iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Mayová nebude platit za přístup na finanční trh Evropy?

Možnost, že by Londýn za přístup platil, ale úřad Mayové tvrdě odmítl. „Nebudeme platit za přístup na trh,“ řekl jeden z premiérčiných mluvčích, kterého citovaly agentury AFP a Reuters. Ministr financí Hammond přitom podle Bloombergu připustil, že o tom bude jednat. Pokud ale bude vláda ochotna do rozpočtu EU za bezbariérový přístup na jednotný trh přece jen zaplatit, pak britské banky a finanční podniky zváží, že by jí na to přispěly.

Serveru BBC to sdělilo několik zdrojů z odvětví. Finanční sektor o takové možnosti sice nahlas nemluví, podle zdrojů ale připouští, že ztratit bezproblémový přístup na největší světový trh nebo muset své aktivity znovu tříštit, by bylo horší

Britská premiérka Theresa Mayová zdůraznila, že odmítá platit za přístup na evropský finanční trh. Podle tiskových agentur tak učinila při setkání s předními představiteli bankovního sektoru, který je obzvláště zneklidněn tím, co zemi čeká po odchodu z Evropské unie. Zdroje BBC ale tvrdí, že kdyby vláda přece jen chtěla do rozpočtu EU za přístup zaplatit, banky a finanční společnosti by zvážily, že na to vládě přispějí.

Mayová ve čtvrtek odpoledne přijala ve svém úřadě v Downing Street společně s ministrem financí Philipem Hammondem 15 vysoce postavených činitelů finančního sektoru, včetně generálních ředitelů bank Barclays, Deutsche Bank, HSBC nebo evropské pobočky Goldman Sachs. Finanční sektor se již dlouhou dobu zasazuje o zajištění přechodného období po březnu 2019, kdy má Británie z EU vystoupit, aby se zabránilo zmatkům spojeným s novými obchodními vztahy s EU.

Vystoupení z jednotného trhu znamená pro tyto společnosti ztrátu bezbariérového přístupu na evropský kontinent z Británie. Mnoho podniků se připravuje na takzvaný brexit tím, že usilují o bankovní licenci v jiných evropských zemích a plánují přesunout své aktivity a tím i pracovní místa do finančních center na starém kontinentu. Setkání se uskutečnilo po zveřejnění článku agentury Bloomberg, která naznačila, že Německo má v úmyslu dát Británii jasně najevo, že přístup na evropský finanční trh nebude mít zadarmo.

MACRON V ČÍNĚ DAROVAL KONĚ, VALACHA

Stane se Francie čínskou spojkou v Evropě? Takovou otázku si kladou francouzská média po návštěvě Emmanuela Macrona v Pekingu. Macron v říši středu zaujal neobvyklým darem a Francii vykreslil jako stabilního partnera na nestabilním Západě. Na fotografiích francouzský prezident Emmanuel Macron objímá čínské děti, naučil se pár vět v mandarínské čínštině a čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi daroval koně z francouzské republikánské gardy. V gestu, které Francouzi ještě nikdy neudělali, jej vyměnili za zapůjčenou pandu.

Právě devítiletý hřebec Vesuvius vzbudil v Číně velkou pozornost. Tamní média se například ptala, zda čínský přepis jména, který v překladu znamená „kůň překoná draka“, nemá ještě vedlejší význam. Francouzi je ujišťovali, že dar vychází ze Siova zájmu o koně, kterého si všimli během jeho návštěvy Paříže před čtyřmi lety.

Macronova první, tři dny trvající návštěva Číny však měla mnohem důležitější cíl než předat okázalý dar. Záměrem bylo prohloubit vztahy s Čínou a Francii prezentovat jako spolehlivého partnera v době, kdy se ostatní evropské země i Spojené státy zmítají ve vlastní vnitropolitické nejistotě. Německo se soustředí na vytvoření nové koalice, Británii ubírají síly konstantní boj uvnitř slabé vlády a přípravy na brexit, zatímco USA spornými kroky prezidenta Donalda Trumpa oslabují svou pozici na mezinárodní scéně.

Macron nyní v Číně prezentoval Francii jako hlavní most k euroatlantickému prostoru. „Postavil se do role zástupce Západu,“ domnívá se sinolog pařížské univerzity Sciences Po Jean-Philippe Béja. Podle dalších analytiků má Macron „jasný zájem“ na vytvoření strategického partnerství s Čínou.

A to i přesto, že ještě během své prezidentské kampaně sliboval postup přesně opačný: evropské státy měly vůči Číně vystupovat jako jeden celek, zároveň vyzýval ke zdrženlivosti vůči čínským investicím. „Macron zjistil, že v rámci čínské strategie vůči Evropě stylem rozděl a panuj je pro něj výhodnější být na správné straně stolu, a přijal k Číně smířlivější postoj,“ soudí ekonomka Alicia Garciová-Herrerová.

Výsledkem Macronovy návštěvy Pekingu je několik dvoustranných obchodních dohod včetně té, která může zachránit energetický státní podnik Areva. Za 10 miliard eur (256 miliard korun) má státní jaderný podnik, který se potápí ve finanční ztrátě, v Číně vybudovat závod na zpracování jaderného odpadu. Završila se tím jednání, jež začala už během pekingské návštěvy Nicolase Sarkozyho před deseti lety.

Kritici nicméně Macronovi vyčítají, že jeho námluvy s Čínou probíhají přehnaně rychle a bez ohledu na její kontroverzní kroky, jako je třeba záměr vybudovat základny v Jihočínském moři nebo problematickou situaci ohledně lidských práv, kterou odmítl komentovat. „Macron si je vědom možných rizik,“ domnívá se sinolog Béja, „ale zároveň si nejsem jist, zda si je vědom toho, jakým státem současná Čína je.“

HORY ODPADKŮ V ŘIMĚ

Řím mají nejen turisté spojený s dobrým jídlem, památkami a divokou situací na tamních silnicích. V poslední době se však symbolem italské metropole stávají také odpadky. V ulicích se jich zejména po vánočních svátcích navršily obrovské hromady. Ministerstvo životního prostředí se obává postihu ze strany Evropské unie.

Italskou metropoli, která je častým cílem zahraničních turistů, trápí zapáchající odpadky v ulicích mnoho týdnů. Během vánočních svátků se situace ještě zhoršila. Centrum města se od té doby podařilo alespoň z části uklidit, okrajové čtvrti však zapáchající odpadky trápí dál.

Italský ministr životního prostředí Gian Luca Galletti k situaci uvedl: „Řím akutně potřebuje nějaký ucelený plán na řešení problému s odpadem v ulicích, jinak se situace ještě zhorší. Pak by mohly přijít sankce,“ sdělil podle serveru The Guardian. Případný zásah Evropské unie je tématem v celé řadě italských médií.

Brusel však podle kanceláře mluvčího EU zatím žádné konkrétní kroky nechystá. „Zatím neregistrujeme žádné porušení předpisů. Je úkolem národních autorit, aby zajistily řádné fungování likvidace odpadu a vypořádaly se s případnými nedostatky. Evropská komise nicméně situace bedlivě monitoruje,“ sdělila kancelář.

Současné problémy v odpadovém hospodářství mají kořeny v roce 2013, kdy se uzavřela obří skládka Malagrotta, kde končila velká část odpadků z Říma. Od té doby metropole posílá odpad na likvidaci do Rakouska a sousedních italských regionů. Společnost Ama, která má na starosti likvidaci odpadu, je dlouhodobě obviňována z neefektivnosti.

Současná situace v Římě má však nejen poněkud zapáchající následky. Prosákla rovněž do politiky. Itálii čekají 4. března celostátní parlamentní volby. Favoritem v nich je Hnutí pěti hvězd. To však v uplynulých dnech zablokovalo nabídku pomoci od dvou sousedních regionů na pomoc s odpadovou krizí v Římě.

Nabídka byla údajně předražená. Veřejnosti se krok Hnutí pěti hvězd příliš nelíbil, členové této strany následně obvinili politické konkurenty, že se zoufalou situaci italské metropole snaží využít v rámci předvolební kampaně. Není to poprvé, co se Itálie potýká s odpadkovou krizí. V roce 2010 Evropský soudní dvůr rozhodl, že město Neapol o dva roky dříve porušilo směrnice o nakládání s odpadem. Ten se tehdy vršil v ulicích podobně, jako aktuálně v italské metropoli. /r/