iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Nová v vláda v Německu bude s mnoha kompromisy

„Jsem přesvědčen, že jsme dosáhli výborných výsledků,“ řekl předseda SPD Martin Schulz. Sondovací rozhovory, které v Německu tradičně předcházejí vlastnímu koaličnímu vyjednávání, charakterizoval jako dlouhé, napínavé a turbulentní. Merkelová, která je optimistická, pokud jde o další vývoj, zase hovořila o intenzivních, vážných a do hloubky jdoucích sondovacích rozhovorech.

Vyjednavači konzervativní unie CDU/CSU a SPD dosáhli podle německých médií po celonočním jednání průlomu v sondovacích rozhovorech o nové německé vládě. Pokračování dosavadní velké koalice se tak zase o krok přiblížilo. Ne všichni vyjednavači sociální demokracie byli sice podle televize Phoenix spokojeni se všemi body dohody, nakonec ji ale podpořili.

O tom, že to bude těžký den, už ve čtvrtek ráno při příchodu na jednání hovořila kancléřka Angela Merkelová (CDU). Ani ona ale zřejmě nepočítala s tím, že maratonské vyjednávání potrvá celých dalších 24 hodin. Rozhovory, které měly původně skončit už ve čtvrtek večer, zkomplikovaly zejména spory v uprchlické a daňové politice.

Nakonec se strany podle německých médií dohodly na tom, že se nezvýší daně pro bohaté, jak požadovala SPD. V oblasti migrační politiky kompromis počítá s tím, že bude i nadále omezeno slučování rodin běženců, kteří nemají status uprchlíka.

Měsíčně by jejich příbuzných nemělo přicházet víc než 1 000. Celkový počet příchozích běženců by ročně neměl překročit 180 000 až 220 000, vyplývá také z 28stránkového dokumentu vyjednavačů. Pokud jde o vnitřní bezpečnost, počítají strany s navýšením počtu policistů na celostátní i zemské úrovni o 15 000. Chtějí také najít způsoby, jak pomoci často přetíženým soudům.

Evropská měna v pátek posílila a vůči dolaru stoupla na tříleté maximum nad 1,21 USD. Euro podpořil průlom ve vyjednávání o nové německé vládě a sázky na to, že Evropská centrální banka (ECB) je připravena omezit měnové spekulace. Kolem 12:30 SEČ euro vůči dolaru posílilo o 0,7 procenta na 1,2127 USD, když během dne stouplo až na 1,2137 USD, nejvýše od prosince 2014. K jenu euro vzrostlo o 0,6 procenta na 134,75 JPY. Dolar vůči jenu oslabil o 0,1 procenta na 111,10 JPY.

Schválený 28stránkový dokument podle ní vytváří předpoklady pro to, aby se v Německu i za deset či 15 let dobře žilo. Země kvůli tomu bude muset v některých ohledech postupovat rychleji, ať už jde o rozvoj digitální infrastruktury nebo podporu dostupného bydlení, míní dlouholetá šéfka německé vlády. Zdůraznila také význam evropské politiky pro spolkovou republiku.

Kompromis, kterého dosáhli předsedové stran a jejich poslaneckých klubů, v pátek ještě museli schválit ostatní vyjednavači. Nejvíce skeptičtí k pokračování velké koalice jsou zatím sociální demokraté. Jejich šéf Schulz proto na příští týden chystá cesty po regionech, kde chce spolustraníky přesvědčovat o tom, aby na sjezdu 21. ledna hlasovali pro zahájení koaličních rozhovorů.

I když budou sociální demokraté nakonec pro, nepočítají ani optimisté s tím, že by nová vláda vznikla dříve než v březnu. Už nyní přitom politici překonali všechny rekordy. Sestavit po volbách vládu ještě ve spolkové republice nikdy netrvalo tak dlouho jako nyní.

NĚMCI UKÁŽÍ MIGRANTŮM KONCENTRÁKY

Německá ústřední židovská rada podporuje myšlenku, aby nově příchozí imigranti do Německa povinně navštívili některý z památníků na místě bývalých koncentračních táborů. Prohlásil to šéf zastřešující židovské organizace Josef Schuster. Opatření by prý mohlo pomoci čelit rostoucímu počtu projevů antisemitismu.

Antisemitismus je v Německu citlivým tématem i více než 70 let po konci nacistické vlády, během níž bylo zabito na šest milionů Židů. Současný německý kabinet označil za ostudné incidenty při protiizraelských protestech z konce minulého roku, kdy byly i páleny izraelské vlajky. Protesty vyvolalo prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele.

Schuster ve čtvrtek vyjádřil podporu berlínské zákonodárkyni Sawsan Chebliové, aby se nově příchozí uprchlíci povinně účastnili exkurzí do někdejších nacistických koncentračních táborů. „U lidí, kteří k nám utekli, kteří museli utéct nebo byli vyhnáni, mohou takové památníky vyvolat empatii,“ řekl Schuster rozhlasové stanici Deutschlandfunk.

Německo, kde dnes žije odhadem na 200 000 Židů, si v posledních desetiletích vydobylo pověst země, kde se Židé mohou cítit bezpečně. Zatím nejaktuálnější policejní údaje ale ukazují, že během prvních osmi měsíců loňského roku bylo v Německu zaznamenáno 681 trestných činů souvisejících s antisemitismem, což je o čtyři procenta více než ve srovnatelném období předchozího roku.

„Je smysluplné, aby každý, kdo žije v této zemi, alespoň jednou v životě povinně navštívil památník připomínající koncentrační tábor,“ řekla Chebliová nedělníku Bild am Sonntag. Politička palestinského původu řekla, že takové návštěvy, které němečtí středoškoláci běžně podnikají, by se měly vztahovat i na nové přistěhovalce, a to jako součást jejich povinných integračních kurzů. Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas už minulý měsíc zdůraznil, že na holokaust by měl být kladen větší důraz v imigračních integračních kurzech.

TRUMP ODMÍTÁ MIGRANTY

Další den, další várka legrace kolem Donalda Trumpa. Čím americký prezident zaujal tentokrát? Například fiktivními stíhačkami, které přislíbil dodat Norsku, či hulvátskými výroky na adresu zemí třetího světa. Kromě toho také zrušil návštěvu Londýna, kde měl otevřít novou budovu americké ambasády.

Donald Trump tento týden během setkání s norskou premiérkou Ernou Solbergovou ohlásil, že dodávky letounů F-35 a F-52 pro severské království jdou podle plánu. Toto prohlášení vyvolalo v médiích údiv, neboť USA žádné letouny F-52 nevyrábí, ty existují jen v počítačové hře Call of Duty, poznamenal portál The Verge. Bílý dům se podle BBC k záležitosti nijak nevyjádřil.

„V listopadu jsme začali s dodávkami prvních stíhaček F-52 a F-35,“ prohlásil Trump s tím, že přesun stíhaček do Norska jde o něco rychleji, než předpokládal původní harmonogram.

„Skvělé zprávy!“ napsal The Verge k vyzbrojování Norska. Dodal, že vadou na kráse je jen to, že žádné stíhačky F-52 neexistují. List The Washington Post kvůli Trumpově prohlášení oslovil americkou zbrojovku Lockheed Martin s dotazem, zda jsou nějaké letouny F-52 k dispozici. Společnost odpověděla, že žádný letecký program výroby F-52 nemá.

The Washington Post se domnívá, že Trump ve svém výroku zřejmě nesprávně propojil počet strojů, které si Norsko v USA objednalo a kterých je právě 52 kusů, s pořizovanými stíhačkami F-35.

Americká média ve čtvrtek široce referovala o tom, že Trump v Bílém domě v diskusi se senátory na téma migrace použil vulgární výraz. „Proč sem necháváme všechny ty lidi z prdelí světa přicházet?“ řekl podle zdrojů amerických médií prezident zákonodárcům během debaty v Oválné pracovně.

Výraz „shithole country“, který Trump použil, by se dal méně expresivně přeložit také jako díra či zapadákov. Podle listu The Washington Post (WP) směřovala poznámka na adresu lidí z Haiti a afrických zemí. Právě obyvatele Haiti si Trump údajně v rozhovoru přál vyjmout z jakéhokoli budoucího imigračního programu. „Proč potřebujeme víc Haiťanů? Vyjměte je,“ řekl podle WP.

Trump se proti těmto informacím ohradil.„Slova, která jsem na setkání DACA (programu pro přistěhovalce, kteří do USA přišli jako děti) použil, byla tvrdá, ale takovýto slovník jsem nepoužil,“ napsal Trump s odkazem na výraz „shithole country“.

Program DACA vytvořený předchozím prezidentem Barackem Obamou chrání okolo 800 000 mladých přistěhovalců, kteří se v USA ocitli jako děti. Trump nařídil zrušení tohoto programu a pověřil Kongres, aby status těchto imigrantů vyřešil zákonem.

TRUMP DO LONDÝNA NEPOJEDE

Trump ve čtvrtek také zrušil chystanou únorovou návštěvu Londýna. Svůj krok na Twitteru zdůvodnil tím, že nesouhlasí se stěhováním americké ambasády v Londýně. Za prodej předchozí ambasády rovněž kritizoval administrativu Baracka Obamy.

„Důvod, proč jsem zrušil cestu do Londýna, je, že nejsem velký fanoušek kroku Obamovy administrativy, která možná nejlépe umístěnou a nejlepší ambasádu v Londýně prodala za pár šupů, jen aby na periferii postavila novou za 1,2 miliardy dolarů (25,4 miliardy korun),“ napsal Trump na Twitteru.

Na stránkách velvyslanectví je ale informace, že rozhodnutí přestěhovat diplomatické zastoupení v britské metropoli bylo učiněno několik měsíců před Obamovým příchodem do Bílého domu, tedy ještě za republikánského prezidenta George Bushe mladšího.

Spojené státy opouštějí dosavadní budovu velvyslanectví na náměstí Grosvenor ve čtvrti Mayfair a stěhují se do nově postavené budovy v centrální londýnské části South Bank. Stavba za jednu miliardu dolarů (21,1 miliardy korun) byla plně financována prodejem jiných londýnských nemovitostí v majetku USA, poznamenala agentura Reuters. Nová ambasáda, kterou Reuters označil za skutečnou pevnost, bude pro veřejnost otevřena 16. ledna. Slavnostně ji měl otevřít právě Trump během své návštěvy Londýna.

SAUDKY POPRVÉ NA FOTBALE

Na stadion v Džiddě se v pátek přišly na zápas místního klubu se soupeřem z města Hafar podívat i Saúdské Arabky. Dostaly vůbec poprvé možnost zhlédnout zápas přímo na místě, dosud byl ženám vstup na stadion v rámci sportovních utkání zakázán. Království začalo po nástupu nového korunního prince Muhammada bin Salmána zavádět společenské reformy a letos povolí ženám také řídit auto.

Ženy vstupovaly na stadion branami určenými pro rodiny a staré osoby už tři hodiny před začátkem utkání. Musely projít kontrolou a pak se usadily v řadách určeným ženám a rodinám, informují zahraniční média. Mnohé z žen měly přes abáje přehozeny zelené šály s emblémem místního klubu Al-Ahlí.

„Líbí se mi to, ten stadion je tak velký, nečekala jsem, že to bude takové. Je to úplně něco jiného, než když hru svého klubu sleduji v televizi,“ řekla patnáctiletá Visam, která přišla na stadion. Jak dodala, možnost být na zápase je pro ni neuvěřitelná zkušenost. Muž, který se představil jako Ahmad, přivedl syna a dvě dcery. Řekl, že chtěl, aby děti zažily zápas „naživo“ a ne v televizi.

Sekce stadionu určená rodinám je oddělená od sedadel pro muže a poskytuje také zázemí v podobě restaurací, kiosků s občerstvením a také modliteben a míst určených pro dětské hry. Další příležitost přijít na fotbalový zápas budou mít Saúdské Arabky už v sobotu v Rijádu a příští týden pak v Dammámu na západě země.

První výjimku učinila pro ženy Saúdská Arábie loni v září, když jim umožnila přijít s rodinami na stadion v Rijádu na program oslav národního svátku. Žena, která se chtěla v roce 2015 dostat v Džiddě na stadion na fotbal, byla zatčena. Policie tehdy tvrdila, že přišla v pánských kalhotách, čepici a s brýlemi na očích s nadějí, že zůstane nepoznána. Dosud se činily výjimky jenom v nemnoha případech, ale jen pro cizinky.

BRITSKÝ ŘEZNÍK SE DOSTAL Z MRAZÁKU POMOCÍ TLAČ ENKY

Nehoda se člověku může stát na každém kroku. Pár dní před vánočními svátky se o tom přesvědčil řezník z britského hrabství Devon. Omylem se zavřel do velkého mrazáku a nemohl se dostat ven. Na svobodu mu pomohla až zmrzlá tlačenka. O neobvyklém případu ve čtvrtek informovalo několik britských médií.

Sedmdesátiletý řezník Christopher McCabe měl před vánočními svátky plné ruce práce. Rutina za pultem se však pro něj během několika sekund změnila v boj o život. Jednomu ze zákazníků chtěl přinést kosti z velkého mrazicího boxu, který si postavil kousek za prodejnou. Venku toho dne zuřil silný vítr, připomíná server The Independent.

Když McCabe vstoupil do boxu, vítr za ním zabouchl dveře. „Na chvíli se mi zastavilo srdce,“ vzpomíná. V mrazáku udržoval teplotu minus 20 stupňů Celsia. Nikdo ze zákazníků ho nemohl slyšet. Po chvíli paniky se zamyslel. Box má přece uvnitř nouzové tlačítko, které dokáže dveře otevřít. Jenže McCabe měl smůlu, tlačítko bylo zamrzlé.

Nejprve ho zkoušel kopáním uvolnit. Vrstva ledu však nechtěla povolit. McCabe tedy začal v mrazáku hledat něco, čím by tlačítko z ledového sevření uvolnil. „Mohl jsem použít třeba kus hovězího, nakonec jsem ale zvolil velkou tlačenku,“ popisuje.

Do ruky vzal 45 centimetrů dlouhý a 1,5 kilogramů vážící válec pokrmu, kterému Britové říkají black pudding a lze ho přirovnat ke krvavé tlačence. Začal jím mlátit do tlačítka. „Tlačenka mě nakonec zachránila. Mražené hamburgry jsou sice skvělé, ale kdo by toužil po zmrzlém řezníkovi?“ dodal.

Když se dostal z ledového vězení, vrátil se zpět k zákazníkovi. Večer kontaktoval technika, který na bezpečnostní tlačítko v mrazáku nanesl vrstvu silikonu, aby zabránil jeho zamrzání. McCabe tlačítko od té doby kontroluje každý den. Jen pro jistotu, nechal se slyšet.

FALEŠNÝ PROFESOR OBTĚŽOVAL V POLSKU 40 LET STUDENTKY

V Polsku vyvolal rozruch případ z Poznaně, kde falešný profesor - ve skutečnosti třiasedmdesátiletý penzista - na místních univerzitách obtěžoval stovky studentek pod záminkou „vědeckých experimentů“. Podle soudkyně došlo i na znásilnění. V době, kdy falešný vědec stanul před soudem, byla už většina případů promlčená, a tak si má odpykat šest let a šest měsíců za mřížemi. Proces se odehrál za zavřenými dveřmi, novináři byli přizváni až na vynesení rozsudku.

„Když o případu informovala média, policii se přihlásilo téměř 430 žen, které byly ve styku s falešným profesorem. Ukázalo se, že Janusz K. obtěžoval ženy pod záminkou výzkumu už 40 let!“ napsal list Gazeta Wyborcza. Na falešného profesora se přišlo až v roce 2015, kdy se na policii obrátila jedna ze zneužitých žen. Vylíčila, že muž vydávající se za profesora antropologie ji nejprve požádal, aby v jedné z prázdných učeben vyplnila dotazník, a pak ji pod záminkou „výzkumu“ přiměl k jistým sexuálním aktivitám. Podezřelého se podařilo zatknout o tři týdny později, kdy se na univerzitu znovu vypravil.

Ačkoliv podvodník ve školství nikdy nepůsobil, na univerzitách nebudil nejmenší podezření. Stačilo, aby si navlékl bílý plášť, představil se jako profesor a požádal vyhlédnutou studentku, aby se do výzkumu zapojila; málokterá si jej troufla odmítnout. Od dotazníků přecházel k tomu, že lepil na tělo papírky, údajně kvůli měření teploty. Často dotyčnou přiměl k různým sexuálním aktivitám. Podle soudkyně si počínal čím dál nevybíravěji, došlo i na znásilnění.

V soudní síni obviněný působil dojmem, že se sotva drží na nohou. Tvář si zakryl chirurgickou maskou a tmavými brýlemi. Při vynášení verdiktu vzlykal, před novináři opakoval, že je nevinen, a jako pohádky zlehčoval svědectví žen, které proti němu vypovídaly. Zatím podle deníku není jasné, zda se odsouzený proti verdiktu odvolá.

V NĚMECKU ZADRŽENO OSM LIDÍ, ZNÁSILNĚN 9 LETÝ CHLAPEC

Osm lidí v několika evropských zemích zadrželi policisté kvůli podezření, že se podíleli na znásilňování devítiletého chlapce v Německu. Hlavními podezřelými jsou matka dítěte a její partner, uvedla dnes s odvoláním na vyjádření státního zastupitelství agentura DPA. Právě oni údajně chlapce sexuálně zneužívali a navíc jej za peníze dávali k dispozici i dalším násilníkům.

Devítiletý chlapec, který už se nachází v péči úřadů, byl v letech 2015 až 2017 znásilněn několikrát na různých místech v okolí jihoněmeckého města Freiburgu, kde se svou 47letou matkou a jejím o deset let mladším partnerem žil. V případu podle policie figurují i další oběti včetně dívky, kterou sexuálně zneužíval vlastní otec. Tento muž je také mezi osmi zadrženými.

Policie ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko zahájila vyšetřování loni v záři na základě anonymního udání. Kauzu označila za jeden z nejhorších případů sexuálního zneužívání dětí v historii místního sboru.

Mezi podezřelými je i 49letý voják německé armády. Zadržen byl v kasárnách německo-francouzské brigády v Alsasku. Další muži, kteří skončili ve vazbě, jsou ve věku od 32 do 43 let a pochází z okolí Freiburgu, ze severoněmecké spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, ze Švýcarska a Španělska. Někteří z nich byli v minulosti za podobný čin už trestáni.

Například muž ze severního Německa měl u sebe v okamžiku zadržení provazy určené ke svazování. Podle policie v minulosti vyjádřil přání zabít dítě za účelem svého uspokojení. K zatčení všech osmi osob došlo již v loňském roce, policie ale vzhledem k probíhajícímu vyšetřování veřejnost informovala až ve čtvrtek. /r/