iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zátah policistů na VS v Praze zadržen soudce Elischer

Byť je Elischer předsedou senátu 11To, jeho dvou kolegů se trestní řízení netýká. Do Elischerova senátu patří soudci Tome Frankič a Lubomír Klimáček. Druhý jmenovaný byl podle informací České justice vedením senátu nyní pověřen. „Náš útvar dnešního dne zadržel jednoho soudce Vrchního soudu v Praze. Víc informací nyní poskytovat nebudeme,“ sdělil mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Podle mluvčí pražského vrchního soudu Simony Heranové se zásah policie týká jedné kanceláře uvnitř soudu. „V budově probíhá prohlídka kanceláře JUDr. Elischera v souvislosti s kauzou, kterou dozoruje Městské státní zastupitelství v Praze,“ sdělila.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) v úterý zasahla na pražském vrchním soudu. Zadržený soudce Ivan Elischer byl obviněn ze tří trestných činů. Jde o zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a nadržování, uvedl předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš. Elischer na vrchním soudu působí od roku 2013 a specializuje se na drogovou trestnou činnost a na vojenské trestné činy. Prezident republiky dal ke stíhání soudce souhlas.

Informace o údajné trestné činnosti soudce jsou tak závažné, že přijde ihned o talár. Podle informací České justice, které následně potvrdil Bureš, již požádal ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) o dočasné zproštění Elischera z funkce městský státní zástupce Martin Erazím.

Elischer přišel na VS v Praze z Krajského soudu v Ústí nad Labem, dříve působil jako státní zástupce. V pondělí jeho senát Vrchního soudu v Praze řešil drogovou kauzu, v níž figurovali cizinci Temuujin Ankhtuya, Duc Manh Bui, Nihat Düzgün, Thi Bich Dan Nguyen a případ, kde na lavici obžalovaných sedí Pavel Beňo, Lukáš Bittner, Robert Vochozka.

Vloni na jaře soudil Elischerův senát odvolací řízení za podání tekuté extáze na jedné ze špindlerovských diskoték známým, kteří potom zkolabovali. Jeho senát rozhodl o tom, že osmadvacetiletý Petr Novotný stráví pět let ve vězení. Vrchní soud v Praze vyslyšel odvolání státního zastupitelství a původní čtyřletý trest, který Novotný obdržel v říjnu u královéhradeckého soudu, o jeden rok zpřísnil. „Čtyři roky jsou za jednání obžalovaného nepřiměřeně mírnou sankcí, s ohledem na společenskou škodlivost toho jednání,“ uvedl soudce Ivan Elischer. „Pouze včasným kvalifikovaným zásahem záchranné služby nedošlo k fatálním následkům a obžalovaný neposkytl zdravotníkům žádnou součinnost,“ dodal.

Obchod s lidmi i brutální vražda chlapce

V listopadu poslal Ivan Elischer na 5 a až devět a půl roku za mříže čtyři obžalované za obchodování s lidmi, které nalákali na práci ve Velké Británii.
Obžalovaní Miluše Kotlanová a René Farbár nalákali podle obžaloby v roce 2009 nejméně pět lidí na vidinu vysokého výdělku až 30.000 korun na práci do Británie. Tam je podle soudce „doslova prodali“ – předali dalším dvěma v úterý odsouzeným v nepřítomnosti, Antonínu Krausovi a Danielu Gašparikovi, a dalšímu neznámému muži. „Není možné, aby někdo parazitoval na druhých, aby využíval jejich složité životní situace,“ uvedl soudce Elischer.

V roce 2008 senát ústeckého Krajského soudu v Ústí nad Labem, vedený Elischerem, udělil výjimečné tresty vrahům pětiletého Honzíka Rokose. Honzíkova matka Antonie Stašková dostala 24letý trest, její přítel Pavel Grepl půjde do vězení na 20 let. Kvůli způsobu vraždy a utrpení, které musel malý Honzík před smrtí prožít, navrhla státní zástupkyně pro dvojici výjimečné tresty. Stašková a Grepl vraždili kvůli nenávisti Antonie Staškové k Hozíkovu otci Romanu Rokosovi. Dítě mělo z rozhodnutí soudu vyrůstat u otce, Stašková ale syna raději zabila, než aby mu ho vrátila. „Vražda malého dítěte s takovouto pohnutkou, to je velmi výjimečný případ,“ uvedl předseda senátu Ivan Elischer.

V témže roce Elischerem vedený senát zprostil obžaloby čtrnácti lidí, kteří byli obžalováni z vytunelování Universal banky. Podle soudu jednání 13 mužů a jedné ženy nebylo trestným činem. Bance i dalším peněžním ústavům ale údajně způsobili škody ve výši 660 milionů korun.
Podle obžaloby vylákali z banky úvěry údajně pro vlastní podnikání. K získání ale použili lživé údaje a navíc počítali s tím, že úvěry nebudou splaceny. Úvěry, které se nedařilo splácet, měli obžalovaní platit z dalších úvěrů. Dluhy tak neustále narůstaly. Ivan Elischer figuruje na seznamu soudců, kteří byli v minulosti členy Komunistické strany Československa.

Prezident dal souhlas

Podle zákona o soudech a soudcích lze soudce za činy spáchané v souvislosti s výkonem funkce trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem prezidenta. Podle důvěryhodných zdrojů České justice dal prezident Miloš Zeman se stíháním Elischera souhlas. Orgán, který stíhání proti soudci zahájí, o tom musí vyrozumět ministerstvo spravedlnosti a předsedu příslušného soudu. Obviněného soudce může ministr spravedlnosti dočasně zprostit výkonu funkce, a to až do pravomocného skončení trestního stíhání. Po dobu dočasného zproštění pobírá soudce polovinu svého platu.

V minulosti čelil trestnímu stíhání jiný soudce pražského vrchního soudu Zdeněk Sovák. Policie ho vinila z opisování odborných textů, které společně s dalšími dvěma stíhanými publikovali pod svými jmény. Sovák se však s poškozenými kolegy dohodl na mimosoudním vyrovnání a trestní stíhání za porušování autorských práv a za podvod bylo zastaveno. Soudce se hájil tím, že nešlo o úmyslné opisování, ale nešťastnou událost, ceskajustice.cz

POLICIE OBVINILA SOUDKYNI ZHOUFOVOU Z LIBERCE

Policie obvinila libereckou soudkyni Lenku Zhoufovou z nezákonného držení zadrženého muže ve vazbě. Uvedl to server iROZHLAS.cz. Soudkyně údajně nedodržela termín pro prodloužení vazby. Rozhodla o prodloužení až po zákonném termínu a na rozhodnutí napsala dřívější datum. Zhoufová se k tomu odmítla vyjádřit. Už dříve byla za čin kázeňsky potrestána.

Zhoufová podle policie v roce 2016 o den propásla termín prodloužení vazby drogového dealera, na což soudkyni upozornila advokátka zadrženého. Podle zákona tak měl být muž propuštěn, ale soudkyně vazbu přesto prodloužila a rozhodnutí antedatovala. Zadržený tak strávil osm dní ve vazbě nezákonně. Zhoufová proto byla koncem února obviněna ze zneužití pravomoci a zbavení osobní svobody, potvrdil serveru dozorující žalobce Lukáš Borovička z litoměřického státního zastupitelství.

Chybou soudkyně se již loni zabýval kárný senát Nejvyššího správního soudu, který potrestal Zhoufovou snížením platu o 25 procent na jeden rok. Do funkce soudkyně byla Zhoufová jmenována v roce 2015.

Předsedkyně Okresního soudu v Liberci Ivana Šoljaková v souvislosti s kauzou řekla, že je soud přetížen a soudci jsou pod časovým tlakem. Velká část soudců v minulých letech navíc přešla ke krajskému soudu a nově příchozím začínajícím soudcům podle předsedkyně chybí zkušenosti. Z tohoto důvodu předseda KS v Ústí nad Labem Luboš Dörfl posílil trestní úsek.

Podle MfD nezákonná vazba zmíněného dealera není jediným pochybením Zhoufové. Deník koncem loňského roku uvedl, že krajský soud přezkoumává případ, kdy na podzim nechala dalšího muže několik dní nezákonně ve vazbě.

REGULACE POLITICKÉHO LOBBINGU

Regulace lobbingu by měla stejnou měrou zasáhnout jak lobbisty, tak také ovlivňovanou stranu. Odpovědnost nemůže nést pouze jedna skupina. Na dnešním semináři v Poslanecké sněmovně o transparentnosti a zákonné regulaci lobbingu to řekl předseda Asociace Public Affairs Agentur České republiky Václav Nekvapil. Vláda v únoru schválila věcný záměr zákona, který má regulovat politický lobbing. Podle Nekvapila by měla regulace obsáhnout všechny zájmové skupiny. Zařazení mezi lobbistické organizace přitom odmítají odbory i část zaměstnavatelů.

Nekvapil řekl, že pokud regulace nebude zahrnovat všechny zájmové skupiny, povede to k masivnímu obcházení zákona. Míní, že v tuzemsku není příliš mnoho lobbistů, protože řada z nich se schovává za jiné subjekty a nechtějí se k lobbingu hlásit. Regulací lobbingu se podle něj nebojuje proti korupci, protože na ni pamatuje už trestní zákon a zákon proti lobbingu na to není zapotřebí. Jak řekl, ani zákon o lobbingu, ani trestní zákoník nenahradí to, v čem selhala politická kultura této země. „Potřebujeme více lobbingu, abychom měli kvalitnější zákony,“ stálo v prezentaci, kterou představil přítomným.

Předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) poznamenal, že pro něj není lobbing sprosté slovo, protože politik není pasivní subjekt. Úkolem politika podle něj je mít informace ze všech existujících zdrojů a posléze se rozhodnout. „To je to, co považuji za cenné na lobbingu: člověk si má vyslechnout všechny strany,“ dodal.

Místopředseda výboru a ministr pro legislativu v bývalé koaliční vládě Jan Chvojka (ČSSD) řekl, že vidí hlavní smysl regulace lobbingu v tom, že přinese víc světla do komunikace mezi politiky, úředníky a zástupci zájmových skupin. „Prostě regulace lobbingu by měla dát politikům ‚noční vidění‘, které jim dnes chybí,“ podotkl. Zákon se však nesmí zaplevelit výjimkami a snaha právě o toto bude obrovská, míní.

Lobbing dosud není v české legislativě upraven. Vláda minulý měsíc schválila věcný záměr zákona, který usiluje o to, aby se lobbisté ke své činnosti přihlásili a aby se díky tomu omezily nežádoucí jevy s lobbingem spojené – korupce, střet zájmů nebo klientelismus. Návrh vznikl za bývalého ministra Chvojky.

Nejblíže k přijetí zákona regulujícího lobbing bylo v roce 2010, kdy ale regulaci zamítl Senát, protože by podle něj omezila ústavní práva. Senátní veto už nemohla Sněmovna přehlasovat, protože skončilo její funkční období. Předpis počítal s registrací lobbistů u ministerstva vnitra a s tím, že veřejní funkcionáři budou schůzky s nimi hlásit jednou za čtvrt roku ministerstvu vnitra.

NIKULIN SE ZATÍM NEVYDÁ PODLE ÚS

Údajného hackera Jevgenije Nikulina zatím nelze vydat ke stíhání ani do Spojených států, ani do Ruska. Ústavní soud (ÚS) totiž odložil vykonatelnost usnesení Městského soudu v Praze, který vyslovil přípustnost vydání do obou zemí. Odklad potrvá, dokud ÚS nerozhodne o Nikulinově stížnosti. Termín nelze podle mluvčí soudu Miroslavy Sedláčkové předjímat.

Stručné usnesení o odkladu vykonatelnosti vydal ÚS v únoru, ode dneška je dostupné v jeho databázi. Nebýt toho, že se Nikulin na ÚS obrátil, záviselo by jeho vydání už jen na úvaze ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Městský soud totiž loni konstatoval, že vydání je možné do obou zemí, které o Nikulina požádaly.

Ústavní stížnost sama o sobě nemá odkladný účinek. Soud však může rozhodnout o odkladu, pokud to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon napadeného rozhodnutí znamenal pro pisatele stížnosti nepoměrně větší újmu, než která při odkladu vznikne někomu jinému. Podmínky jsou podle soudců splněné.

„Ústavní soud (…) přistoupil k odkladu vykonatelnosti ústavní stížností napadeného usnesení Městského soudu v Praze, aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti,“ stojí v usnesení.

Rusa zadržela česká policie předloni v říjnu v Praze na základě amerického zatykače, který ho spojuje s celkem devíti skutky z let 2012 až 2013. Údajně se dopustil útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox. USA požádaly o Nikulinovo vydání nótou předloženou českému ministerstvu zahraničí 16. listopadu 2016. Ministerstvo spravedlnosti však následně obdrželo extradiční žádost Ruska vydanou také 16. listopadu a podloženou zatykačem kvůli internetové krádeži z roku 2009 v řádu desítek tisíc korun. Zatykač vydal moskevský soud 10. listopadu 2016.

Ministr spravedlnosti podle nedávného vyjádření rozhodne o tom, zda vydá Nikulina do Spojených států, nebo do Ruska, hlavně podle závažnosti trestných činů. Přihlédne například i k tomu, která ze zemí o extradici aktivně žádala a která tak učinila později. Prezident Miloš Zeman žádal Pelikána o to, aby Nikulin byl vydán do Ruska. Nikulin v Česku také požádal o azyl, avšak neuspěl. V pátek jeho žalobu na vnitro projedná v pankrácké vazební věznici Městský soud v Praze.

SOUD NĚMECKA: VYUŽÍVAT JEN OSLOVENÍ KLIENT

Spořitelna smí i nadále používat v klientských formulářích výhradně mužské oslovení klient nebo majitel účtu, rozhodl dnes německý Spolkový soud. Stěžovatelka, která s odvoláním na rovnoprávnost požadovala oslovení klientka a majitelka účtu, dnes u nejvyššího civilního soudu v Německu neuspěla. Informovala o tom agentura DPA.

Podle zdůvodnění soudu tato oslovení nepředstavují zásah do osobnostních práv ani porušení zásad rovnosti, jak argumentovala Marlies Krämerová, osmdesátiletá žalobkyně a angažovaná bojovnice za práva žen ze spolkové země Sársko. Její stížnost narazila již u nižších soudů, které se mimo jiné domnívaly, že uvádění dvojího oslovení by již tak obtížné texty dále komplikovalo. Užití mužské formy se navíc již „2000 let“ vztahuje na obě pohlaví, jak své rozhodnutí zdůvodnil sárský zemský soud.

Pokud by soud stěžovatelce dal za pravdu, musela by spořitelna přetisknout zhruba 800 formulářů a problémy by mohlo mít i 1600 dalších finančních institucí. Podle profesorky práva z Dortmundu Marie Wersigové by se rozhodnutí soudu zřejmě muselo odrazit i v jazyce užívaném ve všech dalších právních úmluvách, citoval ji týdeník Der Spiegel.

Seniorka již vyhrála jiné soudní bitvy. Například odmítala v 90. letech cestovní pas tak dlouho, než se směla podepsat jako majitelka, nikoli majitel pasu. Podařilo se jí také shromáždit dostatek podpisů pro změnu zažité praxe, kdy se v Německu ženská pojmenování požívala pouze pro tlakové níže, nikoli pro tlakové výše. Žena se nevzdává ani teď: „Dotáhnu to každopádně až k ústavnímu soudu,“ avizovala předem. Spor, který se někomu může zdát směšný, pro ni není žádnou maličkostí, ale zcela zásadní věcí: „Jazyk je klíč k rovnoprávnosti,“ říká. /r/