iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Premiérka Britů Mayová chce do vojenských akcí v Sýrii

O rozhodnutí Mayové informovala ve středu agentura BBC bez uvedení zdroje své informace. Premiérka údajně nehodlá žádat předem parlament o schválení. O postoji Londýna k případné vojenské akci, kterou ve středu v bojovném tweetu ohlásil americký prezident Donald Trump, vládly dosud pochybnosti. Mayová podle deníku The Times v úterý Trumpovi řekla, že Británie potřebuje další důkazy o chemickém útoku na Dúmu. Moskva a Damašek útok popírají a žádají pečlivé vyšetřování pod mezinárodním dohledem.

Britská premiérka Theresa Mayová je připravena schválit účast své země ve vojenské akci, která by byla reakcí na údajný chemický útok v Dúmě. Zatímco západní země připisují víkendový útok syrské armádě, Moskva taková tvrzení odmítá. Bolívie kvůli napětí kolem Sýrie požádala o svolání Rady bezpečnosti OSN.

Šéf labouristické opozice Jeremy Corbyn navíc Mayovou upozornil, že při jakékoli vojenské akci v Sýrii by měl mít své slovo i britský parlament. Premiérka ve středu na dotaz, zda chce kvůli situaci v Sýrii svolat parlament, odmítla přímo odpovědět.

Změnu váhavého postoje Mayová naznačila už při středeční návštěvě Birminghamu. „Útok chemickými zbraněmi, který se odehrál v sobotu v Dúmě v Sýrii, byl šokujícím a barbarským činem,“ řekla Mayová novinářům. „Útok chemickými zbraněmi nemůže zůstat bez odpovědi,“ zdůraznila Mayová.

„Všechno nasvědčuje tomu, že odpovědný je syrský režim a my budeme ve spolupráci s našimi nejbližšími spojenci přemýšlet, jak můžeme zajistit, aby odpovědní skládali účty,“ prohlásila předsedkyně britské vlády. Podle západních médií je případnou americkou akci připravena podpořit i Francie. V americkém tisku se objevily spekulace, že vedle Francie počítají USA také s podporou Saúdské Arábie a Kataru.

Rusko je ohledně vývoje situace v Sýrii v kontaktu se sborem náčelníků štábů americké armády a prostřednictvím Turecka i se Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to ve středu oznámil šéf branného výboru ruské Státní dumy Vladimir Šamanov. „Probíhá přímý dialog s vedením sboru náčelníků štábů USA. Prostřednictvím našich spojenců, tureckých kolegů, se komunikace prověřuje a upřesňuje s NATO,“ řekl ruský poslanec novinářům.

Šamanov se podle agentury Interfax domnívá, že bez ohledu na emoce a výhrůžky, které jsou patrné v projevech prezidenta USA Donalda Trumpa, „reakce britské premiérky Theresy Mayové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona hovoří o tom, že tam nepanuje jednota a že (Ruskem) přijatá opatření už přinesla první výsledky“.

Rusko je ve sporu se západními státy ohledně údajného víkendového chemického útoku v syrské Dúmě, který podle Světové zdravotnické organizace zasáhl stovky lidí. Západní země útok připisují syrské armádě, Moskva taková tvrzení odmítá s tím, že žádné známky otravných látek v Dúmě nejsou.

Bolívie, která v syrské krizi hájí na půdě OSN ruská stanoviska, ve středu požádala o svolání Rady bezpečnosti. Její stálý zástupce Sacha Sergio Llorentty Solíz žádost odůvodnil „eskalací rétoriky“ a hrozbami jednostranné vojenské akce. Uzavřené zasedání by se podle něj mohlo uskutečnit ve čtvrtek. Bolívie je nestálým členem Rady bezpečnosti. V úterý byla spolu s Ruskem jediným státem, který hlasoval proti návrhu americké rezoluce, který požadoval vytvoření mezinárodního orgánu pro vyšetření odpovědnosti za chemické útoky v Sýrii.

SRB ŠEŠELI NEMUSÍ DO BASY

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály ve středu v Haagu v odvolacím řízení částečně zvrátil osvobozující rozsudek z prvoinstančního procesu se srbským ultranacionalistou Vojislavem Šešeljem. Vůdci srbských radikálů uložil desetiletý trest vězení, ten však Šešelj nebude muset nastoupit, protože už si ho odseděl ve vazbě.

Šešelj strávil ve vazbě Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), před nímž se konalo prvoinstanční řízení, už více než 11 let. V Haagu se dobrovolně přihlásil v únoru 2003. V listopadu 2014 pak byl dočasně propuštěn do Bělehradu, aby podstoupil léčbu rakoviny. Zpět se už nevrátil.

Ultranacionalista byl obžalován ve třech bodech ze zločinů proti lidskosti a v šesti bodech z porušení norem válečného práva nebo válečných zvyklostí. Podle žalobců, kteří žádali trest 28 let vězení, byly tyto trestné činy spojeny hlavně s etnickými čistkami, které Šešelj podněcoval a podporoval svými četnými projevy a při nichž byly páchány vraždy, mučení, sexuální násilí a ničení majetku.

Senát ICTY ale po více než osm let trvajícím procesu Šešelje v březnu 2016 většinou hlasů zprostil viny ve všech bodech. Dospěl k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní odpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, Chorvatsku a srbské oblasti Vojvodina za válek v letech 1991-1995.

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) ve středu nicméně shledal souzeného trestně odpovědným za zločiny proti lidskosti. Ty podnítil svými výzvami ve Vojvodině k vypuzení tamního chorvatského obyvatelstva. Po projevu z května 1992 v obci Hrtkovci, při němž přečetl seznam lidí, kteří by měli odejít do Chorvatska, část Chorvatů z obavy sama odešla. Povzbuzeni tímto Šešeljovým počinem pak srbští nacionalisté zahájili kampaň obtěžování a zastrašování dalších Chorvatů, a přiměli je tak k odchodu.

Středeční verdikt je svým způsobem šalamounský. MICT na jedné straně uznal Šešeljovu vinu, byť jen částečně, čímž chtěl uklidnit rozhořčení blízkých válečných obětí nad osvobozujícím verdiktem ICTY. Na straně druhé uložil trest, k jehož výkonu 63letý Šešelj nemusí nastoupit, čímž ušetřil problémů srbské vedení, které by muselo šéfa radikálů vydat. Šešelj nedlouho před vynesením rozsudku MICT zopakoval, že se do Haagu dobrovolně už nevrátí a že by ho tam srbské úřady musely dostat silou.

Šešelj, rodák ze Sarajeva, se ještě za studií se stal komunistou. V polovině 80. let se ale ocitl v opozici proti komunistickému režimu, když kritizoval federální systém a v roce 1984 byl jako „srbský nacionalista“ odsouzen a téměř dva roky ale strávil v jedné z nejhorších jugoslávských věznic v Zenici. Spoluvězni ho údajně znásilňovali, proto prý od té doby nenávidí Muslimy. Když se vrátil z vězení, stal se z něho antikomunista a na konci 80. let se dostal do kontaktu s „tvrdým jádrem“ srbských nacionalistů v exilu.

Po pádu komunismu patřil k nejhorlivějším zastáncům myšlenky Velkého Srbska, které mělo podle jeho představ zabírat prakticky celou Jugoslávii až na Slovinsko a část Chorvatska. Jím podporované dobrovolnické jednotky se zapojily do bojů v Chorvatsku a Bosně i později v Kosovu. Šešelj se uplatnil i v bělehradské politice, kde dodnes patří k největším jestřábům.

Byl považován za „muže na špinavou práci“ Slobodana Miloševiče, s někdejším jugoslávským a srbským prezidentem měl ovšem poněkud rozporné vztahy. Ty se pohybovaly od takřka bezvýhradné podpory až po otevřenou roztržku v polovině 90. let, kdy Šešelj nesouhlasil s mírovým plánem pro Bosnu; po obvinění z válečných zločinů ho tehdejší bělehradská vláda dokonce poslala na pár měsíců do vězení.

Koncem 90. let byl ale dlouholetý předseda Srbské radikální strany (SRS) opět Miloševičovým spojencem, mezi roky 1998 a 2000 byl místopředsedou srbské vlády. Po svržení Miloševičova režimu v říjnu 2000 se Šešelj stal lídrem srbského nacionalistického hnutí. Svou extrémně nacionalistickou stranu vede nepřetržitě od roku 1991.

Poté, co jej ICTY zprostil obvinění, kandidoval v dubnu 2016 ve volbách za SRS, kterou po čtyřleté pauze dovedl do parlamentu. Strana tehdy skončila třetí a ve 250členné Skupštině získala 22 mandátů. Klesající vliv Šešelje, který nicméně stále dokáže do ulic dostat tisíce příznivců, ale ilustrovaly loňské prezidentské volby, jež už v prvním kole vyhrál jeho někdejší chráněnec Aleksandar Vučić. Vojislav Šešelj skončil až pátý se ziskem pouhých 4,5 procenta hlasů.

TRUMP VYHROŽUJE SÝRII, PŘIPRAVTE SE NA NAŠE RAKETY

Spojené státy musejí počítat s tím, že všechny rakety vypálené na Sýrii budou sestřeleny. Řekl to ruský velvyslanec v Libanonu Alexandr Zasypkin. Washington připravuje odvetu kvůli údajnému chamickému útoku na syrské město Dúmá. Donald Trump na Twitteru Rusko vyzval, aby se na americké rakety připravilo.

„Rusko hrozí sestřelením všech raket vypálených na Sýrii. Připrav se Rusko, protože (rakety) přijdou, pěkné a nové a ‚chytré‘! Neměli byste být partnery toho Plynem Vraždícího Zvířete, který zabíjí vlastní lidi a raduje se z toho,“ tweetoval Trump s odkazem na syrského prezidenta Bašára Asada.

Podle amerického tisku chystá jeho administrativa masivnější vojenskou akci než byla ta loňská, kterou USA potrestaly syrský režim za chemický útok na Chán Šajchún. Tehdy Američané vypálili z lodí ve Středozemním moři 59 raket na syrskou leteckou základnu Ruský velvyslanec v Libanonu Alexandr Zasypkin předtím prohlásil, že všechny americké rakety odpálené na Sýrii budou zničeny a cílem případné obranné akce budou i místa, odkud budou střely odpáleny.

„Pokud Američané zaútočí, rakety budou sestřeleny a bude se útočit na místa, odkud budou odpáleny,“ řekl Zasypkin televizi Al-Manár, která patří libanonskému Hizballáhu, tedy spojenci Damašku. Zasypkin se odvolal na slova prezidenta Vladimira Putina a také náčelníka ruského generálního štábu.

Ruská armáda už v březnu oznámila, že zareaguje na jakýkoli americký útok na Sýrii a soustředí se na vypálené střely a zařízení použitá k jejich odpalu. Zasypkin řekl, že by se střetu mělo zabránit a že Rusko je připraveno vyjednávat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Moskva doufá, že všechny strany „se vyhnout neospravedlnitelné akci, která by mohla destabilizovat situaci v regionu“.

Peskov přiznal, že situace je mimořádně napjatá, a řekl, že Rusko stále podporuje „nezávislé a objektivní vyšetření“ událostí v Dúmě. Kreml trvá na tom, že obviňování syrské armády z chemického útoku není založeno na faktech. Místopředseda branného výboru ruské Státní dumy Andrej Krasov řekl, že Rusko bude považovat útok na Sýrii za válečný zločin. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v úterý v Radě bezpečnosti OSN vyzval Američany, aby upustili od plánů na útok proti Sýrii. Řekl, že Washington ponese odpovědnost za „nelegální vojenské dobrodružství“.

USA a Rusko si v úterý v Radě bezpečnosti vzájemně zablokovaly rezoluce navrhující vyšetření událostí v Dúmě. USA navrhly, aby vyšetřovatelé měli také právo zjistit, kdo za útokem stál, ruský návrh předpokládal, že o vině rozhodne RB OSN. Ruské moderní protiletadlové systémy v Sýrii mění pravidla hry

Americký prezident Donald Trump má o případné odvetné akci rozhodnout brzy, počítá se s tím, že útoky mohou začít v příštích 72 hodinách. Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol vydala varování pro letecké společnosti, které provozují lety nad východním Středomořím.

Syrský vzdušný prostor dnes dopoledne použila letadla mimo jiné syrských a libanonských leteckých společností; podle agentury Reuters se dnes další civilní lety v syrském vzdušném prostoru neplánují. Agentura TASS uvedla, že navzdory novému napětí ruská i americká armáda stále koordinují svůj postup v Sýrii s využitím linky zřízené k tomu, aby se zabránilo nehodám v syrském leteckém prostoru.

DCERA AGENTA SKRIPALA PRÝ NEPOTŘEBUJE POMOC OD RUSKA

Dcera bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala, která byla počátkem března spolu se svým otcem na jihu Anglie otrávena nervově paralytickou látkou, odmítla nabídku konzulární pomoci ze strany ruského velvyslanectví v Londýně. Potvrdila to v prohlášení, které ve středu z jejího pověření zveřejnila britská policie. V něm také informovala, že její otec je nadále vážně nemocný a ona sama stále trpí účinky nervové látky, která byla proti nim použita. O odmítání Spripalové využít nabízenou konzulární pomoc předtím informoval také list The Times.

Třiatřicetiletá Ruska rovněž podle BBC uvedla, že ještě není dost silná na to, aby dala médiím úplný rozhovor, ale ujistila, že za ni, ani jejího otce "nikdo nemluví". Rovněž uvedla, že se nyní ocitla v "naprosto odlišném životě, než v tom obyčejném", který opustila před měsícem. Ruské velvyslanectví v Londýně, které dlouhodobě usilovalo o kontakt se Skripalovou, obvinilo Británii z jejího únosu.

Třiatřicetiletá Julija Skripalová si byla plně vědoma toho, že může požádat ruské velvyslanectví v Londýně o konzulární pomoc, rozhodla se tak ale neučinit. "Mám přístup k přátelům a rodině a byla jsem uvědomena o svých zvláštních kontaktech s ruskou ambasádou, kde mi laskavě nabídli jakoukoli pomoc, kterou mohou poskytnout," stojí v jejím dnešním prohlášení. "V tuto chvíli si nepřeji využít jejich služeb, ale pokud si to rozmyslím, vím, jak je kontaktovat," ujistila Skripalová.

Rusko přitom Británii v uplynulých týdnech opakovaně kritizovalo kvůli tomu, že údajně odmítá umožnit ruským diplomatům přístup ke Skripalové, která je ruskou občankou.

Dcera Sergeje Skripala byla v pondělí propuštěna z nemocnice a odvezena na bezpečné místo. Podle listu The Times se s největší pravděpodobností zdržuje v dobře střeženém domě na venkově. Bývalý agent ruské GRU a britské MI6 Skripal zůstává v nemocnici, podle lékařů se ale i jeho stav lepší. Ani v případě Skripalové podle hlavní lékařky nemocnice v Salisbury léčba zdaleka nekončí.

V dnešním prohlášení Skripalová potvrdila, že byla převezena na bezpečné místo. "Mám k dispozici speciálně vycvičené policisty, kteří mi pomáhají s péčí o sebe a vysvětlují mi vyšetřovací procesy, které jsou prováděny," sdělila žena.

List The Times už dříve uvedl, že Británie zvažuje, že Skripalovým nabídne novou identitu a život ve Spojených státech. Sestřenice Julije Skripalové Viktorija Skripalová v úterý ruské agentuře Interfax řekla, že Julija požádá o politický azyl. The Times dnes uvedl, že se mu tuto informaci nepodařilo ověřit.

List zároveň uvedl, že zdroje z britské vlády nabádají k opatrnosti při hodnocení výroků Viktorije Skripalové, neboť ji Moskva zřejmě využívá jako svou figurku. Sestřenice Julije Skripalové chtěla před časem za svou příbuznou do Británie přijet, navzdory intervencím ruských diplomatů ale nedostala britské vízum.

Ruské velvyslanectví v Londýně v úterý vyzvalo Brity, aby ruské straně "okamžitě" předložily důkazy o tom, že Skripalová se po propuštění z nemocnice odebrala na neznámé místo z vlastní vůle. Pokud budou Skripalovi tajně přesídleni, aniž by bylo možné vyslechnout jejich verzi událostí, bude to Rusko podle zastupitelského úřadu považovat "za únos nebo přinejmenším nucenou izolaci".

Britové tvrdí, že Skripalovy na počátku března otrávil kdosi nervově paralytickou látkou novičok, která se vyráběla v 70. a 80. letech v Sovětském svazu. Premiérka Theresa Mayová v polovině března uvedla, že za otravu Skripalových je s největší pravděpodobností zodpovědné Rusko. Moskva obvinění opakovaně odmítla. Případ vyvolal diplomatickou roztržku mezi Ruskem a řadou západních zemí včetně Česka. Obě strany mimo jiné vzájemně vyhostily desítky diplomatů.

V ALŽÍRSKU SPADL VOJENSKÝ ILJUŠIN, 257 MRTVÝCH

V Alžírsku se ve středu zřítilo vojenské letadlo Il-76. Při neštěstí zahynulo 257 lidí, oznámila alžírská státní televize. Příčina pádu letadla zatím není jasná. Nehoda se stala po startu ze základny Búfarík asi 35 kilometrů jižně od hlavního města Alžíru.

Počet obětí ani lidí na palubě není ještě zcela jasný. Alžírští záchranáři podle agentury AP řekli, že zahynulo 181 lidí. Alžírský státní rozhlas uvedl, že zahynulo nejméně 100 lidí, televize Al-Arabíja s odkazem na zdroj z alžírské armády informovala, že na palubě stroje bylo zhruba 200 lidí a že nikdo nepřežil. Naposledy alžírská státní televize informovala o 257 mrtvých.

Letoun mířil do Tindúfu na jihu země, kde se nachází mnoho uprchlických táborů, které vznikly v důsledku dlouholetého územního sporu o Západní Saharu. Mezi oběťmi neštěstí je podle alžírské vládní strany Fronta národního osvobození (FLN) 26 členů Fronty Polisario, která s pomocí Alžírska usiluje o nezávislost Západní Sahary. Tato bývalá španělská kolonie byla v roce 1975 připojena k Maroku.

Na televizních záběrech je podle agentury Reuters vidět kouř stoupající z místa havárie poblíž silnice a ocas hořícího vraku mezi olivovníky. Na místě zasahují bezpečnostní složky, hasiči a záchranáři. Podle BBC přijelo na místo čtrnáct sanitek. Z mohutného dýmu, který se vznáší nad polem, kde stroj Iljušin Il-76 havaroval, vyčnívá pouze ocas letadla. Stroj spadl do obydlené zemědělské oblasti a po pádu začal hořet, píše server Algérie24.

Alžírský viceministr obrany Ahmed Gaïd Salah zrušil svou středeční návštěvu na jedné z vojenských základen a nařídil zřízení vyšetřovací komise. Svůj program zrušil i velitel národní bezpečnosti Abdelghani Hamel. Před čtyřmi lety v Alžírsku havarovalo vojenské dopravní letadlo, nehoda si tehdy vyžádala 77 obětí.

Iljušin Il-76 se začal vyrábět v 70. letech minulého století v tehdejším Sovětském svazu jako čtyřmotorový transportní letoun především pro potřeby armády. Existuje ve třech desítkách variant, mimo jiné nákladní s minimální nosností třicet tun, nemocniční či hasičské, a leteckými odborníky je považován za spolehlivý stroj.

V BRITÁNII VINA GANGU ZA ZOTROČOVÁNÍ, OBĚTI I Z ČR

Britský soud uznal vinu sedmi lidí, z nichž větší část pochází z jedné rodiny ze Slovenska, z obchodování s lidmi a jejich zotročování. Oběti gangu pocházely z Česka a Slovenska. Trest soud vynese v závěru dubna. Podle listu The Northern Echo jde o jeden z nejhorších případů moderního otroctví zaznamenaných na severu Anglie.

Mezi sedmi členy gangu obchodníků s lidmi bylo pět členů jedné rodiny, která pochází ze Slovenska, žije ale delší dobu v okolí severoanglického Newcastlu. Zločinecká skupina v Česku a na Slovensku slibovala svým obětem práci v Británii. Když lidé do Spojeného království dorazili, členové gangu je ale podle soudu zotročili. Přes den museli pracovat, dostávali ale jen zlomek vydělaných peněz. Odsouzení rovněž jménem svých obětí žádali v Británii o sociální přídavky, peníze si však nechávali pro sebe.

Pokud zrovna nebyly připoutány řetězem nebo přivázány, drželi členové gangu své oběti v podstatě v zajetí, spát museli ve sklepeních, zaznělo u soudu. Vzhledem k tomu, že neovládaly angličtinu, nebyly oběti gangu schopny se samy ze své situace dostat. Navíc byly zastrašovány.

„Rodina se systematicky zaměřovala na zoufalé lidi bez prostředků,“ uvedla prokurátorka Diane Spenceová. Gang své oběti podle ní „zotročil a choval se k nim jako ke svému majetku“. Obžalovaní ve věku 17, 30, 33, 37, 38, 39 a 58 let byli shledáni vinnými ze zločinného spolčení za účelem spáchání trestných činů otrokářství, obchodování s lidmi a praní špinavých peněz.

Jednoho člena rodiny, muže ve věku 62 let, soud všech obvinění zprostil. Očistil i pracovní agentury a firmy, ve kterých zotročení lidé pracovali, neboť podle něj neměly o situaci těchto lidí ani tušení a platily jim za odvedenou práci řádnou odměnu. Výši trestu sedmi odsouzených soud stanoví 27. dubna.

V BRITÁNII MUZEUM BREXITU

Britští euroskeptici se chystají vybudovat muzeum brexitu, které by mapovalo dějiny „boje za nezávislost Spojeného království“. Na svých stránkách vyzvali veřejnost, aby darovala předměty, které by pomohly odborníkům i široké veřejnosti lépe pochopit „cestu, která vedla k brexitu“.

Připravované muzeum by mělo ve svých sbírkách shromáždit předměty jako fotografie, reklamní placky a plakáty či osobní předměty, k nimž se váže nějaký příběh spojený s „bojem za nezávislost“ Velké Británie na Evropské unii. Lidé mohou instituci věnovat rovněž osobní korespondenci, deníky či pamflety.

Britský rozvod s EU je v půlce, diplomaté se přou hlavně o irskou hranici. Předměty mohou podle organizátorů pocházet i z jiných zemí než z Británie a darovat je mohou i zastánci setrvání Británie v Evropské unii. „Chceme vyprávět úplný příběh,“ stojí na stránkách muzea.

Podle Gawaina Towlera, bývalého mluvčího protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) a tajemníka organizace, která za chystaným muzeem stojí, existuje množství institucí, které se věnují evropské integraci, téměř žádná ale nestojí na straně jejích odpůrců. „Pokud nezačneme tvořit sbírky nyní, přijdeme o řadu předmětů dokumentární hodnoty,“ řekl Towler agentuře AFP.

„Neočekávejte, že se muzeum otevře v brzké době. Bude to trvat několik let,“ upozorňují organizátoři na stránkách projektu. Towler má poněkud jasnější představu, podle něj by první návštěvníci mohli do muzea brexitu zavítat „za dva až tři roky“. Muzeum by mohlo stát ve městě Lincoln ve východní Anglii. Británie Evropskou unií opustí 29. března příštího roku. Členem Evropských společenství (ES), předchůdce EU, se Británie stala v roce 1973. /r/