iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Odešel nejslavnější fyzik Hawking, Kajínek do ČT nepsal

„Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky,“ uvedly v prohlášení vědcovy děti. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova odvaha a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě. Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý, ve věku 76 let zemřel.

Oznámila to jeho rodina. Hawking navzdory své nemoci celý život pracoval na teoriích o fungování a původu vesmíru. Obdržel desítky prestižních vědeckých ocenění, ale získal si i laické publikum. Sám Hawking, ač si byl od studií vědom své výjimečné inteligence a talentu v oblasti teoretické fyziky, se vždy snažil o to, aby jeho dílo nebylo určeno jen pro úzkou vědeckou komunitu. Ve své nejznámější knize Stručná historie času (The Brief History of Time), poprvé vydané v roce 1988, Hawking srozumitelnými termíny vysvětlil, co zatím astrofyzikové vědí o vesmíru, jeho původu a fungování.

Slavný astrofyzik Carl Sagan, který k této knize napsal předmluvu, vzpomíná na první setkání s budoucí celebritou, když na vědecké konferenci v Londýně omylem zabloudil do špatné místnosti: „Uvědomil jsem si, že sleduji prastarou ceremonii: uvedení nového člena do Královské vědecké společnosti, jedné z nejstarších vědeckých organizací na planetě. V přední řadě podepisoval mladý muž na vozíku velice pomalu své jméno do knihy, do stejné knihy, na jejíž první stránku se kdysi podepsal Isaac Newton. Když byl Hawking konečně hotov, strhl se nadšený potlesk. Už tehdy byl Stephen Hawking legendou.“

Významné osobnosti vzpomínají na Stephena Hawkinga

„Profesor Stephen Hawking byl brilantním a výjimečným mozkem - jedním z největších vědců své generace. Jeho odvaha, humor a odhodlání dostat od života co nejvíc byly inspirací. Jeho odkaz nebude zapomenut," napsala britská premiérka Theresa Mayová na Twitteru. O Hawkingově smyslu pro humor se Mayová měla možnost sama přesvědčit například v roce 2016, kdy mu na slavnostní ceremonii předávala cenu za celoživotní dílo. „Každý den se zabývám složitými matematickými otázkami, nežádejte mě ale prosím, abych vám pomáhal s brexitem," řekl tehdy vědec předsedkyni britské vlády.

NASA na svém tweetu Hawkinga označila za "velvyslance vědy". „Jeho teorie odemknuly vesmír možností, který my a svět objevujeme. Kéž bys dál létal jako superman ve stavu beztíže, jak jsi řekl astronautům na vesmírné stanici v roce 2014," napsal americký úřad. „Profesor Hawking byl ojedinělou osobností, na kterou se bude s vřelostí a láskou vzpomínat nejen v Cambridge, ale po celém světě," napsal profesor Stephen Toope, vicekancléř univerzity v Cambridge, na které Hawking působil.

Začalo to určitou nemotorností, které mladý student Univerzity v Cambridge sotva věnoval pozornost. Odmalička sportoval, jezdil na koni a na univerzitě, kde mimochodem studoval už od sedmnácti let, závodně vesloval. Když ale ztratil rovnováhu a krátce před svou promocí spadl ze schodů, lékaři jej dva týdny důkladně testovali. Výsledky byly horší, než si kdo uměl představit.

Jak probíhá nemoc, kterou neumíme vyléčit

Lékaři Hawkingovi v jednadvaceti letech diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Ta napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla. Doktoři předpovídali mladíkovi dva roky života.

Zlomený Hawking měl na výběr: utopení deprese v alkoholu a čekání na nevyhnutelný konec, nebo naprosté ponoření do práce na problémech teoretické fyziky, kterým se do té doby věnoval. V rozhodnutí mu pomohla i jeho přítelkyně, Jane Wildeová, která se s ním navzdory nepříznivé prognóze zasnoubila a v roce 1965 (dva roky poté, co se Hawking dozvěděl diagnózu ALS) se mladý pár oženil. Manželům se narodily tři děti, jak Hawking s oblibou připomínal, některé věci jeho nemoc nedokáže ovlivnit.

I později, když byla nemoc v takové fázi, že Hawking v podstatě nedokázal pohnout ničím než prsty, dokázal fyzik najít sílu dělat si ze svého postižení legraci. „Ta nemoc byla vlastně největším darem, jaký jsem od života dostal,“ seznal s odstupem Hawking. „Díky izolaci od světa jsem měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným zorným úhlem.“

„Lidé by měli více přemýšlet o svém místě ve vesmíru a pokoušet se pochopit jeho smysl.“

Již v roce 1966 čtyřiadvacetiletý Hawking obhájil svůj doktorát s prací nazvanou „Properties of Expanding Universes“, tedy „Vlastnosti rozpínajících se vesmírů“. Když byla tato práce s odstupem padesáti let zveřejněna, vyjádřil Hawking své přání: „Lidé by měli více přemýšlet o svém místě ve vesmíru a pokoušet se pochopit jeho smysl.“ Doufal, že jeho práce pomůže lidem obrátit oči od země ke hvězdám.

Navzdory všem prognózám se dožil pokročilého věku, byl však paralyzován a kvůli tracheotomii přišel o hlas, mluvit pak mohl jen díky počítači. I tak se objevil v populárních televizních seriálech, například v Simpsonech nebo Teorii velkého třesku.

Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, se věnoval i kontroverzním tématům. Aktivně vystupoval proti náboženství a doufal, že tzv. teorie všeho jednou vysvětlí všechno, včetně vzniku vesmíru: „Není potřeba odvolávat se na boha, aby uvedl věci do pohybu,“ napsal Hawking v knize Velkolepý plán (The Grand Design), jejímž spoluautorem je americký fyzik Leonard Mlodinow. „Díky fyzikálním zákonům, jako je gravitace, je vesmír schopný vzniknout sám od sebe.“

Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci. Varoval také před pokusy kontaktovat mimozemšťany.

Přehled teorií a objevů, kterými Hawking obohatil fyziku

Hawkingovo záření - „Jednoho večera, krátce po narození naší dcery Lucy, jsem ležel v posteli a přemýšlel o černých dírách,“ popsal Hawking začátek procesu, který vedl k jeho nejznámějšímu objevu. Dospěl k tomu (a vědecká komunita mu posléze dala za pravdu), že černá díra, ze které díky obrovské gravitaci nemůže nic uniknout, přeci jen není až tak černá. Za určitých okolností může hranici „horizontu událostí“ (pomyslné hranice, která odděluje to, co černá díra nenávratně pohltila, od toho, co černé díře ještě může uniknout) opustit záření.

„To, co nazýváme prázdným prostorem, není ve skutečnosti zcela prázdné,“ vysvětluje Hawking laickému publiku. Odkazuje například na kvantové fluktuace: to je jev popisující spontánní vznik - a extrémně rychlý zánik - dvojice částic ve zdánlivě prázdném prostoru. Jde o „virtuální“ částice, které se za běžných okolností nemůžeme pozorovat, v gravitačním poli černé díry se ovšem mohou „zjevit“. Pokud dojde ke vzniku dvojice částice-antičástice na hranici černé díry (tj. na horizontu událostí), může se stát, že jedna unikne, zatímco druhá spadne zpět. Podle jiného modelu se měla uniklá částice z černé díry dostat díky kvantovému tunelování, ale takovými detaily se nezabývejme - důležité je, že důsledkem je nepatrné „zhubnutí“ černé díry.

Mělo by jít o extrémně pomalý proces. Velké černé díry by se i za pro ně nejméně příznivých okolností (kdyby nepohlcovaly nic zvenčí) měly dočkat delšího věku než náš vesmír. To je jeden důvod, proč se Hawkingovo záření nepodařilo zatím prokázat pozorováním - u velkých černých děr je záření extrémně slabé. Změnit by se to mohlo, kdybychom objevili nějakou „lehkou“ černou díru (lehčí než třeba Slunce), ale to se zatím nepovedlo.

Také přesně nevíme, jak vlastně černé díry září. Mělo by jít nepochybně o záření tepelné, ale jeho přesná povaha známá není.

Singularita - Hawking spolu se svým o jedenáct let starším kolegou Rogerem Penrosem pracoval na objasnění povahy tzv. gravitačních singularit - to jsou „místa“, kde známé fyzikální zákony přestávají fungovat. Můžete si je zjednodušeně představit jako „střed“ černé díry, kde jsou podmínky tak extrémní, že by tu fyzikální hodnoty, například gravitace, měly nabývat nekonečný hodnot. Ve skutečnosti to tak samozřejmě není, ale my dnes nemáme teorie, které by dostatečně přesně popisovaly, co se vlastně v takových místech děje. Je to místo, kde Einsteinova obecná teorie relativity přestává fungovat, a proto byly a jsou předmětem zájmu fyziků.

Hawking zásadně přispěl k vytvoření popisu singularit a také určení míst, kde bychom je mohli hledat - a také ukázal, že i náš vesmír mohl vzniknout ze singularity (přičemž to nutně neznamená, že sám připomínal). Hawking byl matematický génius a jeho přínos byl do značné míry právě v tom, že dokázal použít do té doby nepoužívané matematické metody.

Hawkingova energie a Hawkingova hmotnost - jeden ze způsobů, jak nahlížet na hmotnost/energii objektů z hlediska obecné teorie relativity, je představit si tyto objekty tak, že zakřivují prostor kolem sebe. Gravitace je tak výsledkem tohoto zakřivení. Hawkingův matematický model je jedním z pokusů, jak toto působení definovat.

Převážnou část svého bádání však věnoval vesmírným černým dírám, zabýval se též takzvanou teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. Byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populární publikace Stručná historie času, které se prodalo více než deset milionů kusů v desítkách jazyků.

Stephen Hawking byl dvakrát ženatý a rozvedený, nejprve se svou studentskou láskou Jane Wildeovou (1965 - 1995) a poté se svou ošetřovatelkou Elaine Masonovou (1995 - 2006). Z prvního manželství má tři děti. Ty ve společném prohlášení pro média popsaly, jak na otce vzpomínají: „Náš otec jednou řekl: Vesmír by nestál za nic, kdyby nebyl domovem lidí, které milujete.“

KAJÍNEK NA ÚČINKOVANÍ V ČT NEPSAL

Televizní produkce soukromé stanice obdržela nabídku, zda nechce angažovat amnestovaného vraha Jiřího Kajínka jako herce v některém seriálu či jiném pořadu. Autorem je Pavel Tichopádek, který pro bývalého vězně pořádá besedy. Kajínek však tvrdí, že o rozesílání nabídek nevěděl, že jsou nesmyslné a že Tichopádek není ani jeho manažer.

Informaci potvrdila iDNES.cz PR manažerka televize Nova Kateřina Kotalová. „Můžu potvrdit, že nabídku na roli pana Kajínka jsme dostali,“ uvedla Kotalová. Na televizi Prima se ale nabídka nedostala, jak zmínila tamější mluvčí Jana Mrákotová. Redakce iDNES.cz zavolala na číslo uvedené v návrhu a zeptala se, zda je skutečně možné objednat si Kajínka pro roli ve filmu, v seriálu či v televizním pořadu. „Ano, je to pravda,“ potvrdil Tichopádek. Když se schylovalo k domluvení ceny a termínu, odkázal přímo na amnestovaného vraha.

Ten však vůbec netušil, že někdo nabízí jeho služby. „Pan Tichopádek to udělal bez mého vědomí,“ konstatoval Kajínek. Upřesnil, že to není ani jeho manažer. „Domluvili jsme se s panem Tichopádkem, že zabezpečí nějaké besedy, ale nic víc. On říkal: ‚Já to dělám, tak ti to zařídím.‘ Ale pan Tichopádek není můj manažer,“ dodal Kajínek.

Rozesílaná nabídka je podle něj nesmyslná. „Snad jsem natolik soudný, abych věděl, že nejsem žádný herec. Kdybych měl hrát sám sebe, tak to je v pohodě. Pokud se bude točit něco jiného, tak už je to jiné kafe,“ dodal Kajínek. Naznačil, že by mu hraní v seriálech přišlo nevhodné.

Po Kajínkově prohlášení Tichopádek otočil. Tvrdil, že se nejednalo o nabídku nejslavnějšího českého vězně do rolí, ale že tam měl vystupovat sám za sebe. „On není herec, jestli by hrál, tak ve vlastním filmu zase Kajínka,“ řekl s tím, že Kajínek by sám za sebe mohl vystoupit i v televizním seriálu. Připustil pak, že není ani Kajínkův manažer, pouze mu zařizuje besedy po různých českých městech. Nemá na to s ním prý ani smlouvu. „Je to na čestné chlapské slovo,“ upřesnil Tichopádek.

Na závěr uvedl, že nechce celou věc medializovat. „Není k tomu důvod. PR agentury nás chtějí. Respektive vědí, že když chtějí pana Kajínka, tak že mě mají oslovit,“ konstatoval. Netušil prý, že když pošle nabídku vystoupení Kajínka produkci určitého českého seriálu, že se mu ozvou i novináři.

Ke konci května to bude rok, co byl Kajínek na amnestii propuštěn z rýnovické věznice v Jablonci nad Nisou. Od té doby však nezahálí. Natočil pětidílný dokument Já, Kajínek, v němž si zahrál sám sebe. Také mu vyšla kniha Jiří Kajínek: Můj život bez mříží, a jeho jméno nesou bonbóny i alkoholický nápoj: Jiří Kajínek – Víno pro odvážné.

Kromě toho objíždí besedy po celé republice, s jejichž organizací mu pomáhá právě Tichopádek. Ten má zkušenosti s přípravou menších koncertů, jeho agentura Atlantic nabízela třeba koncerty Veselé trojky Pavla Kršky. Součástí jeho služeb je i „propagace akcí, výlep plakátů a billboardů, kampaň v masmédiích, pronájem prostorů pro kulturní akce, zajištění security na kulturní akce, personál na stavbu aparatur, osobní přeprava vozem Audi a rychlé doručení zásilek“.

Besedy trvají zpravidla devadesát minut a cena za lístek se pohybuje mezi 300 až 330 korunami. Za tuto částku se mohou návštěvníci ptát amnestovaného vraha, na co chtějí. Někteří se ho tak ptali na jeho oblíbenou ráži, jiným na dotaz odpovídal, že není vrah, ale jenom zloděj.

Tichopádek přitom nemá na Kajínkovy besedy výsadní práva. Jednu z nich v Praze organizoval i šéf nakladatelství Naše vojsko Emerich Drtina, o něhož se v současnosti zajímá policie kvůli nabídce hrnků s vyobrazením říšského protektora Reinharda Heydricha či trička s vůdcem Adolfem Hitlerem (více čtěte zde). Na diskuzi s nejslavnějším českým vězněm si návštěvníci mohli zakoupit upomínkový předmět s Kajínkem, například hrneček nebo tričko.

KAJÍNEK VYSTUPUJE NA BESEDÁCH

Kajínek před časem na jedné hodonínské debatě oznámil, že by chtěl kandidovat na prezidenta. Letošní prezidentské volby se nezúčastnil, protože prý nechtěl konkurovat Miloši Zemanovi, který mu dal svobodu. Je tedy otázkou, jestli jeho vystupování v besedách už není součástí předvolební kampaně. Podle experta na marketing Jakuba Horáka však nemá velké šance, že by byl zvolen. „Doba je sice šílená, ale zas ne tak, aby měl nájemný vrah šanci stát se prezidentem,“ sdělil Horák.

„Jen se snaží uživit jako bavič. Dvakrát objede celou republiku, při třetím turné natočí cédéčko písní o svobodě a bude ho prodávat spolu s těmi hrnečky, a nakonec skončí jako moderátor kulinářského pořadu na TV Barrandov,“ glosoval Kajínkovy akce Horák.

Jiný názor má Marek Chytráček z Institutu politického marketingu. „V současné době nelze odhadnout, jestli si pouze užívá pozornosti, nebo má promyšlenou konkrétní dlouhodobou strategie směrem k vybudování politické kariéry. Kajínek svoje politické ambice neskrývá, vzhledem k aktuální náladě ve společnosti rozhodně není bez šance,“ vysvětlil Chytráček.

Dodal, že pro Kajínka by bylo lepší, kdyby se prezidentské volby konaly dříve než za pět let, protože od jeho propuštění již nějaký čas uplynul a média se soustředí na jiná témata. Přesto je Kajínek podle Chytráčka stále pro veřejnost zajímavý. Nevěří však příliš tomu, že by se k podpoře omilostněného vraha uchýlila nějaká tradiční politická strana. „Těžko ale předvídat chování populistických a extremistických stran, s jejichž programem by Kájínek v případě kandidatury jistě měl společné programové teze,“ uzavřel Chytráček celou věc s tím, že se situace může za pár let změnit.

KAJÍNEK V TV BARRANDOV

Kajínek před nedávnem vystoupil v klipu Pavla Ryšky k písni Nikdy to nevzdávej. V hudebním videu se povětšinou Kajínek prochází, tváří se zamyšleně a dívá se do dálky. Byl také hostem pořadu U tebe nebo u mě na TV Barrandov. „Alice Bendová bude slavné osobnosti zpovídat v prostředí, do kterého mohou nahlédnout jen vyvolení,“ je uvedeno v popisku pořadu. Díl s nejslavnějším českým vrahem televize odvysílala 9. března a Kajínek v něm mluví třeba o svém dětství nebo pobytu za mřížemi.

Ještě v prosinci loňského roku přitom generální ředitel TV Barrandov Jaromír Soukup ve svém pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa oznámil: „Nejsme televize, která je ochotná pustit si do studia vraha a dělat z něj celebritu.“ Narážel tím na televizi Prima, která o Kajínkovi natočila pětidílný dokument. Kajínek se nyní snaží udržovat svoji popularitu zřejmě i proto, že chce očistit své jméno. Celých 23 let totiž trvá na tom, že je nevinný. Dokonce kvůli tomu chce podat prostřednictvím svého právního zástupce Jana Černého návrh na obnovu procesu (viz Kajínek usiluje o obnovu procesu).

O to se snažil již několikrát, pokaždé neúspěšně. Jeho žádost o obnovu procesu zamítl Vrchní soud i Ústavní soud. Na svobodu se nakonec dostal loni v květnu díky milosti od prezidenta Miloše Zemana. Hlava státu svůj krok vysvětlila tím, že v Kajínkově případu jsou nejasnosti a že si už odseděl 23 let. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) označil Zemanovo rozhodnutí za akt milosrdentství s tím, že to nijak nezpochybňuje Kajínkovu vinu.

Kajínek byl odsouzen v červnu 1998 na doživotí za dvojnásobnou vraždu. Podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda zavraždil o pět let dříve v Plzni poblíž borské věznice. Do povědomí širší veřejnosti se pravomocně odsouzený vrah dostal v roce 2000 útěkem z přísně střežené mírovské věznice. Vinu nikdy nepřiznal a policii dlouhodobě obviňuje z vykonstruovaného procesu a soudy z předpojatosti. V Česku se díky medializaci svého příběhu stal celebritou. V roce 2010 měl premiéru film natočený na motivy jeho příběhu Kajínek. Jeho režisér Petr Jákl však iDNES.cz řekl, že pokračování nechystá. /r/