iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ukrajinka Diashová napadla při volbách Zemana

Diashová narušila volbu prezidenta v ČR v pátek odpoledne. Ve volební místnosti v Praze na Lužinách se rozeběhla proti Miloši Zemanovi. Na odhaleném hrudníku označila českou hlavu státu za „děvku Vladimira Putina“. Ochranka ji během několika sekund zneškodnila. V červenci loňského roku vtrhla na tiskovou konferenci po jednání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka a Petra Porošenka.

Křičela slogany propagující svobodu Běloruska a konec diktátorské vlády Lukašenka. Zadržela ji policie, byla obviněna z výtržnictví. Podle ukrajinských médií jí hrozí dva až šest let vězení. Aktivistkou hnutí Femen, která v pátek ve volební místnosti zaútočila na českého prezidenta Miloše Zemana, je 27letá Ukrajinka Angelina Diashová. V minulosti s odhalenou hrudí protestovala například proti Alexandru Lukašenkovi. Narušila také mezinárodní fotbalový zápas.

Od dalších protestů ji to však neodradilo. V srpnu přišla k jedné z policejních stanic na Ukrajině převlečená za kanibalku. V září 2017 narušila úvodní ceremoniál fotbalového zápasu na stadionu v Charkově, kde se utkaly týmy Ukrajiny a Turecka. Během protestu označila prezidenta Turecka Recep Tayyipa Erdogana za vraha.

Diashová se narodila na Ukrajině, její otec pochází z Angoly. Na Ukrajině studoval během 80. let. Diashová se dlouhodobě snaží upozornit na bující rasismus na Ukrajině. Ona sama byla opakovaně terčem útoků příznivců krajní pravice. „Říkali mi, že jsem opice, negr a další věci,“ popsala v roce 2011. V hnutí Femen působí od jeho založení v roce 2008. Podle svých slov tak může vyjadřovat svůj pohled na svět způsobem, který upoutá pozornost. Účastnila se i protestů na Majdanu.

HNUTÍ FEMEN

Paradoxní je, že hnutí Femen se oficiálně rozpadlo už v roce 2015. Loni v lednu to potvrdila jedna ze zakladatelek hnutí Jana Ždanovová. Hnutí založené v roce 2008 začínalo protesty, kdy se na veřejných místech náhle zjevovaly do pasu vysvlečené aktivistky s hesly namalovanými na prsou.

Tyto akce podnikly také u hlavní moskevské katedrály, u moskevského sídla plynárenského gigantu Gazprom či v jedné volební místnosti během prezidentských voleb. Hnutí hlásalo boj za práva žen, ale nepovažovalo se za feministické. Aktivistky protestovaly hlavně za svobodu slova, za nezávislost Ukrajiny a proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. V současnosti Femen už jako centrálně řízená organizace neexistuje. Aktivistky však stále protestují v jejím jménu. Naposledy se jedna z žen snažila poničit sochu na Svatopetrském náměstí. Napaden byl dříve i prezident Klaus na severu Čech.

POLITICI ODSUZUJÍ ÚTOK NA PREZIDENTA

Prezidentští kandidáti odsoudili útok polonahé aktivistky na prezidenta Miloše Zemana ve volební místnosti. Incident označili za politováníhodný a upozornili, že podobné věci do volebních místností nepatří. „Byla to velká nerozvážnost. Prezident je chráněná osoba, ta žena riskovala život,“ komentoval pro iDNES.cz Jiří Drahoš.

„Žádná politická ani aktivistická činnost do volební místnosti nepatří. To, co se stalo, považuji za politováníhodný incident, který s neměl stát,“ uvedl další uchazeč o Hrad Pavel Fischer. Marek Hilšer napsal na Twitter, že volby jsou svátek demokracie a protestovat ve volební místnosti označil za nevhodné.

„Volby považuji za svátek demokracie, proto vnímám protestování ve volební místnosti za krajně nevhodné. Vyjádřit se proti něčemu, s čím nesouhlasíme, lze jinde. Kromě toho je na pováženou, že během této neuvážené akce málem došlo k fyzickému kontaktu, který mohl skončit i poraněním,“ reagoval Hilšer na dotaz iDNES.cz. Čin aktivistky rozlítil dalšího prezidentského kandidáta Petra Hanniga, který se netají svými sympatiemi k prezidentu republiky.

„Je to nestoudnost, ohrožení zdraví prezidenta. Stál zády k té ženě, v takovou chvíli mohl dostat i infarkt. Navíc je to trestný čin maření voleb a já bych s ní jednal nekompromisně. Kdybych byl prezident, amnestii bych takové ženě nedal. Byl to politický čin před zahraničními novináři, degradace hlavy státu,“ uvedl Hannig.

„Takové věci nepatří k důstojnému průběhu voleb v České republice. Samozřejmě to odsuzuji, ale jsem daleko od toho, abych v tuto chvíli činil jakékoliv obecné závěry,“ uvedl Vratislav Kulhánek.Volby jsou momentem, kdy má každý možnost projevit svůj názor tím, že hodí do urny volební lístek se jménem svého kandidáta. To je důstojný způsob, jak se demokraticky vyjádřit. To, co se stalo ve volební místnosti M. Zemana, je voleb nedůstojné.

„Volby jsou momentem, kdy má každý možnost projevit svůj názor tím, že hodí do urny volební lístek se jménem svého kandidáta. To je důstojný způsob, jak se demokraticky vyjádřit. To, co se stalo ve volební místnosti, je u voleb nedůstojné,“ uvedl Jiří Hynek. Michal Horáček vzkázal přes svého mluvčího Jiřího Táborského, že se k tomuto incidentu nechce vyjadřovat.

Redakce iDNES.cz oslovila také Mirka Topolánka, podle jeho asistenta Edvarda Kožušníka se však Topolánek odřízl od online světa a k dispozici bude až v sobotu. Premiér Andrej Babiš označil incident za nevhodný. Uškodí podle něj pověsti Česka v zahraničí. „Máme tu výhodu, že od revoluce volíme svobodně. Myslím, že právě volby jsou nejlepší možností pro lidi, aby vyjádřili svůj názor. Aby demokraticky a svobodně zvolili kandidáta, kterého si vybrali,“ řekl podle ČTK novinářům Babiš.

PRVNÍ DEN VOLILO ASI 40 PROCENT LIDÍ

První den přímé volby prezidenta v Česku po osmi hodinách hlasování skončil. Provázel jej podle očekávání vysoký zájem voličů. Hlasovat jich přišlo podle odhadu volebních komisařů kolem dvou pětin. Zbývající budou mít příležitost ještě v sobotu. Pokud v prvním kole nezíská žádný z kandidátů většinu, rozhodne se o prezidentovi za dva týdny ve druhém kole.

V pátek 12. a v sobotu 13. ledna se rozhoduje o tom, kdo na příštích pět let obsadí prezidentský post. Pokud zamíříte k urnám, nezapomeňte si doma průkaz totožnost. Hlasy se začnou sčítat v sobotu ve 14:00, hned po uzavření volebních místností. V přímém přenosu budete moci sčítání sledovat ve speciální příloze iDNES.cz, kde uvidíte, jak se hlasovalo ve vaší obci, v krajích i jak hlasovali Češi ve světě (viz Průběžné výsledky prvního kola prezidentských voleb).

Celkem se volí ve 14 866 okrscích. Pro převzetí výsledků hlasování od okrskových volebních komisí vytvořil Český statistický úřad 427 přebíracích míst. Před 21. hodinou byla v obci Sedliště na Frýdecko- Místecku do volební místnosti přivolána policie. Ve volební místnosti byl nalezen neznámý balíček. Policie ihned nařídila vyklizení volební místnosti. Komise tedy přerušila hlasování a přesunula volební místnost do jiné budovy. Hlasování bylo obnoveno po dvaceti minutách.

“Zákon neříká, že je nutné prodloužení hlasování o dobu, na kterou bylo hlasování přerušeno. S ohledem na krátkou dobu přerušení a také denní dobu nepředpokládáme, že se prodlouží doba, kdy bude volební místnost otevřená. Toto rozhodnutí je však na komisi,“ uvedla krajská mluvčí Nikola Birklenová.

První den volby prezidenta v Česku v pátek ve 22:00 skončil. Hlasovat přišly odhadem dvě pětiny voličů, zbývající budou mít šanci ještě v sobotu. Prezidenta si do dnešního pozdního večera přišly vybrat v průměru dvě pětiny voličů. Zájem nebyl ve všech krajích a obcích stejný, pohyboval se od 30 do 50 procent.

Zřejmě největší zájem o volby byl zatím v Praze, kde po 20:00 účast překročila 40 procent. Nejvyšší byla v Praze 6. „Máme nyní účast 48,22 procenta,“ uvedl mluvčí radnice Ondřej Šrámek. Podle něj nynější volby přilákaly více lidí než loňské sněmovní i prezidentské před pěti lety. Úřadující předseda ČSSD Milan Chovanec volil Zemana. Podle Chovance země potřebuje zklidnit a potřebuje otcovský přístup. Se Zemanem má korektní vztahy.

Miloš Zeman volil se svou ženou v pátek v pražských Lužinách. Napoprvé mu v tom však zabránila aktivistka, která se skrývala mezi novináři, a když Zeman přikročil k urně, vysvlečená do půl těla se na něj vrhla. Proti ženě zakročila ochranka, viditelně otřeseného Zemana odvedla z místnosti dvojice členů ochranky. Po několika minutách se prezident vrátil a odvolil.

I ostatní prezidentští kandidáti volili první den volby. Jeden z favoritů prezidentské volby Jiří Drahoš volil v pražských Lysolajích. Očekává, že do druhého kola se dostane on se současným prezidentem Milošem Zemanem. Doufá, že v prvním kole bude mezi nimi příznivý rozdíl.

„Volil jsem takticky, volil jsem kandidáta, který má největší šanci porazit Miloše Zemana,“ řekl Drahoš po volbě. Doufá, že se dostane do druhého kola, pravděpodobně v něm bude i současný prezident. „Já bych byl samozřejmě rád, aby rozdíl mezi mnou a Milošem Zemanem byl co nejlepší. Druhé kolo bude rozhodovat a tam se bude hlasovat podle jiných pravidel,“ poznamenal.

Prezidentský kandidát Mirek Topolánek s manželkou Lucií Talmanovou odevzdali hlas před 15. hodinou v Praze 6. Topolánek novinářům přitom řekl, že si přeje velkou volební účast. Kampaň před volbami označil za korektní, ale místy nudnou. Volební účast podle něj nemá vliv na sílu mandátu prezidenta. „Jestli někdo zůstane doma, tak hlasuje nohama. Je to jeho problém. Vlastně i tím, že zůstává doma, vyjadřuje nějaký svůj politický postoj,“ řekl.

Pavel Fischer vhodil svůj hlas do volební urny v mateřské škole v obci Pitkovice u Prahy, kde je jedním z 832 oprávněných voličů. Do volební místnosti dorazil se svou rodinou. Bývalý velvyslanec, který v minulosti působil na Pražském hradě v týmu prvního českého prezidenta Václava Havla, v předvolební kampani prohlásil, že se „cítí být povolán k těžké službě ve funkci prezidenta“. „Budu dnes spát klidně, stejně jako se mi dobře spalo na dnešek,“ řekl. Po vhození volebního lístku uvedl, že by si přál co nejvyšší volební účast. Jako případný prezident by rád inicioval větší zapojení občanů do veřejných záležitostí.

Marek Hilšer by považoval za velký úspěch, kdyby od voličů získal patnáct procent hlasů. Chtěl by také, aby volební účast v prvním kole voleb dosáhla 70 až 75 procent. Jedenačtyřicetiletý lékař a občanský aktivista to řekl novinářům poté, co společně s manželkou Monikou odvolil v pobočce městské knihovny na pražském Pohořelci.

„Byl bych rád, kdyby voličů přišlo co nejvíc, protože rozhodujeme o naší budoucnosti. A ten, kdo nepřijde, prostě nechává rozhodovat někoho jiného,“ podotkl. Uvedl také, že i pokud by se nedostal do druhého kola volby, chtěl by přesvědčit co nejvíce mladých lidí, aby šli odevzdat svůj hlas. „Pokud k tomu budu moci přispět, tak to udělám. Rozhodně neplánuji odjet na dovolenou,“ vzkázal.

V pátek v Roudnici na Labem odvolil i další z kandidátů na prezidenta Michal Horáček, který věří, že ve volbách uspěje. Do volební místnosti přišel s ženou a dcerou. Bývalý prezident Václav Klaus odevzdal svůj hlas v pražských Kobylisích. Novinářům řekl, že novou hlavou státu by měl být člověk, který nespadl z nebe, ale prošel politikou. Z devíti kandidátů jeho požadavkům odpovídají současný prezident Miloš Zeman a bývalý premiér Mirek Topolánek. Koho z nich volil, Klaus nechtěl prozradit.

V sedmi městech a obcích probíhají spolu s prezidentskými volbami i referenda o místních záležitostech. Hlasovat o nich budou obyvatelé Karlových Varů, Jablonce nad Nisou, Lhoty Rapotiny, opavské městské části Suché Lazce, Zubří, Brušperku a Všenor u Prahy. Na Trutnovsku a v části Náchodska začalo druhé kolo doplňovacích senátních voleb. Lidé vybírají mezi starostou Vrchlabí Janem Sobotkou (STAN) a továrníkem Jiřím Hlavatým (za ANO), jehož říjnové zvolení poslancem doplňovací volby vyvolalo (více v článku Na Trutnovsku se o Senát utkají ve druhém kole Jan Sobotka a Jiří Hlavatý).

Před pěti lety, kdy byl prezident České republiky poprvé volen přímo občany, postoupil z prvního kola Miloš Zeman (24,21 procenta) spolu s Karlem Schwarzenbergem (23,40 procenta). Třetí byl tehdy Jan Fischer (16,35), čtvrtý Jiří Dienstbier (16,12). Kromě Zemana, který v roce 2013 ve druhém kole zvítězil s necelými 55 procenty, se žádný z tehdejších kandidátů znovu o post hlavy státu nepokoušel.

NEMOCNÍ SE K VOLBÁM NEDOSTANOU

Pan Petr byl rozhodnutý, komu z prezidentských kandidátů dá v prvním kole hlas. Jenže volit nejspíš nebude. Leží v Městské nemocnici Ostrava, nemá voličský průkaz ani šanci dostat se na zvláštní seznam voličů. Stejně jako další stovky lidí v Moravskoslezském kraji. „V pondělí se tu sice rozdávaly volební lístky, ale speciální seznam voličů se uzavíral v poledne a já se dostal na lůžko až odpoledne,“ vysvětlil muž, který bude volit, jen když ho lékaři v pátek pustí domů.

„Pokud si mě tu nechají přes víkend, mohl bych sice dostat na volby vycházku, ale jsem z jiného města, tak to nechám být. Půjdu volit až ve druhém kole,“ rozhodl se muž. Stejně to řeší jeho spolupacient na pokoji i většina lidí, kteří se dostali do nemocnic až v posledních dnech a nemají voličský průkaz.

„Z naší stanice, kde je 22 lůžek, bude volit asi jen pět pacientů,“ uvedl ve čtvrtek pan Petr. Dodal, že jeden z nich se sice do zvláštního seznamu nahlásil, ale lékaři ho pustili domů už ve čtvrtek, takže pokud chce v pátek či v sobotu volit, musí se vrátit a hlasovat v nemocnici.

„S volbami v nemocnicích to není jednoduché,“ připouští mluvčí krajských zdravotnických zařízení na Karvinsku Radmila Fleischerová. „Zvláštní seznam voličů se uzavíral v pondělí. Kdo přišel později, nevyřídil si předem voličský průkaz a nebydlí ve volebním okrsku, do kterého patří nemocnice, má smůlu. Jediná možnost je, že dostane vycházku, odvolí a vrátí se, ale to všichni nemohou,“ líčí Fleischerová důvody, proč je zájem o hlasování malý.

Z asi devíti set hospitalizovaných je na zvláštním seznamu voličů nahlášeno v Orlové jen 17, v Havířově 23 a v Karviné 29 lidí. Za každým přijde volební komise až k jeho lůžku. Ve Frýdku-Místku bude takto volit 23 hospitalizovaných, v Ostravě-Vítkovicích 19, v Novém Jičíně 10, v Bohumíně jen osm. Ve fakultní nemocnici, která má 1 100 lůžek a je největší v kraji, bude volit asi 100 lidí. V trochu menší Městské nemocnici Ostrava 88. „Je to ale nárůst o 75 procent proti krajským volbám,“ upozornila mluvčí města Andrea Vojkovská.

ŠÉF ODS FIALA CHCE POZVEDNOUT STRANU

Pozici šéfa ODS bude na víkendovém sjezdu v Ostravě hájit dosavadní předseda strany Petr Fiala. Nemá před volbou soupeře a svým stranickým kolegům vzkázal, že nyní je jeho cílem, aby ODS byla znovu nejsilnější politickou stranou v Česku. Premiér Andrej Babiš zato nemůže čekat, že by ODS změnila postoj k vládě v čele s ním.

„V nedávných parlamentních volbách jsme dosáhli výsledku, který nás zařadil na druhé místo mezi politickými stranami a vrátil nás do pozice jasného lídra v pravé části politického spektra,“ uvedl Fiala v pozvánce na kongres ODS v Ostravě. Podotkl, že to znamená skoro padesátiprocentní nárůst voličů ODS proti předcházejícím parlamentním volbám. „Naším cílem je být znovu nejsilnější politickou stranou a zásadním způsobem ovlivňovat politiku v České republice,“ napsal stranickým kolegům.

V současné době má ODS 25 poslanců a je druhou nejsilnější stranou ve Sněmovně díky tomu, že ji volilo 572 948 lidí, což znamenalo volební výsledek 11,32 procenta. Babiš hned po volbách o ODS mluvil jako o prvním možném spojenci, protože obě strany mají ve Sněmovně dohromady 103 hlasů a mohly by vytvořit jen dvoučlennou koalici. Občanští demokraté ale byli proti této možnosti.

„Okolnosti vzniku jednobarevné menšinové vlády hnutí ANO jsou znepokojivé. Neproběhla žádná seriózní jednání o vytvoření transparentní většiny v Poslanecké sněmovně, pan prezident i nový premiér postupovali při vytváření nové vlády od počátku směrem k menšinové vládě a tedy v rozporu se zvyklostmi parlamentní demokracie,“ uvedl tento týden Fiala před hlasováním o důvěře jednobarevné menšinové vládě, kterou Babiš sestavil. A změnu nelze čekat ani o víkendu, kdy se kongres ODS sejde jen dva dny před odloženým hlasováním o vládě.

Fiala nemá ve volbě protikandidáta a podporu před volebním kongresem, který bude zastíněn prvním kolem přímé volby prezidenta, získal ve všech regionech. Podobně silnou pozici má před obhajobou své funkce také první místopředsedkyně Alexandra Udženija.

„Vstupujeme už teď do kampaně před komunálními a senátními volbami. Chceme posílit naši pozici ve městech a vesnicích a navázat na dobrou práci našich starostů a zastupitelů. A potřebujeme nejen obhájit, ale i posílit naši pozici v Senátu. Vzhledem k současnému vývoji si ovšem ani nemůžeme být jisti, že už nejsme uprostřed kampaně před předčasnými parlamentními volbami,“ napsal stranickým kolegům Fiala.

Podle výsledků nominačních konferencí dostali podporu do stranických funkcí i dosavadní místopředsedové Martin Kupka, Miloš Vystrčil a Evžen Tošenovský. Do vedení strany by se chtěl vrátit někdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, nominace získali i Karel Krejza a Martin Baxa.

OBEC PRAMENY BEZ STÁTNÍHO ZÁVAZKU

Zadlužená obec Prameny, kde se před nedávnem konaly mimořádné volby, má už jen jediného věřitele. Těsně před volbami se zbavila posledního státního závazku. Ministerstvo práce a sociálních věcí Pramenům odpustilo pohledávku ve výši 1,3 milionu korun. „To znamená, že nyní už máme pouze jednoho věřitele a jednoho exekutora. Je to tak mnohem jednodušší, přehlednější a zejména levnější,“ řekla starostka Michala Málková. Podotkla, že dříve si každý z exekutorů nárokoval svou odměnu samostatně.

„Také bychom se společně s firmou Real Aspekt, která je nyní naším jediným věřitelem, chtěli dobrat k tomu, aby obec měla odblokovaný účet a pozemky a mohla s nimi volně nakládat, případně žádat o dotace. K tomu jsme měli velmi blízko už minulý rok. Bohužel přišly mimořádné volby,“ dodala Málková.

Při oddlužování spoléhá i na ministerstvo financí, které by mohlo obci poskytnout výhodnou dlouhodobou půjčku. Právě odblokování účtu a soustředění pohledávek do rukou jednoho věřitele byla podle Málkové jedna z podmínek, kterými v minulosti ministerstvo svou pomoc podmínilo.

Voliči v Pramenech dali o uplynulém víkendu v mimořádných volbách jasně najevo, že nechtějí změnit kurz, který nastavilo bývalé vedení obce v čele se starostkou Málkovou z uskupení Společné Prameny. Voliči poslali do zastupitelstva hned čtyři zástupce tohoto uskupení. Pátým zastupitelem se stal Aleš Dittert z opozičního sdružení Svobodné Prameny.„My nyní musíme počkat, až krajský soud výsledky voleb potvrdí. Očekávám, že ustavující zastupitelstvo se uskuteční někdy v polovině února,“ uvedla dosavadní starostka Málková, kterou vysoká volební účast, bezmála devadesátiprocentní, mile překvapila.

Podle jejích slov je nyní třeba, aby v Pramenech ustaly hádky. Lidé by se měli semknout a snažit se situaci čelit společně. Jako jednu z priorit, kterou musí Prameny začít urgentně řešit, vidí novou kanalizaci a čističku odpadních vod. A to co nejdříve. Jakmile zaprší, tečou splašky lidem do sklepů a rozlévají se po silnici.

„Právě v těchto dnech jednáme s firmou, která se kvůli rekonstrukci kanalizace ozvala. Vše je ale teprve v začátcích, zatím žádné podrobnosti nemám,“ uvedla. Staronové zastupitelstvo povede obec do podzimu, kdy budou lidé volit v řádných komunálních volbách. Tentokrát však už nebudou volit pět, ale rovnou sedm zastupitelů. Případné odstoupení jednoho až dvou členů zastupitelstva, kdy počet zbývajících neklesne pod zákonem stanovených pět, tedy chod obce neohrozí.

NAGYOVÁ STÁHLA ŽALOBU NA PIRÁTY

Bývalá šéfka sekce kabinetu předsedy vlády Jana Nečasová se už nechce soudit s Českou pirátskou stranou. Loni v srpnu Piráty zažalovala, protože se cítila poškozena karikaturou na jejich volebním autobusu, kde byla vyobrazena jako loutkovodička někdejšího premiéra a svého současného manžela Petra Nečase. Teď vzala žalobu zpět.

„Zpětvzetí žaloby bylo adresováno soudu 3. ledna, o den později bylo rozhodnuto, že se řízení zastavuje,“ potvrdila iDNES.cz místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 3 Miroslava Sixtová. Nečasová v komunikaci se soudem neuvedla důvod, proč se rozhodla žalobu stáhnout. Podle jejího právního zástupce Adama Černého je spor bezpředmětný. Pirátská strana už totiž autobus nepoužívá, měla ho pronajatý a po říjnových volbách ho vrátila majiteli. „Vzhledem k tomu, že kampaň, kterou Piráti vedli, už skončila, tak nebylo o co se soudit,“ řekl iDNES.cz advokát Černý.

Žalobkyně dostane zpět jen část soudního poplatku. Soud totiž na podzim provedl ve věci několik úkonů, například rozhodoval o návrhu Nečasové na předběžné opatření, aby Piráti její karikaturu z autobusu odstranili. S tím však neuspěla. Pokud soud rozhodne, že žalovaná strana měla kvůli žalobě nějaké výdaje, Nečasová je bude muset Pirátům uhradit.

Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš v pátek redakci iDNES.cz řekl, že zpětvzetí žaloby čekal. „Byla nesmyslná. Kritika karikaturou je v demokratické společnosti naprosto oprávněný nástroj, který není agresivní. Paní Nečasovou jsme nevyobrazili urážlivě. Naším cílem nebylo vyprovokovat nějakou soudní při, ale kvůli té žalobě jsme se nezlobili. Pomohla nám. Také jsme žertem hovořili o tom, že největším přispěvatelem v naší kampani byla paní Nečasová,“ uvedl Bartoš. Je přesvědčen o tom, že kdyby protistrana žalobu nestáhla, tak by spor vyhráli.

„Jsme rádi, že svoboda slova v této zemi přečkala další soudní spor,” dodal poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Piráti představili volební „vězeňský“ autobus loni v polovině srpna. S podobiznami politiků se trefovali do kauz, s nimiž jsou někteří jejich konkurenti spojováni. Ve výčtu nechyběl Andrej Babiš (ANO) s čapím hnízdem na hlavě, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s krumpáčem v souvislosti s OKD či bývalí politici jako David Rath a Petr Nečas, jehož loutkovodičkou na autobuse byla právě jeho nynější manželka Jana. Na „trestance“ pak dohlížel předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Miroslav Kalousek (TOP 09), jehož podobizna byla na pirátském autobusu také, na Twitter napsal, že veřejný projev Pirátské strany považuje za trapný, ale že Nečasová ji svým krokem ještě překonala.

Tehdejší pravá ruka bývalého premiéra figuruje celkem ve třech soudních kauzách, které odstartoval policejní zásah na Úřadu vlády v létě 2013. Nečasová a další lidé čelí obžalobám ze zneužití vojenské rozvědky, z vyzrazení obsahu zpráv BIS a z uplácení poslanců. Ani v jednom případu ale zatím nepadl pravomocný rozsudek. /r/