iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kdo nahradí ministra vnitra SR Kaliňáka? Rezignoval

Již o víkendu se sešli premiér a předseda Směru-SD Robert Fico a předseda strany Most-Híd Béla Bugár, výsledky jednání žádná ze stran nekomentovala. Schůzka se uskutečnila po pátečních protivládních demonstracích, které byly největší od protikomunistických shromáždění v listopadu roku 1989. Slovenský ministr vnitra za nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Kaliňák se v pondělí rozhodl rezignovat na svou funkci.

Vyhověl tak tlaku veřejnosti i politické opozice v reakci na vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.Před dvěma týdny se podle Kaliňáka stala brutální vražda dvou mladých lidí a pro něj existuje jen jedno řešení - vyšetřit vraždu a postavit pachatele před spravedlivý soud. „Je potřeba nechat prostor vyšetřovatelům. Věřím, že se jim podaří objasnit i tento případ,“ řekl na tiskové konferenci.

„Mezitím se emoce vybičovaly do absolutního maxima,“ poznamenal a reagoval tím i na masové protesty lidí v ulicích Slovenska v posledních dnech. „Citlivě vnímám veškeré názory našich koaličních partnerů, a proto si myslím, že musím udělat všechno proto, abych v zemi udržel stabilitu. Proto jsem se rozhodl, že na funkci rezignuji,“ sdělil novinářům Kaliňák.

Dle vlastních slov se svobodně rozhodl a svoje rozhodnutí už oznámil předsedovi vlády, předsedům koaličních stran i svým kolegům. Zda po odchodu z vládního postu bude vykonávat poslanecký mandát, neuvedl.Místopředseda strany Směr-SD se poprvé stal ministrem vnitra v roce 2006, jedenáct let poté, co vystudoval právo v Bratislavě. Pracoval i jako právní koncipient a advokát.

Poslancem se stal v roce 2002. Ve sněmovně byl předsedou výboru pro obranu a bezpečnost (2002-2006) a výboru na kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu (2004-2006).

Od července 2010 zastával rovněž funkci předsedy zvláštního parlamentního výboru pro kontrolu činnosti Slovenské informační služby. Úspěchy slavil také na poli lokální politiky. V krajských volbách v roce 2005 byl zvolen do zastupitelstva Bratislavského kraje, o rok později se mandátu vzdal.

Robert Kaliňák je ministrem vnitra nepřetržitě od roku 2012, stejný post zastával i v první Ficově vládě v letech 2006 až 2010. Dlouhodobě čelil výtkám opozice a médií, že je politicky odpovědný za neřešení různých kauz. Více jsme o tom psali zde. Kaliňák je druhým ministrem kabinetu premiéra Roberta Fica, který po dvojnásobné vraždě oznámil rezignaci. Minulý týden ve funkci skončil ministr kultury a jeho stranický kolega Marek Maďarič. Kaliňák minulý týden odchod z vládní funkce opakovaně odmítal.

NOVÉ VOLBY V SR?

S úlevou rezonovalo na Slovensku pondělní odstoupení ministra vnitra Roberta Kaliňáka. Místopředseda vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) ohlásil svou rezignaci dopoledne a mezi jeho politickými oponenty i veřejností byl tentok krok přijat s nadšením. Premiér Robert Fico označil svého chráněnce za jednoho z nejtalentovanějších ministrů a poděkoval mu za roky kvalitní práce.

„Odchod Roberta Kaliňáka musí být jen začátkem. Začátkem velkého uklízení napsal v komentáři šéfredaktor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy. Právě pro Aktuality.sk pracoval novinář Ján Kuciak, kterého společně s partnerkou Martinou Kušnírovou zavraždil neznámý pachatel a tento zločin odstartoval na Slovensku masové protesty v ulicích. „Odstoupil člověk, který se nikdy neměl stát ministrem. Robert Fico mu do rukou svěřil bezpečnost lidí na Slovensku a ten si z bezpečnostních složek udělal svoji soukromou armádu,“ řekl předseda hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igor Matovič.

„Oceňuji rozhodnutí ministra vnitra, mělo přijít už dávno, ale lepší pozdě něž nikdy,“ reagovala i jeho stranická kolegyně a poslankyně Národní rady Veronika Remišová. Vzhledem ke zjištění prokurátora Špirka by dle ní měla být logickým krokem i výměna policejního prezidenta.

Už před lety měl Kaliňák skončit také podle strany Svoboda a Solidarita. „Promarnil všechny příležitosti na slušný odchod. Dnes to není nic jiného, než taktizování strany Směr, která se potápí a rozpadá,“ uvedla strana SaS, podle které je Kaliňákova rezignace z hlediska očisty veřejného života od korupce a mafie absolutně nedostatečná.

„Náš postoj byl jasný a známý od začátku. Jsme rádi, že hlas Mostu-Híd byl vyslyšen a Směr byl schopný přistoupit na personální změnu na takovém důležitém postu. Bylo to nevyhnutelné pro možnost uklidnění situace,“ uvedla ke Kaliňákově rezignaci strana Most-Híd.

Na odchod Kaliňáka zareagoval i premiér Robert Fico. „Odchod Roberta Kaliňáka chápu především jako jeho osobní přínos ke stabilitě, udržení demokracie a možnosti pokračovat v pozitivní politice pro lidi,“ napsal na facebooku premiér. „Robert byl jedním z nejtalentovanějších ministrů ve všech vládách, které jsem viděl. Děkuji mu za deset let kvalitní práce v jeho rezortu. Jemu vděčíme za bezproblémové zavedení schengenských pravidel, méně nehod na silnicích i možnost cestovat bez víz,“ dodal.

ODEJÍT CELÁ VLÁDA

Poslanec hnutí Jsme rodina Milan Krajniak považuje Kaliňákovu rezignaci za logické vyústění toho, co se poslední dva týdny na politické scéně děje. „Za hnutí Jsme rodina mohu říct, že kosmetické změny vlády už nepomohou. Měla by odejít celá vláda,“ řekl Krajniak s tím, že rozhodnout o budoucí vládě by měli lidé v předčasných volbách.

O předčasných volbách jako o řešení politické krize na Slovensku mluvil také šéf vládní Slovenské národní strany Andrej Danko. „Jsme připraveni na rekonstrukci vlády podle představ premiéra a prezidenta a jsme připraveni i na debaty o předčasných volbách,“ prohlásil.

Hlavu premiéra Roberta Fica žádá i Křesťanskodemokratické hnutí, potvrdil to jeho mluvčí Stano Župa. „Kaliňákovo odstoupení nestačí, protože Robert Fico zůstává předsedou nedůvěryhodné vlády,“ doplnilo hnutí Progresivní Slovensko. Výměna křesel v rámci současné vlády nestačí ani místopředsedkyni strany Svoboda a Solidarita Janě Kiššové. „Uděláme vše proto, aby došlo k předčasným volbám,“ tvrdí. Podle jejího stranického kolegy Ľubomíra Galka je skutečným řešením pád Ficovy vlády a předčasné volby.

Straně Svoboda a Solidarita se mezi poslanci podařilo posbírat dostatek podpisů pro podání návrhu na odvolání Roberta Fica. Uvedla to poslankyně Lucia Nicholsonová, podle které strana tento návrh již podala v parlamentu. „Budu žádat odchod z koalice,“ řekl při příchodu na zasedání širšího vedení strany Most-Híd František Šebej. Kaliňákův odchod je pro něj málo. „Odchod premiéra je ještě to, co si dokážu představit, jinak je všechno nedostatečné,“ dodal Šebej s tím, že on už je rozhodnutý, jak se zachová.

MERKELOVÁ PŘES PROTESTY POČTVRTÉ KANCLÉŘKOU

Půl roku po parlamentních volbách podepsali v Berlíně členové konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) koaliční smlouvu. U moci tak bude opět velká koalice pod vedením kancléřky Angely Merkelové, která bude v čele vlády už ve čtvrtém volebním období.

Spolkový sněm opět zvolí třiašedesátiletou političku do úřadu kancléřky ve středu. Ve stejný den složí přísahu i ministři. Svůj podpis pod trojici exemplářů koaliční smlouvy, kterou strany dojednaly 7. února, vedle předsedkyně CDU Merkelové připojili také šéfové CSU a SPD Horst Seehofer a Olaf Scholz, generální tajemníci trojice stran i předsedové jejich poslaneckých frakcí.

„Tato smlouva přináší zcela konkrétní zlepšení pro lidi,“ vyjádřila své přesvědčení Merkelová, která zdůraznila chystané změny v rodinné politice, školství nebo pečovatelství. „Jsem toho názoru, že to je koaliční smlouva pro obyčejné lidi,“ podotkl v podobném duchu Seehofer. „Myslím si, že je dobré, že skončí dlouhé období nejistoty,“ poznamenal zase Scholz k povolebnímu jednání, které překonalo všechny dosavadní časové rekordy.

Vytváření vlády se protáhlo i proto, že Merkelová po zářijových volbách usilovala o vznik dosud nevyzkoušené koalice se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými. Po listopadovém krachu jednání se ale znovu obrátila směrem k SPD. Sociální demokraté sice po parlamentních volbách, v nichž stejně jako CDU/CSU výrazně oslabili, pokračování velké koalice vylučovali, nakonec se pro ni ale znovu rozhodli ve vnitrostranickém referendu.

Velká koalice, která do roku 2005, kdy se Merkelová stala kancléřkou, na spolkové úrovni vznikla jen jednou, se tak stává zcela běžnou součástí německého politického systému. Někteří odborníci i politici mají ale obavu z toho, že dlouhodobá vládní spolupráce dvou nejsilnějších uskupení může vést k posilování okrajových stran, jako je protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je už v současném parlamentu třetí nejsilnější.

Politici CDU/CSU a SPD i proto zdůrazňují, že nová vláda nebude jen pokračováním té dosavadní. Dosáhnout toho chtějí i personálními změnami v kabinetu, v němž vedle Merkelové na svých postech zůstane jen dvojice ministrů.

PREMIÉRKA MAYOVÁ: RUSKO OTRÁVILO AGENTA SKRIPALA?

Britská premiérka Theresa Mayová označila za vysoce pravděpodobné, že Rusko je zodpovědné za otrávení agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Nechala si proto předvolat ruského velvyslance ve Velké Británii, který má podat vysvětlení.

Mayová uvedla, že byl předvolán ruský velvyslanec v Británii, aby vysvětlil, jak se do Salisbury dostal nervový plyn vyráběný v Rusku. Podle BBC má velvyslanec vysvětlit, zda šlo o „přímou akci Ruské federace“, nebo o „ztrátu kontroly“ nad zásobou nervových látek. Pokud Moskva neposkytne Británii věrohodné vysvětlení, bude to Londýn považovat za užití síly na svém území. „Nebudeme tolerovat takový bezostyšný pokus o vraždu nevinných civilistů na naší půdě,“ řekla premiérka.

Podle Theresy Mayové byl při útoku použit nervový jed vojenského původu, o prostředek známý pod ruskou přezdívkou novičok (nováček). Ten patří do skupiny nervově paralytických látek vyvíjených v někdejším Sovětském svazu od 70. let minulého století. Jedná se o takzvanou binární zbraň, kdy z neškodných substancí vzniká jed až těsně před použitím.

Novičok, na rozdíl od známějších nervových otravných látek jako jsou sarin nebo VX, má podle dostupných údajů formu velmi jemného prášku. Existovat nicméně může i kapalná nebo plynná forma. Novičok funguje podobně jako jiné nervově paralytické látky: vyřazuje z činnosti nervovou soustavu a u oběti tak nastává zástava dýchání a srdeční činnosti. V srovnání s plynem VX (použitým loni v únoru při otrávení Kim Čong-nama, bratra severokorejského prezidenta) je přibližně osmkrát účinnější.

Konkrétních údajů o novičoku a příbuzných látkách je přitom veřejně známo jen málo. Uvádí se například, že mohou snadno překonat standardní protichemickou ochranu, dokážou pronikat pryžovým těsněním a překážkou pro ně nejspíše nejsou ani jinak účinné filtry s aktivním uhlím.

„Sdílím netrpělivost této sněmovny a celé země, abychom pohnali zodpovědné před spravedlnost,“ uvedla na úvod svého prohlášení Mayová. Zároveň ale zdůraznila, že je nezbytné dodržet správný postup a nechat se vést důkazy.

Skripal i jeho dcera byli s prudkou otravou převezeni do nemocnice v britském Salisbury v neděli 4. března. Oba jsou v kritickém, avšak stabilizovaném stavu, píše BBC. Někdejší dvojitý agent v 90. letech britské MI6 předával tajné informace o ruských špionech. Kvůli vlastizradě strávil několik let ve vězení, Moskva ho v roce 2010 omilostnila a vyměnila za zadržované ruské agenty v USA. Premiérka poslance britského parlamentu o vývoji v případu kolem otrávení Skripala informovala po pondělním zasedání Národní bezpečnostní rady. Zdůraznila mimo jiné, že Británie je připravena proti Rusku přijmout potřebná opatření.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová projev Mayové označila za cirkusové představení a vybájený příběh. „Tohle byl cirkus v britském parlamentu,“ řekla mluvčí. „Závěr je očividný. Je to další informační a politická kampaň založená na provokacích,“ dodala.

Zacharovová poté Londýnu vzkázala, že místo vymýšlení nových pohádek by bylo dobré vysvětlil řadu předchozích podivných úmrtí, která se na území Británie stala. Jako případ zmínila otravu někdejšího ruského agenta Alexandra Litviněnka, nevyjasněnou smrt jednoho z nejbohatších ruských podnikatelů Borise Berezovského či předpokládanou otravu ruského podnikatele Alexandra Perepiličného. /r/