iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Spiknutí policistů a žalobců proti Babišovi u Čapího hnízda

Vyšetřovatele Čapího hnízda odposlouchávala GIBS, nařídil to podřízený Bradáčové. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) před čtyřmi lety odposlouchávala vyšetřovatele případu Čapí hnízdo Pavla Nevtípila. Akci řídilo Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ). Příslušníky inspekce tehdy postup žalobce silně znepokojil. „Dostal to na starost ten ‚správný policajt‘, Pavel Nevtípil, který figuroval v kauze, kdy kmotři ukradli Vladimíru Sittovi firmu Neograph,“ napsal před časem šéf hnutí ANO 2011 Babiš na sociální síti.

Cílil tím na vyšetřovatele pražské hospodářské kriminálky, který vyšetřuje údajný dotační podvod spojený s výstavbou farmy Čapí hnízdo.
Kvůli zmiňované záležitosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v roce 2014 Nevtípila vyšetřovala a dokonce i odposlouchávala. Zevrubnější informace o akci Nevtípil se objevují až dnes.

Vyšetřování vzešlo z trestního oznámení spolumajitele papírny Neograph Vladimíra Sitty.
Detektiv Pavel Nevtípil v roce 2013 vyšetřoval podezření z hospodářské trestné činnosti, spojené se Sittovou firmou. Případ dozorovala státní zástupkyně Dagmar Máchová, která byla obviněna v takzvané kauze Bereta, kde policie viní skupinu čtyř lidí z údajného vynášení informací.

Problémy v Neographu vyvrcholily tím, když žalobkyně Máchová v prosinci 2013 majiteli padesátiprocentního podílu Vladimíru Sittovi jeho akcie zajistila. Krátký čas na to se konala valná hromada Neographu, na níž bylo rozhodnuto, že základní jmění se naředí ze 2 na 14 milionů korun.
Sittův původní podíl výrazně klesl a společnost ovládla jiná firma. Rozhodnutí Máchové prověřovalo hned několik soudů, ale neshledalo na něm nic protizákonného.

Přiděleno z VSZ v Praze

Vladimír Sitta se ale s tím, že přišel o firmu, nesmířil. Podal proto trestní oznámení. Jenže jeho prověřování neproběhlo úplně standardní formou. Vložil se do něj žalobce Pavel Prygl z VSZ, který podle zjištění České justice později sám inicioval odposlech Nevtípila, jeho nadřízeného Pavla Klučky a kolegyně.

Co všechno se ohledně odposlechů odehrálo, popsali před necelým rokem při podání vysvětlení v už zmiňované kauze Bereta dva pracovníci GIBS Petr Frýba a Romana Kuchaříková.

„Ten případ nám byl přidělen z Vrchního státního zastupitelství Praha… …Jednalo se o stížnost na postup policejního orgánu a státní zástupkyně. I když nám prošetřování postupu policejního orgánu a státní zástupkyně ze zákona nepřísluší, byl nám tento případ předán,“ popsal kroky žalobce Prygla dnes už bývalý důstojník GIBS Petr Frýba.
Případu bylo podle něj hned přiřazeno číslo jednací a byl předán konkrétnímu inspektorovi Stanislavu Sivanincovi. „Sdělil jsem mu, aby spisový materiál vyhodnotil s tím, že by bylo vhodné zajistit dozorového nebo dohledového státního zástupce,“ řekl dále Frýba.

Jeho a kolegyni Romanu Kuchaříkovou postup státního zástupce, včetně přidělení kauzy nepříliš zkušenému Stanislavu Sivanincovi, znepokojil. Rozhodli se tedy, že navštíví žalobce Prygla, aby si vyjasnili zákonný rámec tohoto vyšetřování. „Když jsme šli za státním zástupcem Pryglem, byl u toho jeho nadřížený Marek Bodlák. Působilo to na mne tak, že si magistr Prygl myslí, že chceme té kauze nějak ublížit, ale to takto nebylo… …Nicméně on se domníval, že Sivaninec je na to vhodný vyšetřovatel. Ani nevím, jak to dopadlo, protože to bylo odloženo,“ řekla na podání vysvětlení Kuchaříková.
Žalobce Prygl byl podle ní s prací kolegy Sivanince zjevně spokojen. „Já, když to přišlo, tak jsem říkala, že se mi to moc na zahájení nezdá, že by se tam měly nějaké věci dodělat. Ale pak přišel z Vrchního státního zastupitelství pokyn k zahájení, nebo nevím, odkud přišel… …Prostě pak přišel Sivaninec, že zahájíme,“ uvedla Kuchaříková.

Odposlechy, sledování

Pokud tedy nebylo z hlediska inspektorů vše v pořádku, jak mělo být s podnětem kvůli Neographu stíhaného Vladimíra Sitty naloženo? Paragraf 14 pokynu obecné povahy o trestním řízení Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) konstatuje, že pokud trestní oznámení alespoň zčásti souvisí s obhajobou obviněného, činí nezbytné úkony k jejich prověření státní zástupce, který ve věci vykonává dozor. Přestože Sittova stížnost mířila na detektiva Nevtípila a žalobkyni Máchovou, měla o ní tedy rozhodnout nejprve právě ona. A rozhodnout, jestli jde o obhajobu obviněného. Jako dozorující státní zástupce pak mohla požádat o šetření GIBS. Žalobce Prygl, který byl v popisovaném vyšetřování nadmíru aktivní, totiž mimo jiné nemohl znát obsah spisu k vyšetřování Sitty.

--------------------------------------------------------------------------------

Napíchnut kvůli Neographu

Odposlechy detektiva Pavla Nevtípila odstartovala stížnost podnikatele Vladimíra Sitty ze společnosti Neograph, známého z kauzy provizí za výrobu jízdenek pražského Dopravního podniku. Jedna z obviněných v kauze Bereta, žalobkyně Dagmar Máchová, na konci roku 2013 zajistila Sittovy akcie Neographu. Sitta tvrdí, že byl o ně připraven nezákonně, proti čemuž se na všech frontách bránil. Na postup žalobkyně si stěžoval u pražského městského soudu, který jeho podnět zamítl. V jeho prospěch pak podala následně stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu v Brně i tehdejší ministryně spravedlnosti za ANO Helena Válková. Ani tento soud však na rozhodnutí žalobkyně Máchové neshledal nic protizákonného.

Pro pochopení toho, proč vlastně byl detektiv Nevtípil odposloucháván, je důležité znát ještě jednu důležitou informaci. Vladimír Sitta mladší z Neographu udržoval léta úzký kontakt s plukovníkem Davidem Plecitým z odboru padělání někdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Sitta jako soudní znalec v oboru padělání školil mimo jiné příslušníky zmiňovaného odboru ÚOOZ, byl zván na vánoční večírky útvaru, dokonce se mezi novináři objevily i fotografie ze společné dovolené Plecitého a Sitty.

Zmiňovaný odbor ÚOOZ mimochodem vedl zatýkání na Úřadu vlády v roce 2013, známější spíš jako kauzu Nagyová.

David Plecitý také nepřímo pomáhal firmě Sittů získat velkou zakázku na pražském Dopravním podniku. V roce 2009 Plecitý se svým tehdejším nadřízeným Josefem Brožem oznámili vedení Dopravního podniku hrozící riziko hromadného padělání jízdních dokladů. Následně byl přepravní firmě doporučen jako jediný výrobce nepadělatelného jízdenkového papíru Neograph.

--------------------------------------------------------------------------------

Svými kroky Prygl podle všeho porušil zmíněný pokyn NSZ. Navíc, věc byla přidělena konkrétnímu vyšetřovateli, což je také hodně problematické. „Státní zástupce na to nemá právo, ale může to být věc dohody státního zástupce s šéfem vyšetřovacího útvaru. Vynucovat by si to ale státní zástupce neměl. Ovšem jsme lidé,“ okomentoval popsanou situaci advokát Tomáš Sokol.

Ostatně, to co se dělo ohledně vyšetřování detektiva Nevtípila, a že mělo VSZ na kauze enormní zájem, podrobně popsal bývalý příslušník GIBS Petr Frýba.

„My jsme se tomu tehdy podivovali, proč zahajujeme úkony, říkali jsme, že si na stížnost by měl být dohledový státní zástupce, nicméně jsme to respektovali. Následně jsem se dozvěděl, že byly v případu vyžádány informace podle paragrafu 88 a) trestního řádu,“ popsal Frýba.
Tedy údaje, s kým a kdy si detektiv volal, a s kým si posílal esemesky. „Bylo to na policistu, Nevtípil se myslím jmenoval. Po určité době přišel ke mně do kanceláře podplukovník Sivaninec a sdělil mi, že byly vyžádány odposlechy. Já jsem se tomu trošku podivil, protože jsem si nevzpomínal, že bych nějaký podnět podepisoval,“ vybavoval si před necelým rokem bývalý důstojník GIBS.

Podnět od GIBS podán nebyl

Řekl také, že na Nevtípila bylo vyžádáno ještě takzvané režimové sledování, v jehož rámci bylo v průběhu dne mapováno, s kým se stýká. „Podnět ze strany GIBS podán nebyl, o nasazení těchto úkonů rozhodl sám státní zástupce. Když jsem se Sivanince ptal na tyto postupy, řekl, že to není z jeho hlavy, ale že je to buď po dohodě, nebo na pokyn státního zástupce. Jelikož Sivaninec neměl žádné zkušenosti s realizací sledování a koordinace příslušníků GIBS, rozhodli jsme se s kolegyní Romanou Kuchaříkovou, že zajdeme za státním zástupcem Pryglem,“ pokračoval ex-příslušník GIBS v podání vysvětlení.

Státnímu zástupci Pryglovi pak s kolegyní Kuchaříkovou podle svých slov sdělili, že podplukovník Sivaninec operativní práci nikdy nevykonával a žalobci Pryglovi navrhli, že by mu s tím mohl pomoci zkušený kolega. „Státní zástupce se na nás obořil, že snad on dokáže posoudit, zda na to pan Sivaninec stačí či ne. Pak jsme odjeli a informovali pana náměstka Murína, že od toho dáváme ruce pryč, že celé trestní řízení si vede státní zástupce,“ popsal další sled událostí Frýba.
Následně si na Frýbu a jeho kolegyni Kuchaříkovou žalobce Prygl stěžoval u tehdejšího náměstka GIBS (dnes šéfa pozn. red.) Michala Murína. „Murín nás za to pokáral, ovšem po určité době se nám omluvil, že nás káral za něco, co jsme neudělali,“ podotkl Frýba.

Přestože si státní zástupce vyžádal masivní vyšetřovací kroky, které prolamovaly soukromí detektiva Nevtípila, případ byl nakonec odložen. „Chtěl bych dodat, že se mi za celou kariéru nestalo, že by si sám státní zástupce vydal podnět k povolení odposlechu… …Tenhle případ si člověk samozřejmě pamatuje, protože byl hodně nestandardní,“ uzavřel Petr Frýba. Podobně popsala vývoj případu i Frýbova kolegyně Romana Kuchaříková. Ta navíc upozornila, že nezaznamenala žádné pokusy o ovlivnění vyšetřování tohoto případu, a to ani v GIBS, ani zvenčí.

Žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Pavel Prygl informace zjištěné Českou justicí popírá. „Ve věci vámi označené jako kauza Pavel Nevtípil sděluji, že vámi předestřené skutečnosti ohledně iniciace řízení nemají jakýkoliv reálný podklad, možno uzavřít, že jsou nepravdivé. Řízení skončilo rozhodnutím policejního orgánu GIBS o odložení věci,“ odpověděl po několika urgencích.
Je nutné podotknout, že Česká justice na začátku položila otázku, jestli žalobce Prygl v této věci dokonce sám nezahajoval trestní řízení. Na ostatní otázky, a to, zda byl případ uložen konkrétnímu zpracovateli z GIBS, proč byl nařízen monitoring Nevtípilova telefonu, odposlech, sledování detektiva, a zda má tento případ souvislost se známou kauzou Bereta, zareagoval pouze v rámci svého výše zmíněného útlého vyjádření. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz