iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ve Francii sjezd Marine Le Penové, nový název strany

Francouzská krajně pravicová Národní fronta (FN) se na svém víkendovém sjezdu v Lille pokouší o oživení upadající popularity. V sobotu před delegáty strany vystoupí i bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, konzervativec Steve Bannon. Na twitteru to oznámil místopředseda strany Louis Aliot, podle něhož jsou si FN a Bannon blízcí v tom, že odmítají establishment.

Hlavním bodem na programu sjezdu je nicméně schvalování nového názvu této protiimigrační strany, jak to navrhla její dosavadní šéfka Marine Le Penová. Bannon patřil k Trumpovým nejbližším spolupracovníkům během prezidentské kampaně a prvních měsíců v úřadě. Spoluzakladatel silně pravicového zpravodajského webu Breitbart.com, který byl pod jeho vedením znám výrazně protipřistěhovaleckou a nacionalistickou rétorikou, v Bílém domě zastával funkci strategického poradce. Z té byl po mnoha kontroverzích odvolán po sedmi měsících v době, kdy Trump čelil silné kritice kvůli reakci na násilnosti ve Virginii vyprovokované bělošskými rasisty.

Vedení Národní fronty uvedlo, že s Bannonem sdílí některé názory. "Reprezentuje odmítnutí establishmentu, přičemž jedním z jeho nejhorších symbolů je bruselská EU. Stejně jako Trump a Matteo Salvini porozuměl přání lidí, kteří chtějí mít svůj osud ve vlastních rukou," uvedl na twitteru Aliot. Salvini je šéfem italské krajně pravicové Ligy.

FN si od sjezdu slibuje zvýšení popularity, které by měla přinést i změna názvu uskupení. Tím se chce strana definitivně odříznout od dědictví svého kontroverzního zakladatele a otce současné předsedkyně Jeana-Marie Le Pena, několikrát odsouzeného za podněcování rasové nesnášenlivosti. Nové příznivce má přinést i změna programu, v němž se chce FN dál soustředit hlavně na imigraci a už ne tolik na kritiku eura.

Francouzská Národní fronta loni utrpěla dvojí porážku ve volbách, když nejprve Marine Le Penová výrazně prohrála v druhém kole prezidentských voleb s Emmanuelem Macronem a poté strana v červnových parlamentních volbách v 577členném Národním shromáždění získala jen osm křesel.

V NĚMECKU INKASUJE I MAJITEL SPARTY KŘETINSKÝ

V září loňského roku Křetínského EPH koupila německou firmu Kraftwerk Mehrum, která vlastní černouhelnou elektrárnu Mehrum. Ta se nachází přibližně 20 kilometrů východně od Hannoveru. Její instalovaný výkon činí 750 megawattů (MW) a zaměstnává přibližně 120 lidí. Německo dává ročně miliony eur na provoz uzavřených uhelných elektráren, které slouží jako bezpečnostní rezerva pro případ výpadku dalších zdrojů.

Peníze získává například i elektrárna Energetického a průmyslového holdingu Daniela Křetínského. Německé uhelné elektrárny patřící do takzvané bezpečností rezervy obdrží za roky 2017 a 2018 státní podporu v celkové výši 234 milionů eur (téměř šest miliard korun).

Posláním těchto uzavřených elektráren je zajistit energetické zásobování v případě akutního nedostatku elektřiny ze slunečních a větrných zdrojů. Záložní elektrárny lze v případě potřeby aktivovat do deseti dnů, píše týdeník Die Zeit. O snižování výroby v uhelných elektrárnách rozhodla vláda v říjnu 2016. Důvod byl zřejmý: snížit emise oxidu uhličitého. Postupně tak stát vypnul osm bloků dvou uhelných elektráren.

Úřady dosud elektrárny z bezpečnostní rezervy ani jednou neaktivovaly. I přesto však vláda za jejich provoz utrácí stovky milionů eur. Výdaje spolkového ministerstva hospodářství proto v Bundestagu čelí kritice ze strany Zelených. Podle místopředsedy frakce Olivera Krischera podpora uhelného průmyslu brzdí rozvoj obnovitelných zdrojů, uvádí server Spiegel.

Mezi bezpečnostní rezervy nyní spadá i elektrárna Buschhaus, která patří holdingu EPH Daniela Křetínského. Česká společnost EP Energy, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH), dolnosaskou elektrárnu koupila v roce 2013 od německé skupiny E.ON. V roce 2016 byl její provoz zastaven a elektrárna zařazena do bezpečnostní rezervy.

Německo dlouhodobě prosazuje přechod výhradně k obnovitelným zdrojům energie. V posledních letech proto zavírá nejen uhelné, ale také jaderné elektrárny. Poslední jadernou elektrárnu plánují úřady odstavit v roce 2022. Takzvané zelené zdroje energie by naopak do roku 2035 měly pokrývat 55 až 60 procent celkové spotřeby elektřiny.

Německá aktuální spotřeba elektřiny je mezi 60 až 80 GW, přičemž současný instalovaný výkon ve větrných zdrojích je 49 GW a v solárních zdrojích pak 41 GW. Hlavně v zimě se však musí počítat i s poměrně dlouhými obdobími, kdy tyto zdroje poskytnou jen minimum výkonu. Německo tak z tohoto důvodu musí mít fosilní zdroje, které pokryjí i s jistou rezervou celý jeho potřebný výkon. /r/