iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Dr. Rath: Obžaloba v druhé kauze vývar z odposlechů

MUDr. Rath opět zpochybnil odposlechy pořízené policií. „Jde o druhý vývar ze stejných odposlechů. Když už je jednou pořídili, tak si práci protahují už šest let,“ uvedl Rath. Bývalý vrcholný politik se domnívá, že policie a státní zástupci při došetření ignorovali příkazy soudu. Podle Jelínka je použitelnost odposlechů zatím otevřenou otázkou, kterou možná vyřeší až Ústavní soud.

Ten je posledním článkem justice, kde může rozsudek a právní spor o použití odposlechů skončit. „Na něm bude záviset, zda potvrdí očividnou pravdu o tom, že v soudních spisech k povolení sledování a příkazech k odposlechům se nenacházejí žádné právně významné listiny, tím méně důkazy, či přijme hru na vyšší spravedlnost,“ uvedl Jelínek.

Bývalý středočeský hejtman David Rath považuje druhou část korupční kauzy, v níž policisté ve středu navrhli novou obžalobu, za vývar ze stejných odposlechů, které byly použity v první části případu. Když už to pořídili, tak práci protahují na šest let, myslí si. Pochybnosti nad novým návrhem mají také jeho advokáti. Spis má nyní na stole státní zástupce, který rozhodne o případném podání obžaloby ke Krajskému soudu v Praze.

Když o osudu případu rozhodoval poprvé, tak trvalo 11 měsíců, než kauza doputovala k soudu. Druhá část případu se týká údajné manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, konkrétně rekonstrukcí či výstavby pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu. Případ se dostal k soudu v červenci 2016, loni v lednu však byl vrácen policii k došetření.

V usnesení soud rozhodnutí zdůvodnil tím, že byly nezákonně pořízeny odposlechy, což by mělo mít za následek odstranění některých důkazů ze spisu. Soud také třeba nařídil znovu vyslechnout některé svědky. Za další nedostatek soud označil to, že se část obviněných nemohla seznámit s původním celým spisem, ze kterého pak byly jednotlivé části kauzy vyčleněny.

Použitelnost vývaru odposlechů vyřeší Ústavní soud

Podle advokáta Romana Jelínka policie při došetření kauzy vyslechla zástupce obviněných firem k tomu, zda měly nastavena protikorupční opatření. Další důkazy podle něj zajišťovány nebyly. „Důkazně je situace v zásadě stejná jako v roce 2012 a 2013, tedy těžiště stojí na prostorových a telefonních odposleších,“ sdělil ČTK Jelínek. Podle něj se tam sice vedou hovory o zakázkách a penězích, což ale neprokazuje nekalý úmysl nebo spáchání zločinu.

Černý: Důkazní situace je stále stejná

Pochybnosti nad zhruba rok trvajícím došetřováním případu vyjádřil také další z Rathových obhájců Adam Černý. „Mám za to, že důkazní situace je pořád stejná,“ podotkl Černý. Ve vztahu k odposlechům uvedl, že je podle něj zvláštní, že záznamy z první části případu jsou použity i v té druhé. Tohoto argumentu se částečně týkalo také usnesení soudu, které případ vrátilo k došetření.

V první části kauzy bylo obžalováno 11 lidí. Případ je nyní těsně před rozsudkem, který by měl soud vynést 27. června. Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Tato část případu se týká manipulace s tendry na modernizace středočeských nemocnic, opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku či hostivického gymnázia.

SOUDCE ELISCHER: PŘEDSEDA SOUDU BY MĚL VÉDĚT O ODPOSLECHU KANCELÁŘE?

V souvislosti se zatčením soudce pražského vrchního soudu Ivana Elischera některé zástupce justice udivilo, že jeho kancelář byla měsíce odposlouchávána policií bez vědomí předsedy soudu. Zákon však neukládá povinnost předsedu o odposleších informovat, čímž vzniká poněkud paradoxní situace. Měl by se proto změnit zákon?

PŘEDSEDA VS BUREŠ NEVĚDĚL O ODPOSLECHU, ŘÍDÍ JUSTIČNÍ STRÁŽ

Policie odposlouchávala skoro rok nejen Elischerův soukromý i služební telefon, ale také jeho kancelář na Vrchním soudu v Praze. Předseda soudu Jaroslav Bureš přitom o ničem nevěděl. Netuší ani, jak se odposlechy dostaly do budovy. Přitom je faktickým nadřízeným justiční stráže, s jejímž vědomím musela být technika do budovy soudu instalována.
„Který soud a zda-li povolil prostorové odposlechy nevím a ani se to nedozvím. Nikdo nemá povinnost mě o tom informovat, jakkoliv bych považoval za minimálně žádoucí, aby o tom předseda věděl. Má to obrovský vliv na chod soudu,“ uvedl už dříve s tím, že použití odposlechů v trestním řízení má svá úskalí. Policie totiž mohla mimoděk odposlouchávat i jiné soudce, na které se povolení odposlechu nevztahovalo.

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa nevidí důvod, proč by měl být šéf soudu o nasazení odposlechu informován. Neděje se tak podle něj ani v jiných institucích, jako například na Úřadu vlády a není důvod, aby soudci měli výjimku. „Pokud je to pod kontrolou soudní moci, rozhoduje o tom povolení sledování soudce, tak bych považoval za úplně nadbytečné, aby o tom ještě byl informován předseda soudu. Protože se nemůžeme tvářit, že soudní budovy jsou nějaká vyhrazená území, ve kterých neplatí trestní právo ,“ uvedl Baxa. Upozorňuje také na to, že do případného trestného činu může být „namočen“ i sám předseda.

PŘEDSEDA MS V PRAZE VÁVRA: O ODPOSLECHU SOUDU NECHCI VĚDĚT

Jeho názor sdílí i předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. „O odposleších na našem soudu vědět nechci. Většinou jsou to utajované informace a nevím, jak by se v zákoně upravilo, že oproti lidem, kteří jsou k instalaci odposlechu nezbytně nutní, existuje nějaká zvláštní skupina, která o tom má vědět,“ reagoval Vávra na dotaz České justice a vzpomněl, jak jako předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 povoloval jako soudce odposlechy na svého podřízeného.

Šéf brněnského krajského soudu by sice neměnil trestní řád a v momentě instalace odposlechu podle něj není třeba, aby byl funkcionář vyrozuměn, ale později by o tom měl být předseda soudu informován. „Pokud ve věci není pokračováno, věc je například odložena, tak pokud mají orgány činné v trestním řízení povinnost vyrozumět dotyčného, že byl odposloucháván, tak v tomto okamžiku by měl mít stejné právo statutární zástupce státního orgánu,“ uvedl Milan Bořek. Není totiž jasné, kdo všechno mohl být v takové situaci odposloucháván. V kanceláři brněnského soudce Jana Kozáka byla štěnice nalezena před dvěma lety a dosud není jasné, kde se na místě vzala.
Podle všeho šlo o již nefunkční odposlouchávací zařízení, jehož původ je dodnes nejasný. Pravděpodobně se však jednalo o zapomenutý policejní odposlech.

ODPOSLECHY ELISCHERA POVOLIL SOUDCE MANA Z OS PRAHA 4

Baxa zdůrazňuje, že klíčové je, aby nasazení odposlechů bylo povoleno soudem. Podle informací České justice odposlechy v Elischerově případě povolil soudce Josef Mana z Obvodního soudu pro Prahu 4, který tak rozhodl poprvé 20. dubna 2017.
Předseda soudu může podle Baxy případně zařídit, aby se porady soudců konaly pouze na konkrétních místech a nedošlo tak k odposlechům soudců, na které se povolení nevztahuje. Není podle něj možné, aby ve jménu nezávislosti justice soudci zakazovali policistům vstup do budovy nebo instalování operativní techniky. „Výkon soudnictví se také může odehrávat jinde, než v soudních budovách. To zákon umožňuje. A to v tu chvíli znamená, že ani tam se nesmí tyto prostředky používat?,“ táže se šéf Nejvyššího správního soudu.

ŠÉF KS V HRADCI ČIPERA BY RÁD O ODPOSLECHU SOUDCŮ VĚDĚL

Naopak šéf hradeckého krajského soudu Jan Čipera by uvítal, kdyby o nasazení odposlechů v kanceláři „svých“ soudců věděl. „Ostatně kdo jiný by měl rozhodnout o zajištění případné součinnosti ze strany soudu při umísťování odposlouchávacího zařízení v budově střežené ve 24 hodinovém režimu místní jednotkou justiční stráže, bez které by instalace odposlouchávacího zařízení do uzamčené kanceláře neměla být možná,“ míní Čipera.

Další funkcionáři osloveni Českou justicí se k věci buď vyjadřovat nechtěli nebo neměli jednoznačný názor. „Podle nás je každý takový případ individuální záležitostí a nelze paušálně vyjádřit názor, že by se měl kvůli nasazování odposlechu v budově soudu měnit zákon,“ uvedla například mluvčí Krajského soudu v Ústí nad Labem Marcela Trejbalová.

Sedmapadesátiletému Elischerovi hrozí až 12 let vězení za přijímání úplatků, zneužití pravomoci úřední osoby a nadržování Vietnamcům, které soudil v drogových kauzách. Podle vyšetřovatelů páchal trestnou činnost nejméně od května 2016. Včera byl propuštěn z vazby.
Trestnou činnost podle vyšetřovatelů páchal nejméně od května 2016. Zprostředkovatelem korupce byl údajně Hung Quoc Nguyen, který je také ve vazbě. Jeho „velmi blízké a nadstandardní vztahy“ se soudcem prý kriminalisté zadokumentovali nejméně od července 2013. S mužem se Elischer scházel právě i ve své odposlouchávané kanceláři v budově vrchního soudu. Eva Paseková, ceskajustice.cz

MINISTR PELIKÁN NAVRHL JMENOVAT 40 NOVÝCH SOUDCŮ

Odcházející ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) navrhl vládě jmenování 40 nových soudkyň a soudců. Nejvíce nováčků by mělo posílit soudy spadající pod středočeský krajský soud a pod Krajský soud v Ústí nad Labem. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.

„Vybraní kandidáti částečně nahradí soudce, kteří v rámci tzv. přirozené obměny skončili či postupně skončí ve funkci do konce května 2018,“ uvedla mluvčí. Ministerstvo podle ní v návrhu opět zohlednilo dlouhodobou přetíženost některých soudů.

Pod Krajský soud v Praze by mělo zamířit deset posil, pod ústecký krajský soud o jednu méně. Osm nováčků chce Pelikán poslat do obvodu Krajského soudu v Brně, čtyři do obvodu pražského městského soudu. Tři soudci mají jít pod ostravský krajský soud, po dvou získají krajské soudy v Českých Budějovicích, v Plzni a v Hradci Králové.

Prezident Miloš Zeman jmenoval nové soudce naposledy na sklonku letošního ledna, tehdy jich bylo 25. Do Pelikánových aktuálních nominací se podle Schejbalové ještě nepromítla ministrova instrukce, podle níž by měli kandidáti na funkci soudce projít jednotným výběrovým řízením.

SNĚMOVNA ODLOŽILA ZÁKON O SOUDNÍCH ZNALCÍCH

Sněmovna odložila kvůli omluvené absenci ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) jednání o vládním návrhu zákona o soudních znalcích a soudních tlumočnících i novelu KSČM o rozšíření účinné lítosti u korupce. Za nehoráznost označil fiasko poslanec Jan Chvojka, který apeloval na hnutí ANO, aby se návrhu ujal náhradník. Zákon podle něho může čekat i na dalšího ministra spravedlnosti.

Přerušit jednání o zákonech týkajících se justice pro nepřítomnost ministra spravedlnosti Roberta Pelikána navrhl v souvislosti s dalším projednávaným zákonem o účinné lítosti u korupce poslanec Leo Luzar (KSČM). „Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já bych si dovolil u tohoto bodu a u dalších bodů, u kterých považuji přítomnost pana ministra spravedlnosti za nutnou, o přerušení jednání do jeho možné přítomnosti,“ oslovil poslanec sněmovnu.

Chvojka: Bude ještě někdy makat Pelikán?

Na to ovšem reagoval poslanec a bývalý ministr Jan Chvojka (ČSSD): „My to podpoříme, ale musím říct, že jsem z toho docela smutný, protože minimálně ten zákon o znalcích a samozřejmě i ten další o soudních tlumočnících a ty zákony související jsou velmi důležité. My na ně čekáme docela dlouho a já jsem trošku smutný z toho přístupu pana ministra Pelikána, který se tady dnes neukázal, od rána je omluvený. A teď je taky otázka – on už dal najevo, že ministrem nebude a nechce být. Jestli teda ještě vůbec přijde. Protože my nevíme, kdy bude ta další možná druhá vláda. Jestli vůbec dorazí, jestli se prostě tohleto neprodlouží zase o nějaké dva tři měsíce,“ upozornil poslanec Jan Chvojka.

Poté právník Jan Chvojka navrhl, aby ministra spravedlnosti zastoupil jiný ministr z vlády ANO11: „Protože pan ministr už prostě pracovat nechce, minimálně ve Sněmovně. A já to považuji za docela nehorázné z jeho strany. Takže jsem chtěl vyjádřit určitou nedůvěru v jednání pana ministra, protože on sám na to docela tlačil, na tyhlety body. Chtěl, aby byly projednány co nejdříve a teď se tady neukáže. Takže já bych apeloval na hnutí ANO. A neříkám, že za to může pan předseda Faltýnek, ale apeloval bych na to, aby se toho někdo například ujmul. Máme tady institut, že to může vzít nějaký jiný ministr,“ upozornil sněmovnu Chvojka.

Stanjura: Nelze přerušit jednání, které nezačalo

Následkem Chvojkova návrhu vypukla debata, zda se má u všech návrhů čekat, až do sněmovny přijde Pelikán tam, kde je nezastupitelný a zda jednání přerušit nebo odložit. „Dneska odpoledne nemůžeme přerušit body, které jsme nezahájili, pane místopředsedo,“ upozornil předsedajícího Tomio Okamuru (SPD) předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura ke komunistickému návrhu účinné lítosti u korupce.

K sadě zákonů o soudních znalcích, tlumočnících a překladatelích se znovu ozval poslanec Chvojka s dotazem, zda má sněmovna čekat na ministra Pelikána nebo na nového ministra spravedlnosti: „Prostě z hlediska ministra spravedlnosti Pelikána tohleto není opravdu dobrá práce. On dneska nejspíše bohužel makat nechce. Ale mě by zajímalo, co se týče toho návrhu na usnesení a souhlasím s tím, že každým tím bodem se bohužel musíme zabývat zvlášť. Jak zní ten návrh? Jestli budeme čekat na přítomnost ministra Pelikána, který už se ukázat nemusí, protože už se mu asi ve Sněmovně pracovat nechce – je znechucený podle svých slov. Nebo na přítomnost ministra spravedlnosti, kterým může být už někdo jiný za pár týdnů?“

Tisky byly přesunuty na konec prvního čtení

Předsedající Okamura nakonec podle jednacího řádu pro nepřítomnost ministra spravedlnosti Roberta Pelikána zařadil všechny návrhy týkající se znalců, znaleckých kanceláří a institucí a soudních tlumočníků na konec prvního čtení. „Takže já tímto tyto tři tisky – jenom konstatuji, že budou zařazeny na konec bloku prvních čtení,“ oznámil Okamura.

Jde o tyto tisky: Vládní návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a ústavech (tisk 72), vládní návrh zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích (tisk 73) a vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.

O novém zákonu o soudních znalcích, tlumočnících a překladatelích vláda a odborná veřejnost debatuje od roku 2015, přesto byl nakonec jedním z těch, které „spadly pod stůl“ s koncem předešlé vlády ČSSD, ANO11 a KDU-ČSL. Do sněmovny se znovu dostal na březnové schůzi, ale byl vrácen zpátky na ministerstvo spravedlnosti k opravě po jednání ústavně-právního výboru a znalců. Kdy se po úterním fiasku dostane sněmovna znovu k projednávání návrhů odložených na konec prvního čtení, není nyní předvídatelné. O březnovém stažení zákona o soudních znalcích Česká justice informovala. Rovněž o návrhu KSČM na účinnou lítost u korupce Česká justice publikovala podrobné informace. Principem je mimo jiné uzákonění odklonu za oznámení o žádosti o úplatek. Irena Válová, ceskajustice.cz

ZVÝŠENÍ PLATŮ POLITIKŮ ZPOMALÍ, NOVELU POSOUDÍ VLÁDA

Růst platů vrcholných politiků by mohl zpomalit. Předpokládá to návrh vládní novely, kterou ve středu projedná kabinet Andreje Babiše (ANO). Předloha by měla podle zdůvodnění zbrzdit zvyšující se rozdíl mezi platy představitelů státní moci a ostatních lidí placených z veřejných rozpočtů.

Pro výpočet platů politiků je zásadní platová základna, od níž se odvíjejí. Pro letošní rok se základna počítala jako 2,5násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, přičemž tento koeficient od roku 2015 postupně narůstal. Před tím byly platy politiků zmrazeny a nezvyšovaly se. Příští rok a v následujících letech by měl být koeficient podle platného zákona 2,75. Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní vládě novelou navrhuje, aby do budoucna zůstal na letošních 2,5. Stát by ušetřil také na víceúčelových paušálních náhradách politiků, jež se od platové základny rovněž odvíjejí.

„Postupné zvyšování násobku pro výpočet platové základny v posledních letech spolu s růstem výše průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře zapříčinily dramatický nárůst výše platové základny představitelů státní moci, a to zejména v porovnání s ostatními skupinami osob odměňovanými z veřejných rozpočtů,“ stojí v důvodové zprávě. Zvýšení platů politiků mezi letoškem a příštím rokem by bylo za současného stavu podle zdůvodnění „bezprecedentní skokové“ a nebylo by možné je „považovat za přiměřené“.

Z dřívější ankety ČTK vyplynulo, že novela by ve Sněmovně mohla mít šanci na schválení. Zbrzdění navyšování platů nachází podporu například u Pirátů a u hnutí Svoboda a přímá demokracie. Hlasy jejich poslanců by spolu s hlasy poslanců ANO k přijetí normy v dolní komoře stačily. Některé další strany vyjadřují ochotu k debatě.

US ZAMÍTL STÍŽNOST PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ

Ústavní soud zamítl ústavní stížnost firmy Pražská plynárenská Servis distribuce. Ta chtěla zvrátit rozsudky Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu, ze kterých vyplývá, že PPSD musí poskytovat informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Před dvěma lety pražský pirátský zastupitel Adam Zábranský zažaloval PPSD, protože mu nechtěla poskytnout informace o odměnách členů dozorčí rady a představenstva, které po ní požadoval. Firma je stoprocentně vlastněná Prahou - akorát skrze dvě další firmy, Pražskou plynárenskou Holding a Pražskou plynárenskou.

„Jednalo se o precedenční spor. Soudy ještě předtím nikdy nerozhodovaly, jestli firma vlastněná městem skrze jinou firmu musí poskytovat informace v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Jsem rád, že nám Ústavní soud dal za pravdu a neomezil právo na informace podobně jako to udělal minulý rok ve věci ČEZ,“ shrnuje předseda pirátského klubu v pražském zastupitelstvu Adam Zábranský. /r/