iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Šéf GIBS Murín neodstoupí, nemocen. Jaké bude řešení?

Ředitel GIBS Michal Murín je od poloviny týdne hospitalizován v Praze. Důvodem je celkové vyčerpání a slabost ze soustavného a dlouhotrvajícího stresu. Rezignaci ovšem nezvažuje, vzkázal po mluvčím dopoledne. Avízo o tom, že ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín dopoledne sdělí, zda ze zdravotních důvodů rezignuje, publikovala některá média už od rána. GIBS k tomu měl dopoledne vydat tiskovou zprávu.

Zprávu GIBS skutečně vydal. „Vzhledem k četným dotazům novinářů chceme reagovat na informace ve veřejných sdělovacích prostředcích ke zdravotnímu stavu ředitele GIBS a k jeho setrvání ve funkci,“ uvádí se doslova ve vydané zprávě.

Mluvčí GIBS Ivo Mitáček k tomu poté upřesňuje: „Ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů plk. JUDr. Michal Murín je od poloviny tohoto týdne hospitalizován na specializovaném pracovišti jedné z nemocnic v Praze. Tam odešel na pravidelnou kontrolu, ale po vyšetření mu bylo doporučeno v nemocnici zůstat. Důvodem byla celková vyčerpanost a slabost z dlouhotrvajícího stresu.“

Zprávy o eventuální rezignaci pak mluvčí označil za spekulace: „Osobně se dnes také vyjádřil ke spekulacím k případné rezignaci, kterou v tuto chvíli nezvažuje,“ uvedl v tiskové zprávě doslova.

Co je ve hře

Ředitel GIBS Michal Murín dlouhodobě čelí střetu s předsedou vlády Andrejem Babišem. Babiš s ním v březnu zahájil kázeňské řízení, Murín oznámil, že se bude bránit všemi prostředky, které má k dispozici.Spor vypukl, když inspekce oznámila, že Babiš chtěl, aby její šéf odstoupil do konce února, což by se obešlo „bez skandálu“. Babiš poté začal Murína kritizovat veřejně. Uvedl, že k němu nemá důvěru, nebo zpochybnil hospodaření inspekce. Spor vyvrcholil na jednání sněmovního bezpečnostního výboru, kde Babiš citoval z dokumentů státních zástupců, které byly vůči Murínovi kritické. Bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) poté řekl, že Babišova vláda se snaží získat kontrolu nad bezpečnostními sbory včetně inspekce. Opozice Babišův postup kritizuje i kvůli tomu, že premiér v demisi čelí trestnímu stíhání.

V celé věci jde o to, že Michal Murín se měl dozvědět o utajeném vyšetřování Laubeho, které prováděli příslušníci GIBS, a při následném vyšetřování nesdělil orgánům činným v trestním řízení zdroj této informace.

Podle zjištění České justice považoval Murín zpočátku věc za možnou „cílenou provokaci“ a test osobní integrity, neboť se tak stalo krátce poté, co nastoupil do funkce ředitele GIBS. Proto o možném úniku sám telefonicky informoval náměstka vedoucí vrchní státní zástupkyně v Praze Adama Bašného, vyplývá z analýzy, kterou Česká justice publikovala. Irena Válová, ceskajustice.cz

VĚDCI VARUJÍ EU PŘED UMĚLOU INTELIGENCÍ

Evropa uvažuje o tom, že vyspělým robotům udělí práva a povinnosti. Jak ale uvádí server CNN, řada expertů říká, že je to příšerný nápad. Evropský parlament loni schválil rezoluci, která předjímá zvláštní právní status „elektronické osoby“ pro nejsofistikovanější samostatné roboty. Návrh teď zvažuje Evropská komise (EK) a iniciativu týkající se umělé inteligence má předložit koncem dubna.

Evropskou komisi před tímto krokem ve čtvrtek varovalo více než 150 odborníků na robotiku, umělou inteligenci, právo, lékařské vědy a etiku. Votevřeném dopise uvedli, že návrhy se zdají být více ovlivněny světem sci-fi než světem skutečným.

Zákonodárci argumentují tím, že poskytnutí právního statusu robotům by znamenalo, že stroje budou zodpovídat za škody, které způsobí. „Umělá inteligence může být pro naši společnost a ekonomiku velkým přínosem… ale také nastoluje otázky týkající se například vlivu umělé inteligence na naši společnost a budoucnost práce,“ uvedl mluvčí EK.

Návrh Evropského parlamentu by podle odborníků mohl výrobcům, programátorům a majitelům robotů umožnit, aby se za ně zřekli zodpovědnosti. Experti v dopise uvádějí, že udělení právního statusu robotům by bylo nemístné a že celá myšlenka je založena na vnímání robotů „zkresleném sci-fi a několika senzačními mediálními zprávami“.

Jak uvedla Nathalie Nevejansová, francouzská univerzitní expertka na etiku robotiky a jedna ze signatářek dopisu, myšlenka udělit robotům status osoby je „stejně tak neužitečná, jako nepatřičná“. „Není možné, aby byl robot součástí společnosti bez lidské obsluhy, a to se v dohledné budoucnosti nezmění,“ dodala. Právní subjektivita by podle ní zastřela vztah mezi člověkem a strojem, takže zákonodárce by se mohl postupně blížit tomu, že bude robotům připisovat práva. „Bylo by to naprosto kontraproduktivní. My jsme je vyvinuli, aby nám sloužili,“ prohlásila Nevejansová.

Evropa by podle názoru expertů měla vytvořit pro robotiku a umělou inteligenci pravidla, která by zajistila bezpečnost a podpořila inovace. Nikoli však na základě vizí o budoucnosti, kde roboti panují.

Evropa chce být připravena na budoucnost. Rezoluce Evropského parlamentu říká, že roboti by měli být registrováni u úřadů a že zákony by měly být koncipovány tak, aby zajistily, že roboti budou sloužit lidstvu a nebudou využíváni k tomu, aby škodili.

CNN ale podotýká, že parlament už dříve odmítl návrh, aby podniky přispívaly do systémů sociálního zabezpečení a platily daně za roboty, kterými nahradí své lidské zaměstnance. /r/