iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Schulz nebude ministrem zahraničí, ustoupil hněvu

„Kvůli diskusím o mé osobě ale považuji úspěšné hlasování za ohrožené. Proto tímto oznamuji, že se vzdávám vstupu do spolkové vlády,“ uvedl v prohlášení dvaašedesátiletý Schulz, někdejší předseda Evropského parlamentu. Schulz věří, že díky tomu skončí personální diskuse uvnitř SPD. „Všichni děláme politiku pro lidi v této zemi. K tomu patří, že mé osobní ambice musejí stát za zájmy strany,“ poznamenal.

Zda to byla jeho jediná motivace, je ale otázka. Server deníku Bild totiž uvedl, že od členů vedení strany dostal ultimátum, aby se do pátečního odpoledne nároku na post ministra zahraničí vzdal. Končící šéf německé sociální demokracie (SPD) Martin Schulz se nestane novým ministrem zahraničí. Do vznikající velké koalice CDU/CSU a SPD vedené kancléřkou Angelou Merkelovou nakonec vůbec nevstoupí.

Podle Schulze je zásadní, aby sociální demokraté, kteří musejí vznik další velké koalice schválit ve vnitrostranickém referendu, rozhodovali především o programu, který se SPD podařilo prosadit do koaliční smlouvy. Schulz už po volbách loni v září, kdy SPD dosáhla nejhoršího výsledku od druhé světové války, prohlásil, že do žádné vlády vedené Merkelovou nepůjde. Postupně ale změnil názor a chystal se, že převezme post šéfa německé diplomacie. Ve straně to vzbudilo velkou vlnu nevole, Schulz se dostal pod sílící tlak a nakonec své rozhodnutí znovu změnil.

Poměrně ostrá slova na Schulzovu adresu volil například dosavadní ministr zahraničí Sigmar Gabriel, který SPD vedl v letech 2009 až 2017. „Role ministra zahraničních věcí mě bavila. V očích veřejnosti jsem své povinnosti splnil. Bohužel je jasné, že veřjné ocenění mé práce neznamená pro nové vedení SPD vůbec nic,“ posteskl si podle Deutsche Welle na nedostatek respektu od své mateřské strany.

Gabriel nakonec díky poslednímu Schulzově obratu v úřadu zůstane. Ještě ale záleží na tom, jak dopadne vnitrostranické referendum v SPD. Jeho výsledky mají být známy 4. března. Schulz chce pak odejít z čela strany, kde ho má nahradit šéfka poslanců Andrea Nahlesová.

Referendum začne 20. února a mladí sociální demokraté už zahájili kampaň proti pokračování velké koalice. Jejich předsedovi Kevinovi Kühnertovi, který se v posledních týdnech stal celostátně známým politikem, na pokračování dosavadní vlády vadí především dvě věci. Jednak má za to, že SPD do koaliční smlouvy neprosadila dostatek svých programových priorit, jednak kritizuje vládní styl velké koalice. Ta podle něj stále odkládala důležité otázky budoucnosti, ať už to byla důchodová reforma nebo přijetí razantních opatření na ochranu klimatu.

Že v odporu vůči vládní sestavě, která by spolkovou republiku vedla už potřetí za poslední čtyři volební období, nejsou mladí sociální demokraté sami, ukázal už v lednu stranický sjezd SPD, který se jen poměrně těsnou většinou vyslovil pro zahájení koaličních rozhovorů. Řadě sociálních demokratů, jejichž strana má nyní rekordně nízkou podporu kolem 18 procent, kromě jiného vadí, že z velké koalice v posledních letech vždy vyšli oslabeni.

Ve vnitrostranickém referendu může hlasovat všech více než 460 000 členů nejstarší německé demokratické strany. Pozorovatelé očekávají, že vnitrostranické hlasování nakonec koalici spíše podpoří, a to i díky tomu, že se vyjednavačům za SPD podařilo získat několik vlivných resortů, včetně ministerstva financí. Kladně rozhodli sociální demokraté i v obdobném referendu v roce 2013. Tehdy se pro vstup do velké koalice vyslovilo téměř 76 procent hlasujících.

DO ČELA SPD V NĚMECKU ANDREA NAHLESOVÁ

V čele německé sociální demokracie poprvé v 153leté historii strany stane žena. Andrea Nahlesová vystřídá Martina Schulze, který odchází na ministerstvo zahraničních věcí. Od neúnavné bojovnice za práva pracujících a vášnivé rétorky se očekává, že stranu sjednotí a nasměruje k lepším zítřkům.

Politická krize u našich západních sousedů se ve středu přiblížila rozuzlení. Křesťanští demokraté Angely Merkelové a jejich bavorská sestřička CSU se dohodli na pokračování velké koalice se sociálními demokraty. Pokud dohodu schválí vnitrostranické referendum SPD, stane se Merkelová už počtvrté německou kancléřkou.

Sociální demokraté v zářijových parlamentních volbách získali 20,5 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek od druhé světové války. Strana přesto může slavit. Během koaličních jednání si vymohla více než štědrý příděl ministerstev, včetně klíčového resortu financí.

Za vítěze v rámci SPD je považována především Andrea Nahlesová, která by v čele strany měla vystřídat Martina Schulze. Bývalý šéf europarlamentu odchází na ministerstvo zahraničních věcí. „Andrea Nahlesová je kladivem a kovadlinou zároveň. Dokáže rozdávat rány, ale umí je i přijímat,“ chválil svoji nástupkyni Schulz, který by z čela strany měl odejít po stranickém referendu.

Sedmačtyřicetiletá Nahlesová má pověst neúnavné a přímočaré političky. Od září je předsedkyní poslaneckého klubu SPD, podle listu Spiegel ale v poslední době stranu fakticky řídila místo Schulze, který působí už velmi unaveně a odchod z čela strany v jeho případě působí jako vysvobození. List Bild dokonce napsal, že Nahlesová je „jediným skutečným chlapem v SPD“.

Byla to právě ona, kdo před třemi týdny vzpouzející se straníky přemluvil, aby souhlasili se zahájením koaličních rozhovorů s CDU/CSU. „Vláda s někým jiným neznamená, že jsme SPD zradili,“ přesvědčovala podle Deutsche Welle stranu zmítanou obavami, že další účast ve velké koalici bude mít za následek pokračující odliv voličů.

Během úderného sedmiminutového projevu klela, dupala, bila se do hrudi a hovořila tak vášnivě, až rozklepala mikrofony na řečnickém pultíku. „Budeme jednat tak tvrdě, že budou kvičet,“ slibovala spolustraníkům a zapřísahala je, aby koaliční rozhovory podpořili. Jaká změna oproti Schulzově úmornému hodinovému monologu.

Emotivním projevem si Nahlesová vysloužila ovace vestoje a dokázala přehlušit sílící volání mladé generace v SPD, podle níž by strana měla odmítnout vábení CDU/CSU a bez obav jít do předčasných voleb.„Nebojím se nových voleb. Bojím se otázek, které nám položí občané,“ odpověděla Kevinu Kühnertovi, který stojí v čele mládežnické organizace strany Jusos (o vycházející hvězdě SPD jsme psali zde: Je tu Kevin v teniskách. Německý student málem svrhl Merkelovou).

Také Nahlesová v polovině 90 let vedla sociálnědemokratický dorost. Pochází z katolické rodiny z malé vesnice v Porýní-Falci a do sociální demokracie vstoupila v osmnácti letech, tedy rok před pádem Berlínské zdi. Vystudovala germanistiku a politické vědy, diplomovou práci sepsala na téma „katastrofy v milostných příbězích“. V absolventské ročence na dotaz, jaké jsou její plány do budoucna, uvedla, že jednou „buď bude ženou v domácnosti, nebo kancléřkou“.

Na kariéru hospodyňky to zatím příliš nevypadá (Nahlesová má dceru. Od manžela, historika umění, žije odděleně.). Už dvě dekády je jednou z nejvýraznějších tváří SPD, kde patří k hlavním představitelům levého křídla strany. Sama zdůrazňuje, že v politice zastává především zájmy obyčejných lidí.

V předešlém kabinetu Angely Merkelové byla ministryní práce a sociálních věcí. V něm se jí přes značný odpor firem podařilo prosadit plošné zavedení minimální mzdy 8,5 eura na hodinu (asi 214 korun). „Těžce pracující, levní a nechránění. To byla realita pro miliony zaměstnanců v Německu. To už je nyní minulost,“ pochvalovala si poté, co zákon prošel Spolkovým sněmem.

Milovnice německých vín a jízdy na koni také prosadila zvýšení invalidních důchodů a zákon o předčasném odchodu do důchodu, díky němuž někteří pracující mohou odejít do penze už v 63 letech.

Vedení SPD si nyní slibuje, že její elán skomírající a rozhádanou stranu nakopne a modernizuje. Asistovat by ji v tom měl Olaf Scholz, někdejší starosta Hamburku a budoucí ministr financí. Podle německých médií to jsou povahové protiklady. Zatímco Nahlesová je vášnivá bojovnice, Scholz je chladně uvažující stratég a vynikající vyjednavač.

MERKELOVOU TEPOU ZA VELKOU KOALICI

Německo konečně vykročilo k nové vládě, koaliční dohoda mezi CDU/CSU a SPD to však schytává ze všech stran. A to i z řad křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové a sociálních demokratů, kterým přenechala klíčové ministerstvo financí.

Zatímco křesťanští demokraté (CDU) se vymezují především vůči rozdělení postů ve vznikající vládě, těm sociálním (SPD) vadí spíše programová část dohody a postup jejich šéfa Martina Schulze.

Postoj některých členů CDU shrnul poslanec Christian von Stetten, který televizi ARD řekl, že složení kabinetu je politickou chybou. Narážel tím především na to, že se křesťanští demokraté vzdali klíčového ministerstva financí, které nově připadne sociálním demokratům. Někteří z jeho stranických kolegů byli podle von Stettena přímo vyděšeni, když se dozvěděli, jaké resorty SPD dostane. Vedle financí bude mít také důležitá ministerstva zahraničí a práce a sociálních věcí.

To, že pro řadu spolustraníků je těžké se smířit se ztrátou ministerstva financí, připustila ve středu i Merkelová, která musela čelit otázkám poslanců. Zároveň vyjádřila přesvědčení, že i tak straně zůstaly důležité resorty. Sociální demokraté podle některých médií formulovali získání ministerstva financí jako nepřekročitelnou podmínku, a tak nakonec neměla Merkelová moc na výběr.

Sociální demokraté jsou sice s rozdělením křesel spokojeni, ale část z nich má problém s dohodnutým programem. „Velké společenskopolitické výzvy počínaje rozdělením na bohaté a chudé až po ekologické problémy nebudou vyřešeny,“ je přesvědčena zástupkyně levicovější části SPD Hilde Mattheisová. Změna politického stylu je podle ní v nedohlednu, a Mattheisová má proto obavu, že sociální demokraté dále ztratí voličskou přízeň. Nyní se strana pohybuje na rekordně nízké popularitě kolem 18 procent.

Dalším sociálním demokratům zase vadí, že se jejich šéf Martin Schulz rozhodl jít do vznikající vlády, kde by chtěl být ministrem zahraničí, i když předtím výslovně vyloučil, že by vstoupil do kabinetu vedeného Merkelovou. Někteří členové SPD si zase kladou otázku, jestli Schulz, který se zároveň rozhodl, že skončí v čele strany, nestrhává příliš pozornosti na sebe, místo aby SPD řešila programovou část dohody, o níž bude rozhodovat ve vnitrostranickém referendu.

Jednoznačně nejspokojenější jsou s koaliční dohodou politici Křesťanskosociální unie (CSU), jejíž předsednictvo ji dnes jednohlasně schválilo. Šéf strany a pravděpodobný příští ministr vnitra Horst Seehofer dal na tiskové konferenci v Mnichově najevo „nejvyšší spokojenost s rozdělením resortů“. O jejich obsazení strana rozhodne 5. března.

Německá média se shodují, že Merkelová v koaličních rozhovorech neuspěla. V komentářích také vyjadřují přesvědčení, že další velká koalice nemá dostatek ambicí a nepřinese změny, po nichž volá velká část veřejnosti.„Kancléřkou za každou cenu. Merkelová darovala SPD vládu!“ hlásá titulní strana nejčtenějšího deníku Bild. „Dva vítězové a Merkelová,“ píše na první straně list Süddeutsche Zeitung. Podobně výsledky ve středu uzavřených koaličních rozhovorů hodnotí i další média.

„CDU sice možná vyhrála zářijové volby, äle její nynější výsledek hraničí se sebeobětováním: Ztratila nejen ministerstvo financí, které dostane SPD, ale i zvětšené ministerstvo vnitra, které připadne CSU,“ míní list Hamburger Abendblatt, podle něhož se křesťanští demokraté definitivně zredukovali na spolek pro volbu kancléřky.

„Bilance je jednoznačná: SPD vyjednávala úspěšně. Jde nyní do vlády s lepšími výhledy, než o jakých mohla ještě před pár týdny snít,“ tvrdí Kölner Stadt-Anzeiger. „Měřeno rozdělením resortů vychází vedle CSU především SPD jako vítěz z koaličních rozhovorů,“ konstatuje také deník Flensburger Tageblatt. Je však podle něj otázkou, jestli to sociálním demokratům pomůže v tom, aby znovu začali bodovat u voličů.

Vedení SPD by to ovšem podle řady médií mohlo pomoci alespoň v tom, aby členy strany přesvědčilo, že je dobré v nadcházejícím vnitrostranickém referendu hlasovat pro vznik velké koalice. „S touto vládní sestavou stoupá pravděpodobnost, že členové SPD budou s koaliční smlouvou souhlasit,“ je přesvědčen list Neue Osnabrücker Zeitung. „Jaký sociální demokrat může ve vnitrostranickém referendu říci ne?“ táže se Hamburger Abendblatt.

Deník Die Welt má za to, že ani rozsah koaliční smlouvy nemůže zakrýt nedostatek jejích ambicí. „Angela Merkelová vyjednávala tak, jako by šlo jen o to udržet věci pohromadě,“ píše list, podle něhož třiašedesátiletá politička své čtvrté období ve funkci kancléřky vykoupila draze.

„Zahraničněpoliticky je vypočitatelnost Merkelové dobrá. I proto čekají v EU na to, až v Berlíně konečně zase bude vláda,“ konstatuje Süddeutsche Zeitung. Zároveň ale vyjadřuje přesvědčení, že politici této koalice vnitropoliticky neodrážejí změny, které odlišné části veřejnosti požadují.

„Angela Merkelová zachrání své kancléřství, Martin Schulz se zachrání přesunem na ministerstvo zahraničí, Horst Seehofer se zachrání odchodem do Berlína. Je to spojenectví trojice politiků, jejichž čas už ve skutečnosti vypršel,“ dodává deník Lübecker Nachrichten.

MEXIKO DOPADLO DROGOVÉHO BOSSE

Mexická policie zatkla významného drogového bosse, na jehož dopadení vypsaly Spojené státy už v roce 2014 odměnu pět milionů dolarů (100 milionů korun). José María Guizar, zvaný Z43, byl jedním z lídrů mexického drogového kartelu Los Zetas a zadržen byl ve čtvrtek. Informoval o tom mexický deník Excelsior.

„Guizar je zodpovědný za dovoz tisíců kilogramů kokainu a metamfetaminu do Spojených států ročně,“ uvádí se na stránkách amerického ministerstva zahraničí. Guizar, který má americké občanství, je z pašování drog obviněn v amerických státech Texas a Virginie.

Devětatřicetiletý José María Guizar Valencia, známý též pod přezdívkami Charly, Chema nebo Carlitos, šéfoval vlastní drogové organizaci na jihu Mexika ve státech Veracruz, Tabasco a Chiapas. Tato skupina ovládala obchod s drogami přes mexicko-guatemalskou hranici. Podle amerického ministerstva zahraničí je jeho gang zodpovědný za vraždy mnoha guatemalských civilistů.

AMERICE CHAOS NEHROZÍ, NAVÝŠENÍ ROZPOČTU

Kongres Spojených států v pátek odsouhlasil dlouhodobé financování federální vlády. Učinil tak ale několik hodin poté, co vládě o půlnoci místního času (6:00 SEČ) došly peníze na její provoz. Dopady krizové situace ale nebudou nijak vážné, neboť peníze zákonodárci zajistili ještě před začátkem pracovního dne.

Na rozpočtovém balíku k financování vojenských a civilních projektů za stovky miliard dolarů se dohodli demokratičtí a republikánští senátoři, ti pak krátce po půlnoci, tedy již v době platební neschopnosti vlády, opatření schválili poměrem hlasů 71 pro ku 28 proti.

Návrh poté Senát postoupil do Sněmovny reprezentantů, kde pro něj hlasovalo 240 kongresmanů, proti jich bylo 186. Média se shodují, že souhlas sněmovny s nadstranickým návrhem nebyl nijak přesvědčivý. Do poslední chvíle totiž nebylo jasné, zda demokraté senátní úpravu nakonec neodmítnou.

Schvalovací proces musí nyní svým podpisem formálně zakončit prezident Donald Trump, již nyní je ale jasné, že vláda má na své fungování zajištěnou hotovost, takže její úřady dnes mohou normálně pracovat.Hlasování o návrhu se v Senátu ve čtvrtek zadrhlo, když republikánský senátor Rand Paul žádal o zastřešení státního dluhu. Procedurální překážku v podobě Paulova nesouhlasu se podařilo překonat až po půlnoci, poté rychle následovalo hlasování.

BOMBARDUJTE KLDR, DEMONSTRACE NA ZOH PROTI KIMOVI

Stovky demonstrantů v pátek protestovaly v jihokorejském Pchjongčchangu proti účasti delegace z KLDR na zahájení olympiády. Informovala o tom agentura Reuters. Jihokorejští demonstranti pálili severokorejské vlajky a obrázky vůdce KLDR Kim Čong-una. Asi osm stovek lidí se pak vydalo na pochod k zimnímu stadionu.

Demonstranti nesli například transparenty s hesly „Munův režim vede Koreu do záhuby“, s odkazem na jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Nelíbí se jim, že pozval severokorejskou delegaci do země. Podle kritiků návštěvy chce Severní Korea využít olympiádu jako nástroj propagandy, a nikoli k možnému zahájení dialogu s Jižní Koreou, který si od cesty slibují jihokorejští představitelé.

Protestující, kteří se bez vážnějších následků střetli s policií, také volali „Pane prezidente, prosím, bombardujte Severní Koreu“.Vzkaz byl podle agentury Reuters adresovaný americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který se loni dostal do ostré slovní potyčky se severokorejským vůdcem ohledně jaderných zbraní. Kvůli nim uvalila Rada bezpečnosti OSN na KLDR sankce.

„Před začátkem jakéhokoli dialogu či jednání musí Kimův režim položit na stůl návrh na (své) jaderné odzbrojení,“ prohlásil americký viceprezident Mike Pence, který do Jižní Koreje přicestoval ve čtvrtek. Jen v takovém případě budou USA a světové společenství zvažovat jednání a změny v sankcích vůči severokorejskému režimu.

Pence dorazil do Jižní Koreje z Japonska, kde jednal s tamním premiérem Šinzóem Abem. Ještě večer měl v Koreji pracovní večeři s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem. „Prezident Mun mě ujistil o svém silném odhodlání podpořit naši nátlakovou kampaň, jejíž součástí mohou být další sankce vůči Severní Koreji,“ řekl Pence novinářům.

Podle něj KLDR čtvrteční vojenskou přehlídkou ukázala, že jí jde na OH jen o propagandu. Na přehlídce v Pchjongjangu KLDR ve čtvrtek mimo jiné znovu předvedla své mezikontinentální balistické rakety. Pence v Jižní Koreji také navštívil pomník 46 členů jihokorejského námořnictva, kteří zahynuli při potopení jihokorejské válečné lodi v roce 2010. Podle Mezinárodního vyšetřovacího týmu korvetu Čchonan tehdy zasáhlo severokorejské torpédo; KLDR ale svůj podíl na tragédii popírá.

Pence, který má v pátek stát v čele americké delegace na zahajovacím olympijském ceremoniálu, v Jižní Koreji doprovází mimo jiné jako čestný host otec studenta Otta Warmbiera, který byl 17 měsíců vězněn v KLDR a krátce po propuštění a návratu do USA loni v létě zemřel. Podle rodičů byl student pravděpodobně v severokorejském vězení mučen.

KIMOVA SESTRA SE SETKALA S JIHOKOREJSKÝM PREZIDENTEM

Severokorejská delegace, v jejímž čele je sestra autoritářského vůdce KLDR Kim Čong-una a předseda severokorejského parlamentu, v pátek dorazila do dějiště zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu. Před začátkem slavnostního zahájení OH se už neoficiálně setkala s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem a jeho manželkou.

Kimova sestra Kim Jo-čong v pátek překročila hranice mezi oběma korejskými státy jako první člen vládnoucího klanu od války z 50. let minulého století. Přiletěla na třídenní návštěvu Jižní Koreje soukromým bílým letounem vůdce KLDR spolu s devadesátiletým Kim Jong-namem, předsedou parlamentu a oficiálně nejvyšším představitelem KLDR.

Delegace posléze odjela speciálním vlakem do dějiště olympiády v Pchjongčchangu. Před nastoupením do vlaku je oficiálně přivítal jihokorejský ministr pro sjednocení Čo Mjong-kjon, který má starosti vztahy mezi oběma Korejemi.

V dějišti zahájení OH v Pchjongčchangu se severokorejská delegace zúčastnila VIP recepce před zahajovacím ceremoniálem. Před vstupem do salonku si šéf parlamentu KLDR Kim Jong-nam podle agentury AP podal ruku s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem a poté si udělali společnou fotografii i s prezidentovou manželkou.

S jihokorejským prezidentem se Kim Jong-nam a sestra vůdce KLDR Kim Jo-čong setkají oficiálně v sobotu v prezidentském paláci v Soulu, takzvaném Modrém domě. Bude to vůbec poprvé, co některý člen severokorejské vládnoucí dynastie Kimů do Modrého domu zavítá.

Jihokorejská média podle AP spekulují, zda Kim Čong-un zaslal prostřednictvím své sestry jihokorejskému prezidentu poselství s návrhem na mezikorejský summit. Kim Jo-čong je členkou nejvyššího orgánu vládnoucí Korejské strany práce a je jedním z mála lidí, jimž prý severokorejský vůdce absolutně důvěřuje. Mladá a pohledná žena, jejíž věk se odhaduje na 30 let, může vylepšit image severokorejské diktatury. Její přílet podle agentury Jonhap připoutal pozornost desítek novinářů shromážděných na letišti.

VÍCEPREMIÉR RUSKA NA JACHTĚ S PROSTITUTKAMI

Je to pikantní příběh z nejvyšších politických kruhů. Místopředseda ruské vlády Sergej Prichoďko se nechal hostit na jachtě oligarchy Olega Děripasky plující u norských břehů. Na palubě bylo i sedm lehkých děv. Vše vyšlo najevo díky Instagramu jedné z nich.

S odhalením přišel ruský opozičník Alexej Navalnyj, jehož Fond boje s korupcí systematicky mapuje luxusní sídla ruských činovníků. Na společnou dovolenou vicepremiéra a jednoho z nejbohatších Rusů přišel náhodou, píše web newsru.com.

To bylo tak. Minulý rok do moskevské kanceláře fondu vpadlo několik dívek v latexových policejních kostýmech. Byly vybaveny bičíky, pouty a obušky a pracovníky fondu se snažily na oko zatknout. Video z akce, jejímž cílem zřejmě bylo Navalného zesměšnit v očích veřejnosti, se vzápětí objevilo na internetu.

Navalného lidé nahrávku prostudovali a zjistili, že jednou z členek latexového komanda je dívka jménem Nasťa Rybka, která se na sociálních sítích označuje za mistryni ve svádění a lovkyni oligarchů. Jednoho už evidentně ulovila. Na Instragramu má společné fotografie s miliardářem Olegem Děripaskou, do jehož průmyslového impéria spadá například automobilka GAZ.

Některé z těchto společných snímků pořídila v srpnu 2016 na Děripaskově jachtě plavící se u norských břehů, na které podle jejích slov bylo dalších šest „placených modelek“. Fotky a videa z jejího Instagramu kromě toho prozradily, že na palubě byl i Sergej Prichoďko, jednašedesátiletý místopředseda vlády, jehož úctyhodná politická kariéra začala v 80. letech na sovětském velvyslanectví v Praze.

„Povím ti jeden příběh,“ poučuje Děripaska na videu Nasťu. „S Amerikou máme teď špatné vztahy. Je za to odpovědná stará známá našeho Sergeje Eduardoviče. Nulandová se jmenuje (Victoria Nulandová, bývalá náměstkyně amerického ministerstva zahraničí, pozn. red.). Když byla mladá, asi v tvých letech, strávila měsíc na ruské velrybářské lodi. A od té doby naší zemi nenávidí,“ vypráví oligarcha. „Námořníci se k ní chovali špatně?“ odtuší Nasťa Rybka. „Znásilnili ji,“ odpoví ji vicepremiér.

Pikantní kauza, která čtenáři může připomínat takzvanou toskánskou aféru, podle Navalného nese jasné znaky korupce. „Oligarcha vozí na své soukromé jachtě vysoce postaveného představitele státu - to je úplatek. Celý výlet včetně slečen z eskortu platí oligarcha - to je úplatek,“ argumentuje nejznámější ruský opozičník, kterému úřady zakázaly kandidovat na prezidenta.

Oleg Děripaska je vlastníkem obří investiční skupiny Basic element, do níž spadají banky, pojišťovny, aerolinky, stavební firmy, zemědělské farmy či automobilku GAZ. Je i prezidentem společnosti En+ Group, která vlastní 48procentní podíl v hliníkárenské firmě Rusal, která je druhým největším producentem hliníku na světě. Podíl má například i v rakouské stavební firmě Strabag.

Je označován za tvrdého obchodníka a údajně mu vždy pomáhaly vazby na podsvětí. Magazín Forbes minulý rok odhadl hodnotu jeho jmění na 5,2 miliardy dolarů. Hliníkový král podle agentury AP před deseti lety podnikal na Ukrajině s americkým lobbistou Paulem Manafortem a platil mu za posílení ruského vlivu v zemi. Manafort v roce 2016 řídil prezidentskou kampaň Donalda Trumpa, nyní je vyšetřován v souvislosti s kauzou údajného ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb.

Navalnyj ve svém nejnovějším videu rozkrývá i detaily o Prichoďkových luxusních nemovitostech. Pomocí dronů natočil gigantickou daču v hodnotě 300 milionů rublů (106 milionů korun) u vesnice Leškovo nedaleko Moskvy, kde stojí rezidence řady vysoce postavených členů vládnoucí strany Jednotné Rusko. Dále podle Navalného vlastní dva byty v hodnotě 450 milionů rublů (160 milionů korun) v centru Moskvy.

„Prichoďko, jak to obvykle v těchto případech bývá, deklaruje, že jeho žena má ohromné příjmy. Jenže manželka žádný byznys neprovozuje, je na ni napsán jen podíl v jachtařském klubu nedaleko Moskvy a víc nic. Už tušíte, co vám naznačuji? Jsou to úplatky od oligarchů, jak jinak,“ komentoval opozičník vicepremiérův majetek.

Děripaska zjištění Navalného „detektivů“ ústy svého mluvčího odmítl jako „skandalizující a lživé domněnky živené touhou po senzaci“. Oligarcha sám později na Instagramu uvedl, že svoji čest hodlá bránit soudní cestou a varoval média, aby kauzu Rybkagate nerozmazávaly.

„Na takovéhle věci bych nejradši odpověděl ručně, ale udržím se v hranicích práva,“ vzkázal médiím Prichoďko. „Politický zkrachovalec se opět pokusil připravit jakousi provokaci a připomenout se, přičemž smíchal všechno možné i nemožné - mého kamaráda Olega Děripasku, amerického prezidenta Trumpa a jakého si Manaforta, kterého osobně neznám,“ okomentoval Navalného video, v němž je zmíněna i Děripaskova úloha v takzvané ruské kauze.

Ozvala se i Nasťa Rybka, která ostatně své zážitky z jachty popsala v knize Deník svádění miliardáře, v níž ovšem pravá jména obou významných mužů zamlčela. Lovkyně oligarchů nyní Navalnému poděkovala a prohlásila, že na jachtě byla hromadně znásilněna.

„Připravili mě o čest a sebeúctu. Oleg (Děripaska) se musí rozhodnout, co s tím udělá. Podle mě jsou dvě varianty. Buď si mě vezme, a já si uchráním svoji čest, nebo vznesu obvinění z hromadného znásilnění,“ pohrozila miliardáři, který má ženu a dvě děti. /r/