iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Okamura: ČSSD s Hamáčkem provařená, jde o koryta

„ČSSD je stranou, která vždycky naslibovala a nikdy nesplnila. Má za sebou celou řadu stále nedořešených skandálů a podle našeho názoru není schopna garantovat hlasy patnácti poslanců, proto taková vláda nebude stabilní,“ komentoval Okamura krok hnutí ANO zkusit vyvolat nová jednání o vládě se sociální demokracií.

Rozhodnutí ANO zkusit se vrátit k jednání s ČSSD namísto dohody s SPD a KSČM bude podle Tomia Okamury nepříjemným překvapením i pro prezidenta Miloše Zemana. „ANO se v tuto chvíli rozhodlo, že z politického hlediska je pro ně zřejmě výhodnější spolupracovat s provařenou ČSSD,“ řekl ve Sněmovně Okamura.

Její šéf Jan Hamáček už avizoval, že kvůli tomu svolá předsednictvo ČSSD, které takovou variantu posoudí. „Jak jsme viděli, tak její prioritou jsou teplá politická korýtka, nikoli program,“ řekl Okamura na adresu sociální demokracie. Šéf ANO, premiér v demisi Andrej Babiš, se podle něj snaží, aby měl co nejslabšího partnera, a ČSSD je podle Okamury servilní, takže bude mít vítěz voleb větší možnosti.

Kdyby to hnutí ANO u ČSSD nevyšlo, Okamura si nebude hrát na uraženého. „My jsme připraveni jednat o pozitivním programu pro občany České republiky, takže počkáme, jak si to hnutí ANO vyhodnotí. Víme, že jsou tam rozpory,“ uvedl lídr SPD. Podle poslance Rostislava Vyzuly z ANO, který je jedním z odpůrců dohody s Okamurovým hnutím, je takových poslanců v klubu ANO více než dvacet, až třetina z celkového počtu 78, kolik jich ANO má.

Okamura si myslí, že dohoda s ANO je stále velice rychle možná, a připomněl, že nabídl kompromis v otázce obecného referenda, kdy by k potvrzení jeho výsledků byl v případě mezinárodních smluv potřebný souhlas třípětinové většiny poslanců i senátorů. To by podle SPD mělo umožnit, aby si občané mohli vynutit i referendum o případném odchodu z Evropské unie, což byl dosud jeden zádrhel v jednání s Babišem.

„To, že se rozhodli pro ČSSD, mě neuvěřitelně nemile překvapilo. Já myslím, že překvapen musí být i pan prezident. Včera jsem s ním seděl téměř dvě hodiny a je to určitě novinka, kterou prezident taky netušil,“ řekl Okamura.

ČSSD PODMÍNKY BABIŠOVI PROTI SPD

Šéf ČSSD Jan Hamáček je připraven svolat na konec příštího týdne mimořádné jednání předsednictva strany. Mělo by rozhodnout o tom, zda přijme nabídku ANO k novému jednání o vládě poté, co před pár dny jednání zkrachovala, ale v hnutí ANO neprošla varianta tolerance vlády hnutím SPD a komunisty. Hamáček požádal o schůzku i prezidenta Miloše Zemana.

Hamáček řekl po ranním jednání grémia ČSSD, že čeká na oficiální oslovení Andrejem Babišem a počká si na to, jaká bude přesně nabídka ANO. „Pokud přijde oslovení ze strany ANO, tak svolám předsednictvo a budeme o tom diskutovat,“ uvedl Hamáček.

Místopředseda ČSSD Martin Netolický řekl, že jednání s ANO je o systému podmínek vzájemné spolupráce. Jde o to, že i když se ČSSD dohodne s ANO, bude existovat ve Sněmovně většina ANO s komunisty a SPD. „My chceme pojistky, jasné záruky, že tu nebude parlamentní koalice a vedle toho druhá koalice,“ uvedl Netolický.

Hamáčk nechtěl komentovat, jestli se ANO bude muset vzdát Babiše v čele vlády, aby se mohlo se sociální demokracií dohodnout, nebo bude ČSSD stačit, když Babiš ustoupí od toho, že nechtěl svěřit sociálním demokratům vnitro nebo finance. „Hnutí ANO ví, s čím jsme se rozešli, a ví také, jaké jsou možnosti pro další jednání. Míč je teď na jejich straně,“ odvětil Hamáček na dotaz iDNES.cz, jakou nabídku očekává a jestli by sociální demokracii stačilo, aby ANO dalo jeho straně pět křesel, včetně ministerstva vnitra.

Na sjezdu ČSSD den poté, co předsednictvo schválilo konec vyjednávání s ANO, přitom mnozí sociální demokraté uváděli, že aby se jednání obnovila, nebude už stačit jen křeslo ministra vnitra či financí. „To je věc k jednání,“ řekl k tomu v pátek Hamáček, jen pár hodin poté, co vedení ANO vybídlo vyjednavače hnutí, ať jde znovu za sociálními demokraty.

Okamura tvrdil, že k dohodě s ANO mu chybí 1 až 5 procent
Už natěšený šéf SPD Tomio Okamura, který po schůzce s prezidentem v Lánech tvrdil, že vládní program je domluvený na 95 až 99 procent a vyprávěl novinářům, kteří ministři ANO nemají být ve vládě, tak zjistil, že i jedno až pět pět chybějících procent k dohodě může být zásadních.

„Platí můj slib a usnesení ze sjezdu. Pokud bychom dospěli k nějaké dohodě, tak bude předložena všem členům k rozhodnutí,“ uvedl předseda ČSSD, že ke schválení dohy o vlády by bylo nutné vnitrostranické referendum.

Poslankyně Alena Gajdůšková z ČSSD řekla, že pro to, aby dohoda ve straně prošla, by bylo vhodné, kdyby Babiš poodstoupil do pozadí a případnou vládu ANO s ČSSD by vedl jiný politik ve volbách vítězného hnutí.

To by zároveň otevřelo cestu k tomu, aby se přidali i lidovci, a mohla se obnovit bývalá vládní koalice ČSSD s ANO a KDU-ČSL. Kdyby se trestně stíhaný Babiš stáhl do pozadí a premiérem byl například vicepremiér Richard Brabec, jednání s ANO by se nebránili ani třeba Starostové a nezávislí.

ŠPATNÁ ROZHODNUTÍ BABIŠE, S PODRAZÁKY HAMÁČKEM A CHOVANCEM

Babiš hlasoval pro jednání s ČSSD, důvody pojede vysvětlit prezidentovi. Premiéri a šéf ANO Andrej Babiš hlasoval při jednání republikového výboru hnutí pro obnovení jednání s ČSSD. „Ve finále jsem se nakonec podvolil většině výboru. Hlasoval jsem pro, zdržel se jeden,“ řekl. Chce vládu s důvěrou do prázdnin. „Musí být, protože myslím, že jsme z toho všichni unaveni,“ prohlásil Babiš.

S ČSSD bude jednat ANO v pondělí večer a zkusí navázat na jednání, které sociální demokracie ukončila poté, co ANO odmítlo přepustit ministerstvo vnitra či financí.

„Už na klubu, než jsem šel za panem prezidentem, část poslanců měla zájem, abychom pokračovali s ČSSD,“ řekl Babiš. Tvrdí, že kvůli rozhodnutí republikového výboru ANO - zkusit dál vyjednávat se sociálními demokraty - se na něj obracejí nespokojení občané. „Ale já musím samozřejmě respektovat vyjádření klubu,“ uvedl ve Sněmovně premiér v demisi.

Mezi poslanci ANO je jich více než dvacet, kteří mají s SPD velký problém. A to takový, že by neakceptovali ani to, kdyby poslanci SPD odešli ze sálu a umožnili tak vyslovení důvěry vládě. „Někteří poslanci, pro nás překvapivě, poskytli nějaké rozhovory, o kterých jsme ani nevěděli a pochopili jsme, že klub není připraven na tu variantu, se kterou já jsem jako s jedinou šel do Lán za panem prezidentem,“ uvedl Babiš.

V neděli zamíří do Lán znovu. „Chci vysvětlit panu prezidentovi, co se stalo a co jsem, když jsem byl v Lánech, nepředpokládal,“ uvedl Babiš. Když se totiž před pár dny na poslaneckém klubu ANO hlasovalo o tom, zda dál jednat s ČSSD, bylo pro jen 24 ze 66 přítomných poslanců.

Z hlediska možného programu vlády je podle něj téměř vše dohodnuto, jist si tím není jen u zrušení karenční doby, tedy návratu vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci.

Žádná změna není podle něj v tom, s kým ANO a ČSSD dotvoří většinu. Platí, že by to měli být komunisté. „Tak koho bychom měli hledat, máte nějaký nápad, pane redaktore?“ odvětil Babiš na otázku iDNES.cz, koho by strany měly jako třetího partnera. ANO, ČSSD a KSČM disponují dohromady 108 hlasy, přičemž komunisté by tolerovali menšinovou koalici.

KOLEM LETIŠTĚ HRADBA, ZÁLOŽÁCI LOVÍ NARUŠITELE

Kousek od dráhy ostravského letiště vyrostla na několik dní vojenská základna. Areál střeží 80 příslušníků Aktivní zálohy. Stejně jako na dalších místech v celé zemi je armáda povolala, aby v rámci rozsáhlého cvičení Hradba 2018 prověřila jejich schopnosti tak, jako by to bylo při skutečném nasazení.

Kolona vozidel projíždějící kolem mošnovského letiště je najednou napadena střelbou. Záložníci sesedají z krajních vozů a opětují palbu a útočníky po chvíli zneškodní. To je jedna ze situací, kterou v těchto dnech nacvičují příslušníci Aktivní zálohy v rámci rozsáhlého cvičení Hradba 2018.

Cvičení odstartovalo před dvěma týdny, má prověřit nasazení Aktivní zálohy přesně tak, jak by to bylo v reálu, když by ji armáda zavolala na pomoc. Záložníci střeží objekty důležité pro obranu státu, chrání úseky takzvané „zelené“ hranice i hlídkují ve společných týmech s policisty v ulicích měst hned v osmi krajích.

Na mošnovském letišti v těchto dnech cestující potkávají hlídky ozbrojených vojáků s policisty. Přímo u vzletové a přistávací dráhy vyrostla stanová základna. Vojáci celý areál střeží a čelí útokům na základnu i pokusům „narušitelů dostat do nejpřísněji střežené zóny u dráhy.

HRADBA 2018

Námět cvičení počítá s tím, že České republika vyšle do alianční operace na obranu jedné z členských zemí NATO 4. brigádu rychlého nasazení. Druhá bojová brigáda se připravuje na její vystřídání. V Česku ale za to hrozí teroristické útoky a na ochranu důležitých objektů pro obranu státu i střežení hranice a hlídkování ve městech je vzhledem k velikosti české armády povolána Aktivní záloha.

„Vážím si každého, kdo vstoupil do aktivní zálohy. Ať je to žena či muž a mají jakékoliv důvody. Všechny se týkají vlastenectví, což mě maximálně potěšilo,“ uvedla ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO), která v Mošnově cvičení v pátek osobně sledovala.

VÍC ZÁLOŽÁKŮ

Aktivní záloha má její maximální podporu. Šlechtová chce být ambicioznější v navyšování počtu záložáků. V současné době jich má armáda 2 444 a do roku 2025 by to měl být dvojnásobek. „Je třeba si uvědomit, v jaké situaci se nachází Evropa i celý svět a já bych ráda motivovala občany České republiky, aby do zálohy vstoupili,“ prohlásila.

S řadou záložáků v Ostravě mluvila. Nepřekvapilo jí, že jde o pestrou směs různorodých profesí. Od úředníků, přes politiky, dělníky až po podnikatele. „Jsem ráda, že civilisté, ať už pracují ve firmách nebo na městském úřadě, tady stojí hromadně za ozbrojené síly České republiky a jde jim o vlast. O obranu a ochranu,“ dodala.

Její slova potvrzuje jeden ze záložníků Robert Šupola. V civilu je zatím studentem práv. Cvičení podle svých slov vnímá tak trochu jako svátek. „Přeci jen necvičíme každý den. Těšíme se na to. Má to smysl,“ konstatoval.

Jeho kolega Pavel Michna pracuje jako projektový manažer ve vědě a výzkumu. Věřím, že se budeme dále rozvíjet. Do zálohy jsem vstoupil kvůli vlasteneckému cítění. Chtěl jsem naplnit povinnost, která mě už minula v podobě základní vojenské služby,“ řekl.

Podobně své důvody vysvětlil i Zdeněk Procházka, civilním zaměstnáním zámečník. Armáda ho baví a cítí se být vlastencem. „Rodina mě v tom podporuje,“ dodal.

Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře to nejsou jen záložníci, ale také právě rodiny a zaměstnavatelé, kteří jsou součástí celého systému. „Zálohu vnímám velmi pozitivně. Chtěl bych poděkovat i zaměstnavatelům, kteří řeknou ano, odjeďte na deset dnů a já tady najdu náhradní řešení. A také rodiny, které mají nějaké plány třeba na víkend nebo na týden a najednou do toho vstoupí cvičení,“ konstatoval Bečvář.

Cvičení Hradba 2018 je dosud největším historii Aktivní zálohy. Během dubna armáda povolá postupně zhruba 1 400 záložníků z celé České republiky. Cvičné mise budou simulovat opatření po teroristických útocích v Evropě před dvěma lety.

„Ty situace nejsou vůbec nereálné. V minulých letech byli vojáci povolání na pomoc policii po teroristických útocích v Belgii. Pomáhali nám také v rámci migrační krize nebo při krizové situaci ve Vrběticích. Cvičení vítáme, je vždy dobré, když se lidé na centrální i lokální úrovni poznají nejen po telefonu, ale i osobně,“ uvedl první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

Pro Aktivní zálohu jde o mimořádnou událost. Nejen kvůli velikosti cvičení a spolupráci s policií. Armáda totiž záložníkům poprvé rozdala nespočet různých úkolů, když je zasadila do komplexního námětu cvičení. Zatímco jedni střeží hranici a loví podezřelé osoby, jiní pečlivě hlídají přehradu s pitnou vodou a další ve městě či na letišti se státní a cizineckou policií chytají možné teroristy.

Podle ředitele Krajského vojenského velitelství v Ostravě Jaroslava Hrabce jde o nácvik komplexního zajištění územní obrany. Se záložníky je zatím nadmíru spokojen. Pod jeho velitelství v současné době patří 155 příslušníků Aktivní zálohy. Dalších 350 zájemců čeká na zařazení do služby. „Předpokládáme, že jednotky v našem kraji budeme rozšiřovat o dalších 80 až 90 míst,“ konstatoval.

MYNÁŘ OPRAVIL VILU

Kancléř Vratislav Mynář žije v hradním bytě. V Praze už mu přitom opravili jeho vilu v hodnotě třiceti milionů. Koupi vily ale provázely různé pochybnosti. Mynář stavbu koupil za 5,5 milionu od advokáta, který zastupoval například lobbistu Romana Janouška. Realitní experti se navíc shodují, že cena za dům měla být minimálně dvojnásobná.

Podle sousedů nechodí Mynář na kontroly své novostavby pravidelně. „Čas od času je tu vidět. Naposledy tu byl tuším minulý týden,“ říká jeden z nich. Původně prvorepublikovou vilu v pražských Strašnicích pořídil kancléř Vratislav Mynář na konci roku 2014. Koupil ji za 5,5 milionu korun od advokáta Víta Širokého, který proslul třeba zastupováním odsouzeného lobbisty Romana Janouška.

To však nebyla jediná pochybnost, která transakci provázela. Za Mynáře totiž v celé věci jednala brněnská advokátní kancelář Jiří Jestřáb & Richard Tománek, přičemž oba zmínění advokáti patří k významným sponzorům prezidentské kampaně Miloše Zemana. Jestřáb Zemanovi věnoval 800 tisíc korun, Tománek pak 900 tisíc. Oba také v minulosti finančně podpořili Zemanovu Stranu práv občanů.

Realitní experti se navíc shodovali, že cena objektu v lukrativní části Prahy mohla být dvojnásobná, ne-li vyšší. Mynář nicméně všechna nařčení odmítl. A svou vilu si nechal zrekonstruovat k obrazu svému a své rodiny – manželky Alexandry a téměř tříletého syna.

Kromě schodiště se všichni budou moci po domě pohybovat také výtahem. Vila má celkem čtyři patra (přízemí + tři) a kromě běžných místností, jako je kuchyně, ložnice či dětský pokoj, v ní vznikne také relaxační wellness zóna s vířivkou a saunou. Nacházet by se měla v přízemí.

K domu by pak ještě v jeho zadní části měla být dostavěna garáž. Zatím minimálně pro auto Alex, protože kancléře vozí hradní limuzína. „I bez ní je už dům ale hotový. Už tam stěhovali i nábytek. Myslím, že kdyby pan kancléř skutečně chtěl, mohl by se klidně nastěhovat,“ vylíčil Mynářův soused. Nyní u domu upravují zahradu.

Kdy se kancléř hodlá do vily nastěhovat, nicméně není jisté. Navzdory všem jeho vyjádřením, že rodina by se chtěla nastěhovat do Vánoc, nelze odhadnout, které měl na mysli. Na Hradě jej po znovuzvolení Miloše Zemana čekají při dobré vůli ještě minimálně patery a on nemá kam spěchat.

Mynář totiž už několik let obývá jeden z hradních bytů. Ve vile hned u brány do Pražského hradu už dokonce zůstal jako poslední služební nájemce. Redakci to sdělil na základě zákona o svobodném přístupu k informacím Ivo Velíšek, ředitel Správy Pražského hradu, která má služební byty na starosti.

„V objektu jsou další tři bytové jednotky, z nichž jedna je využívána pro jednorázové ubytování v rámci potřeb organizací na Pražském hradě. Zbylé dvě jednotky jsou po odstěhování nájemníků k rekonstrukci,“ upřesnil k tomu mluvčí správy David Šebek. Kancléř za užívání stometrového služebního bytu včetně nájemného za vybavení a úhradu za služby měsíčně platí necelých 17 tisíc korun.

Kdy tento stav Mynář hodlá změnit a přestěhovat se do své vily, neupřesnil ani nyní. „Jde o zcela soukromou záležitost,“ napsal v reakci na dotaz MF DNES. Bez odpovědi přitom nechal i dotazy, kolik jej dosud rekonstrukce stála a bude ještě stát. V minulosti opravu vily odhadoval na zhruba deset milionů korun.

Navzdory tomu, že k vile má přibýt ještě garáž a není upravena zahrada, má už nyní objekt hodnotu bezmála třiceti milionů. „Prodejní cena podobných objektů v dané lokalitě se může pohybovat od 26 do 29 milionů korun,“ řekl MF DNES Pavel Beneš, ředitel marketingu realitní kanceláře Evropa.

V případě vily kancléře Mynáře byl nicméně odhad dělán bez toho, že by se vědělo, co je uvnitř. „Pakliže by byl objekt luxusně vybaven, dal by se prodat i za pětatřicet až šestatřicet milionů korun,“ doplnil k tomu Beneš.

Mynář podle zveřejněného majetkového přiznání vlastní na 125 pozemků, mezi nimi značnou část v městysu Osvětimany, kam se původně přistěhoval za svou bývalou manželkou. Ke zdejšímu lyžařskému areálu tu patří také hospoda a penzion. V Praze kromě vily ve Strašnicích spoluvlastní prostřednictvím firmy VV Invest i dům pod Hradem v odhadované hodnotě až 70 milionů korun. Další historický dům má kancléř také v Brně, kde mu patří i další byt ve vilové čtvrti.

NOVÝ POLICEJNÍ DALEKOHLED ODHALÍ PŘESTUPKY NA KILOMETR

Telefonování za jízdy nebo nepoužívání bezpečnostního pásu si dokážou policisté od letošního roku natočit na video i na vzdálenost jednoho kilometru. Speciální dalekohled se záznamovým zařízením má každý útvar dopravní policie v republice, jen v Libereckém kraji je takových přístrojů šest.

Podle vrchního komisaře odboru dopravní policie v Libereckém kraji Jana Friesera motoristé nejsou schopni policisty se speciálním zařízením zaregistrovat, pokud je kilometr před nimi. „Obvykle řidiči koukají na vzdálenost několika set metrů před sebe - pokud to jsou dobří řidiči a nekoukají přímo před vozidlo,“ uvedl policista.

Dalekohled přibližuje 30 až 60krát. Policista si jen nastaví vhodnou vzdálenost a přístroj zaostří. „Dokážeme s velkou jistotou dokumentovat některé přestupky. Například nepoužití bezpečnostního pásu nebo držení hovorového a záznamového zařízení, což obvykle bývá telefonování za jízdy nebo psaní sms,“ řekl Frieser.

Dalekohled je ale podle něj využitelný i pro zjištění dalších dopravních přestupků, například předjíždění na plné čáře, nezastavení na stopce či jízdě na červenou přes železniční přejezd. Přístroj umí pořizovat fotografie, vhodnější jsou ale podle policisty videa. Jako důkaz pro případné správní řízení jsou totiž průkaznější, pokud řidič s přestupkem nesouhlasí.

RRTV ŘÍZENÍ S ROZHLASEM O AGROFERTU

Reportáže Českého rozhlasu o hospodaření Agrofertu se rozhodla rozhlasová a televizní rada řešit v přestupkovém řízení. Podle kontrolního orgánu v příspěvcích nezazněla přímá reakce zemědělského holdingu a reportáže mohly být nedostatečně objektivní.

Porušení pravidel se veřejnoprávní médium mohlo podle rady dopustit odvysíláním reportáží z loňského listopadu, které upozorňovaly na to, že Agrofert hospodaří na půdě, která mu nepatří.O zahájení přestupkového řízení s Českým rozhlasem rozhodla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) na svém úterním a středečním zasedání poté, co se seznámila s vysvětlením rozhlasu.

„V těchto příspěvcích a pořadu mohlo dojít k nedostatečně objektivní prezentaci problematiky pobírání dotací na hospodaření na pozemcích bez právního důvodu, kdy vyjádření k této problematice získaná od nezávislých odborníků nebyla ověřena v souvislosti s platnou právní úpravou, a k vyjádření odborníků nebyla získána přímá reakce od společnosti Agrofert, a.s., která byla přímo zmiňována,“ píše se v zápisu ze zasedání rady.

Mluvčí rozhlasu Jiří Hošna pro iDNES.cz reagoval, že médium si počká na oficiální vyjádření rady. „Včetně zdůvodnění usnesení a případných dalších požadavků či dotazů, které se k dané věci váží. Bez těchto konkrétních informací zatím nemůžeme usnesení RRTV blíže komentovat,“ sdělil Hošna.

Na přelomu ledna a února se právě kvůli reportážím o Agrofertu, který předseda hnutí ANO Andrej Babiš vložil do svěřenských fondů, rozhořel spor uvnitř Českého rozhlasu. Generální ředitel veřejnoprávního média René Zavoral kritizoval údajnou nevyváženost příspěvků. Autor reportáží Janek Kroupa to odmítl, v otevřeném dopise se za něj následně postavili další novináři rozhlasu.

ŘÁD NA JEMNICKÉM ZÁMKU KONČÍ

Řád Křižovníků s červeným srdcem - cyriaků vedený generálním převorem Jiřím Stanislavem na zámku v Jemnici končí. Velkolepé plány na vybudování sanatoria pro válečné veterány byl nad jeho možnosti. Řád dostal výpověď. Jemnická radnice letos památku otevře a o jejím osudu jedná s dalším investorem.

Jiří Stanislav má za sebou takovou hereckou minulost, jakou by chtěl zažít nejeden jeho český kolega. V 80. letech si zahrál různě velké role po boku světových hvězd v britských a amerických filmech. A to včetně Supermana, kde jej coby kosmonauta zachránil herec Christopher Reeve s písmenem „S“ na kombinéze.

Stanislavovi kolegové byli i Pierce Brosnan, Hugh Grant, Michael Caine, Michail Baryšnikov, Jeremy Irons či Martin Shaw v Česku dobře známý ze seriálu Profesionálové. Shrnutí jeho kariéry před kamerou zní velkolepě a je pravdivé.

Velkolepě zněl před pěti lety i plán, že Stanislav se svými kolegy vybuduje v nevyužívaném jemnickém zámku sanatorium pro válečné veterány. Do města tehdy přišel jako generální převor řádu Křižovníků s červeným srdcem - cyriaků. Zámek dostal řád od města na 50 roků.

KŘÍŽOVNÍCI NA ZÁMKU POLICE

Jenže už po šesti letech je jasné, ze sanatorium nebude. Plán byl nad jejich síly a možnosti. „Dostali výpověď ze zámku, lhůta vyprší koncem května,“ uvedl místostarosta Jemnice Petr Novotný.

Herec, který měl na zámku i byt, už je s tím smířený. „Nebudeme jim stát v cestě, život jde dál. Přesunuli jsme se jen o pár kilometrů dál na zámek Police,“ říká Stanislav.

Stanislav studoval herectví na brněnské JAMU ve stejné době jako Bolek Polívka. Pouhé tři dny po srpnové okupaci 1968 emigroval do Rakouska a následně do Kanady. Tam se zpočátku věnoval pantomimě. Později se přestěhovali se svou ženou do Anglie, kde se prosadil ve filmu.

Poprvé se prosadil čtrnáct let po emigraci v britském filmu Tvrdá fuška z roku 1982. Jeho kolegou byl slavný Jeremy Irons a film o Polácích pracujících v Anglii slavil úspěch na festivalu v Cannes. Stanislav v něm dostal poměrně velkou roli. „Film měl úspěch, to mě rozjelo,“vzpomíná.

Prosadil se i v úspěšném britském seriálu o dobývání Jižního pólu Nejvzdálenější místo na Zemi, v němž hráli v roce 1985 Hugh Grant či Martin Shaw. „Tam jsem hrál Rusa, jezdili jsme na lyžích. A ve filmu Čtvrtý protokol zase sovětského agenta. Po vlacích v Anglii mě tam honil Michael Caine,“ usmívá se Stanislav.

Ve známé sérii o Supermanovi dostal příležitost hned na začátku čtvrtého filmu v pořadí v roce 1987. Představoval sovětského kosmonauta, jehož při nehodě přiletěl zachránit Superman a dopravil Stanislava v pořádku zpátky do rakety. „Točili jsme to v obrovském studiu za Londýnem před černou oponou. Byl jsem zavěšen na lankách,“ popsal.

Po roce 1989 se vrátil do Československa a občas hraje v seriálech. „Často třeba právníky,“ směje se. Jeho ženou je Jessica Horváthová, která v roce 1990 založila hereckou agenturu Cine-Jessy.

Tam je muzeum britského královského letectva (RAF) věnované československým pilotům a dalším vojákům působícím za druhé světové války ve Velké Británii. Na jeho fungování se podílí Czech Spitfire Club, obec Police a Nadační fond leteckého maršála Karla Janouška s pomocí cyriaků.

„Oni hodně pomáhají při vybavení muzea. Slavnostní otevření bude letos 23. června, sezona je do srpna. Muzeum RAF je otevřené celoročně, jen je potřeba mimo sezonu předchozí domluva,“ přiblížil starosta Police Karel Janoušek.

Nové využití pro zámek připravuje i vedení radnice v Jemnici. Radní se tam tento týden dohodli, že zámek otevřou o letních prázdninách. „Nicméně je potřeba prostory nejdříve vyhodnotit z hlediska bezpečnosti. Bude ale zpřístupněn víc než za dob cyriaků, už se nám hlásí průvodci,“ popsal Petr Novotný. Zpřístupnit chtějí mimo jiné reprezentativní prostory v prvním patře.

Navíc vedení města hledá pro zámek strategického investora. Jedná s Josefem Kolářem, majitelem zemědělského Rhea Holdingu. Ten už zachraňuje renesanční zámek v Písečném na Jindřichohradecku nedaleko hranic s Rakouskem. Investoval do něj desítky milionů korun.

„V Písečném se to výborně povedlo. S panem Kolářem jednáme a jistý zájem je na obou stranách. Ke konsenzu ale zatím nedošlo. Uvidíme, kam ta jednání povedou. Je předčasné dělat závěry,“ dodal místostarosta. Město bude i letos pokračovat v záchraně zámku. Po letech chce dokončit postupnou opravu krovu, což stálo již několik milionů. Na rekonstrukci celé památky by bylo potřeba zhruba čtvrt miliardy. /r/