iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump chce kvůli knize zpřísnit zákony o pomluvě

Kniha Ohnivá zloba: Uvnitř Trumpova Bílého domu, jejímž autorem je novinář Michael Wolff, způsobila v USA poprask a Trumpovi právníci se pokusili distribuci díla zastavit. Wolff v knize mimo jiné píše, že poradci museli Trumpa často pracně zasvěcovat do problémů téměř jako malé dítě. Všichni lidé z prezidentova okolí prý zpochybňují jeho schopnost vládnout.

Ve zjevné reakci na skandální knihu popisující Donalda Trumpa jako nevyrovnaného muže neschopného vládnout se americký prezident rozhodl zpřísnit zákony o pomluvě. Šéf Bílého domu to ve středu podle agentury AP oznámil na schůzi vlády ve Washingtonu.

Vláda by se podle prezidenta měla „pořádně podívat na zákony o pomluvě“, které Trump označil za „hanebný švindl“ odporující americkým hodnotám. Lidé by neměli mít právo pronášet lživé výroky, „a pak se smát, jak peníze plynou na jejich bankovní konto“, řekl Trump.

Vydavatelský dům Henry Holt and Company, který Wolffovu knihu uvedl minulý pátek na trh, zvýšil původně předpokládaný náklad 150 000 na milion výtisků. V prvních dvou dnech se v kamenných obchodech v USA prodalo 29 000 exemplářů, přes internet 250 000 a jako audiokniha dalších 100 000.

Novela zákona o pomluvě by měla být podle prezidenta „smysluplnou oporou pro soudy“, protože dosavadní právní úprava je velmi slabá. Podle zákonů platných v USA musí veřejně činná osoba u soudu dokázat, že autor nebo vydavatel díla publikoval nepravdivé prohlášení se zlým úmyslem.

SOUDCE USA ZABLOKOVAL ZRUŠENÍ PROGRAMU DACA

Federální soudce v San Franciscu dočasně zablokoval plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na zrušení programu DACA. Informovala o tom agentura Reuters. Vízový program DACA chrání před deportací ze Spojených států statisíce imigrantů, kteří přišli do USA jako děti.

Administrativa prezidenta Trumpa oznámila rozhodnutí zrušit po přechodné půlroční lhůtě program DACA na počátku loňského září. Opatření, které zavedl v roce 2012 Trumpův předchůdce Barack Obama, chrání před deportací téměř 800 tisíc lidí. Podle současného šéfa Bílého domu je ale neústavní.

Federální soudce William Alsup v úterý v San Francisku rozhodl, že program musí po dobu, co o jeho osudu budou rozhodovat soudy, zůstat v platnosti. Účastníkům programu přezdívaným snílci by jinak podle něj hrozila „vážná, nenapravitelná újma“. Soudce rozhodoval na základě několika žalob, jednu z nich podal stát Kalifornie.

Kvůli Trumpovu rozhodnutí zrušit program DACA se na soudy obrátilo hned několik států unie, ale i řada organizací a jednotlivců. Soudce Alsup zároveň ve svém rozhodnutí uvedl, že federální vláda nemusí přijímat nové žádosti od lidí, kteří dosud ochranu na základě programu DACA nikdy nepožívali.

V úterý se prezident Trump setkal se skupinou kongresmanů z obou parlamentních stran, aby s nimi jednal o přistěhovalecké reformě. Navrhl, aby byl migrační problém vyřešen ve dvou krocích - v prvním by šlo o ochranu hranic a řešení osudu mladých přistěhovalců chráněných dosud programem DACA, ve druhém, pozdějším by měly přijít na řadu obecnější záležitosti. Součástí budoucí dohody o osudu takzvaných snílků musí být shoda v otázce zdi na hranicích s Mexikem, uvedl rovněž Trump.

GENERÁLOVÉ NATO A RUSKA SE SEJDOU V LEDNU?

Rozhovory na nejvyšší vojenské úrovni mezi NATO s Ruskem se mohou uskutečnit ještě v lednu v ázerbájdžánském Baku. Šlo by o první schůzku vrchních velitelů od ruské anexe Krymu v roce 2014, kdy Aliance v reakci zmrazila praktickou vojenskou spolupráci s Ruskem. S informací o připravované schůzce mezi vrchním velitelem sil NATO Curtisem Scaparrottim a náčelníkem generálního štábu ruské armády Valerijem Gerasimovem informovalo několik amerických médií i zpravodajské portály v Ázerbájdžánu.

Šlo by o první setkání nejvyššího velení obou stran od roku 2014, kdy NATO v reakci na ruskou anexi Krymu a akce na východní Ukrajině pozastavilo veškerou praktickou vojenskou spolupráci s Ruskem. Podle informací natoaktual.cz obě strany pracují na vhodném termínu. Ani jedna se zatím nevyjádřila opačně, tedy že by ke schůzce nemělo dojít, potvrdil zdroj obeznámený s vyjednáváním.

Mluvčí ministerstva zahraničí Heather Nauertová pro BuzzFeed News uvedla, že schůzka by neměla být překvapením. „Vše je součástí normálního kurzu diplomacie a pro nikoho by nemělo být překvapení, že existuje mnoho otázek, které musíme s Rusy prodiskutovat,“ uvedla. Scaparrotti s Gerasimovem zatím hovořil jen telefonicky loni na podzim. S ruským generálem se ale osobně rovněž v Baku setkal šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Schůzku tehdy označil za otevřenou, oba generálové se prý snažili držet se vojenských záležitostí a vyhnout se politickým sporům.

Aliance a Rusko tak podle něj dokázaly udělat jisté první kroky k určitému „obnovení vztahů“ a avizoval, že ke schůzce Scaparrotiho s Gerasimovem by mohlo dojít ještě do konce roku. Nestalo se ale tak. Pavel tehdy připustil, že to, co NATO považuje za „jasnou agresi“ (Krym a Ukrajina), vidí Rusko jinak a naopak věří, že jej ohrožuje Aliance.

Pavel už dříve prohlásil, že obnovení smysluplného vojenského dialogu s ruskou stranou je pro něj prioritou od nástupu do čela Vojenského výboru v roce 2015. Upozornil však, že spojenci nejsou ochotni obnovit spolupráci s Ruskem v plném rozsahu. „Říkáme ruským partnerům, že jsme otevřeni dialogu, ale ne obnovení spolupráce, protože podmínky pro to nenastaly,“ řekl na podzim s tím, že jde především o respektování mezinárodního práva a urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.

Komunikace na vojenské úrovni by podle spojenců měla pomoci předcházet případným nedorozuměním či možným incidentům při vojenských akcích. NATO si dlouhodobě stěžuje například na chování ruských vojenských pilotů nad Baltem a Černým mořem, a posiluje tam proto svou přítomnost.

V NĚMECKU PŘES PROTESTY STRHLI KOSTEL

V západním Německu strhli kostel z devatenáctého století. Hlavní dominanta malého města má být nahrazena dolem, proti demolici protestovali aktivisté. „Kdo ničí kulturu, ničí i lidi,“ stálo na transparentech. Kostel ve městě Immerath v západním Německu byl jednou z posledních významných staveb ve městě, ačkoliv k bohoslužbě naposled posloužil v roce 2013. Teď má být nahrazen rozlehlým povrchovým dolem. Informoval o tom server DW.

Postavit budovu pocházející z pozdního 19. století trvalo téměř tři roky, buldozery ji za přihlížení několika stovek lidí srovnaly se zemí za pouhé dva dny. Energetická společnost RWE uvedla, že odstranění sutin potrvá zhruba další dva týdny.

Místo kostela bude teď městu dominovat povrchový důl, proti kterému protestovaly nejrůznější aktivistické skupiny včetně Greenpeace. Tamní policie uvedla, že v souvislosti s protesty zadržela 14 lidí včetně těch, kteří se přivázali k buldozeru nebo vylezli na kostel, aby na něj pověsili transparenty hlásající například: „Kdo ničí kulturu, ničí i lidi“.

Budování povrchových dolů se v Německu stalo velkým politickým problémem. Německo se stále spoléhá na uhlí jako jeden z hlavních zdrojů energetické produkce, a to i navzdory slibům politiků, že se země začne orientovat na „čistší“ zdroje, aby dostála Rámcové dohodě OSN o změně klimatu.

V KARIBIKU ZEMĚTŘESENÍ

Oblast Karibiku zasáhlo silné zemětřesení. Otřesy měly sílu 7,6. Státy v regionu dostaly varování před hrozící tsunami, které středisko posléze odvolalo. První menší škody na domech zatím hlásí Honduras. Epicentrum otřesů se podle americké geologické služby USGS, která původně hovořila o otřesech o síle 7,8 stupně, nacházelo v moři zhruba 200 kilometrů severovýchodně od obce Barra Patuca na severovýchodě Hondurasu a asi 300 kilometrů jihozápadně od Kajmanských ostrovů.

Zemětřesení bylo velmi mělké, ohnisko se nacházelo jen deset kilometrů pod povrchem. Otřesy pocítili v úterý pozdě večer místního času mimo jiné obyvatelé honduraské metropole Tegucigalpy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na svědectví jednoho z místních. Slabě se daly otřesy cítit také v mexickém státě Quintana Roo, který leží na jihovýchodě země, ale i v Guatemale, Kostarice, Belize či Salvadoru.

První drobné škody jako praskliny na domech jsou hlášeny z honduraských departementů Colón, Atlántida a Olancho. Severovýchod Hondurasu, který byl epicentru nejblíže, je řídce osídlený, velkou část ho zabírají přírodní rezervace. Odborníci z USGS uvedli, že pravděpodobnost, že zemětřesení způsobilo velké škody a vyžádalo si oběti na životech, je velmi nízká. Tichomořské varovné středisko původně oznámilo, že hrozí nebezpečí vzniku tsunami. Varování obdržely Jamajka, Portoriko a další karibské ostrovy i východní pobřeží středoamerických států. Později ale středisko varování odvolalo.

Honduraský prezident Juan Orlando Hernández na Twitteru napsal, že záchranné složky jsou v pohotovosti. Obyvatele země vyzval, aby zachovali klid. Situaci přes odvolání varování před tsunami nadále monitorují na Kajmanských ostrovech a v Portoriku. „Je důležité, aby lidé nechodili do vody a drželi se dál od pobřeží,“ uvedl zástupce portorických úřadů zodpovědný za bezpečnost Héctor Pesquera.

OCENĚNÍ VRACÍ DALŠÍ RESTAURACE

Ocenění alespoň jednou michelinskou hvězdou je snem většiny restauratérů po celém světě. Množí se však případy, kdy slavní kuchaři tuto cenu vrací. Jejich podnikům totiž přináší mimo popularity také neúměrně vysoký zájem milovníků dobrého jídla a neustálý tlak na udržení extrémně vysokých standardů. Mnohdy jim navíc znemožňuje odvážnější gastronomické experimenty. Ocenění michelinskou hvězdou si v minulosti vysloužily nejslavnější světové restaurace, kde se cena jídel šplhá do astronomických rovin. „Štempl“ kvality však drží i několik podniků, které na první pohled příliš vznešeně nepůsobí.

Průvodce Michelin (francouzsky Le Guide Michelin) je série knižních průvodců vydávaných každoročně francouzskou společností Michelin ve více než 12 zemích. Průvodce hodnotí 1-3 hvězdami malý počet restaurací výjimečné kvality. Od roku 1955 průvodce zvýrazňuje také restaurace nabízející dobré jídlo za dobrou cenu, dnes nazvaný jako Bib Gourmand. Podniky musí mít v nabídce menu, které nepřesáhne danou částku.

Ve vydání Michelin Guide - Hlavní města Evropy (Main Cities in Europe) jsou oceněné jednou hvězdou i tři pražské restaurace - Alcron na Novém Městě, Degustation Bohéme Bourgeoise a Field na Starém Městě. V kategorii "dobré jídlo za přijatelné ceny" jsou oceněné i další pražské restaurace - Aureole, Divinis, Eska, Maso a Kobliha, Na Kopci, Sansho a SaSaZu.

V PAKISTÁNU ZADRŽENA ČEŠKA S DROGAMI

Nikdy k drogám netíhla a nijak z okruhu svých kamarádů nevyčnívala. Tak se vyjadřují příbuzní a známí o mladé Tereze H. z Uherského Hradiště, kterou ve středu zadrželi na pákistánském letišti. Podle tamních médií pašovala devět kilogramů heroinu. Podle webu pákistánské televize Geo česká občanka mířila do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. V Pákistánu prý pobývala na tříměsíční vízum k návštěvě rodiny, které jí bylo vydáno 15. listopadu loňského roku (viz též Celníci na letišti v Pákistánu zadrželi mladou Češku, pašovala heroin).

Jednadvacetiletá Tereza H. pochází z Uherského Hradiště. V tomto městě studovala na Obchodní akademii a podle profilu na sociálních sítích zde také bydlela. „Podle mě není pravda, že chtěla něco pronést. Někdo jí to musel podstrčit, jinak si to neumím vysvětlit. Nikdy neměla s drogami problém, neměla k nim žádný vztah. Je to slušná holka,“ prohlásil pro MF DNES strýc zadržené ženy.

Problémy s ní podle všeho nebyly ani v minulosti. „Na to jméno si nevzpomínám, takže s touto studentkou žádné potíže určitě nebyly. To bych si pamatoval i po letech,“ konstatoval ředitel střední školy Jiří Durďák. Z českého pohledu je nezvyklé, že pákistánská média uveřejnila celé jméno zadržené Češky i fotografii jejího cestovního pasu včetně všech osobních údajů.

Podle zprávy české Národní protidrogové centrály, která se zabývala cenami drog na našem území, se v 29 případech zkoumaných policií v roce 2013 pohybovala cena gramu heroinu od 600 do 2000 korun. Devět kilogramů drogy by tak mělo hodnotu 5,4 až 18 milionů korun.

Pákistán je spolu s Afghánistánem jednou z významných oblastí tranzitu drog. České ministerstvo zahraničních věcí na svém webu upozorňuje, že za pašování a přechovávání narkotik může být v Pákistánu podle zákona vyměřen trest smrti. „Ten se však zpravidla neuplatňuje vůči cizincům. Cizinci zadržení za pašování narkotik jsou zpravidla trestáni několikaletým vězením ve velmi tvrdých podmínkách,“ upozorňuje ministerstvo. /r/