iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Hádky poslanců, o důvěře vládě znovu až v úterý

Jednání o důvěře vládě přerušili na žádost lidovců, aby se sešel mandátový a imunitní výbor. Poslanci se totiž před tím pohádali kvůli snaze hnutí ANO pozvat na jednání mandátového a imunitního výboru ke kauze Čapí hnízdo expolicistu protimafiánského útvaru Jiřího Komárka. Popudilo to Piráta Jakuba Michálka, Miroslava Kalouska z TOP 09 i Miroslavu Němcovou z ODS.

Premiér Andrej Babiš už ví, že jeho menšinová vláda důvěru nezíská, ale poslanci se ve středu ke hlasování nedostali. Může za to spor o kauzu Čapí hnízdo a hádka o jednání mandátového a imunitního výboru. Jde o to, zda na něj bude pozván expolicista Jiří Komárek, který tvrdí, že vyšetřovatel případu je spojen s podnikatelem Ivo Rittigem.

Dění v Poslanecké sněmovně se ale hnutí ANO vymklo z ruky a poslanci drtivou většinou večer přerušili schůzi. „Budeme se snažit, aby se ještě před hlasováním o důvěře vládě hlasovalo o vydání Andreje Babiše ke stíhání,“ řekl k tomu poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. Občanští demokraté označili výsledek celodenního jednání za debakl Andreje Babiše. „Celý den ve Sněmovně považujeme za velkou ostudu,“ řekl šéf poslanců sociální demokracie Jan Chvojka k průběhu parlamentní schůze.

Komárek dostal od soudu v prosinci roční podmínku za to, že loni v létě obvinil policejního prezidenta Tomáše Tuhého v médiích z „brutálního úniku informací“. U soudu přitom naznačoval souvislost vyšetřovatele případu Čapí hnízdo Pavla Nevtípila s podnikatelem Ivo Rittigem. Babiš tvrdí, že kauza vedená policí proti němu je na objednávku. Komárek přitom nastoupil v únoru na Generální finanční ředitelství. To spadá pod ministerstvo financí, které v době Komárkova nástupu řídil Babiš jako ministr.

Do Sněmovny ve středu dopoledne přišel podpořit Babiše i prezident Zeman a překvapil těmito slovy: „V okamžiku, kdy přijde a řekne, že má minimálně 101 zaručených hlasů, tak ho podruhé jmenuji premiérem.“ Napoprvé totiž Babiš neprojde, to už je jisté. Žádná ze stran kromě ANO ho nechce podpořit. Hlasování o první Babišově vládě ale nakonec poslanci odložili na příští úterý.

Babiš tvrdí, že ho podmínka prezident Miloše Zemana, za jakých okolností ho jmenuje premiérem i podruhé, nepřekvapila. „Co vím, tak neřekl výslovně, že bude požadovat 101 podpisů, ale bude chtít garanci, že druhý kabinet získá aspoň 101 hlasů při hlasování o důvěře,“ uvedl Babiš.

„Připadá mi to jako standardní a logický požadavek prezidenta před druhým pokusem,“ uvedl předseda vlády a ANO. Nepřipadá mu, že by na něj Zeman „tlačil“. „To jsem nezaznamenal,“ řekl Babiš novinářům. Když jeho první vláda neprojde, dá vláda demisi 17. ledna. Premiéra A. Babiše nezaskočil požadavek prezidenta na 101 hlasů při druhém pokusu.

Babiš prozradil svou další strategii pro jednání o vládě v druhém pokusu. „Lepší je menšinová vláda s podporou, ale pokud to nepůjde, tak budeme nabízet i vstup do vlády,“ řekl šéf hnutí ANO novinářům ve Sněmovně.

Dostal i otázku, zda si jako příštího ministra obrany dokáže představit Jana Hamáčka ze sociální demokracie, který se bude ucházet o šéfa ČSSD na sjezdu v Hradci Králové 18. února. „Je odborník na obranu, vyzná se v tom.“ Možným soupeřem Hamáčka může být exministr vnitra Milan Chovanec, jehož názor, je že by sociální demokracie o vládě jednat mohla, ale stále zastává názor, že u toho nemůže být stíhaná osoba.

Exministr zahraničí Lubomír Zaorálek označil programové prohlášení menšinové vlády za cár papíru, který nebude mít žádnou závaznost, protože všichni dopředu vědí, že menšinová vláda nedostane důvěru. „Debata nad tím textem je nadbytečná,“ řekl Zaorálek. Nic se podle premiéra Babiše nezměnilo na tom, že nepočítá s tím, že vezme do vlády SPD Tomia Okamury. Přitom SPD byla jednání o podpoře Babiše přístupná, záleží jí ale na tom mít křesla ve vládě a prosazovat tak lépe vlastní program.

Zeman dal najevo, že teď bude čekat. I kdyby ve volbě prezidenta neuspěl, jeho mandát končí až začátkem března. Inaugurován byl totiž 8. března před pěti lety. Do té doby bude mít tedy i čas jmenovat nového premiéra.

Rozhodujícím okamžikem zřejmě bude výsledek sjezdu ČSSD. Zeman spoléhá na to, že zvítězí stranické křídlo, které kývne na spolupráci s ANO a s komunisty. Dohromady by tyto strany měly 108 hlasů, dostatečnou rezervu pro případ, že by to část poslanců sociální demokracie odmítla akceptovat.

„Zavazuji se před druhým pokusem poskytnout dostatečný časový prostor,“ uvedl prezident před poslanci a jmenoval několik možností vlády. „103, 108, 115, 140, ale nic jste neslyšeli,“ prohlásil Zeman. 103 poslanců má ANO dohromady s ODS nebo se sociálními demokraty a lidovci, 108 hlasů ANO se sociálními demokraty a s komunisty, 115 hlasů ANO s komunisty a SPD, 140 hlasů by daly dohromady ANO s Piráty, ODS a sociálními demokraty.

POKUD NEBUDE DŮVĚRA, BABIŠ PODÁ DEMISI 17. LEDNA

V případě, že vláda ve Sněmovně neuspěje s žádostí o důvěru, podá menšinový kabinet Andreje Babiše (ANO) demisi na příštím zasedání, které bude 17. ledna. Před zahájením odpoledního bloku diskuse Sněmovny to řekl Babiš. I když kabinet důvěru nezíská, jak ukazují dosavadní postoje sněmovních stran, chce Babiš pokračovat v práci, jako by ji kabinet měl.

Uvedl, že ve čtvrtek má naplánováno například jednání Bezpečnostní rady státu či kontrolu čerpání evropských fondů. Při dalších jednáních o druhé vládě Babiš nevylučuje možnost vzniku koaliční vlády, i když je mu bližší jednobarevný kabinet. Pro nejbližší dobu počítá s jednáními s ČSSD a hnutím SPD. Koaliční spolupráci s SPD ale dále vylučuje. Od ostatních stran nedostal vstřícné signály ohledně spolupráce, uvedl.

"Lepší je menšinová vláda s podporou, ale pokud to nepůjde, tak budeme nabízet i vstup do vlády," řekl Babiš novinářům. "Určitě jsme připraveni i na koaliční vládnutí. Závisí, jak se to vyvine," uvedl. V minulosti říkal, že by i při druhém sestavení vlády chtěl vytvořit jednobarevný menšinový kabinet, podle něj je efektivnější a nejsou v něm spory.

Předseda ANO zároveň odmítl, že by uvažoval o zkrácení funkčního období, pokud by se mu nedařilo podporu pro vládu získat. "My chceme pracovat, chceme plnit program a myslím, že to nechtějí ani občané. Ani ve Sněmovně jsem neslyšel, že by někdo chtěl rozpouštět Sněmovnu," řekl.

Ocenil také podporu, kterou mu dnes ve Sněmovně poskytl prezident Miloš Zeman. Prezidentův projev se mu líbil a vyjádřil názor, že Zeman v poslední době má dobré proslovy. Opoziční politici naopak vesměs hodnotili Zemanův projev jako součást volební kampaně před prezidentskými volbami, které se uskuteční v pátek a v sobotu. Babiš dnes novinářům také potvrdil, že příští týden v úterý vystoupí na jednání mandátového a imunitního výboru, který jedná o policejní žádosti o jeho vydání k trestnímu stíhání. Odmítl odpovědět na otázku, jestli žádost o vydání ke stíhání podpoří.

CÍRKIEVNÍ RESTITUCE POTŘEBUJÍ KOREKCE

Premiér Andrej Babiš po středečním jednání vlády prohlásil, že církevní restituce potřebují korekce, a proto podpoří návrh komunistů na zdanění finančních náhrad za nevydaný majetek. Vláda kývla také omezení přestupkové imunity ústavních soudců, neuspěl naopak návrh Starostů na úplné zpřístupnění registru majetkových přiznání politiků.

„My samozřejmě souhlasíme, že je třeba napravovat křivdy. Ale ten způsob byl velice podivný, proto jsme návrh podpořili. Je třeba dělat korekce – náhrady byly prodražené a schválené ve Sněmovně za podivných okolností,“ vysvětlil Babiš, proč podporuje návrh KSČM na zdanění restitučních náhrad. Jednalo se podle něj o nejdiskutovanější návrh během středečního jednání vlády.

Zdanění peněžitých náhrad byla jedna z podmínek komunistické strany pro případnou podporu nebo toleranci Babišova kabinetu. Výkonný výbor KSČM ovšem v úterý doporučil stranickým poslancům, aby ve středu na schůzi Sněmovny hlasovali proti vyslovení důvěry menšinové vládě ANO.

„Vláda si je vědoma rizika, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, že jim bude stanovená finanční náhrada vyplacena, aniž by tento příjem byl dodatečně snížen o daňovou povinnost, nicméně vzhledem k pochybnostem o použitém způsobu výpočtu a výši finančních náhrad považuje návrh zákona za věcně správný,“ napsali vládní legislativci v pokladu pro ministry.

K předloze se v připomínkovém řízení vyjádřila ministerstva kultury a financí. Zatímco ministerstvo kultury doporučilo kabinetu přijmout nesouhlasný postoj, ministerstvo financí návrh podpořilo.

„Přijetí návrhu by znamenalo porušení smluv o vypořádání uzavřených s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým je poskytována finanční náhrada,“ uvedlo ministerstvo kultury. Ministerstvo spravedlnosti, ač bylo osloveno, se k návrhu ve lhůtě nevyjádřilo.Komunisté v důvodové zprávě uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo asi o jedenáct miliard korun. Zdanění pokládají předkladatelé za jediný možný krok k tomu, aby byla finanční náhrada přiměřená.

Zákon o církevních restitucích schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během třiceti let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013.

Vláda dále odmítla návrh Starostů na úplné zpřístupnění registru majetkových přiznání politiků, informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Předkladatelé normy, kterou bez ohledu na názor vlády posoudí Sněmovna, chtějí, aby se do seznamu lidé mohli dostat na základě individuální žádosti podle stejného režimu, jaký platí pro vedoucí úředníky nebo ředitele státních, krajských či obecních firem. Museli by tak žádat každý půlrok o heslo.

Podle vládních legislativců představují pravidla v dané oblasti „nejvyšší možnou transparentnost vedoucí k minimalizaci korupčních rizik na všech úrovních veřejné správy“. Rozsah oznamovací povinnosti i okruhu lidí, jichž se týká, stejně jako snadná dostupnost přiznání patří mezi zásadní opatření k regulaci střetu zájmů, napsali.

Kabinet také upozornil na to, že předlohou STAN by se vrátil stav platný před nedávnou novelou zákona o střetu zájmů. Protože je účinná jen několik měsíců, nelze odhadnout její dopady, a její změna proto není žádoucí, uvedli vládní legislativci.

Novela má podle poslanců STAN „narovnat narušenou společensky přijatelnou rovnováhu mezi osobním zájmem veřejných funkcionářů a zájmem veřejným“. Nynější stav může podle autorů ohrozit práva třetích osob s ohledem na povinnost funkcionářů zveřejňovat údaje o majetku včetně společného jmění manželů. O návrhu Starostů rozhodnou zákonodárci. Pokud by byla schválen, lidé by museli o přístup do registru požádat ministerstvo spravedlnosti. Dostali by uživatelské jméno a přístupové heslo, které by byly platné půl roku od jejich vydání.

Soudci by mohli přijít o imunitu

Ústavní soudci by měli po vzoru zákonodárců přijít o úplnou přestupkovou imunitu. Babišův kabinet senátní návrh podpořil, stanovisko vlády je doporučením pro Sněmovnu. Novelu připravila senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za Zelené). Cílem novely je podle senátorky to, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Zároveň jim má ale umožnit, aby ústavní soudce obdobně jako poslanec nebo senátor mohl požádat o projednání přestupku v kárném řízení, pokud by měl za to, že mu hrozí nepřiměřený zásah ze strany výkonné moci.

„I v takovém případě mu ale kárný senát Ústavního soudu bude moci uložit správní tresty předvídané příslušným přestupkovým zákonem,“ uvedla Wagnerová. Senátorka připomněla, že zrušení přestupkové imunity ústavních soudců loni navrhl Ústavnímu soudu jeho kárný senát. Plénum Ústavního soudu se tím ale odmítlo zabývat, podle Wagnerové kvůli tomu, aby v zákoně zůstal zachován nějaký způsob projednávání přestupků.

Dosavadní úprava v kárném řízení neumožňuje ústavnímu soudci uložit za přestupek jinou sankci než výtku. Od roku 2002 přitom poslancům a senátorům lze i v disciplinárním řízení uložit sankci podle přestupkového zákona. „Toto řešení lze po čtrnácti letech fungování považovat za osvědčené,“ dodala Wagnerová.

ZEMAN: ZREDUKOVAT PENÍZE PRO NEZISKOVKY

Neziskové organizace získaly za uplynulý rok osmnáct miliard korun. Z toho největší část – více než třetina – šla na podporu sportu. Prezident Miloš Zeman má však pocit, že neziskovky dostávají od státu moc peněz, a chtěl by subvence omezit. Odborníci jeho záměr hodnotí jako nepochopení a populismus.

V Česku působí 120 tisíc neziskových organizací. Za uplynulý rok získaly některé z nich zhruba 3,5 miliardy od obcí, 2,8 miliard zaplatily kraje a zhruba půl miliardy jim poskytly státní fondy a agentury. Ze státního rozpočtu jim pak plynulo jedenáct miliard korun.

Tahle částka se však nezdá prezidentu Zemanovi, který se pro redukci financování neziskovek z veřejných peněz vyslovil ve svém středečním projevu ve Sněmovně. „Seznámil jsem se s tím, že ze státního rozpočtu jde jedenáct miliard korun na neziskové organizace. Dámy a pánové, jsem známý přítel neziskových organizací, ale někdy si říkám, že by měly hospodařit za své a nevysávat státní rozpočet, protože jedenáct miliard korun je opravdu hodně peněz,“ řekl před poslanci.

NEZISKOVKY PIJAVCE

„Není to první výrok tohoto druhu, ale takový paušální útok na neziskový sektor mi přijde zcela zbytečný,“ řekl serveru iDNES.cz bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Zeman skutečně v minulosti označil neziskové organizace za pijavice, které vysávají státní rozpočet. Proto chtěl změnit způsob jejich financování tak, aby si na každou korunu, kterou dostanou ze státního rozpočtu, vydělaly jednu vlastní.

Bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková si ale nedovede představit, jak by si na sebe měly neziskovky vydělat. Připomněla, že už teď si některé z nich hledají sponzory, aby pokryly všechny své náklady. „Neziskové organizace v mnoha směrech doplňují stát, tam kde nestačí některé věci zabezpečit, takže si myslím, že neziskové organizace hrají svoji nezastupitelnou roli,“ vysvětlila Šimůnková.

I mluvčí Člověka v tísni Tomáš Urban příliš nevěří, že by komerční subjekty plnily účel neziskových organizací stejně profesionálně a přitom levněji. Ilustroval to na příkladu Naděje a Armády spásy, které se léta starají o lidi bez domova nebo o seniory a handicapované. „Těžko je teď může nahradit komerční subjekt, protože tolik nerozumí té problematice a dělal by to z komerčních důvodů, tedy ne proto, že by se zajímal o lidi,“ shrnul Urban.

Dienstbier připomněl, že velká část dotací pro neziskové organizace jde do sportu. Konkrétně loni dostaly sportovní organizace 6,11 miliardy korun, tedy nejvíce z neziskového sektoru. Někdejší ministr pro lidská práva následně vyjádřil domněnku, že prezident snad svým výrokem nechtěl říct, že stát nebude dávat peníze na malé děti, které hrají fotbal.

„Je v tom velká populistická nota, protože se řekne, že tady teče jedenáct miliard na neziskové organizace, ale že na každé obci je místní sportovní oddíl, který dostává dotace, to už si v tu chvíli nikdo nedomyslí,“ objasnil Dienstbier. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), pod něhož nyní lidská práva spadají, chce zase prezidentovi při vhodné příležitosti popsat, co všechno se pod pojmem „nezisková organizace“ skrývá. „Jsou to třeba sportovní svazy nebo vědecké instituce,“ uvedl Pelikán.

Dodal, že Zemanovi také vysvětlí, co všechno za tyto peníze stát od neziskových organizací nakupuje: „Jedná se například o hospice a obecně o důležité služby pro naše starší spoluobčany. Jinak řečeno, je to sice hodně peněz, ale za tyto peníze získáváme hodně velmi důležitých a pro naše občany potřebných věcí.“

O neporozumění ze strany prezidenta hovoří i Urban. „On sám má neziskový fond, takže by měl tušit, že neziskové organziace je široký pojem, do kterého spadají i dobrovolní hasiči, lidé pomáhající handicapovaným nebo think-tanky a organizace, které se zabývají transparentností veřejné správy,“ shrnul Urban.

NA NEZISKOVKY SE ZAMĚŔÍ I BABIŠ

Neziskové organizace oproti předchozímu roku získaly loni o 1,1 miliardy více. Hned po sportu šla největší část dotací na sociální věci a zaměstnanost. Připadlo jim zhruba 5,32 miliard korun. Na vzdělávání a školské služby veřejné rozpočty poskytly 1,65 miliardy a na kulturu a ochranu památek 1,44 miliardy korun.

Na peníze, které neziskovým organizacím tečou, se chce podívat i premiér Andrej Babiš (ANO). Jeho vláda se měla ve středu dopoledne zabývat rozborem financování nestátních neziskových organizací, ale nakonec bod jednání přesunul na následující týden s tím, že je třeba rozbor dopracovat, a proto požádal Pelikána o podrobnou analýzu podle resortů.„Bez této analýzy neumím posoudit, co stát všechno zajišťuje. Je třeba z přehledu vyčlenit sport, kam jde víc než třetina všech peněz. Zbytek posoudíme a tam, kde zjistíme, že jsou to vyhozené peníze, tak to nebudeme podporovat. Ale musíme odpovědět přesně,“ řekl Babiš deníku Právo. Dotování neziskových prganizací dlouhodobě kritizuje předseda SPD Tomio Okamura nebo lídr KSČM Vojtěch Filip.

VZP PROHRÁLA SPOR S PACIENTKOU

Všeobecná zdravotní pojišťovna musí pacientce zaplatit speciální léčbu, jejíž uhrazení předtím odmítla, rozhodl ve středu pražský městský soud. Na případ upozornil server Česká justice, podle kterého rozhodnutí může otevřít dalším pacientům cestu k tomu, aby jim pojišťovny proplatily dosud nehrazenou léčbu.

Spor s pojišťovnou se týká pacientky, které byl v těhotenství zjištěn karcinom prsu. Pojišťovna jí nejprve léčbu platila, pak žena podstoupila chirurgický zákrok a kvůli těhotenství byla ponechána bez onkologické péče. Když porodila zdravé dítě, její zdravotní stav se zhoršil a její další léčba již nespadala do péče, kterou měla platit pojišťovna. Žena se kvůli tomu obrátila na soud a uspěla.

Mluvčí VZP Oldřich Tichý serveru Česká justice řekl, že pojišťovna ženě zaplatí léky i bez ohledu na výsledek soudu. Od února totiž bude lék z veřejného zdravotního pojištění hrazený každému pacientovi, kterému bude předepsaný. „Pokud jde o reakci na tento konkrétní verdikt, tak VZP počká na písemné vyhotovení rozsudku. Teprve po jeho podrobnější analýze bude možné rozhodnout, zda budeme využívat nějaký opravný prostředek, nebo ne,“ uvedl Tichý. Pokud by se pojišťovna chtěla dál soudně bránit, případ by řešil Nejvyšší správní soud. /r/