iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babišova vláda podpořila zdanění církevních restitucí

Zákon o církevních restitucích schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013.

Menšinová vláda ještě před hlasování o důvěře podpořila návrh KSČM na zdanění finančních náhrad církvím za majetek, který jim stát nevydal v restitucích. Tento bod byl jednou z podmínek komunistů pro to, aby zvažovali případnou podporu či toleranci Babišovy vlády. Už v úterý ovšem předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že budou hlasovat proti. Podle premiéra je totiž u církevních restitucí třeba korekce. Podle něj šlo o nejdiskutovanější bod dnešního jednání vlády.

"My samozřejmě souhlasíme, že je třeba napravovat křivdy, ale ten způsob byl velice podivný, proto jsme návrh podpořili. Je třeba dělat korekce, náhrady byly prodražené a schválené ve Sněmovně za podivných okolností," uvedl na tiskové konferenci. Zdanění peněžitých náhrad byla jednou z podmínek komunistické strany pro případnou podporu, nebo toleranci Babišova kabinetu. Výkonný výbor KSČM ale v úterý doporučil stranickým poslancům, aby při schůzi Sněmovny hlasovali proti vyslovení důvěry menšinové vládě.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek považuje zdanění finančních náhrad za popření principu právního státu. Opatření podle něj nejvíc dopadne na Federaci židovských obcí. "Tento nápad zavání antisemitismem," napsal dnes Bělobrádek na twitteru. Zdanění náhrad v rámci tzv. "církevních restitucí" nejvíce dopadne na Federaci židovských obcí. Tento nápad zavání antisemitismem

"Vláda si je vědoma rizika, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, že jim bude stanovená finanční náhrada vyplacena, aniž by tento příjem byl dodatečně snížen o daňovou povinnost, nicméně vzhledem k pochybnostem o použitém způsobu výpočtu a výši finančních náhrad považuje návrh zákona za věcně správný," napsali vládní legislativci v pokladu pro ministry.

K předloze se v připomínkovém řízení vyjádřila ministerstva kultury a financí. Zatímco ministerstvo kultury doporučilo kabinetu přijmout nesouhlasný postoj, ministerstvo financí souhlasný. "Přijetí návrhu by znamenalo porušení smluv o vypořádání uzavřených s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým je poskytována finanční náhrada," uvedlo ministerstvo kultury. Ministerstvo spravedlnosti, ač bylo osloveno, se k návrhu ve lhůtě nevyjádřilo.

Komunisté v důvodové zprávě uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo asi o 11 miliard korun, píšou. Zdanění pokládají předkladatelé za jediný možný krok k tomu, aby byla finanční náhrada přiměřená.

BABIŠ O DŮVĚŘE VLÁDĚ

Premiér Andrej Babiš (ANO) těsně před jednáním Sněmovny o důvěře v jeho menšinový kabinet uvedl, že v dolní komoře se politikaří, zatímco jeho kabinet by chtěl "dělat pro lidi". Zopakoval, že plánuje dopravu po železnici zdarma pro studenty do 26 let a seniory nad 65 let a zvýšit důchody. Na konci případného čtyřletého období vlády, by podle něj měl průměrný důchod v Česku dosahovat 15 tisíc korun, tedy o zhruba 2500 korun víc než nyní, k čemuž bude třeba v případě jednorázového navýšení 94 miliard korun.

"Chceme se bavit o programu, hlavně důchodech," uvedl Babiš na dotaz, jak bude vést jednání potom, co jeho vláda dnes zřejmě ve Sněmovně s žádostí o důvěru neuspěje. Prezident Miloš Zeman už dříve uvedl, že Babiš může počítat i s druhým pokusem o sestavení vlády. Babiš nyní bude čekat, zda ostatní strany nezmění na spolupráci s ním názor. Dnes v souvislosti s možností koaliční vlády jmenoval kongres ODS, který se odehraje už tento víkend v Ostravě, a únorový sjezd ČSSD.

Reformu důchodů považuje Babiš za prioritu pro svou vládu, uvedl, že sestaví tým, který by se změnou měl zabývat. Stejně jako v minulých dnech Babiš odmítl souvislost hlasování o důvěře vládě s žádostí o své vydání k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. "Pokud to naše kolegy baví, ať o tom diskutují. My chceme diskutovat o programu, o tom, co chceme udělat pro lidi," uvedl k jednání Sněmovny, kde už některé strany avizovaly, že budou navrhovat přerušení schůze. Chtějí, aby bylo dřív známo doporučení mandátového a imunitního výboru, zda by sněmovní plénum mělo Babiše a šéfa sněmovní frakce ANO Jaroslava Faltýnka k stíhání vydat, nebo ne.

V úterý výbor o doporučení nerozhodl, protože nemohl politiky vyslechnout, omluvili se, že se nejprve chtějí seznámit se zprávou Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k Čapímu hnízdu. Znovu budou mít možnost na výboru vystoupit.

OMEZENÍ IMUNITY ÚSTAVNÍCH SOUDCŮ

Ústavní soudci by měli po vzoru zákonodárců přijít o úplnou přestupkovou imunitu. Senátní návrh na svém dnešním ranním zasedání podpořil kabinet Andreje Babiše (ANO), informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Stanovisko vlády je doporučením pro Sněmovnu.

Novelu připravila senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za Zelené). Cílem novely je podle senátorky to, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Zároveň jim má ale umožnit, aby ústavní soudce obdobně jako poslanec nebo senátor mohl požádat o projednání přestupku v kárném řízení, pokud by měl za to, že mu hrozí nepřiměřený zásah ze strany výkonné moci.

"I v takovém případě mu ale kárný senát Ústavního soudu bude moci uložit správní tresty předvídané příslušným přestupkovým zákonem," uvedla Wagnerová. Senátorka připomněla, že zrušení přestupkové imunity ústavních soudců loni navrhl Ústavnímu soudu jeho kárný senát. Plénum Ústavního soudu se tím ale odmítlo zabývat, podle Wagnerové kvůli tomu, aby v zákoně zůstal zachován nějaký způsob projednávání přestupků.

Dosavadní úprava v kárném řízení neumožňuje ústavnímu soudci uložit za přestupek jinou sankci než výtku. Od roku 2002 přitom poslancům a senátorům lze i v disciplinárním řízení uložit sankci podle přestupkového zákona. "Toto řešení lze po 14 letech fungování považovat za osvědčené," dodala Wagnerová.

Kárné řízení by podle ní měl nově zahájit předseda Ústavního soudu, v případě jeho přestupku pak plénum na společný návrh nejméně tří soudců. Úplnou přestupkovou imunitu zákonodárců zrušil Parlament přijetím senátní novely zákona o přestupcích. Poslanci a senátoři si tak mohou od dubna 2002 zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory. Podle Wagnerové se na ústavní soudce při projednávání této úpravy zapomnělo. /r/