iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezident USA Trump s postupem proti Asadovi váhá

„Nadále vyhodnocujeme informace od zpravodajských služeb a jsme ve spojení s našimi partnery a spojenci,“ uvedl ve čtvrtek Bílý dům v prohlášení. Západní země v čele s USA pohrozily, že uskuteční úder proti Sýrii, který by měl být trestem za údajný chemický útok syrské armády v povstalecké enklávě Dúmá u Damašku.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek jednal o situaci v Sýrii se svými bezpečnostními poradci, žádné rozhodnutí ohledně případného úderu na tuto zemi ale zatím neučinil. V telefonickém hovoru s britskou premiérkou Theresou Mayovou se shodl, že je nezbytné syrské vládě zabránit v dalším užití chemických zbraní.

„Shodli se na tom, že použití chemických zbraní nesmí zůstat bez povšimnutí a že je nutné Asadovu režimu zabránit v dalším použití chemických zbraní,“ uvedl úřad Mayové. „Dohodli se pokračovat v úzké spolupráci na přípravě mezinárodní odpovědi,“ dodal úřad.

Agentura Reuters poznamenala, že Mayovou její přední ministři podpořili v podniknutí neupřesněné akce v Sýrii společně s USA a Francií. Přímou účast na případné operaci vyloučily Německo a Itálie. Trump si podle komuniké měl ve čtvrtek telefonovat i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Zpravodajka NBC, která pokrývá dění v Bílém domě, na Twitteru uvedla, že americký ministr obrany James Mattis zrušil čtvrteční cestu do New Yorku. Mattis důvod nesdělil.

O CO USA JDE, PTAJÍ SE LIDÉ V DAMAŠKU, ČEKAJÍ NA ÚTOK

Obyvatelé Damašku v posledních dnech vzhlížejí k nebi a očekávají ohlášený americký úder. Příznivci režimu Bašára Asada zůstávají relativně v klidu. „Rusové mohou americké rakety sestřelit. Tak kdo je tady silnější?“ svěřil se jeden z obyvatel Damašku listu The Guardian.

Syrská vláda rozesílá esemesky varující před možným úderem a před obchody s potravinami stojí fronty. Jinak však v hlavním městě plyne život jako obvykle. Místní tuší, že i když Trump splní hrozby a pošle na vojenské objekty syrské armády své „krásné, nové a chytré“ rakety, tak Asadův režim přežije.

Syrské jednotky ve čtvrtek vztyčily vlajku nad městem Dúmá, srdcem bývalé povstalecké enklávy východní Ghúta na předměstí Damašku. Právě zde se měl o víkendu odehrát chemický útok, za nějž chce americký prezident syrského prezidenta ztrestat. Hrozba amerického útoku visela nad Damaškem už před pěti lety, kdy to samé zvažoval Barack Obama. Tehdy městem otřásaly boje s povstalci a Asadův režim měl namále. Od té doby se mnohé změnilo.

„Jsou tady Íránci a Hizballáh, Rusové tady mají své protiletadlové rakety,“ řekl listu The Guardian po telefonu Hajthem Čams, který žije na jednom z damašských předměstí. „Rusové mohou americké rakety sestřelit. Tak kdo je tady silnější?“

Z rozhovorů britského deníku s obyvateli Damašku vychází, že syrská armáda se v posledních dnech dala do pohybu.

Západní částí města ve čtvrtek ráno projel vojenský konvoj směřující k libanonské hranici. Bojovníci Hizballáhu, kteří představují spolehlivé ostří Asadových pozemních jednotek, se stahují od základen, které by se mohly stát cílem amerických náletů. Syrské letectvo přesunulo své stroje na ruské základy, některé údajně dokonce poslalo do Íránu - tyto zprávy však nelze nezávisle ověřit.

Americká televize CNBC s odkazem na anonymní zdroj z Trumpovy administrativy uvádí, že Američané mají vytipovaných osm potenciálních cílů. Jsou mezi nimi letiště, výzkumné centrum a údajná továrna na chemické zbraně. Obecně se předpokládá, že mezi cíli by byla základna Dumajr, odkud údajně v sobotu odstartovaly posádky helikoptér, které měly provést chemický útok na Dúmu.

Rusové už ústy svého velvyslance v Libanonu pohrozili, že všechny americké rakety odpálené na Sýrii sestřelí. Na základně Hmímím mají moderní protiletadlové systémy S-400, které mají dolet až 400 kilometrů a dosahují sedmdesátiprocentní úspěšnosti sestřelu.

Z Dúmy se v noci evakuovalo dalších 4000 civilistů a bojovníků povstalecké milice Džajš al-Islám. „V minulých dnech odešla ve čtyřech evakuačních vlnách z Dúmy většina bojovníků Džajš al-Islám," oznámila SOHR. Evakuoval se i vůdce skupiny Isám Buvajdání.

V sobotu začnou v Dúmě pracovníci Organizace pro zákaz chemických zbraní vyšetřovat útok ze 7. dubna, při kterém údajně syrský režim použil chemické zbraně. Syrská vláda i Rusko použití chemických zbraní popřely.

„Američané si netroufnou poslat na nás letadla. Vzpomeňte si, co se stalo s tím izraelským letadlem. Oni by dopadli ještě hůř,“ připomíná únorový sestřel izraelské F-16 Mohamed al-Raj z města Homs.

Jeho slova dokládají, nakolik narostlo sebevědomí Asadova režimu od ruské intervence v září roku 2015. „Před několika lety to bylo hodně špatné, ale teď už je to lepší. Možná že Američané rozbombardují pár ranvejí, aby pomohli džihádistům. No a co? Nevyhrajou.“

Pro Syřany podporující Asada zůstává záhadou, co vlastně Trump útokem sleduje. „Vůbec netuší, co dělá. On v Sýrii nechce zůstat. Režim to ví a vědí to i Rusové a Íránci. Pokud by byl chytrý, tak by se z toho pokusil vycouvat,“ uvedl stoupenec Asada, který si přál zůstat v anonymitě.

„Pokud Američané na režim udeří, tak ho tím možná na chvíli vyděsí. Ale oni už oznámili, že odcházejí, tak o co jim jde?“ ptá se někdejší obyvatel Dúmy jménem Luftí, který byl evakuován do severosyrského města al-Báb kontrolovaného milicemi sponzorovanými Ankarou.

„Víme, že Asadův konec nechtějí. Víme, že s Rusy válčit nebudou. Možná je to kvůli Íránu? Je tohle důvod pro bombardování? Určitě to nebudou dělat proto, aby nám pomohli,“ zamýšlí se Luftí nad americkou motivací pro útok.

KIMOVA LETADLA DO USA NEDOLETÍ?

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se připravuje na historickou schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která se má konat v květnu či počátkem června. Zatím není jasné, kde se uskuteční. Pokud to však bude ve Spojených státech, vyvstává další otázka - jak se tam lídr KLDR dopraví. Podle médií totiž nemá letadlo schopné přímého letu do Washingtonu.

Severní Korea během uplynulého roku provedla sérii testů naznačujících, že vyvinula raketu schopnou zasáhnout Spojené státy. Zda tam bez mezipřistání doletí i Kimova letadla, však tak jisté není.

„Dělali jsme si legraci z toho, co mají. Jsou to staré kusy. Bavili jsme se jejich zastaralými sovětskými letouny,“ řekla pro americký list The Washington Post bývalá analytička CIA Sue Mi Terry, která měla za vlády George Bushe mladšího oblast Korejského poloostrova na starosti.

Jednání o historickém summitu nyní probíhají „s vůlí a upřímností“, píše americký deník The New York Times s odkazem na jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Vzhledem k tomu, že USA a KLDR nemají vybudované diplomatické vztahy, však jde o jednání logisticky více než složitá. Mu Če-in popsal, že se mimo jiné dojednává i samotné místo schůze.

A zatímco severokorejská metropole Pchjongjang se nezamlouvá americkým diplomatům, Kim Čong-un se bude pravděpodobně zdráhat odcestovat do Washingtonu, který vládnoucí dynastie Kimů dlouhá léta obviňuje z pokusů svrhnout jejich režim. Kompromisem tak může být demilitarizovaná zóna na hranicích mezi oběma Koreami, Čína nebo Rusko, ale i Mongolsko, Švédsko či Švýcarsko.

I vzdálené evropské země by však mohly být problém, pokud by se Kim Čong-un rozhodl pro vlastní letadlo. Cestou by totiž musel někde doplnit palivo, což by mohlo podkopat image mocné KLDR. A vzhledem k tomu, že mnohé země na režim uvalily sankce, je také otázka, kde by případné mezipřistání proběhlo.

Severokorejské aerolinky Air Koryo údajně disponují letadly, která jsou schopna na jeden zátah zaletět necelých pět tisíc kilometrů. Na cestu do USA je však třeba téměř dvojnásobek. Kim Čong-un, který je sám pilotem, byl v minulosti spatřen například v sovětském iljušinu Il-62, médii rázem přejmenovaném na Air Force Un, či ukrajinském stroji An-148. V minulosti už se navíc letadla KLDR několikrát potýkala s technickými potížemi a musela se vrátit nebo nouzově přistát.

Kromě cesty vlastním letounem se pak nabízí ještě jedna varianta. „Jihokorejci nebo Švédové by (Kima) mohli odvézt, to by nebyl problém. Ale bylo by to trapné,“ míní analytik Centra strategických a mezinárodních studií Victor Cha.

Také Curtis Melvin z blogu North Korean Economy Watch říká, že by si Kim na dálkový let mohl vypůjčit zahraniční letadlo. „Ale asi by to nebyl zrovna signál, který chcete vyslat domácímu publiku. Po summitu by Kim navíc musel to letadlo vrátit. A bůhví, jak by to probíhalo.“

MODELKA PLAYBOYE, MILENKA TRUMPA?

Osobní právník amerického prezidenta Donalda Trumpa Michael Cohen čelí dalšímu podezření, že platil ženám za mlčení. Podle listu The Wall Street Journal Cohen zařídil dohodu mezi filantropem Elliottem Broidym, který pomáhal shromažďovat peníze na Trumpovu kampaň, a modelkou časopisu Playboy.

Deník v pátek napsal, že žena dostala od Broidyho 1,6 milionu dolarů (zhruba 33 milionů Kč) za to, že bude mlčet o jejich aféře. Broidy krátce nato uvedl, že měl s playmate vztah a nabídl jí finanční pomoc, když mu řekla, že s ním otěhotněla. Jméno ženy nezveřejnil. „Sama se rozhodla těhotenství ukončit a já jí v ten těžký okamžik nabídl finanční pomoc. Od té doby jsme spolu nebyli v kontaktu,“ uvedl Broidy v prohlášení.

Začátkem tohoto týdne podnikli agenti FBI v Cohenově kanceláři a bytě prohlídky. Podle zdrojů agentury Reuters pátrali po informacích o „úmluvách a platbách“ dvěma ženám, které tvrdí, že měly s Trumpem sexuální poměr, údajně šlo o případy pornoherečky Stephanie Cliffordové a bývalé modelky Playboye Karen McDougalové, které veřejně popsaly své sexuální zkušenosti s Trumpem.

Informace o dohodě za 1,6 milionu dolarů s Broidym, kterou Cohen rovněž údajně zprostředkoval, byla zveřejněna až v pátek. Případ Cliffordové, známé také jako Stormy Daniels, nicméně nejnovější kauza poněkud připomíná, píše The Wall Street Journal.

Trump byl v době údajné nevěry s Cliffordovou už rok ženatý s nynější manželkou Melanií. Cohen prý pár dnů před prezidentskými volbami v roce 2016 zaplatil herečce 130 tisíc dolarů (asi 2,7 milionu Kč), aby koupil její mlčení. Cohen trvá na tom, že Cliffordové vyplatil peníze z vlastních zdrojů. Trump jakýkoli vztah s Cliffordovou popírá a tvrdí, že o vyplacení peněz nevěděl.

Experti označují razie u Cohena za neobvykle rozsáhlé, agresivní a zcela bezprecedentní, co se osobního prezidentova advokáta týče. Podle Cohenova právního zástupce Stephena Ryana za prohlídkou zčásti stála žádost zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera.

NOBELOVÝMI CENAMI OTŘÁSLO ME TOO

Kvůli skandálům a vnitřní krizi Švédské akademie odstoupila její šéfka Sara Daniusová. Své rozhodnutí oznámila po schůzce členů akademie, která vybírá laureáty Nobelovy ceny za literaturu. Daniusová řekla, že ztratila důvěru akademie, ale neupřesnila, zda její členové o jejím odchodu hlasovali.

Prestižní instituce v posledních dnech prochází vnitřní krizí, kterou vyvolaly skandály kolem předčasného vyzrazování laureátů Nobelových cen za literaturu a obvinění ze sexuálního obtěžování. Už minulý týden na své funkce rezignovali tři členové Švédské akademie pod vlivem aféry, která vyplula na veřejnost loni v listopadu v souvislosti s kampaní proti sexuálnímu obtěžování MeToo.

Švédský list Dagens Nyheter napsal, že 18 žen obvinilo ze sexuálních útoků manžela členky Švédské akademie Jeana-Claudea Arnaulta. Ten navíc podle listu opakovaně vyzradil jméno laureáta Nobelovy ceny za literaturu.

Významný představitel švédského kulturního života a ředitel kulturního centra ve Stockholmu jména budoucích laureátů Nobelovy ceny za literaturu vynášel podle zjištění od roku 1996. Naposledy vynesl v roce 2016 jméno Boba Dylana. Není ale jasné, komu jména laureátů vyzradil. Trojice na své posty rezignovala poté, co členové akademie hlasovali proti vyloučení Arnaultovy manželky Katariny Frostensonové. V pátek akademii opustila i ona.

Šestapadesátiletá historička Daniusová nyní připustila, že zmatky v akademii „už docela silně zasáhly Nobelovu cenu“. Daniusová opouští nejen vedoucí funkci stálé tajemnice Švédské akademie, ale stahuje se z grémia úplně. Novým šéfem akademie se stal devětašedesátiletý švédský spisovatel a profesor literatury Anders Olsson.

Norské vedení Nobelovy nadace ve středu Švédskou akademii ostře kritizovalo kvůli ohrožení pověsti Nobelových cen. Švédská akademie má 18 členů, kteří za normálních okolností zastávají své funkce doživotně.

Odstoupení Daniusové vyvolalo ve Švédsku bouřlivé diskuse. Na jedné straně se objevují kritiky, jakým způsobem se Švédská akademie pod jejím vedením ke skandálu postavila a jak ho řešila.

Řada představitelů švédského kulturního a literárního života ale Daniusovou podpořila. Na znamení podpory se mnozí z nich, včetně ministryně kultury Alice Bahové Kuhnkeové, rozhodli, že si dnes oblečou blůzu s mašlí u krku, kterou Daniusová s oblibou nosí.

Připojili se i muži, například šéf Švédské akademie z let 2009-2015 Peter Englund, který halenku ukázal na instagramu, přičemž podotkl, že mu byla trochu těsná. Další lidé vyjadřují podporu Daniusové na sociálních sítích pod švédským slovem pro tento typ blůzy #knytblus.

Daniusová dala jasně najevo, že z čela Švédské akademie neodchází dobrovolně. „Akademie si přeje, abych opustila post stálé tajemnice... a já jsem se rozhodla rezignovat s okamžitou platností,“ prohlásila. „Ráda bych bývala v této funkci pokračovala, ale v životě jsou i jiné věci,“ dodala první žena v čele instituce.

Švédská akademie, založená v roce 1786, kromě toho, že rozhoduje o držitelích Nobelovy ceny za literaturu, každoročně rozděluje asi tři miliony dolarů v podobě stipendií. V minulosti akademie finančně podporovala i stockholmské soukromé kulturní centrum Forum, které vede Arnault s Frostensonovou. V prosinci akademie přerušila s Arnaultem veškeré styky a zahájila vnitřní vyšetřování. Arnault obvinění, která byla vůči němu vznesena, odmítá.

Jak se bude kauza vyvíjet dál, není zcela jasné. Členové akademie totiž nemohou technicky na své funkce rezignovat, pouze je vykonávat pasivně, a pokud se pravidla nezmění, mohla by tak jejich místa zůstat de facto neobsazena.

V TURECKU POTRESTALI VŮDCE PŘEVRATU 1997

Turecký soud v pátek vynesl doživotní tresty vězení pro 21 lidí za svržení islamistické vlády v roce 1997. Dalších 68 lidí soudce zprostil obžaloby. Odsouzení se mohou odvolat a vzhledem ke svému vysokému věku mohou až do vyřízení odvolání zůstat na svobodě.

Události roku 1997 se označují jako postmoderní převrat, protože při nich nepadl ani jediný výstřel, nebyl rozpuštěn parlament, ani nenásledovala vojenská vláda. Vedení armády tehdy donutilo k rezignaci islamistického premiéra Neçmettina Erbakana, jehož vystřídala nová, neislámská vláda jmenovaná tehdejším prezidentem Süleymanem Demirelem.

Ještě před svržením Erbakana donutilo vedení armády premiéra podepsat několik dekretů, například jeden z nich zakazoval státním zaměstnankyním nosit šátek, podle dalšího se uzavřely náboženské školy. Nynější soud začal v roce 2013 původně proti 103 obviněným. Čtyři z nich během procesu zemřeli, deset bylo už dříve obvinění zproštěno. Mezi nyní odsouzenými figuruje i bývalý náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ismail Hakkim Karadayi a jeho zástupce Cevik Bir.

Turecká armáda bývá považována za garanta sekulárního státu a dalších principů, na nichž Tureckou republiku roku 1923 postavil Mustafa Kemal Atatürk. Armáda od té doby svrhla tři vlády v letech 1960, 1971 a 1980.

O puč se část armády neúspěšně pokusila i v noci z 15. na 16. července 2016, kdy při těchto událostech zemřelo na 270 lidí. Vláda puč potlačila a odpovědnost za něj přičetla hnutí Fethullaha Gülena, který žije v USA a jehož příznivce režim jako opozici dlouhodobě pronásleduje. Gülen obvinění z pokusu o puč odmítá.

V ROUEN VE FRANCII REZAVÍ STOVKY VLAKŮ

Před dvaceti lety patřil Sottevile-Les-Rouens na předměstí Rouen mezi nejrušnější železniční uzly ve Francii. Denně tu projelo přes dva tisíce nákladních vozů, nyní jich tam denně projede jen asi 20. Místo se tak stalo doslova hřbitovem lokomotiv, přestože některé z nich jsou stále funkční.

Na několika tratích stojí okolo 400 lokomotiv, přestože některé z nich by mohly být stále v provozu, uvedla agentura Reuters. Právě v to doufá i Gregory Laloyer, který na „vlakovém hřbitově“ pracuje a posouvá nákladní vlaky. Podle něj mohou být některé stroje stále užitečné a použitelné.

Když v roce 1981 nastoupil do státního podniku SNCF (Société nationale des chemins de fer français), byl Sottevile-Les-Rouens neustále plný projíždějících vlaků. Využívání železnice neustále klesá, z celkového objemu přepravovaného zboží se ho méně než 10 procent přepravuje po železnici. Podle společnosti Arafer ve Francii od roku 2008 klesl objem nákladní železniční dopravy o 20 procent.

Podle Laloyera za pokles nákladní železniční dopravy může reforma z roku 2003, kdy se nákladní doprava otevřela konkurenci. Na trh se tak podle něj dostali soukromé společnosti, které se zaměřují jen na to, co jim přinese zisk. Francouzské odbory jsou nyní na začátku tříměsíčního období dvoudenních stávek proti reformám francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava státu však tvrdí, že změny jsou nezbytné.

V NĚMECKU AFGHÁNEC POBODAL PRACOVNÍKY PEKAŘSTVÍ

Německá policie v pátek časně ráno ve městě Fulda v Hesensku zastřelila devatenáctiletého Afghánce, který před pekařstvím nožem napadl a zranil několik lidí. Podle policie jsou zranění zaměstnanci pekařství a řidič dodávky, někteří vážně.

Incident se odehrál kolem 4:20 ráno, kdy pekařství ještě nemělo otevřeno. Podle německého serveru Werra-Rundschau začal devatenáctiletý mladík na policisty, kteří dojeli na místo útoku, házet kameny. Také na ně zaútočil obuškem, uvedli vyšetřovatelé.

Policisté ho proto po chvíli zastřelili. Proč mladý Afghánec útočil, zatím není jasné. Podle mluvčí policie se nezdá, že by byl jeho motiv politický. Zatím není ani známo, zda byl muž pod vlivem drog či alkoholu. Podle agentury AP jsou někteří zranění ve vážném stavu. Server Bild pak uvedl, že byl při zásahu zraněn i jeden z policistů. /r/