iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman: Dubček se podělal, ministři, co dali demisi, blbí

„Mně zakazují vulgarismy, ale toto, doufám, vulgarismus není,“ poznamenal. Dodal, že tehdejším představitelům souhlas s okupací nepomohl. „Nejdřív dostaly tyto idoly funkci předsedy Federálního shromáždění, pak už jenom klesly na velvyslance v Turecku a pak už ani to ne,“ uvedl ve zjevné narážce na Dubčeka. Prezident následně parafrázoval zásadu mnohých z prvních let normalizace, a to „musím zůstat ve své funkci, protože jinak by tam přišla ještě větší svině, než jsem já“. Tato zásada vedla k hluboké zkáze tehdejšího Československa a k hluboké demoralizaci, uvedl prezident.

Nekomunističtí ministři, kteří v roce 1948 podali demisi, byli podle prezidenta Miloše Zemana blbí. Někdejší první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček patřil mezi ty, kteří se v roce 1968 podělali hrůzou, za vznik svobodného Československa po roce 1989 může tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov. Zeman to uvedl v projevu na slavnostním večeru na Pražském hradě k zahájení oslav 100 let od vzniku Československa a 25 let od vzniku České republiky.

Hlava státu ve svém vystoupení hodnotila mimo jiné důležité milníky československé i české historie 20. století. „Kdyby nebylo několika blbých ministrů, kteří podali demisi, pak by nebylo možné, aby se Klement Gottwald zaklínal ústavností tohoto komunistického puče,“ prohlásil prezident k únorovým událostem roku 1948. Zeman také uvedl, že by bylo vhodné se zamyslet, proč se po okupaci Československa v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy našel mezi tehdejší politickou elitou jediný statečný člověk František Kriegel a „proč se všichni ostatní podělali hrůzou“.

Zeman také uvedl, že pád komunistického režimu v Československu nezpůsobilo disidentské hnutí Charta 77, ale sovětský vůdce. „Byl to Gorbačov, který způsobil, že se rozpadlo sovětské impérium a že Československo se vymanilo ze sovětských spárů. Myslím, že bychom mu měli vyjádřit svoji úctu,“ dodal.

Samostatná Česká republika má delší trvání než prvorepublikové Československo, připomenul prezident. „Stejně jako Slovensko se můžeme radovat z toho, že jsme bezpečnou a prosperující zemí,“ řekl. „Nic nám téměř nehrozí, pokud naše vlastní hloupost nám nedovolí, abychom na naše území umístili lidi, kteří sem nepatří,“ podotkl. Letošní rok by měl být podle Zemana také připomínkou 1 000 let české státnosti.

Slavnostního večera se zúčastnili mimo jiné i premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš a Robert Fico. Fico v projevu ocenil úspěch obou zemí a jejich „vztahy vzájemných půjček důvěry“. Na Zemanovi si váží toho, že český prezident „řekne, co chce“. „Máte prezidenta, který přesně ví, že svět má čtyři světové strany,“ uvedl Fico. Řekl, že je Zemanovým dlužníkem a popřál mu, „aby se všechny jeho osobní ambice naplnily v plném rozsahu“. Zeman tento měsíc obhajuje funkci prezidenta.

ČUNEK CHCE ZNOVU DO SENÁTU

Lidovecký hejtman Jiří Čunek bude obhajovat pozici senátora v podzimních senátních volbách. Ostatní strany o kandidátech jasno ještě nemají, některé ale zvažují, jestli vůbec někoho postaví, protože Čunek je v domovském Vsetínsku tradičně velmi silný. V obou senátních volbách, kterých se lidovec Jiří Čunek v letech 2006 a 2012 zúčastnil, uspěl téměř v prvním kole. Ve druhém pak získal přes 70 procent hlasů a protikandidátovi nedal šanci. Že by post senátora letos na podzim neobhájil, si ani nepřipouští.

„Velmi pravděpodobné budu kandidovat. Spojení dvou funkcí je pro kraj přínosné, vidím problémy z více stran a můžu působit na více stran. Nepřemýšlel jsem o tom, že bych svoji roli měnil,“ přiblížil Čunek, který je od podzimu 2016 i zlínským hejtmanem.

Do žádných voleb nejdu bez logického důvodu, říká Čunek. V krajských volbách získal nejvíce preferenčních hlasů z celého Česka, pravidelně dominuje i v komunálních volbách ve Vsetíně, kde žije. „Jsem přesvědčen, že mohu uspět. Určitě bych nešel do žádných voleb, pokud by to nemělo logický důvod,“ nastínil Čunek.

Jako příklad uvedl, jak loni na sjezdu KDU-ČSL kandidoval na post jejího předsedy, přičemž mu ale prý tehdy nešlo o to, aby zvítězil. Chtěl podle svých slov jen využít delšího času na projev, který jako adept na šéfa strany měl. „Chtěl jsem jim v tom čase sdělit, co mají dělat. Jinak bych mohl mluvit tři minuty, takto jsem mohl mluvit 20 minut,“ vysvětlil Čunek.

Pokud se do úterý mezi lidovci nenajde někdo, kdo by chtěl Čunkovi konkurovat, nebudou ani vnitrostranické primárky. „Vyzyvatelem asi nikdo nebude. Neumím si představit, že by pan Čunek neobhájil,“ podotkla krajská šéfka KDU-ČSL a senátorka Šárka Jelínková. Ostatní strany zvažují, jestli má vůbec smysl někoho nasazovat proti bývalému starostovi Vsetína, který si získal popularitu mimo jiné tím, že nepřizpůsobivé obyvatele přestěhoval z centra města na periferii.

„Hledáme kvalitního kandidáta, máme vytipované dvě tři osobnosti. Když ho nenajdeme, tak nebudeme vyhazovat peníze za kampaň,“ naznačil krajský předseda ANO Pavel Pustějovský. Podle něho je kvalitní kandidát ten, kdo by mohl postoupit do druhého kola voleb a dokázal by Čunkovi cestu k obhajobě znepříjemnit.

„Ať nasadíte proti panu Čunkovi kohokoliv, tak prohraje. Raději bych tam proto nikoho nenasazoval. Náš předseda ale říká, tam někoho dát musíme, i když prohrajeme,“ reagoval i zlínský poslanec Jaroslav Holík z SPD Tomia Okamury. „Pokud bychom za kampaň neutratili moc peněz a náš kandidát by měl odvahu do voleb jít, tak bychom se toho nebáli, i když výsledek je předem jasný,“ vidí situaci podobně krajský místopředseda Pirátů Marek Houser.

Strany a hnutí chtějí mít o svých kandidátech jasno většinou do jara, což platí i pro senátní volby, které jsou letos na podzim v jižní části Zlínska a na Uherskobrodsku. Tam bude chtít opět uspět stávající senátor a starosta Uherského Brodu Patrik Kunčar z KDU-ČSL. „Jsem připravený obhajovat,“ potvrdil. „Mám v Senátu spoustu věcí rozpracovaných, propojení funkcí starosty a senátora je pro město i region velmi užitečné,“ míní Kunčar. Zatím ale neví, jestli bude mít uvnitř strany nějakého protikandidáta, nemluvě o případných soupeřích odjinud.

„Kandidáty do senátních voleb jsme ještě neřešili,“ řekl krajský šéf ČSSD a starosta Zubří Lubomír Vaculín. STAN zatím netuší, jestli nasadí v senátních volbách v regionu své lidi. Podle jeho předsedy a poslance Petra Gazdíka může hnutí někde podpoři spřízněné kandidáty z jiných stran, což může být právě případ Čunka. Podle Gazdíka, který s ním sedí v krajské radě, je Čunek dobrým senátorem.

STÁT CHCE ZDRAŽIT VODU PRO SNEŽNÁ DÉLA

Začátek lyžařské sezony závisí na tom, kdy se spustí sněžná děla. Čekat na přírodní sníh znamená prodělat. Vlekaři investují do technologií, které vyrobí umělého sněhu ještě víc. Vodu odebírají z potoků a řek, zatím zadarmo. Ministerstvo zemědělství však připravuje novelu vodního zákona, která by je donutila za vodu zaplatit. „Návrh řeší zejména problematiku sucha, jedním z podnětů budou zřejmě i platby za odběry povrchové vody pro umělé zasněžování,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Václav Tampír.

Vlekaři se nechali slyšet, že v takovém případě zdraží skipasy. „Pokud by se odběr zpoplatnil, zcela jistě by se zvýšení nákladů projevilo v ceně skipasů,“ reagoval na záměr ministerstva Vojen Smíšek ze skiareálu Lipno.

I ředitel Asociace horských středisek Libor Knot je přesvědčen, že zdražení výroby technického sněhu by zaplatili lyžaři. „Věříme, že ke změnám v legislativě nedojde,“ říká Knot a dodává: „Zpoplatnění by nepřineslo nic pozitivního ani z pohledu ekologického, ani z hlediska přínosu pro státní pokladnu. Odebrané objemy vod jsou zanedbatelné.“

Ekologové s tím nesouhlasí. Kromě jiného si stěžují, že vlekaři často čerpají vody víc, než mají dovoleno. V potoce musí být podle zákona zachován takový průtok, aby v něm nebyl ohrožen život. Kontrola České inspekce životního prostředí konstatovala, že zákon loni porušila třetina z padesáti kontrolovaných areálů. Vlekaře to na pokutách stálo celkem 325 tisíc korun.

Spor je i o to, do jaké míry zasněžování snižuje v horských oblastech hladinu podzemních vod. „Technický sníh je v podstatě led, odtává shora a stéká po starších vrstvách do údolí. Voda ze sněhu tak prakticky nezasakuje do pozemní vody,“ upozorňuje Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze.

Prvním krokem před zpoplatněním vody bude podle ministerstva zemědělství zjistit, kolik vody během zimy z potoků kvůli zasněžování ubude. Zatím jsou k dispozici pouze odhady a ty se značně liší. Šéf Asociace horských středisek Libor Knot tvrdí, že všechny skiareály u nás spotřebují za sezonu 1,5 milionu kubíků vody. Přírodovědec Jiří Flousek z Krkonošského národního parku to však odhaduje na 42 milionů kubíků.

Jasno bude do tří let. Od 1. ledna totiž běží v Krkonoších projekt, který na 14 místech měří, kolik se skutečně odebralo vody. „Pokoušíme se monitoring horských oblastí rozšířit i do jiných částí republiky, například do Jeseníků, Beskyd, na Šumavu nebo do Nového Města na Moravě,“ říká vedoucí oddělení hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského Adam Vizina.

Nejde jen o průtoky v potocích a řekách v zimním období, kdy se na sjezdovkách zasněžuje, ale i o zásoby podzemní vody. Technický sníh se totiž chová jinak než přírodní. Krystalky přírodního a technického sněhu se liší už svou strukturou. „Přírodní sníh vzniká kondenzací vodních par v atmosféře při teplotě kolem minus 12 stupňů a promrzá zevnitř, krystalky technického sněhu promrzají zvnějšku dovnitř a mají na to mnohem méně času,“ vysvětluje Vizina. Technický sníh proto obsahuje mnohem více vody a má třikrát až pětkrát větší hustotu. Díky svým vlastnostem déle vydrží, což svědčí lyžařům, nikoli ale přírodě.

Na otázku, kolik vody z technického sněhu se ve srovnání se sněhem přírodním vsákne do podzemních vod, zatím odborníci hledají jasnou odpověď, ale nepochybují o tom, že mechanismus je jiný. „Měření z Alp a Atlasu ukázala, že téměř třetina vody přeměněné na technický sníh se z území vytrácí.

Sublimací ve vyšších polohách, odpařováním vody z nádrží určených pro zasněžování nebo odvátím krystalků,“ shrnuje přírodovědec Ladislav Flousek z Krkonošského národního parku poznatky o vlivu zasněžování na přírodní prostředí. Otázka je, kolik technického sněhu ve srovnání s přírodním se při odtávání vsákne do podzemí. U­ přírodního to Vizina odhaduje na 30 procent, u technického se to neví, uvádí idnes.cz