iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ve Francii stávky dopravců, Macron hrozí nálety proti Sýrii

V rozhovoru s televizní stanicí TF1 Macron upřesnil, že rozhodnutí o náletech na Sýrii oznámí „v příštích dnech“. „Budeme přijímat rozhodnutí ve vybranou chvíli, kdy to budeme považovat za nejužitečnější a nejefektivnější,“ dodal prezident. „Máme důkazy, že minulý týden - už je to teď kolem deseti dnů - byly použity chemické zbraně, přinejmenším šlo o chlór, a že byly použity režimem Bašára Asada,“ upozornil také Macron. Dodal však, že by se situace neměla dále eskalovat a že je třeba myslet i na „Sýrii zítřka“.

Chemický útok v syrské Dúmě provedl režim Bašára Asada, uvedl ve čtvrtečním rozhovoru pro televizi TF1 francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že má na to důkazy. Zároveň prohlásil, že byl použit přinejmenším chlór. Francie se o možných útocích proti Sýrii rozhodne ve shodě se Spojenými státy ve „vybranou chvíli“, oznámil.

Interview se uskutečnilo ve třídě základní školy v Berdhuis na severozápadě země a stanice jej přenášela živě. Macron odpovídal především na otázky, které se týkaly vnitřních problémů Francie - stávkující železničáři, reforma vysokého školství, chybějící finance v nemocnicích či nespokojenost zemědělců.

„Dobré veřejné mínění není můj cíl. Reformy dotáhnu do konce“
Prezident, který patří k nejméně oblíbeným hlavám státu v historii Francie, prohlásil, že dobré veřejné mínění o jeho osobě není jeho cílem. „To bych se musel dívat každý den na průzkumy a nic neudělal,“ řekl.

Železničářům vzkázal, že se budou muset smířit s tím, že už nebudou ve stejném postavení, jako byli dosud. Zaměstnanci státních drah SNCF podle jeho plánu přijdou o některé benefity, kvůli čemuž železničáři spustili stávku, která nyní ochromuje dopravu v zemi. „Reformy dotáhnu až do konce,“ slíbil.

Zaměstnance drah však uklidňoval, že osekané výhody budou mít až nově najatí železničáři. Připomněl, že i jeho dědeček býval železničářem. „Nemějte zbytečné obavy,“ řekl s tím, že „SNCF zůstanou státní, železničáři zůstanou železničáři“.

„Dobrou odpovědí není zastavit reformu, ale udělat ji společně,“ apeloval na odboráře. Stávka už SNCF stála více než 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun), alespoň podle vyjádření šéfa drah Guillaumea Pepyho. Macron Francii přirovnal k domu, který potřebuje pevné základy. „Dokud nebudeme produkovat, nebude z čeho mít spravedlivou společnost. Stěny toho domu pak pro mě jsou svoboda, ochrana a jednota.“

„Ve společnosti panují obavy, které jsou legitimní a já je vnímám,“ upozornil Macron. „Žádám však o důvěru. To, co jsem před rokem (po svém zvolení, pozn. red.) řekl, že udělám, také udělám,“ pokračoval. A na námitku, že jdou reformy rychle za sebou, Macron poznamenal, že to svět je rychlý a na překotný vývoj je třeba odpovídajícím způsobem reagovat. „Nespokojenost lidí mě nezastaví,“ dodal.

Kromě reformy SNCF a systému školství Macron také slíbil více peněz do zdravotnictví. „Reorganizace nemocnic je pro mě priorita,“ podotkl. Mnohokrát ovšem upozornil, že plýtvání veřejných prostředků nepodporuje. „Protože kdo to zaplatí? Vy, já a všichni ostatní z našich daní.“

Otevřeně také řekl, že Francie má problém s radikálním islamismem. „Chci mešity s transparentním financováním. Ty, které propagují myšlenky v rozporu s našimi zákony a jsou placeny kdo ví odkud, budou zavřeny. A také už se tak stalo. Od té doby, co začal platit nový protiteroristický zákon, se zavřely tři mešity,“ řekl prezident.

ČLEN OCHRANKY NÁSILÍM VYVLEKL PASAŽÉRA Z LETADLA

Pracovník ochranky James Long, který loni v dubnu násilím vyvedl z letadla jednoho z cestujících, žaluje aerolinky i Chicago. Podle žaloby nedostal odpovídající výcvik, jak správně používat sílu. K žalobě se po omezení pravomocí letištní ostrahy přidalo dalších tři sta zaměstnanců.

Long byl jedním ze tří členů ochranky, kterou přivolala posádka letadla, když jeden z pasažérů nechtěl uvolnit své místo pro zaměstnance United Airlines. K incidentu došlo loni 9. dubna před letem z Chicaga do Louisville a to kvůli obvyklé praxi aerolinií, které prodají více letenek, než je sedadel. Počítají s tím, že se na let obvykle někteří z cestujících nedostaví.

Tři náhodně vybraní cestující se za úplatu nakonec svého místa vzdali, devětašedesátiletý Davida Dao sedadlo opustit odmítl. Členové letištní ochranky ho proto z letadla násilím vyvlekli. Dao při incidentu utrpěl vážný otřes mozku, zlomeninu nosu a přišel o dva zuby.

Podle Daova právníka byl pro něj tento zážitek „horší a děsivější než to, co zažil, když opouštěl Vietnam“. Aerolinky se mu následně veřejně omluvily a odškodnily ho blíže neupřesněnou částkou. Video, které natočil jeden ze spolucestujících, vzbudilo na internetu pobouření. Na chicagském letišti se kvůli hrubému zacházení ochranky uskutečnilo několik demonstrací.

Long byl spolu s dalšími třemi členy ochranky po incidentu postaven mimo službu a v srpnu propuštěn. Podle žaloby, kterou podal, mělo být aerolinkám jasné, že ostraha použije fyzickou sílu, uvádí BBC.

„Oddělení selhalo ve výcviku zaměstnanců“

Bývalý člen ochranky prošel pětiměsíčním tréninkovým programem u policie. Podle něj však byl výcvik nedostatečný, protože se v něm nenaučil, jak sílu správně použít.

„Kdyby oddělení nebylo nedbalé a neselhalo ve výcviku, jak se chovat v eskalujících se situacích, Long by nereagoval tak, jak reagoval,“ stojí v žalobě, která rovněž obviňuje komisařku oddělení Ginger Evansovou. Podle Longa ho svými výroky v médiích poškodila. Evansová chování ostrahy tvrdě odsoudila a označila ho za zcela nevhodné.

Incident vedl ke změnám v politice United Airlines. Podle nových pravidel jsou sedadla v plně obsazených letech zaměstnancům společnosti přidělována minimálně hodinu před odletem. Až do loňska měli zaměstnanci nárok na místo i těsně před odletem.

Žalobu podalo i dalších 300 zaměstnanců

James Long není jediným pracovníkem ochranky, který se rozhodl úřady žalovat. Dalších tři sta zaměstnanců letištní ostrahy podalo společnou žalobu na Chicago a stát Illinois. Vadí jim, že po incidentu přišli o status policistů.

Letištní ochranka patřila ke složkám policie od roku 1993. Všichni pracovníci museli absolvovat chicagskou policejní akademii nebo tréninkovou akademii v Cook County. Zbraně používat nesměli, nosili však například policejní uniformy. Status policisty zaměstnancům zajišťoval, že si mohli přivydělávat jako policisté nebo se připojit k orgánům činným v trestním řízení, aniž by prošli jakoukoliv rekvalifikací. Stát je kromě omezení pravomocí rovněž vyškrtl z rejstříku policistů.

„Je to osobní,“ svěřil se listu Chicago Tribune Julio Dones. „Sloužil jsem městu roky a to mě nyní zatratilo. Dělal jsem vše, co mi řekli a co se ode mě očekávalo. Kvůli jednomu incidentu, který se mě ani netýkal, ztrácím já a dalších více než 290 pracovníků to nejdůležitější, co máme: reputaci a zkušenosti,“ dodal.

BOSS PODSVĚTÍ SR OKOLIČÁNY ZMIZEL V CIZINĚ

Róbert Okoličány, šéf jednoho z nejnebezpečnějších gangů v historii Slovenska, zmizel po středečním doživotním rozsudku do zahraničí. Okoličány byl na svobodě už nějakou dobu, policie ho ale pro případ odsuzujícího verdiktu sledovala. Soud vydal příkaz k okamžitému zatčení a nástupu výkonu trestu, k tomu ale už nedošlo.

O Okoličányho útěku píše zpravodajský server Denník N. Okoličány se středečního vynesení rozsudku nezúčastnil. Podle informací webu ho policie ve středu pro případ odsuzujícího verdiktu sledovala, ale Okoličány jí utekl do zahraničí a do vězení nenastoupil. Ve středu během dne prý přitom ještě byl na východním Slovensku.

V případu bylo obžalováno 16 lidí z 19 trestných činů. Tyto zločiny zahrnovaly mimo jiné založení a podporu zločinecké a teroristické skupiny, vraždy, nedovolené ozbrojování, loupeže, vydírání, krádeže a poškozování cizí věci. K doživotnímu odnětí svobody byli vedle Okoličányho odsouzeni rovněž Róbert Nigut a Jaroslav Potuček, kteří byli především vykonavateli či osnovateli spáchaných vražd. K výkonu trestu ale nenastoupí ani Nigut, který je podle slovenský médií na útěku a naposledy byl viděn v roce 2012. /r/