iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Parlament Číny schválil změny ústavy, vládnutí doživotně

Plenární zasedání čínského parlamentu schválilo změnu ústavy, z níž bude vyškrtnuta klauzule omezující výkon funkce prezidenta na 10 let. Podle očekávání hladce prošel návrh Čínské komunistické strany, který posílí pozici současné hlavy státu Si Ťin-pchinga. Ten bude moci nyní vládnout neomezeně. Při hlasování tří tisíc delegátů byli jen dva proti návrhu.

Ústava dosud omezovala výkon funkce prezidenta a viceprezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na na deset let. Vládnoucí komunistická strana minulý měsíc podala návrh na vyškrtnutí příslušné klauzule z ústavy, delegáti plenárního zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců parlamentu o něm hlasovali v neděli.

Návrh prošel podle očekávání hladce. Jak uvedla agentura Reuters, od bezmála 3 000 delegátů získal jen dva hlasy proti, tři delegáti se hlasování zdrželi. Schválení ústavní změny umožní prezidentovi Si Ťin-pchingovi setrvat ve funkci i po vypršení druhého funkčního období v roce 2023.

Si Ťin-pching se dostal do čela strany koncem roku 2012 a soustředil od té doby ve svých rukou tolik moci, jako žádný jiný čínský vůdce nejméně za posledních 25 let. Prezidentem je od března 2013. Západ a čínská opozice prezidenta kritizují, že jeho působení v čele země je provázeno návratem kultu osobnosti kolem hlavy státu a také posílením represí vůči obráncům demokracie a lidských práv.

V Číně je prezident stále nesmírně populární, mimo jiné díky svému nesmlouvavému tažení proti korupci. Proti plánu na jeho možné doživotní vládnutí ale vystoupila řada lidí na internetu, kteří varovali před nástupem diktatury ve stylu KLDR a návratu k éře Mao Ce-tunga.

TRUMP: S KIMEM MŮŽU UZAVŘÍT NEJLEPŠÍ DOHODU NA SVĚTĚ

Americký prezident Donald Trump v sobotu vyjádřil přesvědčení, že vrcholná schůzka, kterou má mít se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem do konce května, bude mimořádně úspěšná. Připustil ovšem zároveň, že také může skončit neúspěchem. Naopak vztahy se sousedním Mexikem se kvůli záměru postavit mezi oběma státy zeď nevyvíjí dobře.

„Myslím se, že co se týče Severní Koreje, proběhne to velmi dobře. Myslím, že dosáhneme obrovského úspěchu, že to bude něco velmi přínosného. Máme obrovskou podporu,“ řekl prezident před cestou do Pensylvánie, kam letěl vrtulníkem. Dodal, že se KLDR zavázala neuskutečnit do té doby žádnou další raketovou zkoušku.

„Může se stát, že rychle odejdu, nebo se posadit a uzavřít nejlepší dohodu na světě,“ řekl později na politickém shromáždění v Pensylvánii Trump, podle kterého KLDR chce uzavřít mír. „Myslím, že je načase,“ upozornil. Přesné datum setkání Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem Bílý dům zatím nezveřejnil.

Trump je v Pensylvánii, protože v úterý se tam konají doplňovací volby do Sněmovny reprezentantů. Pokud by místo získali demokraté, byla by to ve sněmovně první ztráta pro republikány od nástupu Trumpa do Bílého domu.

Zatímco dveře pro diplomatický úspěch s KLDR jsou zatím otevřené, se sousedním Mexikem se Trump pře kvůli svému plánu postavit na hranici zeď. Americký prezident v sobotu řekl, že odmítl žádost mexického prezidenta Enriqueho Peñy Nieta, aby Trump prohlásil, že Mexiko nemusí zaplatit za výstavbu hraniční zdi s USA.

Americký prezidentský kandidát Donald Trump s mexickým prezidentem Enriquem Peñou Nietem (31. srpna 2016) Během vystoupení na podporu kampaně republikánského kandidáta v Pensylvánii se Trump zmínil o telefonickém rozhovoru, který měl minulý měsíc s hlavou mexického státu. Nieto po rozhovoru odložil plán na návštěvu Bílého domu. Trump se o telefonátu zmínil, když dav v obci Moon Township začal skandovat: „Postavte tu zeď“.

Trump označil Nieta za „opravdu dobrého chlapa“, který přednesl svou žádost s úctou. „Řekl: ‚Pane prezidente, chtěl bych, abyste učinil prohlášení, že Mexiko nebude platit za zeď‘,“ sdělil Trump. „Řekl jsem: ‚Zbláznil jste se? To neřeknu‘,“ dodal Trump s tím, že se pak s Nietem urychleně rozloučil se slovy, že „to nepřipadá v úvahu“.

Návštěva mexického prezidenta ve Washingtonu ještě nebyla stanovena. Trumpův zeť a hlavní poradce Jared Kushner letěl do Mexika minulý týden ve snaze snížit napětí mezi oběma stranami. Trump se v polovině dubna v Peru zúčastní summitu amerických zemí, který sdružuje hlavy států z třiceti zemí kontinentu a Karibiku. Spekuluje se, že by to mohla být příležitost po první jeho setkání s Nietem alespoň na neutrální půdě.

GENERAL PAVEL DOSTAL V USA NEJVYŠŠÍ VOJENSKÉ VYZNAMENÁNÍ

Český generál Petr Pavel ve Spojených státech převzal Řád Záslužná legie (Legion of Merit), jedno z nejvyšších amerických vojenských vyznamenání. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Joseph Dunford mu ho udělil za působení na vedoucí pozici ve struktuře NATO, a zároveň tak ocenil význam aliance. O ocenění informoval server amerického ministerstva obrany DoDLive. Pavel je od června 2015 šéfem Vojenského výboru NATO, tedy nejvyššího vojenského orgánu aliance.

Pavel, který byl v minulosti rovněž náčelníkem generálního štábu Armády České republiky, dostal americké vyznamenání ve čtvrtek na ceremonii na základně Joint Base Myer-Henderson Hall u Washingtonu. Ceremonie se zúčastnilo více než 250 vojáků. Řád je nejvyšší americké ocenění, jaké mohou američtí čelní představitelé udělit cizincům, uvedlo ministerstvo obrany.

V době nástupu Pavla do čela Vojenského výboru NATO začala aliance znovu klást důraz na odstrašování vzhledem k rostoucí ruské hrozbě, píše DoDLive. Aliance rovněž měla vojáky v Afghánistánu a připojila se k úsilí o porážku Islámského státu v Iráku a Sýrii. Americké ministerstvo obrany dále mimo jiné zdůraznilo, že Pavel je prvním předsedou Vojenského výboru NATO ze země někdejší varšavské smlouvy.

„Generál Pavel skvěle provedl Vojenský výbor NATO, včetně zástupců národních armád a národních náčelníků generálních štábů, nejnáročnějším obdobím v nedávných dějinách aliance,“ stojí ve zdůvodnění ocenění. Řád Záslužná legie získal v roce 2005 také tehdejší náčelník generálního štábu Armády ČR generálporučík Pavel Štefka, v roce 1998 velitel vzdušných sil generálporučík Ladislav Klíma a v roce 1994 náčelník zpravodajského odboru Generálního štábu české armády generálmajor Radovan Procházka.

LE PENOVÁ DÁL VEDE NÁRODNÍ FRONTU FRANCIE

Předsedkyní francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) bude nadále její dosavadní šéfka Marine Le Penová. Rozhodl o tom v neděli jednomyslně sjezd strany, kde se Le Penová o funkci ucházela jako jediná kandidátka. Účastníci sjezdu zároveň ze stanov vyjmuli ustanovení o funkci čestného předsedy, kterou dosud zastával otec Le Penové a zakladatel strany Jean-Marie Le Pen.

Le Penová a její otec měli kolem směřování strany dlouhodobé neshody, které vygradovaly kvůli Le Penovým antisemitským výrokům. Strana nakonec svého zakladatele v roce 2015 ze svých řad vyloučila, odejmutí čestného předsednictví ale nedovolil soud. Proto se nyní sjezd rozhodl funkci zcela zrušit, a veškeré vazby s Le Penem tak definitivně zpřetrhat.

Dalším krokem na cestě k nové identitě této nacionalistické strany má být změna názvu, kterou by měl sjezd schvalovat. FN loni utrpěla dvojí porážku ve volbách, když nejprve Marine Le Penová výrazně prohrála ve druhém kole prezidentských voleb s Emmanuelem Macronem a poté strana v červnových parlamentních volbách v 577členném Národním shromáždění získala jen osm křesel. /r/