iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Místo GIBS dohled nad policisty dát vojenské prokuratuře

Mnozí odborníci už dříve upozorňovali Sobotku a spol., že by místo GIBS měla policisty, strážníky, bachaře a spol. kontrolovat, stíhat a soudit, jako dříve, vojenská prokuratura a vojenské soudy. Sobotka a spol. na to ale nedbali, zrovna jako na jiné výtky, které vůči němu byla vzneseny. A tak Sobotka se zasloužil i o to, že horníci přišli o miliardové škody. Podle ČT to bylo více než 50 miliard. Dodnes za to není Sobotka stíhán a souzen.

Premiér Babiš by to dnes mohl nebo ještě může napravit, protože vojenské prokuratury a vojenské soudy řádně dříve pracovaly. Je škoda, že po převratu v roce 1989 byly zrušeny nezodpovědnými politiky. Je jasné, že Michalovi Murínovi, který je dnes v čele Generální inspekce bezpečnostních sborů díky Sobotkovi, který ho tam jmenoval, se nyní nechce odejít, protože je to dobré koryto. Navíc odměny dostával právě od Sobotky, který je navrhoval.

NOVÝ MINISTR SPRAVEDLNOSTI, NOVÝ NSZ?

Odborníci se také domnívají, že právě i díky Murínovi nebyl Sobotka trestně stíhán za miliardy, o které přišli horníci. A jedno to bylo a je dnes i NSZ Pavlu Zemanovi. Kdyby byl jiný rázný ministr spravedlnosti místo Pelikána, Pavel Zeman na NSZ už dávno není. Pavla Zemana jmenoval na funkci NSZ ministr Pospíšil z ODS, který dnes právě vykřikuje, že nelze Pavla Zemana vyměnit. Všechno však jde, když se chce. A Babiš a spol. by to měli co nejdříve udělat. Zvláště, když piráti dnes chtějí konečně stíhat i Sobotku za OKD. Navíc majitel TV Barrandov JUDr. Jaromír Soukup už odvysílal několik pořadů o Sobotkovi a OKD, takže komise pirátů, policistů a žalobců by neměla moc práce s obžalobou na Sobotku. Stačí jen scénáře JUDr. Soukupa přepsat a fakta předat soudu.

Bylo také nevhodné zřizovat GIBS, orgán policistů, kteří sami mají kontrolovat a stíhat policisty. Ten, kdo to vymyslel, navrhl a zavedl, by měl být za to trestně trestně stíhán, protože orgán GIBS neprospívá policistům i ostatním občanům ČR. Příští pátek se kvůli personálním změnám, které provádí Babišova vláda, sejde mimořádně Sněmovna. Schůzi vyvolala opozice. Babiš prohlásil, že se na tuto schůzi těší, protože podle jeho slov to připomene občanům, jak vládla ODS. Bezpečnostní inspekci označil za produkt někdejšího ministra spravedlnosti ODS Ivana Langera.

ZRUŠIT GIBS, NEBUDOU ŠTVANICE POSLANCŮ

Kdo bude dohlížet na Generální inspekci bezpečnostních sborů, o to se ve Sněmovně vede boj i po odchodu komunisty Zdeňka Ondráčka z jejího čela. Proti němu před týdnem protestovaly desetitisíce lidí v ulicích českých měst. Zatím jsou dva jasní kandidát, Pirát Mikuláš Ferjenčík, a občanská demokratka Zuzana Majerová Zahradníková.

„Ano, Piráti znovu počítají s mojí kandidaturou,“ potvrdil iDNES.cz Ferjenčík. V minulé volbě vypadl v prvním kole a ve druhém Ondráček v tajném hlasování porazil občanskou demokratku Zuzanu Majerovou Zahradníkovou. V jejím čele ale vydržel jen čtyři dny. Poté, co premiér v demisi dva dny po volbě napsal, že Ondráček komisi vést nemá, a po protestech v ulicích českých měst, sám rezignoval.

Piráti teď požádali ODS, aby vlastního kandidáta nestavěla. „Budu,“ odvětila ale Majerová Zahradníková na dotaz iDNES.cz, zda bude kandidovat. ČSSD chtěla tuto funkci pro exministra vnitra Milana Chovance, pro něhož hledala uplatnění, ale ANO bylo zásadně proti tomu. Vztahy mezi předsedou ANO, premiérem v demisi Andrejem Babišem, a Chovance jsou dlouhodobě napjaté kvůli policejní reformě, kterou v minulé koaliční vládě prosadil právě exministr vnitra.

CHOVANEC V GIBS KOZEL ZAHRADNÍKEM

Chovanec zklamal už jako ministr vnitra, protože chránil s GIBS Sobotku před stíháním za OKD. „Máme ve středu jednání klubu, tam budeme diskutovat o dalším postupu sociální demokracie a oznámíme ho ve středu večer,“ uvedl v pondělí předseda ČSSD Jan Hamáček. Potvrdil, že úplně na začátku jeho strana komisi chtěla pro Chovance.

„Na základě generální dohody všech klubů připadá tento post KSČM. Dokud se dohoda nezmění, tak není o čem spekulovat,“ napsal iDNES šéf poslanců sociální demokracie Jan Chvojka. Hlavně opoziční pravicové strany ale tvrdí, že taková dohoda nebyla, respektive, že jí ANO udělalo jen s komunisty a s hnutím SPD Tomia Okamury a že na komisi GIBS nikdy shoda nebyla.

KSČM NOVÉHO KANDIDÁTA NEHLEDÁ

Babiš v neděli v České televizi řekl, že má představu, aby komunisté nominovali někoho jiného místo Ondráčka, který v roce 1989 jako policista zasahoval proti lidem demonstrujícím proti totalitnímu režimu. Ale to není tak jednoduché.

Komunisté mají v komisi GIBS jediného zástupce a museli by Ondráčka z komise úplně stáhnout a dát do ní jiného svého člověka. Předseda komunistů Vojtěch Filip však zatím nepočítá s tím, že by KSČM takovou rošádu udělala a zkusila prosadit jiného člověka. „Pan předseda Babiš o tom bude mluvit s panem Filipem,“ uvedla v pondělí mluvčí ANO Lucie Kubovičová.

„Komise pro kontrolu GIBS podle mě má dohlížet nad dvěma věcmi. Za prvé, že se nezametají pod koberec přešlapy policie, které se občas dějí. A druhý zásadní úkol je dohlížet na to, aby Generální inspekce nebyla zneužívána k šikaně policistů, kteří se nějakým způsobem znelíbili. Je mi jasné, že není možné z této pozice zasahovat do vyšetřování, je mi jasné, že jsou tam nějaké zákonné mantinely. Ta nejsilnější pravomoc je ‚pozvat si ředitele GIBS na kobereček‘ a klást mu otázky,“ prohlásil před minulou volbou Ferjenčík. „Tato komise má být nezaujatá, nezávislá,“ říkala Majerová Zahradníková.

A jaká má být role komise v současném sporu mezi premiérem v demisi a šéfem GIBS Michalem Murínem? „Když se tímto způsobem vyhrotil spor, myslím, že by tím, kdo ho bude řešit, měla být celá Sněmovna,“ uvedl v pondělí Ferjenčík. Kdy bude volba pokračovat, není zatím jasné. Piráti budou chtít, aby to bylo co nejdříve, tedy již na pokračování schůze Sněmovny přerušené do 20. března. A to proto, že bez zvoleného předsedy nemůže pracovat ani celá komise. Je to totiž právě on, kdo ji svolává.

TRESTNÍ OZNÁMENÍ NA ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PRO 67 MILIONŮ

Nejvyšší kontrolní úřad podal trestní oznámení na Státní zdravotní ústav kvůli jeho hospodaření. Při šetření totiž našel nesrovnalosti za 67 milionů korun. Na zdravotním ústavu zároveň probíhá kontrola z Finančního úřadu, revizi si vyžádalo i ministerstvo zdravotnictví. „Podali jsme jedno trestní oznámení,“ řekl iDNES.cz mluvčí Nejvyšší kontrolního úřadu (NKÚ) Václav Kešner s tím, že oznámení souvisí s hospodařením zdravotního ústavu. Další podrobnosti sdělit nechtěl.

NKÚ nedávno zveřejnil závěrečnou zprávu, v níž shrnuje poznatky získané šetřením na Státním zdravotním ústavu (SZÚ). Zjistil, že v letech 2014 až 2016 byla porušována rozpočtová kázeň, a nesrovnalosti vyčíslil na 67 milionů korun. Nedostatky se měly týkat nákupů speciálního zdravotnického materiálu pro přístroje na testování HIV a virových hepatitid. Ústav také překročil limit na mzdy, a to o 21 milionů korun (více v článku Byt v Praze za 960 korun měsíčně. NKÚ zkontroloval Státní zdravotní ústav).

Tehdejší šéfka SZÚ Jitka Sosnovcová den po zveřejnění zprávy rezignovala. Nyní je pověřená vedením ústavu Helena Kazmarová. Ta na dotaz iDNES.cz potvrdila, že o trestním oznámení ví. „Tu informaci také mám, ale jiné informace nemám. Průběžně tu také probíhá kontrola Finančního úřadu, zda skutečně došlo k porušení rozpočtové kázně, a my jim poskytujeme plnou součinnost při kontrole a všechny materiály, které si vyžádají,“ uvedla Kazmarová s tím, že výsledky kontroly zatím nejsou známé.

Prověřit celou věc se chystá i ministerstvo zdravotnictví. „Z naší strany nyní probíhá prošetřování daných zjištění a ještě letos provedeme v ústavu rozsáhlou veřejnosprávní kontrolu, která bude zaměřena na všechny oblasti hospodaření, zejména na veřejné zakázky, dodavatelské smlouvy a investice,“ sdělila mluvčí resortu Gabriela Štěpányová. Dodala, že o závažných skutečnostech a podaném trestním oznámení vědí. Nabízí také maximální součinnost orgánům činným v trestním řízení.

LEVNÝ BYT ŘEDITELCE

NKÚ ve zprávě zveřejnil, že zdravotní ústav pronajímal velice levně vlastní byty. Jak zjistila redakce iDNES.cz, v jednom z nich bydlela ředitelka Sosnovcová. Za byt na pomezí pražských Vinohrad a Vršovic s výměrou přes padesát metrů čtverečních platila pouze 960 korun měsíčně. Tato částka zahrnovala i poplatky. Sosnovcová se bránila, že byt nebyl zrekonstruovaný.

Sosnovcová si přitom za rok 2017 vydělala 1 070 889 korun. K tomu dostala od SZÚ odměny ve výši 127 500 korun. V daném roce získala největší částku k platu za „plnění mimořádných a zvlášť významných pracovních úkolů“. Dalších 11 500 korun pak dostala za plnění mimořádných úkolů. Pro srovnání, zhruba milion korun ročně brali v roce 2017 ředitelé sekcí na ministerstvu pro místní rozvoj. O tři sta tisíc více pak měli náměstci daného resortu.

SPOR O NÁHRADNÍ VÝŽIVNÉ

V parlamentu se poslanci utkají o to, zda má stát pomáhat náhradním výživným samoživitelkám či samoživitelům. Návrh zkusí prosadit opoziční komunisté, jejichž šance zvyšuje, že jednají o podmínkách tolerance vlády s hnutím ANO a mohou si tak diktovat některé podmínky.

„Víte, nejhorší je pozice matky samoživitelky nebo otce samoživitele, který nemá prostředky na to, aby v civilním řízení získal ty prostředky. Kdežto stát má všechny mechanismy, aby to vyplatil člověku, který se ocitá v nouzi, a sám si to jako věřitel v tu chvíli dlužného výživného vypořádal s tím, kdo dluží,“ řekl iDNES.cz předseda komunistické strany Vojtěch Filip. „Pokud jde o zálohové výživné, předkládáme to v každém volebním období,“ uvedl lídr KSČM.

Výše náhradního výživného by odpovídala částce určené soudem, ale maximálně by mohlo jít o 1,2násobek životního minima. Podmínkou pro získání náhradního výživného by také bylo, že ani po rozhodnutí soudu druhý rodič výživné nejméně dva měsíce neplatí. Nárok na náhradní výživné by také rodič měl jedině v případě, že by příjmy jeho domácnosti nedosahovaly 2,9násobku životního minima. Náklady náhradního výživného pro stát by nepřesáhly miliardu korun ročně.

V minulé vládě náhradní výživné ČSSD, ANO a KDU-ČSL slibovaly v koaliční smlouvě. A tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová ho nakonec i ve vládě prosadila, parlament ale už její návrh neprojednal. I ČSSD chce stejně jako komunisté zálohované výživné prosadit, potvrdila iDNES.cz Marksová. V tomto volebním období o tom už mluvila její stranická kolegyně, poslankyně Alena Gajdůšková.

MILIONY BRATROVI STAROSTY ZNOJMA

Ve funkci není ani měsíc a už má nový znojemský starosta Jan Grois (ČSSD) co vysvětlovat. Jak zjistila MF DNES, stavební firmy spojené s jeho bratrem Oldřichem a dalšími lidmi ze znojemské sociální demokracie získaly za poslední zhruba dva roky nejméně dva a půl milionu korun z městského rozpočtu.

V době transakcí byl Jan Grois místostarostou zodpovědným za školství a kulturu. Stavební firma Znojstav, kterou spoluvlastní jeho bratr, dostávala městské zakázky na opravy fasád, chodníků či pískovišť místních škol a školek. Tu poslední za víc než 600 tisíc korun loni v červnu na stavební úpravy mateřinky Loucká. Některé zakázky přiklepli Znojstavu dokonce přímo bez výběrového řízení, třeba na renovaci chodníku v mateřské škole Pražská v listopadu 2015 za víc než 78 tisíc korun.

„Firma Znojstav získala zakázky na základě podání nejnižší nabídkové ceny v elektronické aukci. V případě příspěvkových organizací dokázala nabídnout nejnižší cenu v osmi z 351 aukcí. Průměrná cena jedné zakázky malého rozsahu pak činila 181 250 korun,“ uvedla mluvčí městského úřadu Zuzana Pastrňáková.

Starosta tvrdí, že úspěch bratrova Znojstavu při získávání městských zakázek s jeho působením na radnici nesouvisí. „Takhle z hlavy si to nepamatuji, ale bylo to soutěženo na nejnižší cenu,“ sdělil Jan Grois. Jeho bratr nebral telefon ani neodpověděl na textové zprávy. Už dříve ale řekl, že štědrost města k jeho firmám nijak nesouvisí s bratrovou politickou funkcí, v níž rozhoduje o přidělování peněz z městské kasy.

Ze zákona měl Jan Grois při každém jednání rady o zakázkách pro firmu svého bratra nahlásit podjatost. Podle zápisů usnesení rady zveřejněných na webu města to však neudělal ani v jednom případě. „Nepamatuji si,“ stručně reagoval starosta na dotaz, zda tak učinil. Podle Davida Štolpy (ANO), poslance a znojemského radního, nic podobného na radě nepadlo. „Pokud se informace o zakázkách ukážou jako pravdivé, budeme požadovat vysvětlení,“ prohlásil Štolpa.

Martin Kameník z protikorupční organizace Oživení tvrdí, že o zakázkách pro bratrovy firmy neměl současný starosta vůbec rozhodovat. „Podle zákona o obcích a o střetu zájmů je neprohlášení podjatosti při hlasování o vítězi zakázky v radě přestupek. Řešit by ho měla komise v místě politikova bydliště,“ řekl Kameník. Podle účetních závěrek zveřejněných v obchodním rejstříku byly peníze od města pro Znojstav podstatným příjmem, tvořily až desetinu jeho ročního obratu.

Zakázky ale nezískával jen Znojstav samotný, ale i firma Elmoteza – 34 procent v ní vlastní Znojstav, další třetinu Pavel Kavan, který je jejím jednatelem a zároveň spoluvlastníkem Znojstavu. Elmoteza dostala loni od města dvě zakázky – přeložku části veřejného osvětlení v ulici Na Hrázi za 96 tisíc korun a přímo bez výběrového řízení i revizi elektrospotřebičů za 145 tisíc korun.

Znojemská opozice přitom na provázanost byznysu Oldřicha Groise s městem, v jehož vedení sedí jeho bratr, upozorňuje už několik let. „Měli jsme vážná podezření už v minulosti, nic se ale nepodařilo dokázat, policie všechna naše trestní oznámení odložila,“ řekl opoziční zastupitel Jiří Kacetl (Pro Znojmo).

Jméno Oldřicha Groise se totiž ve vazbě na podivný byznys s městem neobjevuje poprvé. Už v září 2016 redakce MF DNES objevila, že radnice poslala během dvou let lokálnímu Znojemskému týdnu nejméně jeden milion korun na inzerci. Jeho spolumajitelem je přitom také bratr nynějšího starosty a šéfredaktorem pak dlouholetý okresní tajemník sociálních demokratů František Střecha. Týdeník se i přesto tváří jako nezávislé komerční médium. A radnice v čele s ČSSD do něj potichu nalila čtvrtinu všech peněz z rozpočtu určeného na inzerci.

Oldřich Grois tehdy také popřel, že by na přízeň města měla vliv bratrova politická funkce. „Jan je jiná osoba než já. Že by měl nějaký vliv, vyvracím,“ prohlásil podnikatel. Přitom on a jeho manželka Monika jsou dnes jedinými akcionáři firmy Znojpres, která týdeník vydává. Radnice je však ke Znojemskému týdnu vstřícná i jinak než jen penězi na inzerci. V květnu 2016 schválila rada pronájem reklamního banneru ve sportovní hale F. J. Curie. Za plochu jeden krát tři a půl metru platí Znojpres sto korun měsíčně plus DPH. Smlouva je na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou půl roku.

„Mohl se přihlásit kdokoliv, nabídka visela na úřední desce. S mým bratrem to určitě nesouviselo,“ řekl starosta Grois, který ani v tomto případě nesplnil zákonnou povinnost a neprohlásil při hlasování na radě podjatost. Podle lidí, jež MF DNES oslovila, jde o nestandardně nízkou částku. „Ta cena je velmi úsměvná,“ uvedl jeden z nich, který si však kvůli vazbám na radnici nepřál uvést jméno.

ELEKTRONICKÁ NESCHOPENKA VYŘEŠÍ NEMOCENSKOU V PRVNÍCH DNECH?

Lidem, kteří stonají, svitla naděje na návrat nemocenské v prvních třech dnech. Premiér v demisi a šéf ANO Andrej Babiš připouští, že svůj dosud negativní názor na znovuproplácení nemocenské může změnit v souvislosti se zavedením elektronické neschopenky. A to by bylo přijatelné řešení i pro šéfa ČSSD Jana Hamáčka, s nímž jedná o vládě.

Sociální demokraté, kteří jednají s hnutím ANO o možné koaliční vládě, nechtějí, aby lidé v prvních třech dnech stonali „zadarmo“, což prosadila bývalá pravicová vláda Mirka Topolánka. Zatímco v minulém volebním období se ČSSD nepodařilo šéfa ANO Babiše přesvědčit, aby na zrušení takzvané karenční doby kývl, nyní naznačil premiér v demisi možný kompromis.

„Mě zaujal nápad elektronické neschopenky. To je dobrá věc, myslím si, protože to je kontrola, jak doktoři dávají neschopenku. A myslím si, že by to byla taková pojistka, aby ten systém nebyl zneužíván,“ řekl Babiš už po jednání s šéfem Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem. „Pokud by tam byla taková evidence, abychom zabránili zneužívání, tak samozřejmě je to nová situace, my jsme připraveni o tom vyjednávat,“ uvedl Babiš. Zopakoval to i v neděli ve veřejnoprávní televizi.

Na dotaz iDNES.cz, zda se neobává toho, že elektronická neschopenka může mít stejné problémy jako elektronický recept, jehož vydávání třeba minulý týden v pátek nefungovalo, Babiš odvětil, že e-recept zdědil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zdědil to od svých předchůdců. „A nebylo to dobře připraveno,“ řekl Vojtěch.

„Pro sociální demokracii je obnovení vyplácení nemocenské v prvních třech dnech klíčová priorita, v tom smyslu jsme podali i naši novelu zákona, zaznamenal jsem, že pan premiér by to chtěl spojit s elektronickou neschopenkou, což je věc, kterou já si představit dokážu,“ uvedl v pondělí pro iDNES.cz předseda ČSSD Jan Hamáček. Dodal, že to musí vyřešit ministerstvo práce a sociálních věcí s ministerstvem zdravotnictví.

„Spojení s elektronickou neschopenkou má svoji logiku,“ uvedl pro iDNES.cz šéf poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojkou. Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že podle nich mnozí lidé radši nemoc přecházejí nebo si berou dovolenou, aby kvůli nemoci nebyli biti na tom, kolik berou peněz.

Elektronické neschopenky budou moci přitom lékaři vydávat od ledna příštího roku. Loni to schválil parlament. Pacienti díky elektronické neschopence nebudou muset tak, jak dosud, nosit do práce papírovou neschopenku, nebo ji posílat poštou. Když lékaři, kteří budou mít na výběr, budou trvat na papírové, následnou elektronizaci provede Česká správa sociálního zabezpečení, vysvětlovala loni tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. Jednání o možné společné vládě hnutí ANO a ČSSD pokračují ve čtvrtek.

ITALSKÝ BANKÉŘ PRAL MILIONY V NEMOVITOSTECH PRAHY?

Podle milánské prokuratury se měl vysoký manažer banky UniCredit podílet na praní italských peněz v pražských nemovitostech. MF DNES zjistila, že právě tato banka poskytovala tomuto realitnímu byznysu úvěry. A na Slovensku pak vyšla vstříc muži spojovanému s mafií. Massimiliano Fossati byl ještě loni v létě jedním z nejvýše postavených mužů v mezinárodní bankovní skupině UniCredit. Vedl oddělení rizik, hlídal tedy, aby banka nepůjčila nikomu, kdo nemůže splácet.

Funkce se vzdal poté, co milánská prokuratura přišla s vážným podezřením: Fossati coby „faktický společník“ realitního byznysmena Claudia Lea Personnettaze, který vede společnosti skupující luxusní domy v centru Prahy, se podílel na praní černých italských peněz v české metropoli.

O vyšetřování Personnettaze, které zatím nevedlo k žádnému odsouzení, MF DNES informovala v sobotu. Firmy, které Ital kontroluje, nakupovaly domy na Národní třídě, u Staroměstského náměstí či pod Pražským hradem. A podle vyšetřovatelů tím zakrývaly nelegální původ peněz. Na Personnettaze detektivové přišli, když se zabývali aktivitami mafie ’Ndrangheta na severu Itálie. Personnettaz zaplatil společný výlet do Maroka muži, který se jednou měsíčně stýkal s později zastřeleným příslušníkem klanu Nirtů.

Cestu gratis měl i šéf místní prokuratury, který kvůli tomu a dalším skandálům později skončil. Kromě Personnettaze se italská finanční policie zajímá i o dva jeho údajné pomocníky z pražského byznysu – podnikatele z Aosty Edo Chatela a právě o Massimiliana Fossatiho, do loňska vysokého manažera skupiny UniCredit.

MF DNES zjistila, že v době, kdy Fossati podle vyšetřovatelů pomáhal realitnímu podnikateli prát peníze v Praze, poskytla jeho banka právě tomuto byznysu rozsáhlé úvěry. Investiční fond banky UniCredit také prodal firmám kolem Personnettaze dva hotely v centru Prahy: Golden Crown a Sunrise.

Z katastru nemovitostí vyplývá, že hotel Golden Crown je zastaven u italské pobočky banky UniCredit na částku 5,4 milionu eur, v přepočtu přes 130 milionů korun. Jiný hotel je zastaven u české pobočky až do částky sto milionů korun. K tomu má ještě jedna z firem kolem Personnettaze u banky úvěr na sto milionů.

„Řízení nekomentujeme,“ odpověděla na dotazy MF DNES Camilla Pedraglio z milánského ústředí skupiny UniCredit. Fossatiho se redakci kontaktovat nepodařilo, ale jeho postoj ke kauze lze dovodit z jeho konání: s policejní hypotézou nesouhlasí, loni v červenci si vzal v bance volno, aby se mohl věnovat obhajobě své reputace.

Personnettaz MF DNES vzkázal, že si není jist, zda může komentovat probíhající vyšetřování. Třetí „faktický společník“ Edo Chatel označil v deníku La Stampa podezření za „neuvěřitelné“.

O bance UniCredit se mluví i na Slovensku. Deník SME upozornil na to, že Antonino Vadala, o němž se chystal psát zavražděný novinář Ján Kuciak v souvislosti s italskou mafií, dostal od banky úvěr na koupi svého BMW, ač jeho firmy byly v exekuci. Banka na Slovensku původně úvěr zamítla. Do hodiny se však podle SME úřednici ozval člen představenstva, aby smlouvu připravila. /r/