iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

AfD v Německu vlastní televizi, média stranu ignorují

„Dokud bude AfD médii ignorována nebo schválně poškozována pomocí fake news, tak je to jediný způsob,“ zdůvodnila předsedkyně parlamentního klubu strany Alice Weidelová v rozhovoru pro časopis Focus, proč se AfD rozhodla pro otevření newsroomu. Mediální pobočka strany by měla sídlit v Berlíně a měla by mít dvacet zaměstnanců.

Součástí bude i televizní stanice. Úkolem zaměstanců bude 24 hodin denně šířit stranická poselství a zpracovávat témata, která jsou nyní podle Weidelové „zametána pod koberec“.

Alternativa pro Německo dospěla k názoru, že německá média jí neposkytují dostatek prostoru, a když už o ní referují, tak jen negativně. Populistická strana, která v zářijových parlamentních volbách skončila třetí na pásce, se proto rozhodla, že v dubnu otevře vlastní newsroom.

Německá federace novinářů se k mediální iniciativě strany staví kriticky. „Smrdí to propagandou,“ uvedl mluvčí federace. Kritické hlasy se ozývají i zevnitř partaje. Zajímají se především o financování ambiciózního projektu. Protiimigrační a euroskeptická strana v zářijových volbách získala 12,6 procenta hlasů a poprvé se tak probojovala do Spolkového sněmu, kde bude představovat největší opoziční stranu (o výsledku povolebních jednání viz Německu bude znovu vládnout velká koalice, Merkelová se dohodla s SPD).

Vedení AfD chce podle webu Deutsche Welle svojí mediální expanzí navázat na úspěšnou předvolební agitaci na sociálních sítích. Studie Univerzity v Oxfordu zjistila, že AfD před volbami stála za téměř třetinou politických příspěvků na německém Twitteru.

Nedávno vyšlo najevo, že strana si před volbami najala konzultační firmu Harris Media, která v USA pracovala pro Donalda Trumpa během republikánských primárek. Politici AfD ovšem od Nového roku musejí počítat s novými zákony proti šíření nenávist, kvůli kterým například dočasně přišla o twitterový účet poslanykně za AfD Beatrix von Storch.

PENCE: USA PŘIPRAVENY S KLDR JEDNAT

Ačkoliv se vztahy mezi delegacemi Spojených Států a Severní Koreje na olympijských hrách zdály být chladné, v zákulisí zřejmě došlo k pokroku. Ten by mohl vyústit až k přímým rozhovorům Washingtonu a Pchjongjangu bez předchozích podmínek. Serveru The Washington Post to v rozhovoru sdělil americký viceprezident Mike Pence.

Podle Pence to vyplynulo z nově nabytého souladu v jednání Bílého domu s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem. Americký viceprezident v rozhovoru pro The Washington Post, který probíhal na palubě letounu při návratu ze zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu, uvedl, že ve dvou zásadních rozhovorech se USA a Jižní Korea shodly na podmínkách vztahů s KLDR.

První krok by měli udělat Jihokorejci, USA je případně budou brzy následovat. Představa o dalších diplomatických krocích je taková, že USA a jejich spojenci budou i nadále pokračovat ve stupňování nátlaku na režim severokorejského vůdce Kim Čong-una, dokud neupustí od svého jaderného programu. Ale Trumpova vláda je také současně ochotna s KLDR i jednat.

Podle listu Pence řekl, že dosáhl nového porozumění s jihokorejským prezidentem, který se snaží o diplomatické řešení konfliktu s KLDR v otázce jaderného programu a programu balistických raket. "Důležité je, že s nátlakem na KLDR nepolevíme, dokud neudělají krok k denuklearizaci,“ řekl Pence. "Maximální tlak na jejich režim bude tedy i nadále pokračovat a sílit, ale pokud si přejí jednat, budeme jednat,“ dodal.

Agentura Reuters k tomu poznamenává, že se jedná o určitý obrat v diplomacii vůči KLDR. Washington totiž dosud zaujímal výhradně tvrdou politiku vůči severokorejskému režimu, což by se však nyní mohlo změnit. Mun Če-in také Pence ujistil, že Severokorejci nedostanou úlevu od některých sankcí zadarmo. Musí opravdu podniknout konkrétní kroky k denuklearizaci. "Myslím, že je to určitý obrat oproti posledním 20 rokům," řekl Pence.

Jsou další možnosti, které by mohly dopomoci dalšímu jednání. Teď však záleží i na KLDR. Pokud totiž bude pokračovat v testování jaderných raket, veškerá diplomatická jednání by to mohlo zcela zastavit.

Jihokorejský prezident však podle Pence tvrdě pracuje na tom, aby této možnosti zabránil. Vyzval také Severokorejce, aby se co nejdříve sešli se Spojenými státy. "Musíte s Američany mluvit," řekl prý Severeokorejcům na pátečním setkání Mun Če-in. Toho se zúčastnila sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong. Mezi členy severokorejské delegace byl i předseda parlamentu Kim Jong-nam, který je formální hlavou KLDR.

Myšlenka rozhovorů KLDR a USA však není nová. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson tuto možnost několikrát zdůrazňoval. Americký prezident Donald Trump také sám několikrát připustil, že nevidí na rozhovorech s KLDR nic špatného. Jak však poznamenává Washington Post, přechod k věcným jednáním bude extrémně obtížný, ale k dosažení skutečného pokroku je to první nezbytný krok.

EMIGRANTŮ VE V4 NENÍ MNOHO, BUDÍ OBAVU

Počet migrantů a držitelů mezinárodní ochrany v zemích takzvané visegrádské čtyřky (V4) je ve srovnání se starými členskými státy Evropské unie spíše nízký, s maximálním podílem kolem pěti procent celkové populace. Navzdory této skutečnosti však Češi, Slováci, Poláci a Maďaři patří dlouhodobě k národům, které odmítají společnou evropskou migrační politiku a ve většině jsou proti všem formám imigrace.

Na konci roku 2016 žilo v Česku 4,66 procenta cizinců. Podíl azylantů a osob s takzvanou doplňkovou ochranou na celkové populaci země dosahoval 0,03 procenta. Na Slovensku byl podíl držitelů mezinárodníochrany na celkovém počtu obyvatel 0,01 procenta, v Maďarsku dosahoval 0,01 procenta a v Polsku pouze 0,001 procenta.

Ačkoliv počty azylantů v zemích V4 nejsou vysoké, mezi obyvateli těchto středoevropských zemí panují obavy z migrace. "Imigrace z jiných členských států vzbuzuje u téměř 40 procent obyvatel V4 spíše negativní emoce," uvádí Člověk v tísni s odvoláním na výsledky průzkumů Eurobarometr. Nejvíce skeptičtí jsou v tomto ohledu obyvatelé České republiky. Loni v květnu uvedlo 48 procent Čechů, že imigrace z dalších zemí unie v nich vyvolává negativní pocity. Naopak nejméně skeptičtí byli Poláci, kde byl podíl negativních odpovědí 24 procent.

Ještě větší odpor vyvolává u obyvatel V4 imigrace ze zemí mimo unii. Více či méně negativní pocit z nich loni v květnu mělo 81 procent Čechů a Slováků, 78 procent Maďarů a 71 procent Poláků. Průměr celé unie byl 54 procent.

"Obyvatelé V4 jsou Evropany, kteří nejméně věří v pozitivní přínos migrantů pro jejich společnosti," konstatuje společnost Člověk v tísni. S názorem, že migranti představují pozitivní přínos pro zemi loni v květnu souhlasilo 16 procent Čechů, 14 procent Slováků a 12 procent Maďarů. Nejpříznivěji k přínosu cizinců stavěli Poláci, kde počet kladných odpovědí dosahoval 30 procent. Průměr Evropské unie byl 47 procent.

Snaha unie řešit problém s přílivem migrantů pomocí kvót je ze zemí V4 nejméně populární v Česku. Loni v květnu se proti společné evropské migrační politice vyslovil v průzkumu Eurobarometru 56 procent Čechů, 45 procent Maďarů, 42 procent Poláků a 31 procent obyvatel Slovenska. Celounijní průměr byl 25 procent.

TRUMPOVA SNACHA V NEMOCNICI, KONTAKT S NEZNÁMÝM PRÁŠKEM

Manželka Trumpova syna Donalda mladšího Vanessa byla preventivně hospitalizována s nevolností poté, co přišla do styku s neznámým bílým práškem zaslaným poštou. Dopis byl adresován jejímu manželovi. Podle zámořských médií však prášek nebyl nebezpečný.

Spolu s Trumpovou snachou byli podle televize ABC7NY preventivně hospitalizováni další dva lidé. Zda jsou mezi nimi Trumpova vnoučata, známo není. Server Boston Globe uvedl, že podle předběžných testů nebyl prášek nebezpečný. To ostatně podle televize Fox News potvrdila i newyorská policie.

Zatímco agentura Reuters s odvoláním na policii napsala, že prezidentova snacha byla do nemocnice přijata s žaludeční nevolností, Fox News informovala pouze o preventivní hospitalizaci. Trumpová dopis, který byl adresován jejímu manželovi, otevřela zhruba v deset hodin dopoledne místního času (odpoledne SEČ). Incident se stal v jejich bytě na Manhattanu. Donald Trump mladší je nejstarším synem amerického prezidenta, kterého má se zlínskou rodačkou Ivanou Trumpovou rozenou Zelníčkovou. Ivana Trumpová se s Trumpem rozvedla v roce 1992.

Případem bílého prášku se zabývá také Tajná služba Spojených států (USSS). Ta se stará o ostrahu prezidenta a jeho rodiny, vysokých ústavních činitelů a také někdejších prezidentů. S jakou látkou Trumpová přišla do styku, zveřejněno nebylo, ačkoli policie vyloučila, že by prášek v dopisu byl nebezpečný. Reuters v této souvislosti připomněl, že americké úřady přistupují k bílému prášku v poště mimořádně obezřetně od roku 2001, kdy několik redakcí a také členů Kongresu USA dostalo dopisy s antraxem. Tehdy zemřelo pět lidí.

NOVÁ MÍSTA PRO VELITELSTVÍ NATO - NĚMECKO A USA

Dvě nová velitelství NATO budou pravděpodobně umístěna v Německu a ve Spojených státech. Ačkoliv definitivní rozhodnutí ještě nepadlo, obě země nabídly umístění velitelských struktur na svém území. Konkrétnější informace může přinést nadcházející schůzka ministrů obrany Aliance tento týden v Bruselu.

Obecně se očekává, že středeční a čtvrteční schůzka ministrů obrany potvrdí umístění dvou nových velitelství. Kandidátem pro to první - logistické, které má zabezpečit rychlé přesuny vojenských sil a materiálu po Evropě v případě ohrožení či krize, je Německo.

Jinou nabídku, než od německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové, podle agentury DPA spojenci nedostali. Velitelství by mohlo podle německých médií vzniknout v okolí Bonnu, Ulmu nebo Kolína nad Rýnem. Výhodou je, že v těchto lokalitách jsou dislokovány vojenské základny.

Německé ministerstvo obrany informace do konečného rozhodnutí odmítlo komentovat. Potvrdilo však, že „případné umístění podpůrného velitelského střediska NATO“ je součástí nynějších plánů NATO a že Německo kvůli své zeměpisné poloze a významu je posuzováno jako jedno z míst.

Druhé velitelství, takzvané Atlantické má zajistit ochranu námořních tras a spojení mezi Evropou a Severní Amerikou. Bylo by zodpovědné za sledování rozsáhlé oblasti mezi Grónskem, Islandem, Velkou Británií a Norskem, přes kterou je Aliance podle vojenských expertů v případě konfliktu velmi zranitelná a proto i v době míru potřebuje větší dohled.

Spojené státy nabídly pro umístění Norfolk, kde už sídlí jedno ze dvou strategických aliančních velitelství pro transformaci. Zájem ale prý projevilo také například Polsko nebo Portugalsko. Umístění aliančního velitelství totiž s sebou přináší nejen prestiž, ale také investice a pracovní místa.

NA KAŽDÉM VELITELSTVÍ 1500 LIDÍ

Na každém z velitelství by v budoucnu mělo pracovat asi 1 500 lidí. Jde o první posilování velitelských struktur po mnoha letech. „V posledních desetiletích jsme neustále upravovali velitelskou strukturu, aby zohledňovala měnící se bezpečnostní prostředí. V nepředvídatelnějším světě se musíme znovu přizpůsobit, aby velení bylo plně schopné zajistit odstrašení a obranu doma i prosazování stability za hranicemi,“ uvedl před časem generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Aliance podle něj potřebuje takovou velitelskou strukturu, která zajistí, že správné jednotky budou na správném místě s vhodnou výzbrojí a ve správný čas. Posilováním velitelské i vojenské struktury reaguje NATO především na agresivní politiku Ruska.

Na sklonku studené války se Sovětským svazem pracovalo na 23 velitelstvích NATO asi 22 tisíc lidí. Nyní na sedmi velitelstvích pracuje zhruba 7 tisíc lidí. Aliance se v posledních letech soustředila především na expediční operace. Především kvůli chování Ruska ale vojenští velitelé znovu volají po posilování struktur určených pro základní úkol Aliance, tedy kolektivní teritoriální obranu.

NA KARNEVALU V NĚMECKU STATISÍCE LIDÍ

V Düsseldorfu, Cáchách a jiných západoněmeckých městech vylákalo karnevalové veselí do ulic davy lidí. Jeden z největších průvodů se dal do pohybu dnes v 10:00 SEČ v Kolíně nad Rýnem. Alegorickým vozům vévodí figuríny světových vůdců. Německá kancléřka Angela Merkelová dostala podobu zestárlé želvy s krunýřem v barvách německé vlajky. Jde o narážku na její „politickou dlouhověkost“ (v čele Německa je od roku 2005).

Účastníci tradičních karnevalových průvodů, které v těchto dnech probíhají v různých částech Německa, si nejčastěji utahují ze současného lídra Spojených států. Donalda Trumpa zobrazují jako řidiče parního válce, jenž svým strojem drtí Ameriku.

Jiné figuríny znázorňují Trumpa a vůdce Severní Korey Kim Čong-una coby batolata třímající metr a raketu. Další vozy si dělají legraci z francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, neustálých skandálů německých automobilek a protiimigrační Alternativy pro Německo.

Karnevalový průvod v Düsseldorfu čítá 11 000 účastníků. Dav v Kolíně nad Rýnem je ještě o tisíc hlav větší. Lidé při něm ujdou trasu dlouhou asi 7,5 km. Přihlížejícím rozdají tisíce květin a 300 tun sladkostí, včetně 700 000 tabulek čokolády a 220 000 balení pralinek.

Během všech akcí panují přísná bezpečnostní opatření. Policie se bojí hlavně sexuálních útoků, kterých se v minulých letech v Kolíně nad Rýnem dopouštěli muži převážně z řad přistěhovalců. Zatím je hlášena pouze jedna tragická nehoda. Dvaatřicetiletého kolínského policistu v pátek přejela tramvaj. Pod ni ho zřejmě strčil čtyřiačtyřicetiletý muž, který byl následně zadržen.

V RAKOUSKU SRÁŽKA VLAKU S LOKÁLKOU

Nejméně jedna oběť a až 22 zraněných. Taková je bilance dnešní srážky dvou osobních vlaků na jihu Rakouska u městečka Niklasdorf. Jak uvedl deník Kronen Zeitung, jedna souprava vykolejila. Stav mnoha zraněných je velmi vážný. Podle britského deníku Daily Mirror se tragická nehoda udála kolem 12:45 místního času. Příčina neštěstí zatím není známa, přesnější informace zatím neposkytla policie ani dopravní společnost ÖBB.

Obec Niklasdorf se nachází asi 40 km severozápadně od Štýrského Hradce. Trať, která obcí prochází, spojuje Vídeň s korutanskou metropolí Klagenfurtem. Die Presse informuje, že do sebe narazily vlak Eurocity, který mířil z Grazu do německého Saarbrückenu, a spoj lokální vlakové linky. Na místo již bylo vysláno celkem 19 záchranek, uvedl Lucas Kundigraber z Červeného kříže Štýrského Hradce.

SAAKAŠVILI Z UKRAJINY DEPORTOVÁN DO POLSKA

Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili, který vedl opoziční hnutí a demonstrace v Kyjevě, byl deportován do Polska. Do Varšavy dorazil večer. Saakašvili byl v pondělí dopoledne zatčen v ukrajinské metropoli poté, co se odmítl dostavit na kyjevskou prokuraturu k výslechu ohledně svého vyhoštění

„Podle rozhodnutí soudů se tato osoba nacházela na území Ukrajiny nezákonně, a proto byla s dodržením všech právních náležitostí vrácena do země, odkud - s porušením ukrajinských zákonů - přišla,“ řekl podle webu televize 112 mluvčí pohraniční služby Oleh Slobodjan.

Saakašviliho nejprve zadržela v jedné gruzínské restauraci v Kyjevě zásahová jednotka pohraniční služby, provázená zástupci migrační služby a policie. Podle mluvčího tak byl Saakašvili zpraven o „rozhodnutí kompetentního orgánu o navrácení do země předchozího pobytu“. Strážci zákona podle něj museli použít sílu, protože je napadli lidé ze Saakašviliho okolí.

Po přistání v Polsku Saakašvili přislíbil pokračování v boji proti „oligarchickým režimům“ v Kyjevě a Tbilisi i po svém vyhoštění, které se podle něj odehrálo s použitím hrubého násilí a které svědčí o „panice úřadů“ a „Porošenkově slabosti a zbabělosti“. Podle agentury Interfax také zdůraznil, že vyhoštění potvrzuje, že předchozí obvinění z pokusu o státní převrat v Kyjevě „je naprostý blábol“. Ocenil „vřelé přijetí“ v Polsku, kde mu úřady přidělily tělesnou stráž.

Gruzínský politik se na Ukrajině politicky angažuje od roku 2015. Do země ho pozval prezident Petro Porošenko, který mu udělil ukrajinské občanství a jmenoval ho gubernátorem Oděské oblasti. Vztahy mezi oběma politiky ale postupně ochladly a Porošenko odvolal Saakašviliho z čela Oděsy a zbavil ho i občanství. Saakašvili se stal jedním z nejostřejších prezidentových kritiků, obviňoval jej ze sabotování reforem a boje proti korupci i svolával demonstrace za Porošenkovo odvolání. Saakašvili v pondělí večer dorazil do Polska.

O gruzínské občanství Saakašvili už dříve přišel, ve své rodné zemi je obviněn a v jednom případě už i odsouzen ze zneužívání pravomocí. Před týdnem soud v Kyjevě odmítl odvolání bývalého gruzínského prezidenta proti rozhodnutí prvoinstančního soudu, který opozičnímu předákovi odmítl udělit azyl. Soud tím podle Saakašviliho právníků otevřel úřadům cestu k případné deportaci ze země.

BRITSKÁ CHARITA SI NA MISI PLATILA PROSTITUTKY

Oxfam, jedna z nejznámějších charitativních organizací na světě, čelí mezinárodnímu skandálu kvůli nařčení, že si její vedoucí pracovníci během mise na Haiti v roce 2010 platili prostitutky. Podle interních zdrojů pak pořádali „orgie“ ve vile pronajaté za peníze od dárců. Vedení charity se podle kritiků snažilo jednání zaměstnanců ututlat.

Kauza kolem britské organizace Oxfam, která je součástí mezinárodní skupiny Oxfam International, považované za jednoho z největších poskytovatelů rozvojové a charitativní pomoci na světě, se rozjela v pátek, když zpravodajský server The Times zveřejnil text o zneužívání peněz od dárců během mise na zemětřesením postiženém Haiti v roce 2010.

Oxfam je významná mezinárodní charitativní organizace, která pod hlavičkou Oxfam International sdružuje 13 národních organizací zaměřených na odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě. Organizace byla založena v roce 1942 v Anglii pod názvem Oxford Committee for Famine Relief skupinou kvakerů, sociálních aktivistů a akademiků z Oxfordu.

Pracovníci Oxfamu včetně regionálního ředitele Rolanda van Hauwermeirena jsou nařčeni z toho, že jeden z domů pronajatých na ostrově využívali jako doupě pro sexuální hrátky s prostitutkami. Zdroje britského listu popsali tamní dění jako „Caligulovy orgie“. Vila se podle nich proměnila v „provizorní bordel“ a prostitutky se pohybovaly po domě oděné jen do trička s logem charity.

Britská charitativní komise obdržela podle stanice CNN již v srpnu 2011 od Oxfamu zprávu o interním vyšetřování některých zaměstnanců, kteří se na Haiti měli dopouštět „nevhodného sexuálního chování, šikany a obtěžování na pracovišti“. Obětmi sexuálního násilí údajně byli i nezletilí, uvádí server The Telegraph. Čtyři zaměstnanci byli kvůli kauze propuštěni, tři podali výpověď dobrovolně, včetně van Hauwermeirena.

Britská ministryně pro mezinárodní rozvoj Penny Mordauntová však v rozhovoru pro BBC upozornila, že Oxfam tím celou kauzu zametl pod koberec. „V podstatě nechali někoho, kdo porušil zákon, aby beztrestně odešel. Vedení společnosti neinformovalo úřady, regulátory ani dárce,“ tvrdí Mordauntová. Propuštění zaměstnanci tudíž mohli nastoupit do jiných neziskových organizací, které o jejich pochybeních nevěděly.

Na zatajování informací ze strany Oxfamu upozornila i předchůdkyně Mordauntové v úřadu Priti Patelová. „Lidé o tom věděli. Poslední odhalení ukazují na obrovský rozsah zneužívání lidí, kteří spoléhají na pomoc pracovníků neziskového sektoru. To je podle mě neakceptovatelné,“ uvedla Patelová v rozhovoru pro televizi Sky News.

Oxfam jakékoli mlžení v souvislosti s obviněním svých zaměstnanců odmítá. V tiskové zprávě organizace uvedla, že jakmile se její kontrolní orgány o pochybení dozvěděly, bylo zahájeno mezinárodní vyšetřování. Výsledkem bylo propuštění několika zaměstnanců, připomíná Oxfam ve zprávě.

V neděli však vedení společnosti muselo čelit novým obviněním. Sexuálního obtěžování se měli údajně dopouštět také humanitární pracovníci na misi v Čadu v roce 2006. „I když zatím nemůžeme potvrdit informace médií o údajném dění v Čadu, zřejmě ukazují na zcela nevhodné chování menší skupiny lidí. Je jasné, že řešení problému musí být komplexní,“ uvedl Oxfam.

Mordauntová v reakci na další obvinění Oxfamu varovala, že charita může přijít o příspěvky ze státního rozpočtu. Za loňské účetní období organizace obdržela z britské státní kasy 32 milionů liber (asi 916 milionů korun). Kauza už má první oběti v nejvyšším vedení Oxfamu. V pondělí odpoledne oznámila svou rezignaci zástupkyně šéfa britské pobočky Penny Lawrenceová. Prohlásila, že za celou aféru přijímá plnou odpovědnost.

Lawrenceová zároveň přiznala, že obvinění z podobného zneužívání dárcovských peněz namířená proti sedmi dotyčným osobám se táhnou už také z jejich předchozí mise v Čadu. Zároveň ale popřela, že by se snažila obvinění těchto zaměstnanců zamést pod koberec.

ZÁZRAK? JEPTIŠKU UZDRAVILA NÁVŠTĚVA LURD

Uzdravení Bernadette Moriauové po její pouti do Lurd bylo zázračné, oznámil v neděli biskup ze severofrancouzského Beauvais. Sedmdesátiletá jeptiška trpěla několik desetiletí silnými bolestmi beder a zad, ty však bezprostředně po návštěvě poutního místa zmizely. Uzdravení Moriauové, ke kterému došlo v roce 2008, popisují církevní orgány jako „nečekané, okamžité, absolutní, trvalé a nevysvětlitelné“. Vleklými bolestmi, které ji prakticky znemožňovaly jakýkoli pohyb, totiž žena trpěla od svých 27 let.

Sama Moriauová uvedla, že krátce po svém návratu z Lurd slyšela vnitřní hlas, který ji radil, aby se zbavila všech svých zdravotních pomůcek. Následně po celém těle ucítila „neobvyklý pocit uvolnění a tepla“. Její vyléčení se stalo sedmdesátým oficiálně uznaným zázrakem města Lurdy. „Sestra Bernadette nyní vede naprosto normální život, těší se velmi dobrému zdraví a pravidelně navštěvuje nemocné,“ dodala tamní diecéze.

Podle katolické nauky se čtrnáctileté prosté dívce Bernadette Soubirous v roce 1858 poblíž jeskyně u malého jihofrancouzského města Lurdy zjevila Panna Marie. Ta údajně vdechla zdejší vodě zázračné uzdravující síly. Zjevení Panny Marie sice viděla pouze Bernadetta, po styku s vodou vytékající z pramenu v jeskyni se ale uzdravilo mnoho lidí.

V roce 1882 byl proto ustanoven lékařský úřad zkoumající tyto „zázraky“. Z milionů lidí, kteří místo každoročně navštíví, jich dosud bylo vyléčeno asi sedm tisíc. Od roku 1882 je ale evidováno pouze 67 takzvaně zázračných uzdravení. K dosud poslednímu uznání zázraku došlo před pěti lety.

SEXUÁLNÍ OBTĚŽOVÁNÍ V USA, ŽALOBA

Newyorští prokurátoři podali žalobu proti americké filmové společnosti The Weinstein Company. Tvrdí, že studio nedokázalo chránit zaměstnance před producentem a spolumajitelem firmy Harvey Weinsteinem. Ten čelí desítkám obvinění ze sexuálního obtěžování nebo znásilnění. Obžalován je také jeho mladší bratr Robert Weinstein. Informoval o tom server BBC.

Generální prokurátor státu New York Eric Schneiderman ve své obžalobě konstatuje, že jakýkoli prodej společnosti "musí zajistit odškodnění obětí". „Ani pachatelé, ani ti, kdo jejich skutky umožnili, nebudou prodejem studia nespravedlivě obohacení a každý Newyorčan má právo na pracovníprostředí bez sexuálního obtěžování a zastrašování,“ uvedl v prohlášení.

Schneiderman zahájil vyšetřování filmového studia loni v říjnu hned poté, co Weinsteinův skandál vypukl. Harvey Weinstein byl později propuštěn.Z šetření vyplynulo, že svým zaměstnancům Weinstein často verbálně vyhrožoval slovy „zabiju tě, zabiju tvou rodinu“ nebo „nevíš, čeho jsem schopen.“ Často se objevovaly sexuální návrhy a „protislužbou“ pak měl být postup na kariérním žebříčku.

Žaloba tvrdí, že asistentky studia měly za úkol zajišťovat vlivnému producentovi sexuální život. Údajně dostaly manuál s instrukcemi, jak všechno zařídit. "Pracovat pro Weinsteina znamenalo pracovat pod neustálou záplavou sexuálních obscenit, vulgarit, sexuálních narážek a vyhrožování násilím. Pracoviště bylo obecně nepřátelské vůči ženám," uvádí materiál.

Na jednu podřízenou křičel, že by měla firmu opustit a dělat děti, protože to je všechno, na co je dobrá. Ve výčtu bodů obžaloby pak stojí i například to, že Weinstein požadoval po svých řidičích, aby měli neustále ve vozidlech k dispozici kondomy a injekce na erekci.

V reakci na to řekl uvedl Weinsteinův advokát Ben Brafman, že zatímco chování klienta nebylo bezchybné, rozhodně nebylo kriminální. „Na konci šetření bude jasné, že Harvey Weinstein podporoval více žen na klíčových vedoucích pozicích, než jakýkoli jiný průmyslový magnát a žádná diskriminace zde nebyla. Harvey Weinstein čelí obviněním, že sexuálně obtěžoval desítky žen.

Popírá však, že by s kýmkoli měl nedobrovolný sexuální styk. Weinsteinova kauza odstartovala vlnu dalších obvinění. Mezi ženami, které o producentově nevybíravém chování promluvily, jsou i hvězdy jako Salma Hayeková, Gwyneth Paltrowová nebo Angelina Jolie.

Filmové studio, které založili Harvey a Robert Weinsteinovi, už od podzimu loňského roku jedná o prodeji se skupinou investorů. Jednání se však nyní touto žalobou doslova zhroutila. Uvádí to zdroje agentury Reuters obeznámené s dosavadními výsledky rozhovorů. Vyhlídky společnosti, za jejíž prodej by měl Weinstein dostat 500 milionů dolarů, nejsou tak nyní příliš příznivé. Žaloba totiž vytváří tlak a odrazuje další kupce.

„Jsme zklamaní z toho, že newyorský prokurátor považoval za nutné podat trestní oznámení i na společnost," uvedli podle serveru Business insider zástupci firmy. "Mnohá obvinění týkající se i firemní rady jsou nepravdivá a představenstvo se bude snažit uvést věci na pravou míru," stojí v prohlášení.

Eric Schneiderman také uvedl, že poslal firmu před soud právě kvůli informacím, že obchod Weinstein Company je na spadnutí. To by totiž mohlo oběti připravit o odškodnění. The Weinstein Company má za sebou řadu úspěšných hollywoodských snímků, k nimž v posledních letech patřily především díla režiséra Quentina Tarantina jako Nespoutaný Django či Osm hrozných.

V DUBAJI NEJVYŠŠÍ HOTEL GEVORA

Své brány turistům v pondělí otevřel nový nejvyšší hotel světa. Gevora Hotel je vysoký 356 metrů a má 75 pater, informovala agentura AFP. Světový primát dosud držel o metr nižší dubajský komplex JW Marriott Marquis. Hotel Gevora, jehož luxusní interiér je laděný převážně do zlatavé barvy, disponuje kapacitou 528 pokojů. Hostům jsou k dispozici i čtyři restaurace, rozlehlé lázně, vnitřní i venkovní bazény a několik posiloven.

Za nejvyšší hotel světa dosud platil dubajský komplex JW Marriot Marquis. Ještě výš sice bydlí hosté hongkongského Ritz Carltonu, titul nejvyššího hotelu světa mu však nepatří, protože 490 metrů vysoká budova slouží převážně jako obchodní centrum a hotel je umístěný pouze v sedmnácti nejvyšších patrech mrakodrapu.

Spojené arabské emiráty jsou známé jako země posedlá výškovými rekordy svých staveb. V Dubaji se tak nachází i nejvyšší mrakodrap světa Burdž Chalífa (Chálifova věž), který měří 828 metrů. Budově, jež byla zkolaudována v roce 2010, patří také několik dílčích rekordů - jedná se o stavbu s největším počtem poschodí (189) a nachází se v ní nejrychlejší výtahy na světě. /r/