iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ital si přijel pro smrt k lékařům do Ústí nad Labem

„Nechápu, proč si staršího člověka nenechali v nemocnici aspoň na pozorování,“ říká seniorův dlouholetý kamarád Antonio Giannetti, jenž žije a podniká na Ústecku. Nemocnice nechce případ komentovat. „Vzhledem k tomu, že v souvislosti s událostí bylo podáno trestní oznámení, nemůžeme k případu sdělovat další informace,“ řekl redakci MF DNES minulý pátek mluvčí Krajské zdravotní Ivo Chrástecký.

„Měl tady trvalé bydliště, platil si nadstandardní zdravotní pojištění a nakonec ho nechají někde v čekárně?“ zlobí se Kodešová, která trestní oznámení kvůli zanedbání péče podala. Toto pondělí měl Fava podstoupit v pražském IKEM transplantaci ledviny, na kterou čekal.

Dvakrát během jednoho dne poslali lékaři ústecké nemocnice 75letého Itala Maria Favu domů s tím, že jeho zdravotní stav není vážný. Mluvili o viróze a poradili paralen. Když ho ale hospitalizovali potřetí, pár hodin nato zemřel. Nešťastná rodinná přítelkyně se obrátila na policii.

„V Praze byla provedena soudní pitva a vyžádáme si znalecký posudek od specialisty,“ potvrdila severočeská policejní mluvčí Veronika Hyšplerová, že případ kriminalisté řeší. MF DNES se mezitím podařilo najít Italovy přátele a zjistit detaily smutného příběhu.

„Znal jsem ho od doby, kdy přijel do Česka, to je asi 18 let, podnikal v realitách. Pravidelně dvakrát za měsíc jsme chodili na kávu, naposledy týden před Velikonocemi. Byl v dobré kondici, samozřejmě přiměřeně svému věku. A těšil se na transplantaci ledviny, kterou už měl domluvenou, výsledky všech testů byly výborné,“ líčí Antonio Giannetti.

„Lékařka tvrdila, že není v ohrožení života“

To, co se stalo 29. března, proto nikdo nečekal. „Mario mi ráno volal, že ho bolí hlava, cítí silný tlak na hrudi, má mravenčení v levé ruce a že nemůže polknout. Vypadalo to na infarkt,“ popisuje Favova kamarádka Lenka Kodešová.

Odvezla muže na pohotovost do nemocnice a doufala, že se o něj lékaři postarají. Zabalila mu osobní věci, neboť předpokládala, že ho umístí na oddělení a zjistí, co mu je. Jenže po poledni jí muž volal, aby ho vyzvedla a odvezla zpátky domů. „Lékařka tvrdila, že není v ohrožení života a že je to v pořádku,“ říká Kodešová.

Dvě hodiny nato jí muž volal znovu, že je mu čím dál hůř. „Nebyl schopen chodit, tak jsme zavolali záchranku, která ho odvezla znovu do nemocnice,“ říká Kodešová. Ani tím to však neskončilo. Když se Favova kamarádka večer zajímala, kde pacient leží a kam mu má odvézt sbalené osobní věci, zdravotní sestra ji v telefonu překvapila.

„Říkala, že neleží nikde, že je pořád na Emergency. Okamžitě jsem tam jela a našla ho sedět v čekárně na židli. Doktorka tvrdila, že je to běžný stav před dialýzou, na kterou přitom sám jezdil autem třikrát týdně. Že tohle nejspíš bude začínající viróza a má si vzít paralen,“ vypráví.

V noci zamířil do nemocnice potřetí
Nezbylo jí, než přítele znovu odvézt domů. „Byl úplně bezvládný, dva chlapi mi museli pomáhat ho odnést do postele. Pak jen ležel, strašně se potil a bylo vidět, jak je mu špatně,“ líčí Kodešová.

V noci k němu jela sanitka zase a opět s ním zamířila do nemocnice. Už potřetí. Tentokrát v nemocnici zůstal. Na pokoj se dostal až po půlnoci, ležel na gastroenterologickém oddělení. Ve tři hodiny ráno zdravotnice informovala Kodešovou, že pacientův stav je stabilní. O hodinu později zemřel.

KŘÍŠŤALOVÁ NOC PROTI SPD

Vedle kanceláře poslance SPD Radka Kotena v Třebíči rozbil dosud neznámý pachatel výlohu a polepil fotku lídra hnutí Tomia Okamury samolepkami Antifa. Koten to celé nafotil a sdílel na Facebooku s dotazem: Začíná nová Křišťálová noc? Věc nyní šetří třebíčská policie.

Letos v únoru poslanec Koten slavnostně otevřel dvě poslanecké kanceláře v kraji Vysočina, konkrétně v Jihlavě a v Třebíči. A právě druhá zmiňovaná kancelář se stala terčem útoku vandalů.

„Trestní oznámení jsme podali, protože kriminální jednání je potřebné vyšetřit a potrestat. Zákony této země a demokratické principy plurality názorů jsou zřejmě některým lidem cizí. Rozbitými výlohami to obvykle začíná. Jak to skončí? Historických paralel z minulosti se nabízí mnoho...“ vysvětlil iDNES.cz Koten.

Co je Křišťálová noc?

Křišťálová noc byl protižidovský pogrom, který se vedl v Německu, Rakousku a v Sudetech. Odhady počtu obětí se různí, ale nejčastěji se uvádí, že při něm zemřelo 91 Židů. Během noci německé obyvatelstvo rabovalo židovské domovy, nemocnice a obchody. Na útoku se kromě občanů podílely také paramilitantní jednotky SA. Po Křišťálové noci skončilo 30 tisíc Židů v koncentračních táborech. Název události se odvíjí podle střepů, které po noci z 9. na 10. listopadu 1938 zůstaly na ulicích. Po Křišťálové noci přišly další perzekuce židovského obyvatelstva, které vyvrcholily holokaustem.

Na svém Facebooku přitom upřesnil, jakou paralelu má konkrétně na mysli. „Začíná nová ‚KŘIŠŤÁLOVÁ NOC’?“ Status pak sdílela i většina krajských organizací hnutí SPD. Název noci z 9. na 10. listopadu 1938 je odvozen od střepů rozbitého skla z oken a výloh židovských obchodů, domů a synagog. Nicméně na rozdíl od událostí tehdejší noci v Třebíči nikdo nezemřel a není ani známo, že by došlo k útokům na jiné pobočky hnutí SPD.

Zřejmě i proto Koten nakonec svůj status ve středu smazal. Oficiálně iDNES.cz sdělil, že příspěvek smazal, aby nenarušil vyšetřování policie. Po došetření jej opět zveřejní. Konstatoval, že škoda na rozbité výloze přesahuje 80 tisíc korun. „Případy se policisté zabývají, jedná se o podezření ze spáchání přestupku a trestného činu. Policisté případy prověřují,“ sdělila iDNES.cz mluvčí policie na Vysočině Jana Kroutilová.

Problematické výroky

S výroky, které hodnotí období druhé světové války, mají členové SPD problém dlouhodobě. Například poslance Miroslava Roznera vyšetřuje policie poté, co tábor v Letech označil za neexistující pseudokoncentrák. Okamura pak tvrdil, že tábor v Letech nikdo nehlídal a lidé se v něm mohli volně pohybovat, což historici odmítli. Pozůstalí na něj proto podali trestní oznámení.

Někdejší tajemník SPD Jaroslav Staník je zase obviněný z popírání genocidy a podněcování nenávisti, protože prohlásil, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“. Poté, co pražská policie zahájila trestní stíhání, přestal být tajemníkem i členem hnutí.

OKAMURA U PREZIDENTA, VYJMENOVAL 4 NEVHODNÉ MINISTRY

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura prohlásil po jednání s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech, že programové prohlášení menšinové vlády, kterou by mohlo tolerovat jeho hnutí a KSČM je na 99 procent hotové. Vyjmenoval přitom ministry čtyř resortů současné vlády, kteří mu vadí: spravedlnosti, dopravy, zahraničí, a obrany.

„Pan ministr Stropnický prosazuje jinou politiku než SPD a paní Šlechtová není odbornicí na obranu,“ zdůvodnil, proč jeho hnutí vadí ministr zahraničí Martin Stropnický a ministryně obrany Karla Šlechtová.

Šéf resortu spravedlnosti Robert Pelikán již sám oznámil, že v příští vládě nebude, a k témuž se chystá ministr dopravy Dan Ťok, pokud se hnutí ANO skutečně přikloní k variantě vlády opřené o Okamurovo hnutí. Ministry mají být podle šéfa SPD takoví lidé, kteří splní programové prohlášení vlády.

Výsledek referenda o EU by potvrzoval parlament

Okamura také vůbec poprvé řekl, že by výsledek referenda o tom, zda má Česko zůstat součástí Evropské unie, musely potvrdit obě komory parlamentu ústavní většinou. Možnost vypsání takového referenda, když si ho občané vynutí, je pro SPD nepřekročitelnou podmínkou pro toleranci vlády.

„S panem prezidentem jsme jednali především o dvou bodech. Bavili jsme se o tom, jakým způsobem jednal s Andrejem Babišem, a jakým způsobem si představuje sestavování vlády. A podle jeho názoru by měla vláda vzniknout v rámci spolupráce hnutí ANO, KSČM a SPD. A to nejlépe do června,“ řekl také po schůzce v Lánech Okamura.

Okamura vyjmenoval i další programové body, které by musela menšinová vláda ANO prosazovat, aby ji poslanci hnutí SPD tolerovali. Je to zásadní zvýšení důchodů invalidních i starobních, svázaných s minimální mzdou, zrušit státní financování politických neziskových organizací, zásadní přeskupení od parazitujících k řádně pracujícím občanům, zákaz propagace islámské ideologie a povinnost elektronické evidence tržeb u podnikatelů s ročním obratem do 500 tisíc korun ročně nahradit paušalní daní.

Na všechno z toho ale může nejspíš Okamura zapomenout. V hnutí ANO zvítězil názor, že je třeba dál jednat s ČSSD, ne s extrémním hnutím, které se snaží Českou republiku dostat mimo Evropskou unii.

SYN EXPREZIDENTA KLAUSE VYŠKOLIL PIRÁTA ZA CYBY

V Česku začaly maturity a roli zkoušejícího v sobě probudil i předseda školského výboru Václav Klaus mladší. Na Facebooku zveřejnil úryvky ze zprávy, kterou mu zaslal místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Červeně v ní označil pravopisné chyby a ohodnotil projev za 5. Nicméně Pikal se brání, že je dysgrafik, dyslektik a dysortografik.

V dopise se Pikal (Piráti) omlouvá ze zasedání podvýboru pro heraldiku, který spadá pod sněmovní výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Zároveň v listu shrnuje své poznatky k probírané věci, tedy proč nechce schválit některé vybrané symboly obcí.

Školskému výboru předsedá právě Klaus mladší (ODS), a proto se dopis od místopředsedy Sněmovny dostal do rukou právě jemu. Bývalý ředitel gymnázia pak zprávu od Pikala společně se svými sekretářkami celou opravil, tedy doplnil chybějící čárky ve větách, upozornil na nesprávně určenou shodu podmětu s přísudkem, dvakrát zakroužkoval slovo „vys“ (mělo se jednat o podstatné jméno od slovesa viset - viz dopis níže, pozn. red.), a neopomenul se „obout“ i do Pikala.

„Jeden z členů tohoto podvýboru je pirát Vojtěch Pikal, místopředseda sněmovny s platem hodně přes 100t. Kč, ústavní činitel. Ve své kandidátské řeči uvedl, že ‚přišel zvýšit parlamentní kulturu’,“ okomentoval svůj příspěvek Klaus mladší.

Co je dyslexie, dysgrafie a dysortografie?

Dyslexie znamená obtíže při učení se číst. Dyslektik je výrazně ohrožen znesnadněním přístupu k tradičním vzdělávacím podnětům.

Dysgrafici mají zase problém naučit se psát. Konkrétně porucha postihuje především schopnost napodobit tvar písmen a jejich řazení. Písmo dysgrafiků pak bývá těžkopádné, křečovité a neúhledné. Dysgrafici také mají problém udržet výšku písmen.

Dysortografie je porucha pravopisu. Projevuje se neschopností aplikovat i dobře naučená gramatická pravidla do písemné podoby. Dysortografikům také chybí cit pro jazyk a mají sníženou schopnost skloňovat a časovat. Porucha ale nepostihuje celou část gramatiky, dotýká se jen specifických dysortografických projevů.

„Pokud pominu namyšlenost, s níž nedostudovaný informatik a (sic!) učitel (matematiky) opravuje odborníky vexilologie. Pak fakt stojí za zmínku kultura psaného projevu,“ doplnil Klaus mladší s tím, že jde o ukázku, jak české školství kolabuje a společně s ním i parlamentní demokracie.

Klaus mladší: Přišlo mi to neuvěřitelné

Pikal zpočátku nevěděl, o jakou zprávu se jedná, a nechtěl ji ani příliš komentovat. Portálu iDNES.cz pouze sdělil, že je dysgrafik, dyslektik a dysortografik, na což má „papíry“. „Myslel jsem, že řešíme meritum věci a nikoli technické chyby, ale to je jedno,“ dodal Pikal.

Klaus mladší iDNES.cz zmínil, že při zveřejnění zprávy nezohledňoval možné handicapy pirátského poslance. Upřesnil, že dopis, který na školském výboru obdrželi od místopředsedy Sněmovny, mu přišel neuvěřitelný, a proto ho na Facebook vyvěsil. I z toho důvodu, že dopis přišel s hlavičkou Poslanecké sněmovny.

Sám Klaus mladší má přitom také chyby ve svých statusech na Facebooku. Například mu chybí řada čárek ve větách. To je ale podle Klause normální, protože každý se dopouští chyb. Zato dokument, který mu od Pikala přišel, vyhodnotil jako neuvěřitelný.

„Beru to z pohledu, jak jsem to zveřejnil, tedy že jsem nic podobného neviděl mezi čtyřmi sty dokumenty, které mi přišly na školský výbor. Přišlo mi to neuvěřitelné,“ uzavřel věc s tím, že když takto píše jeden z nejvyšších ústavních činitelů této republiky, tak netuší, jak to s civilizací dopadne.

Pomóóóc

jako předseda Výboru pro školství, kulturu ... dostávám na stůl leccos.Jeden náš podvýbor je také pro heraldiku (vesnice si dělají znak či vlajku a odborníci jim to schvalují, aby to mělo všechny náležitosti, no a pak to posvětí poslanci z tohoto podvýboru).

Není to přitom první dopis od Pikala, který se šířil po sociálních sítích. Pikal před časem požádal Institut Václava Klause, aby přestal poslaneckému klubu Pirátů posílat jejich newsletter, protože je to neekologické. Dopis zaujal především humornou formou, kdy Pikal vyhrožoval, že pokud newsletter posílat nepřestanou, dají ho do sběru a výtěžek pošlou na kurz snowboardingu pro děti ze sociálně vyloučených lokalit.

PIRÁTI: POLITICI BY NEMĚLI NÁROK NA VÍC PENĚZ ZA VÍCE FUNKCÍ

Změnu, kterou by na své vlastní kapse pocítili poslanci, senátoři i všichni další veřejní funkcionáři, navrhují Piráti. Mohli by dostávat jen jedny peníze, i kdyby byli ve více různých funkcích. Dotklo by se to třeba politiků, kteří jsou poslanci a zároveň starostové nebo berou peníze za působení v městských firmách.

„V případě souběhu výkonu více funkcí náleží veřejnému funkcionáři odměna pouze za výkon první funkce,“ píše se v návrhu, který představili šéf klubu Pirátů Jakub Michálek a lídr kandidátky v podzimních volbách v Praze Zdeněk Hřib.

„Návrh přichází s poměrně radikálním řešením, které ještě v české politice nebylo. Poslanec nebo senátor by mohl mít pouze jednu placenou funkci na plný úvazek,“ řekl Michálek. „Myslíme si, že by to zásadně pomohlo jak fungování v Poslanecké sněmovně, kde řada poslanců má velké absence, tak jednotlivým místním samosprávám,“ je přesvědčen šéf klubu Pirátů.

„Je to změna, která by pomohla tomu, aby se věnovali tomu, proč byli zvoleni. Nám samozřejmě nevadí, že lidé dostávají za práci peníze, to je naprosto správně, ale v případě, že kumulují dva, nebo někdy i více úvazků, tak není správně, aby se jim kumulovaly peníze,“ řekl předseda klubu Pirátů.

Někteří si přijdou na víc než 200 tisíc měsíčně

Hřib ukázal několik příkladů, proč je podle Pirátů změna potřebná. Petr Dolínek z ČSSD je náměstkem pražské primátorky Adriany Krnáčové a zároveň poslancem, i předsedou podvýboru pro kosmonautiku. Celkem si nyní ve veřejných funkcích podle Hřiba přijde na 208 tisíc korun měsíčně.

„Druhým rekordmanem je pan doktor Běhounek. Hejtman kraje Vysočina, poslanec, místopředseda správní rady VZP a také zastupitel v Pelhřimově a praktikující ortoped na Vysočině. Celkem to ve veřejných funkcích vychází na 242 tisíc korun,“ uvedl Hřib.

Jako třetí příklad uvedli Piráti případ poslance za KDU-ČSL Jana Čižinského, který je starostou v Praze 7 a zároveň zastupitelem města Prahy. „Dohromady z veřejných funkcí pobírá 213 tisíc korun. Ani nejde primárně o peníze. Jde o to, že práce za veřejné prostředky není odváděna naplno, byť je naplno placena,“ prohlásil Hřib. Vytkl Čižinskému i střet zájmů, protože podle Pirátů by neměl mít zároveň uvolněnou funkci v magistrátu i v městské části.

Michálek věří, že návrh podpoří ANO s ohledem na své předvolební sliby, že nebude kumulovat funkce. Očekává také, že pro bude ČSSD kvůli výsledku vnitrostranického referenda z roku 2014, podle něhož sociální demokraté měli navrhnout zákon proti kumulaci funkcí. Podobný návrh jako Piráti předkládali v Senátu zástupci TOP 09 a STAN.

PORADNA PRO PACIENTY S RAKOVINOU

Onemocnět rakovinou znamená nejen řešit postup léčby, ale většinou se brzy přidávají i další problémy. Má člověk o nemoci říct rodině? Dětem? Jak se s ní vyrovnat? Individuální konzultace i praktické rady zprostředkovává pacientům a jejich blízkým už rok nově otevřené informační centrum CIOP ve Fakultní nemocnici Motol v Praze.

Centrum informací pro onkologické pacienty ve středu poprvé navštívila i jednačtyřicetiletá Nikola Skondrojani. Rakovinou prsu onemocněla před osmi lety. „Vzhledem k tomu, že tato nemoc postihla moji maminku, sama jsem se tak nějak hlídala. A bohužel jsem si objevila bulku. Svou nešťastnou situaci jsem hned začala řešit,“ vzpomíná.

Podstoupila řadu chemoterapií, nakonec i operaci odstranění prsu a lymfatických uzlin. „Poté následovalo ještě několik dalších preventivních operací, kvůli kterým mám trvalé zdravotní následky. Například mi otéká podpaží, jelikož mi lékaři odebrali lymfatické uzliny,“ dodala.

Do centra pro pomoc onkologickým pacientům přišla s odborníky řešit nejen tyto zdravotní problémy, které ji stále omezují, ale i svůj psychický stav, problémy s nízkým invalidním důchodem nebo možnost pobavit se s někým s podobnou zkušeností.

Onkologičtí pacienti i jejich blízcí často bojují nejen se samotnou nemocí, ale i nedostatkem informací. Ty se přitom nemusí týkat jen léčby. „Lidé se nás často ptají na otázky spojené s jejich zaměstnáním, kdy se obrátit na pojišťovny nebo jestli budou dál zvládat roli rodiče,“ vysvětlila ředitelka centra Michaela Tůmová. Onkologických onemocnění přibývá a lékaři často nemají čas s pacienty probrat veškeré otázky s nemocí spojené. Proto je potřeba dalších takových informačních center,“ dodala.

„Co se týká dostatečné informovanosti od lékařů, mé zkušenosti jsou pozitivní i negativní. Mě samotnou léčí skvělá onkoložka. Ale moje maminka před lety to štěstí neměla. Tehdy dokonce její zdravotní stav zaměnili s jinou pacientkou,“ dodává Nikola Skondrojani.

Pomoc i pro vyléčené

V centru se pacienti s odborníky mohou poradit také o tom, jaké léky brát můžou a které ne. Jakou léčbu zvolit a jak na ni dosáhnout, o vedlejších účincích nebo jestli jsou pro pacienta některé typy léčby komplikované. „Snažíme se pomáhat také rodinám, které se vlivem nemoci dostaly do tíživé finanční situace,“ sdělila Tůmová.

Centrum pomáhá nejen pacientům, co zrovna podstupují onkologickou léčbu, ale i těm, kteří ji už mají za sebou. Obrátit se na něj může jak pacient, tak jeho nejbližší a to i anonymně. „Nemusí jít o osobní schůzku, ale jen hovor po telefonu, pokud například nejste z Prahy,“ uvedla sestra Helena Šplíchalová, která v centru pracuje od jeho začátku.

Rady po telefonu

U každého pacienta je postup trochu jiný. „Někdy jen sedíme u kávy a probíráme například vnoučata. Ve většině případů se ale nemocným snažíme daleko podrobněji vysvětlit to, co slyší od lékaře. Když je nemocnému oznámena jeho diagnóza, nevnímá už nic jiného než slovo rakovina,“ popisuje Šplíchalová. Pomoc centra vyhledávají i lidé, kteří své problémy nedokážou nebo nechtějí řešit s rodinou.

Centrum se nachází v budově nové dětské onkologie Fakultní nemocnice Motol a funguje už rok. „Průměrně k nám přichází denně jeden nový pacient. S tím, že se často vrací zpátky, aby nám řekl, jak léčba dál probíhá a jestli zabralo to, co jsme mu poradili,“ uvedla Tůmová. „Po telefonu se na nás obrací zhruba pět pacientů denně. Často volají proto, aby slyšeli i jiný názor, než jen od svých ošetřujících lékařů,“ dodala. /r/