studiu iDNES.cz vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Visingr napočítal patnáct nových modelůvojenské techniky. Od tanků a stíhaček, až po sněžný skútr. „Ruská armáda se neustále modernizuje, což je vidět i na detailech, jako jsou třeba nové uniformy. Rusové například jako vůbec první na světě mohou odpálit ze vzduchu balistickou raketu s dostřelem až dva tisíce kilometrů,“ řekl Visingr.

Mezi další představené novinky patří útočné drony Korsar a Katran nebo robotické systémy protipožární podpory Ural. Armáda poprvé ukázala i tanky Terminátor. Na rozdíl od loňska se dostalo i na leteckou část přehlídky. Minulý rok ji zhatilo nepříznivé počasí. Rusko slaví porážku nacismu v Evropě oproti Česku o den později, tedy 9. května. Vysvětluje se to tím, že v okamžiku německé kapitulace v Berlíně 8. května 1945 bylo v Moskvě, vzhledem k časovému posunu, už po půlnoci. Den vítězství je v Rusku považován za svátek, který Rusy nejvíc sjednocuje. Někdejší Sovětský svaz ztratil podle odhadů v druhé světové válce 26 milionů občanů.

FIRMY EU ŘEŠÍ ZÁCHRANU AKTIVIT V ÍRÁNU

Na desítky firem ve Spojených státech a v Evropě, které měly v plánu dodávat do Íránu své výrobky či služby, dopadne americké rozhodnutí odstoupit od jaderné dohody s touto zemí. Zasáhne je také americké obnovení sankcí. Evropské firmy proto řeší, jak zachránit své plánované kontrakty nebo investice. Washington po přechodném období 90, případně 180 dnů, obnoví veškeré sankce, které platily před uzavřením dohody v roce 2015. Týkat se budou ropných či energetických společností, dodávek kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru.

Obnovené sankce zřejmě postihnou ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemensči letečtí výrobci Airbus a Boeing. Všechny tyto firmy si v Íránu po zrušení sankcí dohodly kontrakty, které nejnovější krok amerického prezidenta Donalda Trumpa může zhatit.

Představitelé EU sice ve středu ve společném prohlášení vlád 28 členských zemí potvrdili záměr pokračovat v naplňování íránské dohody a ponechat tak evropským firmám přístup na íránský trh, podle expertů to však nemusí být dostačující.

Evropské firmy, které mají pobočky v USA, by totiž podle některých právníků porušovaly americké zákony, pokud by se rozhodly ignorovat Washingtonem uvalené sankce. V případě, že ve Spojených státech nepodnikají, by se stejně vystavovaly riziku americké odvety, uvedl ekonomický web Quartz. Evropské firmy mohou požádat americké ministerstvo financí o udělení výjimky ze sankcí. Ministr financí Steven Mnuchin v úterý bez bližších podrobností uvedl, že možnost udělení této výjimky existuje.

Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) to již například začal řešit francouzský Total. Společnost, která uzavřela smlouvu v hodnotě miliardy dolarů (21,5 miliardy korun) týkající se podmořské těžby zemního plynu, se obrátila s žádostí o pomoc při vyjednávání s Washingtonem na francouzskou vládu. V případě krachu jednání podle zdrojů WSJ firma uvažuje o tom, že by většinový podíl na projektu převedla na čínskou ropnou společnost CNPC.

Britsko-nizozemský Shell zase dodává do Íránu technologie spojené s těžbou a úpravou ropy, což firmě loni zajistilo hrubý příjem 6,3 milionu dolarů (135 milionů korun). Společnost Trumpův krok nekomentovala, v dřívějším prohlášení však uvedla, že hodlá v dodávkách pokračovat.

Německý Siemens, který má v Íránu smlouvy v řádech desítek miliard dolarů na dodávky vlaků či elektrárenských technologií, se podle dnešního prohlášení svého finančního ředitele Ralfa Thomase chystá americkým sankcím podřídit. Firma podle něj zatím hodnotí možný dopad Trumpova kroku a čeká, jak se k němu postaví mezinárodní společenství. Odlišný přístup má podle WSJ automobilka Renault, která ve spolupráci s íránskými společnostmi vyrábí pro íránský trh 150 000 vozů ročně. Její představitelé předpokládají, že budou moci pokračovat v tomto podniku i po obnovení amerických sankcí, neboť většina součástí pro vozy se vyrábí přímo v Íránu.

FRANCIE ZACHOVÁ JADERNOU SMLOUVU S ÍRÁNEM?

Rusko, Čína i evropští signatáři mezinárodní dohody o íránském jaderném programu ujišťovali, že dohoda s Teheránem není mrtvá a že se jí budou nadále řídit. Íránský prezident Hasan Rúhání je však přesvědčen, že Evropa má jen málo možností, jak jadernou dohodu zachovat. Vypovězení smlouvy, které v úterý oznámil americký prezident Donald Trump, znamená obnovení amerických sankcí, což dopadne na desítky firem v USA i v Evropě. Británie už před možnými dopady varovala.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v telefonickém rozhovoru s Rúháním prohlásil, že Francie chce udržet jadernou smlouvu při životě. Rúhání však Macronovi řekl, že cesta k zachování dohody bude obtížná. „V nynější situaci má Evropa jen velmi omezenou možnost, jak smlouvu zachovat. Musí co nejrychleji vyjasnit své stanovisko a upřesnit a oznámit své záměry ohledně vlastních závazků,“ citovala íránská agentura ISNA íránského prezidenta.

Své rozhodnutí smlouvu vypovědět ve středu obhajoval Trump, podle něhož by mělo velmi tvrdé následky, kdyby Írán svůj jaderný program znovu zahájil. „Kamkoli Írán vkročí, panuje zmatek a smrt,“ řekl šéf Bílého domu na zasedání vlády. Jednání s Teheránem se nicméně nebrání. „Buď ale dojednáme opravdu dobrou smlouvu pro svět, nebo nedojednáme smlouvu žádnou,“ řekl Trump.

Pro německou kancléřku Angelu Merkelovou je dohoda „důležitým pilířem, který by se neměl zpochybňovat“. Ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že není jasné, co Washington místo smlouvy chce. Také jeho britský kolega Boris Johnson řekl, že Washington musí svůj další postup vůči Íránu objasnit. Podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera se Spojené státy „s udivujícím zápalem“ obracejí zády k mezinárodní spolupráci. Roli USA teď musí převzít Evropa, řekl šéf bruselské exekutivy.

Na možná úskalí obchodních vztahů Spojeného království s Íránem upozornil mluvčí premiérky Theresy Mayové. Řekl, že Británie plně podporuje rozšiřování vzájemných obchodních styků. „Obnovení amerických (protiíránských) sankcí nicméně může znamenat, že britské firmy budou muset vyhodnotit následky svých obchodních aktivit v Íránu. V případech, kdy to bude nezbytné, bude třeba vyhledat právní pomoc,“ řekl mluvčí.

Fungování dohody chce nadále prosazovat i Česká republika, která ji považuje za „důležitý nástroj ke snižování rizika šíření jaderných zbraní a denuklearizace regionu“, uvedlo v prohlášení ministerstvo zahraničí. Šéf diplomacie Martin Stropnický zdůraznil, že Česká republika nechce štěpit postoj EU k odchodu USA od dohody s Íránem. Praze v něm ale podle něj chybí konstatování, že Írán vyvíjí balistické rakety.

Íránští zákonodárci uspořádali demonstraci přímo v budově parlamentu a při pálení vlajky USA provolávali smrt Americe. Heslo „Smrt Americe“ používají Íránci od islámské revoluce v roce 1979. Právě to Trump považoval za jeden za argumentů, proč od dohody z roku 2015 ustoupit. Ceny ropy v reakci na rozhodnutí Spojených států výrazně vzrostly. Cena severomořské ropy Brent přesáhla hranici 77 dolarů za barel a je tak nejvýše od roku 2014. Lehká ropa WTI se přehoupla přes 71 dolarů. Předpokládá se, že krok USA povede k poklesu íránského vývozu ropy.

OPOZICE TURECKA BOJUJE S ERDOGANEM?

S tím, jak se v Turecku blíží předčasné volby, začaly tamní politické strany ohlašovat své kandidáty na nového prezidenta. A i když je pravděpodobné, že vyhraje stávající hlava státu Recep Tayyip Erdogan, vyrojili se hned další čtyři. Kromě „železné lady“ a zakladatelky Strany dobra Akşenerové je to vášnivý kritik vlády nebo prokurdský politik, který kandiduje z vězení.

„V prvním kole by měl každý jednoduše volit svého kandidáta. Ale ve druhém kole by v zájmu naší demokracie a naší země měla opozice nechat vzájemného hašteření a podpořit opozičního kandidáta (proti Erdoganovi), ať je to kdokoliv. Tyto volby jsou jedny z nejdůležitějších v historii naší země,“ míní zakladatelka a předsedkyně nové Strany dobra Meral Akşenerová.

Té její příznivci říkají „železná lady“ a „vlčice“, která z boje neutíká. Bývalá ministryně vnitra se postavila i armádě, jejíž generál jí tehdy údajně pohrozil, že ji „nechá nabodnout na naolejovaný kůl, který postaví před ministerstvo“. Před soubojem s Erdoganem si věří.

„Ničím jeho komfortní zónu. On totiž ví, že jsem opravdová konkurence,“ řekla už dříve politička. Nyní jako jediná žena ve vysoké turecké politice prohlašuje, že „je na čase, aby muži u moci pocítili strach“. Svou kandidaturu na prezidentku oznámila jako první a její vize, že by se opozice měla spojit, zatím vypadá reálně. Kandidáti si v tureckých médiích v poslední době navzájem vyjadřují opatrnou podporu.

Akşenerová by svou rétorikou mohla přilákat jak konzervativní Turky nespokojené s vládou Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a naštvané korupcí vládnoucí garnitury, tak i zklamané fanoušky slabé opozice. Slibuje, že zruší přechod na prezidentský systém, který si Turci odhlasovali v loňském referendu, že napraví vztahy Turecka s Evropskou unií a znovu nastolí vládu práva.

„Jsem praktikující muslimka, šla jsem i pouť, ale vláda se musí opírat o zákony. Státní sekularismus umožňuje měnit zákony, které jsou vytvořené pro lidi, a měnit je tak, aby vyhovovaly potřebám obyvatel v průběhu času,“ popisuje bývalá členka nacionalistické Strany národní akce (MHP). Právě její předseda navrhl předčasné volby, které ostatní strany připravily o čas na přípravu předvolební kampaně a naopak hrají do karet silnému prezidentovi Erdoganovi.

Jako jedinou opravdovou soupeřku pro autoritářského prezidenta Akşenerovou nyní označil i britský list The Guardian. Kandidátů je však několik. Kromě dcery imigrantů z Řecka chtějí Erdogana svrhnout ještě tři muži. Kandidátem kemalistické Republikánské lidové strany (CHP) se překvapivě stal někdejší učitel fyziky Muharrem Ince, který slibuje, že bude „bojovat za demokracii“ a bude nestranný. Na znamení, že svému slibu dostojí, si na pátečním mítinku v Ankaře sundal stranickou placku a místo ní si připnul odznáček s tureckou vlajkou.

„Budu prezidentem všech. Osmdesáti milionů tureckých obyvatel, členů stran AKP, MHP, HDP i SP, levičáků, pravičáků, alevitů, sunnitů, Turků i Kurdů,“ prohlásil. Ince je podle Hürriyetuv Turecku známý svými vášnivými projevy v parlamentu a hlasitou kritikou vládní AKP.

„Vezmeme si zpět svou budoucnost, která nám protéká mezi prsty. (AKP) ničí naši radost ze života, krade budoucnost nejen naši, ale i našich dětí. Naši spoluobčané jsou nezaměstnaní, zanecháni svému osudu bez jídla, bez hlasu, bez dechu. Je naším úkolem ukázat jim cestu ven,“ slibuje s tím, že v kampani bude mluvit především o boji proti terorismu a proti korupci. Jako kandidáta jej představil šéf strany Kemal Kiliçdaroglu, kterého Ince v minulosti málem připravil o post předsedy. O Kiliçdarogluovi samotném se přitom dříve spekulovalo jako o možném vyzyvateli současného prezidenta.

Novou hlavou Turecka chce být i sedmasedmdesátiletý Temel Karamollaoglu, předseda islamistické konzervativní Šťastné strany (SP). Svou registraci volební komisi poslal 2. května společně s Akşenerovou a podle serveru Ahval slibuje, že po svém zvolení okamžitě zruší výjimečný stav, který v Turecku trvá už od neúspěšného pokusu o puč v červenci 2016.

„Pokud lid řekne ‚dost‘, odstoupíme,“ řekl podle agentury Reuters v úterý Erdogan. A jeho slib mu v posledních dnech připomínají lidé na Twitteru. Víc než milion lidí už ke svým příspěvkům připojilo hashtag „tamam“, turecky „dost“. Vláda v čele s prezidentem je však označila za „hrdiny u klávesnice“ a vzkazuje, že jsou příspěvky falešné a zaplatila si je organizace Erdoganova kritika, klerika Fethulláha Gülena. U voleb se uvidí, dodala vláda.

Pátý kandidát pak pochází z opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP). Její bývalý spolupředseda Selahattin Demirtaş je už od listopadu 2016 ve vězení pro podezření z kontaktů s teroristickou organizací Kurdská strana pracujících (PKK), jeho kolegové v tom však problém nevidí. Podle listu Cumhuriyet žádají, aby byl na předvolební kampaň a volby samotné propuštěn. A i když se tak nestane, Demirtaş bude ke svým potenciálním voličům promlouvat ve video vzkazech.

Kromě prezidentských se 24. června uskuteční také parlamentní volby. Do těch se Erdoganova AKP už dříve spojila s oficiálně opoziční MHP a na konci dubna se k nim podle Hürriyetu připojila i menšípravicová islamistická strana Velká unie (BBP). Oznámil to její předseda Mustafa Destici.

Pro to, aby se v Turecku politické strany dostaly do parlamentu, potřebují získat alespoň 10 procent hlasů. Což je pro mnohé z nich nesplnitelná meta, a tak tvoří koalice. MHP výměnou za to, že bude v prezidentském klání podporovat právě Erdogana. Toho spolu s AKP v pátek společně zaregistrovala jako svého kandidáta, píše Hürriyet. Všichni kandidáti nyní musí nasbírat sto tisíc podpisů tureckých občanů. Pro vítězství v prvním kole pak potřebují dostat více než 50 procent hlasů.

POMPEO VEZE Z KLDR TŘI VĚZNĚNÉ LIDI Z USA

Tři Američané, které věznila KLDR, se vracejí společně s šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem do USA, napsal na Twitteru americký prezident Donald Trump. Podle všeho jsou zdraví. Pompeo řekl, že se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem dojednal místo i datum plánovaného setkání s Trumpem a informace o summitu zveřejní v následujících dnech. „Ministr Pompeo a jeho ‚hosté‘ přistanou na letecké základně Andrews v 02:00 ráno. Přijdu je osobně přivítat,“ napsal poté na Twitteru Trump.

Podle listu The Wall Street Journal o propuštění vězněných Američanů jednal během své velikonoční návštěvy se Severokorejci nynější ministr zahraničí USA Pompeo, tehdy ještě ve funkci šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) a Trumpova zvláštního vyslance. Podle informací z počátku května měla Severní Korea tři vězněné Američany převézt z pracovního tábora do hotelu nedaleko metropole Pchjongjangu. Informaci přinesla jihokorejská média s odvoláním na aktivistu, který disponuje kontakty v Severní Koreji.

V Severní Koreji byli až do současnosti vězněni tři Američané korejského původu. Deset let nucených prací za „rozvracení komunistického režimu a špionáž“ si odpykával 62letý americký misionář Kim Tong-čchol. Devětapadesátiletý Kim Sang-tuk, rovněž známý pod jménem Tony Kim, který strávil měsíc výukou účetnictví na Pchjongjangské univerzitě věd a technologií, byl podle agentury AP loni odsouzen na 15 let za „protistátní aktivity a pokus svrhnout vládu“. A stejným obviněním čelil i 55letý Kim Hak-song, který byl podle posledních informací ve vazbě.

Zatímco první ze jmenovaných byl zadržen ještě za vlády Trumpova předchůdce Baracka Obamy, zbylé dva muže KLDR uvěznila loni na jaře, kdy se začínaly vyostřovat vztahy mezi Trumpem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Nynější propuštění vězňů může být vnímáno jako projev dobré vůle před nadcházejícím summitem obou lídrů, píše CNN.

Pompeo se vydal do Severní Koreje na neohlášenou návštěvu před plánovaným summitem prezidenta Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Tématy vrcholné schůzky bylo odstranění zbraní z Korejského poloostrova a podpis mírové smlouvy, která by formálně ukončila korejskou válku z let 1950-1953.

Po schůzce reportérům řekl, že během produktivního rozhovoru stanovili se severokorejským vůdcem místo i datum plánovaného jednodenního setkání s Trumpem. Informace o summitu budou zveřejněny v následujících dnech, napsala agentura Reuters. Podle amerického deníku The New York Times Pompeo v úterý informoval novináře o postupu příprav na summit, když způsobil menší diplomatické faux pas. Kim Čong-una nazval „předsedou Unem“. Použil tak vůdcovo křestní jméno namísto příjmení Kim.

„Opravdu je potřeba, aby si někdo promluvil se státním sekretářem Pompeem ještě před tím, než se setká s kýmkoliv ze Severní Korey. Právě nazval Kim Čong-una ‚předsedou Unem‘. To je jako, já nevím, kdyby o Winstonu Churchillovi mluvil jako o ‚premiéru Spencerovi‘,“ okomentoval to na Twitteru redaktor BBC Alistair Coleman. Odkázal tak na slavného britského premiéra, jehož celé jméno bylo Winston Leonard Spencer-Churchill. /r/