iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Odešel světoznámý režisér Miloš Forman, žil v USA

Trvale žil ve Státech se svou třetí ženou Martinou a jejich syny, dvojčaty Jamesem a Andrewem, udržoval však blízké styky i s Petrem a Matějem, rovněž dvojčaty, která měl s Věrou Křesadlovou; dokonce s nimi pracoval na představení Dobře placená procházka pro Národní divadlo. Forman často opakoval, že v životě vždy dělal všechno pro to, aby vyhrál.

A skutečně vyhrál, i když před lety pro MF DNES popsal sám sebe následovně: „Ano, jsem šťastný. Ano, jsem úspěšný. Ano, jsem nostalgický. Ne, nehodlám bilancovat. Ne, nemám nové nápady. Ne, nemám víc přátel než nepřátel. A nejsem už klasikem.“

Filmový režisér Miloš Forman, držitel dvou Oscarů za nejlepší režii a také otec dvou párů klukovských dvojčat, zemřel v pátek 13. dubna v USA. Bylo mu 86 let. Jeho manželka, že zemřel náhle po krátké nemoci. Forman patřil k nejslavnějším z českých rodáků. „Jeho odchod byl klidný a po celou dobu byl obklopen rodinou a svými nejbližšími,“ dodala Martina Formanová. Poslední rozloučení bude v úzkém rodinném kruhu.

Miloš Forman přišel na svět 18. února 1932 v Čáslavi a po celý svůj profesní život zastával názor, že pravda je už ze své podstaty nudnější než lež, takže je třeba vyprávět pravdu pokud možno zábavně. Což dělal důsledně a zjevně úspěšně, jak dokazuje nejen sbírka jeho cen.

„Na Formana“ slyší ve vzácné shodě kritici i diváci, nemluvě o studentkách, které na polistopadovém karlovarském festivalu tehdy již prošedivělého hosta označovaly za nejšarmantnějšího muže široko daleko. Možná jej každý nemiloval, ale všichni uznávali.Pouze jeden z jeho generačních vrstevníků se nechal slyšet, že „Forman vždycky myslel jen na sebe,“ ale to je vcelku logická výbava každého umělce, který chce něco dokázat, natož sirotka odkázaného od raného dětství jen na staršího bratr a vlastní síly.

Otec i matka zahynuli v koncentračním táboře, majetek po nich zabavili komunisté. Možná proto v Miloši Formanovi zakořenily jednak černý humor coby výraz vzdoru, jednak silná touha po svobodě, kvůli níž narážel doma i za mořem, kam po ruské invazi emigroval.

Stačí zmínit dva případy. Poslední československý Formanův film Hoří, má panenko byl sice nominován na Oscara, ale doma proti němu protestovali dotčení hasiči a skončil na léta v trezoru. Za americký snímek Lid versus Larry Flynt měl režisér také šanci na Oscara, ale zase tam odrážel útoky tvrdící, že v něm oslavuje pornografa, a provokativní plakáty se v některých zemích odstraňovaly. Přitom na Flyntově osudu pouze opakoval ústavní jistotu Spojených států, že svoboda slova je nedělitelná.

V tom byl američtější než mnohý Američan. Ostatně obhajoba důstojnosti a svobodných práv jedince vůči systému mu vynesla i první zámořský triumf, pět Oscarů pro Přelet nad kukaččím hnízdem, a proti totalitám všeho druhu vypovídal i režisérův poslední film Goyovy přízraky, zasazený do dob inkvizice.Ačkoli byl v rodině filmařských rodáků považovaný za největšího světáka, zůstával i krajanem. „Jsem velmi hrdý, protože Amadeus je americký film, na kterém pracovalo hodně československých umělců i techniků,“ děkoval za poctu snímku, jenž vybojoval osm Oscarů. /r/