iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

ČR vyhodí další miliony za záchranu Češky v Pákistánu?

Televize oznámila, že Moravanka z Uherského Hradiště, která je teď ve vězení v Pákistánu za pašování 9 kg drog, u nás studovala církevní školu, z níž odešla a dala se vlastní cestou. Letěla do Pákistánu, kde byla zadržena s drogami. Tam může být odsouzena k trestu smrti, nebo doživotí. Bude ji zachraňovat vláda ČR, jako mnohé jiné mladé dobrodruhy?

Tereza H. Se do Pákistánu vydala počtvrté. Když se vrátila naposledy, své kamarádce, se kterou se znají od šesti let a chodily spolu i do škol, ukazovala fotografie. „Nabízela mi i podobný přivýdělek. Vždy šlo o statisíce korun. Tvrdila, že jde jen o focení, když jsem ji říkala, že to nebude jen tak, dokola mi opakovala, že tam (v Pákistánu) to tak funguje,“ vypráví kamarádka, jejíž identitu MF DNES zná.

Za týden přiletím. Vezu spoustu dárečků a drahého oblečení, které sama neunosím. Dám ti ho. To je poslední vzkaz, který napsala jedenadvacetiletá Tereza H. z Uherského Hradiště své nejlepší kamarádce. Měla se vrátit z Pákistánu, kde byla údajně fotit jako modelka. Místo dárečků měla ale v kufru devět kilogramů heroinu, se kterými ji zadrželi celníci.

MF DNES zrekonstruovala pozadí divokého a drahého života zadržené dívky, které ukazuje obrovskou naivitu a život právě v obklopení drahých dárků. Podivného původu.

Potvrzuje to, co se vypráví po Uherském Hradišti. Mladá pohledná Češka si vydělávala v zahraničí jako společnice. „Jezdila do Belgie, Švýcarska, Anglie. Živila se vlastním tělem a ačkoliv ji to všichni i rodina rozmlouvali, byla svéhlavá. Chtěla peníze, luxus, dárečky, drahé kabelky, mobily, značkové oblečení,“ doplňuje.

Sociální sítě, kde svůj život Tereza H. vystavovala na odiv, jsou plné fotek s drahým alkoholem, luxusními kabelkami za desetitisíce, drahých telefonů i oblečení. „Ač to možná zní škaredě, Terezka je strašně hodná, ale je prostoduchá. Ona věřila, že tam opravdu jen jezdí fotit,“ pokračuje.

Právě to, že i po zadržení v Pákistánu se na fotografiích zveřejněných tamními celníky usmívá a neobratně vysvětluje, že o drogách nic netušila a mají to být „dárečky“, přesně popisuje její povahu.

„Ona dostávala od svých klientů drahé telefony, dárky, kabelky. Jestli jí někdo řekl, že je to dárek, tak si řekla, že je to super, že si to doma rozbalí. Ač studovala gymnázium a i ekonomku a nebyla úplně hloupá, nedocházely jí věci běžného života. Říkám, že za tím je obrovský narkobyznys, který využil naivní hloupou holku. To, co udělala, neobhajuji, jen říkám, že se namočila do něčeho, o čem ona vůbec nemá tušení,“ dodává. To si myslí i Tereziin strýc Jan B. „Nevěřím, že drogy pašovala vědomě,“ řekl.

Tereza „práci modelky“ nabízela i dalším dívkám na internetu. Dodnes tam visí inzerát na focení v Anglii pro dívky, které se nebojí cestovat samy, jsou krásné a nemají strach z nových věcí. „Jedná se o diskrétní focení, nic erotického ani intimního, za nemalé peníze. Já sama jsem práci dělala a jsem maximálně spokojená,“ dopsala autorka inzerátu, která se pod něj podepsala i svým příjmením.

Fotografie, které Tereza H. v Pákistánu nafotila, však nevypadaly příliš profesionálně. Spíše amatérsky – chybí logo, nemají žádné označení.

Při posledním návratu do Uherského Hradiště vyprávěla Tereza H. kamarádkám ještě jednu zarážející příhodu. V Pákistánu si sama na svůj mobilní telefon nafotila ty, kteří organizovali její focení. Její šéf, za kterého sama zadržená dívka ve středu označila „obchodního partnera, jakéhosi T. T. Tárika,“ se strašně rozzlobil. Mobilní telefon ji sebral a fotografie vymazal s tím, že v Pákistánu se žádní lidé fotit nesmějí.

Ve středu dívku zadrželi pákistánští celníci. „Dostali tajnou informaci týkající se letu z Láhauru přes Abú Dhabí do Irska,“ uvedl tajemník pákistánského velvyslanectví Rana Tahir Jamil.

To může mít dvě vysvětlení – že buď dívku někdo udal, aby odlákal pozornost od mnohem větší zásilky v jiném letadle, nebo se policistům nezdály Tereziiny časté lety do Pákistánu. Každopádně Tereza začala vypovídat. A pákistánský celní úřad již oznámil, že na základě informací od dívky zahájily bezpečnostní složky razie v různých částech Láhauru.

V příběhu hraje roli i další dívka z Uherského Hradiště – Tereziina třiadvacetiletá kamarádka Simona H., rovněž modelka. Ta se na sociálních sítích chlubí ještě dražším životem, než žila Tereza. Na mnoha fotografiích jsou spolu a i ona létala po celém světě. Jen od dubna do konce roku byla v Dominikánské republice, na Kubě nebo v Miami.

Reportéři MF DNES ji ve čtvrtek odpoledne vypátrali v Hradišti, když nastupovala do svého bílého kabrioletu Audi TT. „Tereza je moje srdíčko. To je strašný, co se stalo. O jejích cestách jsem věděla, já bych nikdy do takových zemí, jako je Pákistán, neletěla,“ řekla.

I ona tvrdí, že si vydělává focením a odmítá, že by se živila jako společnice. Obě dívky spolu mluvily naposledy před pár dny. „Domlouvaly jsme se, že 13. ledna Terezu vyzvednu s taxikářem na letišti v Brně. Teď jí chci pomoci, nevím pořádně ale jak. Pošlu peníze,“ dodává dívka.

ÚS BUDE OPĚT ŘEŠIT RESTITUCI NA ZÁMKU V OPOČNĚ

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se zastal Kristiny Colloredo-Mansfeldové, která se domáhá navrácení mobiliáře ze zámku Opočno na Rychnovsku. Večer se pak ukázalo, že spor o majetek bude znovu řešit i Ústavní soud, u nějž s návrhem na obnovu řízení o svých dvou stížnostech uspěl bratr Mansfeldové Jerome.

Návrh na obnovu řízení podal Mansfeld už v září 2017 poté, co v závěru roku 2016 i on uspěl se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Plénum Ústavního soudu o obnově řízení rozhodlo 3. ledna. Informovala o tom advokátní kancelář Kasl & partner, která Colloredo-Mannsfelda zastupuje.

Obdobný spor o mobiliář z Opočna soudy řeší i v případě Colloredo-Mannsfeldovy sestřenice Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Také jí dnes ve snaze o obnovu řízení před českými soudy dal za pravdu Evropský soud pro lidská práva. Colloredo-Mansfeldová nyní u Ústavního soudu může, podobně jako Jerome Colloredo-Mannsfeld, požádat o obnovu řízení, její právník uvedl, že tak učiní.

Spor Colloredo-Mannsfelda u Ústavního soudu bude dál pokračovat řízením o jeho ústavních stížnostech tak, jako by o nich v minulosti nebylo rozhodnuto. Řízení se tak vrátí zpět téměř o osm let, protože první ústavní stížnost Colloredo-Mannsfelda Ústavní soud zamítl v srpnu 2010 a druhou v dubnu 2012. Restituční spory o Opočno trvají 27 let.

O mobiliář Mannsfeld a Mansfeldová u obecných soudů usilovali společně, k Ústavnímu soudu šel se stížností každý sám. Verdikty evropského soudu u Colloredo-Mannsfelda a Colloredo-Mansfeldové jsou obdobné. České soudy jím podle rozhodnutí neumožnily vyjádřit se ke klíčovému dokumentu z roku z roku 1947, na které se při zamítnutí restituce odvolávaly.

Jde o rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z 30. dubna 1947, které zámek prohlásilo za státní kulturní památku. Česká justice podle evropského soudu porušila Úmluvu o ochraně lidských práv a svobod, protože neumožnila řádné projednání klíčového dokumentu. „Stížnost zjevně není nepodložená,“ uvedl soud. Kauza se týká části mobiliáře, kterou české soudy odmítly potomkům Colloredo-Mansfeldů vydat. O movitém majetku ze zámku v Opočně rozhodovaly hned třikrát.

Při druhém projednávání přitom restituci odmítly kvůli tomu, že stát zabavil zámek i s mobiliářem už před únorem 1948. Na stejný dokument se soudy odkazovaly i při třetí řadě projednávání. Zákon o restitucích se tak podle podle původních rozsudků na případ Colloredo-Mansfeldů nevztahuje.

Evropský soud v případu Kristiny Colloredo-Mansfeldové odkázal na rok staré rozhodnutí v totožné kauze jejího bratrance Jerome Colloredo-Mansfelda. Ten se stejně jako Kristina obrátil do Štrasburku a soud mu tehdy také vyhověl. Podle soudu hraje dokument ve složitém sporu zásadní roli a restituenti tak měli mít možnost se s ním seznámit a vyjádřit se k jeho obsahu a autenticitě.

Colloredo-Mansfeldová požadovala odškodnění přes 38,5 milionu eur za majetkovou a nemajetkovou újmu. To však štrasburský soud odmítl. Možnost domáhat se díky verditku obnovy procesu u českých soudů je podle něj dostatečná safisfakce. „Soud nevidí příčinnou souvislost mezi zjištěným procesním porušením a údajnou peněžitou škodou, a proto tento nárok odmítá. Na druhé straně však přiznává žalobkyni částku 6 400 eur jako nemajetkovou újmu,“ stojí v rozhodnutí.

Kauza restituce opočenského zámku se táhne od roku 1992. Potomci rodu se ve dvou sporech domáhají navrácení zámku a navrácení mobiliáře. Chtějí několik set předmětů. Celá sbírka jich obsahuje přes tisíc a Národní památkový ústav v minulosti její hodnotu odhadl na více než miliardu korun. Jde například o slavnostní kočár, 38 obrazů, dvě desítky svítidel nebo sbírka více než 230 zbraní. Colloredo-Mansfeldové ji začali budovat již v 17. století.

V prvním sporu potomci rodu uspěli a stát jim majetek vydal. Při druhém projednání se však objevil zmíněný dokument a zámek i s mobiliářem připadl zpět státu. Nic na tom nezměnilo ani třetí projednávání. Odvolací soud sice přiznal, že se rodině stala křivda, ale přesto předchozí rozhodnutí potvrdil (více v článku Zámek Opočno patří státu, Colloredo-Mansfeldová s odvoláním neuspěla).

NOVÝ KALOUSEK PIRÁT MICHÁLEK, ŠTĚKÁ NA BABIŠE

Nového tvrdého soupeře objevil premiér Andrej Babiš v šéfovi poslaneckého klubu Pirátů Jakubu Michálkovi. „Z pana Michálka vyrostl možná nový Kalousek a brutální Kalousek,“ řekl Babiš. Čím si Michálek vysloužil takovou jeho pozornost? Jako první z poslanců totiž přesně popsal, co je ve zprávě OLAF k dotaci na Čapí hnízdo, kvůli níž o vydání Babiše žádá policie.

A v úterý večer, než poslanci přerušili jednání před hlasováním o důvěře Babišově vládě, byl to také Michálek, kdo rozvířil, že se poslanci ANO a SPD Tomia Okamury snaží dostat do Sněmovny na jednání mandátového a imunitního výboru expolicistu Jiřího Komárka. Ten má podle poslankyně ANO Taťány Malé vypovídat o tom, co ví o vztahu vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila s mafií.

„Zničil jsem mu jeho připravovanou propagandistickou akci. S námi ale nemůže zacházet jako s panem Kalouskem,“ glosoval šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek pro iDNES.cz Babišova slova, že je „nový Kalousek“.

Michálek také letos na začátku roku interpeloval Babiše kvůli chystané novele jednacího řádu vlády, a to kvůli tomu, že se uvažovalo i o možnosti zrušit jmenovité hlasování členů vlády. „Pokud bude zrušeno jmenovité hlasování vlády, nebude u zásadních rozhodnutí vlády možné určit žádné zodpovědné osoby,” kritizoval Michálek. Vláda pak od nápadu ustoupila.

Velkou pozornost vzbudil šéf Poslanců Pirátů minulý týden. „Zpráva OLAF plně koresponduje s policejním spisem, mluví se tam i o podvodu. Jsou tam i konkrétní jména,“ řekl ke zprávě OLAF, když se šel minulý týden do sídla pražské policie podívat na tehdy ještě utajovanou zprávu. Upozornil také, že to, co zveřejnilo ministerstvo financí, není zpráva OLAF. A ve Sněmovně pak tento týden prosazoval, aby se dříve hlasovalo o vydání Babiše a šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, než o tom, zda dostane vláda důvěru.

„Já se divím těm lidem a hlavně těm novým, když viděli, že program Antibabiš nefunguje, že v tom pokračují. Myslel jsem si, že po volbách to bude jiné,“ postěžoval si ve čtvrtek Babiš. „Bylo to zbytečné, mohli jsme to odhlasovat. Je jednoznačné, že nikdo nechce dát důvěru,“ zhodnotil premiér to, že jednání o důvěře vládě bylo přerušeno do příštího týdne. „Je jasné, že nám tu důvěru nedají, je to takové divadlo,“ řekl Babiš.

MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ VOJTĚCH SNÍŽIL ODMĚNY VEDENÍ HOMOLKY

Nemocnice Na Homolce zatím neukončila kritizované nákupy zdravotnického materiálu přes dceřinou firmu, díky které v minulosti nemusela vypisovat veřejné zakázky. Na problém dnes upozornili Piráti, vedení nemocnice pochybení odmítá. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvedl, že od pátku snižuje managementu odměny na polovinu. Pokud nebude náprava do konce března, zváží i personální změny.

„Přístup vedení Nemocnice Na Homolce se mi dlouhodobě nelíbí. Na základě mého tlaku dojde od zítra (pátku) ke snížení odměn vedení na polovinu. Do 31. března se ředitel (Ivan) Oliva zavázal k ukončení činnosti společnosti Holte Medical, k jejíž pomalé likvidaci mám zásadní výhrady. Pokud se tak nestane, přistoupím k personálním změnám,“ uvedl ministr.

Piráti po něm žádali odvolání ředitele Ivana Olivy a Jaroslavy Dlabolové, likvidátorky dceřiné firmy nemocnice Holte Medical, která je od začátku loňského roku v likvidaci. Poslankyně Olga Richterová (Piráti) kritizovala, že i přesto za nemocnici uzavřela přes 800 smluv s dodavateli, čímž podle ní porušuje občanský zákoník. Podle nemocnice jsou informace nepravdivé a zavádějící.

Ředitel nemocnice Oliva uvedl, že objednávky Holte Medical jsou na základě smlouvy uzavřené v roce 2016. „Tudíž nedochází k uzavírání nových smluv, ale pouze k plnění závazků vycházejících z této smlouvy,“ vysvětlil Oliva. Jejich smyslem podle něj bylo zajistit plynulou dodávku materiálu.

Nemocnice si podle něj nákupy léků a přístrojů už zajišťuje sama a od března převezme od Holte Medical i zbytek nákupů na základě výjimky. Tento postup kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad a ministerstvo zdravotnictví. Oliva je zároveň předsedou dozorčí rady Holte Medical, funkce je podle Pirátů placená od začátku konkurzu 50 000 korunami měsíčně.

Piráti mají podle svých vyjádření k dispozici dopis tamních zdravotníků, který poukazuje na nestandardní praktiky za současného ředitele, který do nemocnice přišel jako krizový manažer. „Místo toho se nemocnice, která byla i za kontroverzního ředitele Vladimíra Dbalého v zisku, dostala do ztráty,“ shrnula obsah dopisu první místopředsedkyně Pirátů a poslankyně Richterová, která je členkou sněmovního výboru pro zdravotnictví. Působením Dbalého v čele nemocnice se zabývá i soud.

Oliva odmítl, že by se nemocnice pod jeho vedením dostala do ztráty. „Každý rok hospodaří se ziskem, a to i přesto, že jsem přebíral nemocnici s dluhem vůči ČSOB ve výši 120 milionů korun a s ‚dárkem‘ ve výši 100 milionů Kč za pokuty udělené Finančním úřadem za pochybení předchozího ředitele Dbalého,“ uvedl Oliva. Zisky nemocnice byly podle něj za předchozích ředitelů uměle navyšovány. Působením Dbalého v čele nemocnice se zabývá i soud.

Nemocnice na autora dopisu jako neznámého pachatele podala podle mluvčí Martiny Dostálové začátkem týdne trestní oznámení za šíření poplašné zprávy. Odmítá i to, že by tímto způsobem nákupů porušovala občanský zákoník.

Ministerstvo loni v listopadu informovalo, že nemocnice už přijala opatření k nápravě, všechny dceřiné společnosti má zrušit do poloviny letošního roku. Nákup léků a zdravotnických prostředků prostřednictvím dceřiné společnosti bez výběrových řízení nemocnici umožňovala výjimka v zákoně o zadávání veřejných zakázek. I ministerstvo ji ale kritizovalo i při svých kontrolách. /r/