iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Z Vatikánu radí EU, Kardinál Marx Merkelové i Junckerovi

Ve své knize Kapitál, která je provokativně pojmenován po stejnojmenném spisu jeho jmenovce Karla Marxe, se opírá do neregulované kapitalistické ekonomiky. Tento systém by podle kardinála měl být nahrazen moderním sociálně tržním hospodářstvím založeným na křesťanské morálce a společenské odpovědnosti.

Jméno německého kardinála Reinharda Marxe zná mezi laickou veřejností málokdo. V politických kruzích však je respektovaným a dost možná nejvlivnějším vyslancem Vatikánu. Naslouchá mu kancléřka Angela Merkelová i Jean-Claude Juncker. Marx navíc dohlíží na hospodaření Svatého stolce a nebojí se komentovat ani ožehavá témata.

Kdyby se čtyřiašedesátiletý kardinál narodil o pár století dříve, zřejmě by byl jedním z nejmocnějších mužů Evropy. Vliv církve naneštěstí pro něj v dnešní době má do jejích zlatých časů daleko. Marx však i přesto svým způsobem ovlivňuje rozhodování nejvyšších představitelů evropské politiky, píše server Politico.

Rozložitý arcibiskup stojí v čele vlivné Komise biskupských konferencí zemí Evropské unie (COMECE). Politikaření se nebojí na veřejnosti ani za zavřenými dveřmi. Podporuje například boj se změnami klimatu, rétoriku vyostřil zejména po odstoupení Spojených států od pařížské klimatické dohody. Staví se proti zákazu obřízek na Islandu, naopak podporuje současnou otevřenou migrační politiku Německa.

Vztahy s evropskou elitou začal Marx budovat už v roce 2002. Tehdy ještě v roli biskupa Trieru, nejstarší německé diecézi. V jedné z lucemburských restaurací si tehdy dopřával vydatného oběda, když rozrazil dveře Jean-Claude Juncker, pozdější předseda Evropské komise. „Sedl si o stůl vedle. Asi mě poznal. Zajímá se o katolickou etiku, pochází z podobného prostředí jako já. Netrvalo dlouho a začali jsme si rozumět,“ zavzpomínal na setkání s jedním z nejmocnějších mužů EU Marx.

Sám v náboženských kruzích reprezentuje spíše liberální pojetí víry. Je tedy poněkud paradoxní, že kardinálem ho jmenoval konzervativní Benedikt XVI. Později se Marx stal arcibiskupem v Mnichově a Freisingu. V Německu se těší poměrně velké oblibě. Přátelství ho pojí také s kancléřkou Angelou Merkelovou. Poprvé se setkali ještě v dobách, kdy byla Merkelová pouhou generální tajemnicí křesťanských demokratů. Marx jí pomáhal při studiu křesťanských hodnot, na kterých je domovská partaj kancléřky nepřekvapivě postavena.

Marx však nevyniká pouze v roli rádce a člověka, který komentuje aktuální politické dění. Jeho domovská diecéze patří k vůbec nejbohatším na světě. Z části těží ze speciální daně Kirchensteuer, kterou musí každý rok platit všichni registrovaní katolíci v Německu. Ročně se takto vybere pět miliard eur.

Arcibiskup však nespoléhá pouze na peníze z daní. V roce 2016 zavedl v mnichovské diecézi po tříleté přípravě moderní účetnictví. Stálo to hodně peněz, ale podle Marxe byla změna potřeba. Reputace církve v Německu totiž v posledních letech utrpěla kvůli řadě finančních skandálů.

Marx si v náboženských kruzích vybudoval pověst člověka, který umí řešit problémy. Podobně jako postava Winstona Wolfea ve filmu Pulp Fiction. V roce 2014 se na německého duchovního obrátil papež František a dosadil ho do čela Ekonomické rady, patnáctičlenného kontrolního orgánu, který dohlíží na hospodaření Svatého stolce. Marx je rovněž členem poradního sboru osmi kardinálů, kteří monitoruje reformování vatikánské kurie.

O změnách ve Vatikánu Marx mluví opatrně, musí však podle něj přijít. „Nemáme na výběr. Musíme být více transparentní. Půjdeme krok za krokem,“ popsal svou vizi reformy vatikánského hospodaření. /r/