iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Primátor Olomouce Staněk konkurent Hamáčka v ČSSD

Neschopným politikům v čela se Sobotkou, Zaorálkem, Birkem, Chovancem a spol. se zatím moc nechce odejít od koryta. Stále čekají na to, že se znovu uchytí v novém vedení ČSSD. Hamáček už je místopředsedou parlamentu a teď uvažuje o tom, že by chtěl být i v čele ČSSD, a dokonce by šel do vlády i s Babišem. Před několika dny se hovořilo o tom, že by ČSSD vedl hejtman Vysočiny MUDr. Jiří Běhounek, který je také poslancem, a poradce mu dělá Michal Hašek.

Poslanec Běhounek ale není členem ČSSD. A na to právě upozorňují bývalí neschopní politici v čele se Sobotkou. Teď se objevilo na veřejnost nové jméno: Poslanec a olomoucký primátor Antonín Staněk bude na únorovém mimořádném sjezdu kandidovat na předsedu ČSSD. Členy chce oslovit mimo jiné tím, že není spojený s žádným z proudů v sociální demokracii, takže je schopný nabídnout nadhled a tyto skupiny spojit.

Jednapadesátiletý Staněk uvedl, že zatím získal tři nominace okresních organizací ČSSD, v příštích týdnech se chce ucházet i o podporu krajů. „Můžu potvrdit, že ty nominace beru vážně a o post předsedy ČSSD se na sjezdu ucházet budu,“ řekl. Sociální demokracie má podle něj společnosti stále co říci, jen to musejí říkat srozumitelně důvěryhodní lidé.

Stranu chce Staněk vyzývat k jednotě a komunikaci. „Nechci říct, že jsem nová tvář, ale nejsem úplně spojen s minulými dobami. Byť jsem už od roku 2015 členem předsednictva, tak jsem nebyl v nejužším vedení, nicméně znalost fungování ČSSD z pozice člena předsednictva mám,“ vysvětlil

V sociální demokracii dlouhodobě existuje několik proudů, kritici Sobotkova vedení minulý týden oznámili vznik platformy Zachraňme ČSSD, která má podle nich zastavit propad strany. Staněk považuje za své pozitivum, že není součástí žádného z proudů v sociální demokracii. „Mohl bych nabídnout jakýsi nadhled a pokusit se tyto proudy nasměrovat, aby se slily do jedné řeky,“ řekl.

Úřadující místopředseda ČSSD Milan Chovanec ve středu zveřejnil, za jakých podmínek by byla ČSSD ochotna jednat o vládě. Vítěz voleb hnutí ANO by se mimo jiné musel vzdát některých resortů, garantovat proevropské směřování a v programu podporovat mladé rodiny. Členem vlády by také neměla být trestně stíhaná osoba.

Podle Staňka by za splnění těchto podmínek bylo jednání možné. „Jsem přesvědčen, že vláda premiéra Sobotky byla úspěšná a je třeba na ty úspěchy navázat,“ uvedl. O místo předsedy strany se začátkem tohoto týdne přihlásil současný místopředseda ČSSD a Sněmovny Jan Hamáček. Uvedl, že strana bojuje o přežití a on ji chce znovu postavit na nohy. Kandidaturu představil také bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík.

Sociální demokraté budou volit nové vedení na mimořádném sjezdu v únoru po neúspěchu v loňských sněmovních volbách. ČSSD, která byla nejsilnější stranou Sněmovny v minulém volebním období, v nich získala pouze 15 poslaneckých mandátů.

PORUŠENÍ ZÁKONA?

Server Aktuálně.cz zveřejnil redakční překlad kompletní zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) zabývající se dotací na farmu Čapí hnízdo. Vyšetřovatelé v ní shrnují, že na Agrofert a příjemce dotace lze pohlížet jako na „propojené“ podniky. Žadatel o dotaci přitom podle vyšetřovatelů poskytl ROP Střední Čechy nepravdivé údaje a další důležité informace zatajil. Imoba, která farmu vlastní, závěry vyšetřovatelů odmítá a na práci OLAFu si stěžuje.

Server Aktuálně.cz, který měl spolu s Hospodářskými novinami dosud utajovanou zprávu k dispozici, zveřejnil ve čtvrtek ráno její český překlad. Text potvrzuje již známé závěry z vyšetřování dotace pro Čapí hnízdo, kvůli němuž byli českou policií obviněni Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek (oba ANO).

Ve shrnutí evropští vyšetřovatelé podle serveru píší, že kvůli rodinným vazbám mezi vlastníky Agrofertu a farmy Čapí hnízdo nelze na oba subjekty pohlížet jako na ekonomicky nezávislé. „Tyto dva podniky lze považovat za ‚propojené‘ v rámci příslušných právních předpisů vzhledem k faktu, že pomocí skupiny fyzických osob jednajících společně tvoří jedinou ekonomickou jednotku.“

Závěry zprávy potvrzují, že žádost o dotaci byla problematická: „Vyšetřování dále odhalilo, že představitelé příjemce projektu poskytli nepravdivé informace a zatajili důležité informace před orgánem řídícím operační program, když v roce 2008 podali žádost o projekt a podepsali smlouvu o poskytnutí dotace. Zatajené informace ukazují, že společnost příjemce dotace nebyla znevýhodněna tak, jak je to typické pro střední a malé podniky“.

Vyšetřovatelé dále upozorňují, že „v souladu s platnými právními předpisy je tudíž Evropská komise oprávněna takovémuto příjemci odmítnout poskytnutí finanční podpory“. Pokud by byla finanční pomoc na tento projekt poskytnuta, dotace by podle evropského úřadu odporovala pravidlům a měla by za následek „vážné narušení hospodářské soutěže“.

Mezi problematické okolnosti řadí zpráva například vydání anonymních akcií podnikem ZZN Agro Pelhřimov, spadajícím pod holding Agrofert, jímž byla v roce 2007 skryta jeho vlastnická struktura. „Následný prodej akcií společnosti novým vlastníkům v prosinci 2007 může být navíc pokládán za čin, jehož účelem bylo získat neoprávněnou výhodu v rozporu se smyslem příslušných zákonů Evropské unie tím, že jsou uměle vytvořeny podmínky nutné pro získání takovéto výhody,“ uvedli vyšetřovatelé.

Na základě zjištěných skutečností se OLAF domnívá, že „příprava a realizace daného projektu byly ovlivněny četnými porušeními národní a unijní legislativy“.

„Tato porušení legislativy mohou zakládat podstatu pro soudní řízení na základě příslušných opatření českého trestního zákoníku o dotačním podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie,“ poukazuje OLAF. Zmíněné trestné činy vyšetřuje česká policie, v případě Babiše a Faltýnka se však nyní řízení komplikuje, neboť oba získali po volbách poslaneckou imunitu.

Dotace pro Čapí hnízdo činila zhruba padesát milionů korun. Z evropských fondů je možné nárokovat 85 procent této částky, tedy zhruba 42,5 milionu korun. OLAF doporučuje unijnímu Generálnímu ředitelství pro regionální a městskou politiku, aby zajistilo vyjmutí této částky z evropského financování kvůli porušení pravidel. Tento dílčí závěr zveřejnilo už dříve ministerstvo financí.

Celou zprávu dotčené úřady pustit na veřejnost odmítly. Odkazovaly se na doporučení státního zastupitelství, které se vyslovilo proti zveřejnění, což by podle něj negativně ovlivnilo trestní řízení. Podle agentury se se zprávou OLAF ve středu seznámil obhájce Faltýnka Josef Bartončík. Komentovat ji nechtěl, nejprve prý musí zprávu prostudovat a poradit se s klientem. „Jednak potřebuji mluvit s klientem, a dále jsem si nakopíroval nějakých padesát stránek, které jsem ještě nečetl,“ uvedl Bartončík.

Premiér Babiš již dříve uvedl, že si zprávu OLAF, která se ho týká, číst nebude. Podle něj bylo vyšetřování nestandardní. Společnost IMOBA, která vlastní farmu Čapí hnízdo, považuje zprávu OLAF o vyšetřování dotace za absurdní. Úřad podlehl politickému tlaku, sdělil mluvčí Imoby Karel Hanzelka, který zastupuje i holding Agrofert, ze kterého se farma v minulosti vyčlenila. Podle Hanzelky se Imoba neměla možnost v rámci vyšetřování plně vyjádřit.

„Společnost byla o zahájení vyšetřování úřadem OLAF informována až na jeho samém konci, a to pouhé tři měsíce před vydáním závěrečné zprávy. Společnosti Imoba nebylo nikdy sděleno, jaký skutek úřad OLAF vyšetřuje, opakovaně jí nebylo umožněno nahlédnout do spisu a v rozporu s evropskými předpisy jí ani nebylo umožněno vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se jí týkaly,“ uvedl Hanzelka. OLAF podle něj ve své závěrečné zprávě neuvedl některé zásadní námitky Imoby a nevzal v potaz ani stížnost.

POZEMKY PRO VÝSTAVBU LÁZNÍ PASOHLÁVKY PRODAT

Schválit záměr prodeje pozemků ve vlastnictví společnosti Thermal Pasohlávky pro realizaci Projektu výstavby lázeňského resortu Pasohlávky soukromému investorovi ve veřejném nabídkovém řízení – to je doporučení z pondělního (8. ledna 2018) jednání krajské rady jihomoravským zastupitelům.

Rada Jihomoravského kraje projednala projektový záměr výstavby lázeňského resortu Pasohlávky ve dvou variantách. Společný podnik s čínskou společností RiseSun nebo prodej pozemků potenciálnímu investorovi. Důvodem pro výběr druhé varianty, která vznikla po odevzdání projektového záměru akcionářům společnosti, je možnost okamžitého zhodnocení pozemků, které jsou nyní ve vlastnictví společnosti Thermal Pasohlávky.

„Rada se jednohlasně shodla na variantě přímého prodeje, protože je to pro kraj méně administrativně i časově náročné než založení společného podniku se soukromým investorem. Podmínkou této transakce je zajištění dostatečných garancí ze strany budoucího vlastníka dotčených pozemků, že bude realizovat stavbu a provoz lázeňského resortu v souladu s platným územním plánem, zpracovanou územní studií a předloženým projektovým záměrem. Proto byly navrženy podmínky, za kterých bude zveřejněn záměr prodeje pozemků a které musí případní zájemci, včetně společnosti RiseSun, respektovat,“ uvedl hejtman Bohumil Šimek.

Zastupitelstvo kraje bude o tomto doporučení rady hlasovat na svém zasedání v pondělí 15. ledna, druhý akcionář, obec Pasohlávky, má tento bod na programu zasedání zastupitelstva 11. ledna.

„Obě varianty jsme důkladně zvážili, ale právě prodejem vzniká možnost relativně rychlého získání finančních prostředků pro Thermal Pasohlávky, což dá možnost jednak uhradit závazky společnosti, ale současně investovat například do Odborného léčebného lázeňského ústavu, na který kraj aktuálně hledá finanční prostředky. Nebude také nutné řešit kapitalizaci úvěru od kraje do společnosti Thermal Pasohlávky formou příplatku k základnímu kapitálu, což by v případě zakládání společného podniku bylo nutné,“ zdůraznila náměstkyně hejtmana Taťána Malá.

„Společnost Risesun spolupracovala na přípravě projektového záměru a také potvrdila svůj záměr realizace projektu tak, jak je připraven. Průběžně se zástupci společnosti komunikujeme o obou variantách a podle posledních informací jsou čínští partneři připraveni i podat nabídku v případě uvažovaného prodeje pozemku investorovi,“ řekl předseda představenstva Thermal Pasohlávky Martin Itterheim.

Krajští radní schválili záměr přijetí úvěru ve výši 700 milionů korun

Přijetí úvěru od Evropské investiční banky (EIB) ve výši 700 milionů korun s předpokládanou splatností v roce 2040 na financování infrastruktury Jihomoravského kraje, zejména v oblasti sociálních věcí, zdravotnictví a dopravy – takové doporučení jihomoravskému zastupitelstvu schválili členové krajské rady na svém jednání v pondělí 8. ledna 2018.

Současně by měli zastupitelé vzít na vědomí Záměry reprodukce majetku Jihomoravského kraje s možností financování úvěrem od EIB. Jde zejména o základny Zdravotnické záchranné služby, domovy pro seniory a rekonstrukce silnic. Akce uvedené v seznamu by měly být zrealizovány do konce roku 2022. Z tohoto důvodu při vyjednávání s EIB bude Jihomoravský kraj požadovat čerpání úvěru v letech 2018 - 2022. Definitivní chválení úvěru v zastupitelstvu i orgánech EIB a podpis smlouvy lze očekávat ve 2. čtvrtletí 2018.

„Rozhodli jsme se využít úvěrového financování, abychom posílili zdroje na investice v období ekonomického růstu. Kraj v současnosti bez problémů splácí své současné závazky a v letošním roce také ukončíme splácení úvěru ve výši 1,2 miliardy přijatého v roce 2005. Tento nový úvěr nám umožní uskutečnit několik investičních akcí, které bychom si kvůli neustálému zvyšování mandatorních výdajů kraje jinak realizovat nemohli,“ řekl hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek.

Přijetí nového úvěru ve výši 700 milionů korun bude mít vliv na přímou zadluženost kraje. V letošním roce bude zcela splacena jistina úvěru ve výši 1,2 miliardy korun na základě smlouvy z roku 2005. Od roku 2016 kraj splácí jistinu úvěru od EIB z roku 2009, resp. 2013 ve výši 2 300 milionů korun. Celá jistina bude splacena v roce 2030. Čerpání nového úvěru se předpokládá v letech 2018 - 2022 rovnoměrně, tj. ve výši 140 milionů korun ročně. Splácení nového úvěru by mělo začít v roce 2023 a skončit v roce 2040. Roční splátka by měla činit necelých 39 milionů korun. Přijetím nového úvěru od EIB by nemělo dojít k nárůstu celkového zadlužení kraje, protože splátky jistin stávajících úvěrů budou vyšší než předpokládané čerpání nového úvěru v jednotlivých letech.

Krajská rada schválila dotační programy na letošní rok

Rada Jihomoravského kraje na své schůzi 8. ledna 2018 schválila naprostou většinu dotačních programů, které byly určeny krajským rozpočtem na letošní rok. Ten počítá s dotacemi ve výši přibližně 300 milionů korun.

Mezi nejvýznamnější dotační programy patří: Vodohospodářské stavby – kanalizace, ČOV, vodovody (75 mil. Kč), Dotace jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí (25 mil. Kč), Program rozvoje venkova (52 mil. Kč), Dotace v oblasti tělovýchovy a sportu (35 mil. Kč), Podpora rozvoje v oblasti kultury a památkové péče (28,5 mil. Kč). Zachovány zůstanou také dotační programy v oblasti rozvoje cykloturistiky, volnočasových aktivit, protidrogové prevence, domácí hospicové péče a další. Monika Brindzáková, tisková mluvčí