iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Havárie letadla Ruska nedaleko Moskvy, na palubě 71 lidí

Jen pár minut po vzlétnutí však zmizelo z radarů, podle agentury zhruba u města Argunovo, které leží 80 kilometrů na jihovýchod od Moskvy. Ještě před tím začalo rychle klesat. Na palubě bylo 71 lidí, většina cestujících pocházela z Orenburské oblasti, v níž Orsk leží. Úřady zřídily pro blízké pasažérů krizovou linku.

V Rusku se zřítilo letadlo Saratovských aerolinií. Letoun An-148mířil do města Orsk na jihu Ruska, krátce po startu z moskevského letiště Domodědovo však začal rychle klesat a během pár minut zmizel z radarů. Podle ruských médií už se našly trosky stroje. Pád nejspíš nikdo nepřežil. Na palubě bylo 65 cestujících a 6 členů posádky. „Trosky se našly, nejsou tu přeživší,“ cituje ruská státní agentura TASS záchranáře. Na místě pádu stroje se už nalezlo také několik těl obětí. Agentura to uvádí s odvoláním na mluvčího ruského ministerstva pro mimořádné situace.

Ruská prokuratura zahájila trestní řízení pro podezření z porušení pravidel bezpečnosti leteckého provozu. Let číslo 6W703 do Orsku u hranic s Kazachstánem mělo sedm roků staré letadlo An-148 zvládnout zhruba za dvě hodiny.

Příčina pádu zatím není známa, spekuluje se o nepříznivém počasí či chybě pilota. Server Gazeta.ru uvádí, že v oblasti od rána sněží, což komplikuje i práci záchranářů a policistů. Ti se až nyní začínají dostávat na pole, kam letadlo spadlo. „Možné jsou různé příčiny havárie, mezi nimi počasí,“ citovala televize Rossija24 Žannu Těrechovovou, poradkyni ministra dopravy.

Gazeta.ru také uvedla, že se na místě našly také trosky vrtulníku ruské pošty a že se stroje mohly srazit. Vedení pošty už to však popřelo. Ruský prezident Vladimir Putin už podle svého mluvčího kondoloval rodinám, píše list The Moscow Times.

Podle BBC dostaly Saratovské aerolinky v minulosti zákaz mezinárodních letů a v současnosti létají hlavně mezi ruskými městy, ale i do Arménie a Gruzie. Letecký publicista Martin Velek pro Českou televizi uvedl, že strojů An-148 bylo vyrobenou asi padesát kusů. Podle něj jsou to stroje moderní, problém byl jen s dodávkou náhradních dílů.

Agentura DPA připomíná, že letecká neštěstí nejsou v Rusku ničím výjimečným. Od roku 2010 přišlo při velkých haváriích o život více než 240 lidí. Naposledy se zřítilo letadlo nízkonákladové společnosti FlyDubai v březnu 2016 na letišti v Rostově na Donu. Tehdy zemřelo všech 62 lidí, kteří byli na palubě.

V USA SE ZŘÍTIL VRTULNÍK

Po pádu vrtulníku v Grand Canyonu v americkém státě Arizona zemřeli tři lidé a čtyři další utrpěli zranění. Na vyhlídkový let nad kaňonem řeky Colorado se v sobotu odpoledne místního času vydalo šest turistů a jeden pilot, informují americká média. Záchranáři měli problém se ke zraněným do Grand Canyonu dostat, uvedla televize CNN. Práci jim komplikoval silný vítr, tma i skalnatý terén. Úřady zatím podle serveru ABC News nezjistily, proč se vrtulník zřítil. Stroj značky Airbus Eurocopter EC130 po pádu hořel a byl do značné míry poničen.

Provozovala ho cestovní kancelář Papillon, která na svých internetových stránkách uvádí, že vyhlídkové lety nad Velkým kaňonem a jinými místy každoročně zajistí pro zhruba 600 tisíc lidí. K nehodě se zatím nevyjádřila. Zatím není jasné ani to, zda je pilot mezi mrtvými. Grand Canyon (Velký kaňon) je až 1,6 kilometru hluboký a patří mezi nejnavštěvovanější místa ve Spojených státech.

KOMISAŘKA RUMUNSKA O MIGRANTECH

Evropská unie musí investovat do společenské integrace migrantů. Jejich izolace by totiž vedla ke vzniku "jaderné bomby" v podobě nepokojů. Uvedla to rumunská eurokomisařka pro regionální rozvoj Corina Cretuová, která dohlíží na takzvanou politiku soudržnosti usilující o snížení rozdílů napříč unijními státy.

Na opatření snižující rozdíly může unie do roku 2020 utratit 350 miliard eur (skoro devět bilionů korun), přičemž Brusel tyto peníze v současné době směřuje do zemí na východě a jihu bloku. "Společenská integrace bude v nejbližších letech klíčová," řekla Cretuová během největší světové konference o městech World Urban Forum v Kuala Lumpuru. "Pokud nezabráníme ghettům a segregaci migrantů, do budoucna z toho bude jaderná bomba," citovala eurokomisařku agentura Reuters.

Přijímání přistěhovalců a reformy systémů pro udělování azylu jsou po letech migrační krize ve Středomoří a na Balkáně momentálně pro politické špičky unie zásadním tématem. Podle Cretuové už Evropská komise ve věci podnikla řadu kroků, jakými je třeba nedávný nákup dvou záchranářských plavidel pro italské úřady či vytvoření podpůrné sítě pro starosty, jejichž města se potýkají s velkým počtem imigrantů.

Jako příklad uvedla řecký ostrov Chios nedaleko Turecka, kde v poslední době vzrostl počet přicházejících uprchlíků. Když se obyvatelstvo střetává s migranty, "starostové stojí mezi oběma skupinami", řekla. Evropská unie údajně také mění klíč, podle nějž určuje oblasti, které pomoc z fondů soudržnosti nejvíce potřebují. "HDP na obyvatele není příliš přesný, protože nebere v potaz určitá ohniska chudoby a nezaměstnanosti," vysvětlila rumunská eurokomisařka. "Stále máme obyvatele, kteří umírají kvůli kvalitě vody, protože vodovodní sítě byly vybudované před 40 či 50 lety," uvedla. /r/