iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Rozzuřený a naštvaný Topolánek štve proti Zemanovi

Topolánek se v úterý večer nezúčastnil Arény Jaromíra Soukupa v televizi Barrandov, kde Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček přirovnal největšího soupeře Drahoše k fíkusu, který také do studia přinesl. Do debaty šel jen Michal Horáček, zatímco Drahoš debaty se Zemanovým mluvčím odmítl. Expremiér míní, že Zeman by se konečně měl jako chlap postavit proti ostatním kandidátům a obhájit své vize a představy.

„Nepovažuji za možné, aby se jakýkoli demokratický kandidát na prezidenta, tedy i Miloš Zeman, zbaběle vyhýbal televizním debatám a posílal místo sebe Nývlta,“ uvedl Topolánek na Facebooku s narážkou na jméno jedné z postav filmu Jára Cimrman ležící, spící, která představovala dvojníka arcivévody Ferdinanda.

Jako budoucí prezident, který se pokusí sjednotit společnost rozdělenou na dva nesmiřitelné tábory, se ve středu prezentoval expremiér Mirek Topolánek. „Česká republika potřebuje někoho, kdo začne společnost integrovat,“ řekl. Současný prezident Miloš Zeman toho podle Topolánka schopen není.

„Miloš Zeman je nemocný člověk. Je možné, že bude zvolen, ale nebude schopen vykonávat pětiletý mandát,“ řekl Topolánek „Možná, že hlavní důvod, proč za ním lidé podle průzkumů stojí, je, že se s ním nepotkali,“ komentoval Topolánek vtípkem to, že si Zeman stále udržuje vysokou podporu veřejnosti a náskok před kandidáty.

„Česká republika potřebuje silného prezidenta, který bude mít dost zkušeností a energie, který nebude lidi rozdělovat a štvát proti sobě. V těžké době potřebujeme prezidenta, který nebude ani vítač, ani kývač, prezidenta, který se nebude schovávat, a chtít se promlčet do druhého kola voleb,“ uvedl v narážce na to, že Zeman ignoruje debaty se soupeři.

Variantou ale podle Topolánka není ani prezident z protizemanovského tábora. „Chci být prezident, který bude hájit lidi proti tlaku Bruselu i proti silnému premiérovi. Ani Zeman, ani Antizeman, kdo nerozděluje, ale spojuje. Zeman a Antizeman žádnou alternativou nejsou. Nechci, aby společnost byla rozdělená na xenofoby a sluníčkáře,“ prohlásil v narážce na spory o přijímání migrantů.

Bývalý premiér jako svou přednost představil, že je schopen vést akademickou debatu i rozhovor s havíři. Topolánka ve středu osobně podpořili senátorka Daniela Filipiová či bývalá poslankyně za ODS Lenka Kohoutová, lékař a někdejší ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz i ekonom Jiří Schwarz.

Ač se představil Topolánek jako někdo, kdo chce společnost integrovat, v závěru své kampaně se také na sociálních sítích ostře vymezil proti Miloši Zemanovi a Jiřímu Drahošovi, kteří mají podle průzkumů největší šanci postoupit do druhého kola prezidentské volby. Na serveru YouTube zveřejnil expremiér video, v němž říká, kdo by podle něj zemi neměl vést.

„Naše země je rozdělena na nesmiřitelné tábory. Lidé mají obavy ze známých i nových hrozeb. To nepochybně vyžaduje změnu. To vyžaduje sílu pro tu změnu. A odvahu tu změnu realizovat. Provést ji může jen člověk, který nepatří ani do jednoho z obou táborů, ani vítač, ani kývač.

Ani ten kdo politicky žije ze strachu před nebezpečím, ani králík z klobouku, jehož názory nikdo nezná,“ říká Topolánek ve svém poselství voličům. Ač to není přímo vyřčeno, tím, kdo žije ze strachu před nebezpečím, je evidentně myšlen Miloš Zeman, a „králíkem z klobouku“ bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš, hlavní soupeř v boji o „nezemanovské“ hlasy.

EUROPOSLANEC ZDECHOVSKÝ CHCE ZÁVĚRY OLAF

Europoslanec Tomáš Zdechovský zažádal o závěry Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v případu farmy Čapí hnízdo. Věří, že mu úřad vyhoví. Výsledky šetření chce také zařadit na program jednání Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu.

„Zažádali jsme o závěry vyšetřování tak, abychom dodrželi požadavek státního zastupitelství,“ sdělil iDNES.cz Zdechovský (KDU-ČSL). Právě Městské státní zastupitelství v Praze v úterý odmítlo zprávu OLAF zveřejnit s vysvětlením, aby nedošlo k maření trestního řízení. Veřejnost se o jejím obsahu zatím nedozvěděla ani od jiných úřadů. Ministerstvo financí, které vede Babišova ministryně Alena Schillerová, váhá, zda a jak o výsledcích šetření informovat.

Je však možné, že důležitý verdikt, jak to bylo s Čapím hnízdem, se nakonec ven dostane například od zákonodárců. Zdechovský sice tvrdí, že bude postupovat podle práva, bude konzultovat s Nejvyšším státním zastupitelstvím, Evropskou komisí i OLAFem, ale dodává, že v obecné rovině jsou vždy závěry OLAF zveřejněny.

Poslanec českého parlamentu Miroslav Kalousek (TOP 09) už v úterý na svůj Twitter napsal, že zprávu četl a že „jasně formuluje fakt, že byl spáchán kriminální čin a úřad doporučuje Evropské komisi 100% korekce.“ Naopak premiér Andrej Babiš (ANO), jehož se vyšetřování přímo týká, řekl, že se s ní neseznámil a ani to nehodlá udělat. Agrofert, který je nyní zaparkovaný v Babišově svěřenském fondu, oznámil, že loni si na postup OLAFu stěžoval a podal i žalobu.

Závěry úřadu se budou možná z iniciativy Zdechovského zabývat europoslanci Výboru pro rozpočtovou kontrolu. „Aby přestaly kolem zprávy vznikat mýty a nesmysly, které se v Česku šíří. Postup EU byl ve všech podobných případech transparentní a demokratický. Proto věříme, že tak bude postupovat i v případě kauzy Čapího hnízda,“ dodal europoslanec.

Dotací pro Čapí hnízdo řeší i česká policie. V případu byl obviněn premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a první místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek. Poté, co v říjnových volbách oba politici znovu získali poslaneckou imunitu, však policie jejich stíhání přerušila. Obvinění stále čelí dalších devět lidí, včetně manželky premiéra Moniky Babišové. Policie znovu o Babišovo a Faltýnkovo vydání požádala koncem listopadu. Žádostí se nyní zabývá sněmovní mandátový a imunitní výbor.

PIRÁTI: ČEZ MUSÍ ZVEŘEJŇOVAT SMLOUVY

Donutit elektrárenskou společnost ČEZ, aby musela zveřejňovat smlouvy, chtějí Piráti. Skupina jejich poslanců v čele s šéfem strany Ivanem Bartošem chce zrušit výjimku pro ČEZ a další společnosti patřící státu, které by musely zveřejňovat smlouvy stejně jako všechny ostatní organizace se státní účastí.

Piráti s žádostí o podporu osloví i ostatní poslanecké kluby. „Vzhledem k faktu, že se návrh na zprůhlednění ČEZ objevil i v nedávno představeném programovém prohlášení Babišovy vlády, předpokládám, že novela projde legislativou hladce,” uvedl šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek.

„Politici v minulém funkčním období pod tlakem veřejnosti sice schválili zákon o zveřejňování smluv. Vzápětí jej však okleštili mnoha výjimkami. Výjimky se týkaly právě organizací, kde korupce hrozí nejvíce, a které jsou notoricky známé napojením byznysu na politiku. To je případ třeba ČEZ,” řekl Michálek.

Podle Pirátů je změna nezbytná, aby měla veřejnost měla účinný přístup k informacím o smlouvách státních a polostátních subjektů v řádu nejméně miliard korun ročně. Současná podoba zákona totiž umožňuje zcela skrýt informace o případných nevýhodných smlouvách.

„Argumenty o ohrožení konkurenceschopnosti daných podniků jsou liché. Politici si je v minulosti vymysleli jako jednoduché alibi, aby před veřejností obhájili výjimky, které pod tlakem lobbistů schvalovali. Obchodní tajemství se pochopitelně zveřejňovat nemusí ani po této novele,” uvedl Michálek. Jestliže je některá část know-how obchodním tajemstvím, pak uveřejnění v registru smluv nepodléhá.

„Daňový poplatník by měl mít právo vědět, jak se hospodaří s jeho majetkem. Zároveň, a to by si měli lidé uvědomit, energetická lobby plánuje další zdražování s odůvodněním růstu nákladů. Peníze nově vybrané od občanů se tedy budou muset někde utratit. ČEZ v registru smluv tedy může zabránit nejen tomuto zdražení, ale i již nyní problematickému vyvádění peněz firmám, které jsou různými subdodavateli služeb energetického giganta,” uvedl předseda strany Ivan Bartoš.

STÁVKA DOPRAVÁKŮ V PRAZE? VEDENÍ ODMÍTÁ ZVÝŠIT PLATY

Odbory pražského dopravního podniku požadují jednání o kolektivní smlouvě, v níž navrhují i zvýšení mezd. Současné znění smlouvy ale platí do roku 2020 a vedení podniku o jejím otevření jednat nechce. Odbory proto navrhují hledat zprostředkovatele, které by obě strany ke stolu přivedl.

Odboráři předali návrh na otevření kolektivní smlouvy už loni na podzim, vedení jej odmítlo. „Podali jsme proto návrh na ustavení zprostředkovatele. Na to zatím vedení nezareagovalo, zatím ale běží zákonná lhůta, takže uvidíme, jak vedení zareaguje,“ řekl předseda odborů dopravního podniku (DPP) Luboš Olejár.

Lhůta pro odpověď na návrh zřízení zprostředkovatele skončí 15. ledna. Teprve poté se prý odbory rozhodnou, jak postupovat dál. Podle Olejára nebudou využívat takzvaného sick-day (den na zdravotní zotavení se bez neschopenky), jehož hromadným výběrem by bylo ohroženo běžné denní fungování DPP. „Jak znám kolegy, tak si nemyslím, že se to stane. Postupujeme podle zákona,“ řekl Olejár. Předseda odborářů Vratislav Feigel dodává, že je jejich prioritou dohodnout se s dopravním podnikem, ale případnou stávku nevylučuje.

NEDOSTATEK ŘIDIČŮ

Vedení DPP odmítá o zvýšení mzdových nákladů jednat kvůli tomu, že by pro podnik znamenalo neúnosné zvýšení nákladů o více než miliardu. „DPP v souladu se zákonem o kolektivním vyjednávání v zákonné lhůtě odpověděl a tento návrh odmítl s tím, že ekonomická situace DPP navýšení neumožňuje. DPP splnil všechny požadavky, které zákon o kolektivním vyjednávání požaduje,“ uvedla mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková.

Generální ředitel DPP Martin Gillar deníku E15 řekl, že pro letošek i rok 2019 smlouva stanoví nárůst mezd o procento plus inflaci. Průměrná mzda v DPP byla v prosinci 34 500 korun. Podnik se potýká v posledních měsících zejména s nedostatkem řidičů, kterých chybí do ideálního stavu zhruba osm procent. V současné době jich zaměstnává 4230.

DPP proto navýšil například počet kurzů a rovněž nabízí benefity, které mají zájemce přilákat. MHD pak bude do 12. ledna jezdit podle prázdninových jízdních řádů. Dopravní podnik je největší městskou společností a jejím vlastníkem je hlavní město. Na chod podniku dává peníze Praha. V rozpočtu města byla pro letošní rok schválena takzvaná kompenzace pro podnik zhruba 13,7 miliardy korun.

NS OTEVŘEL PŘÍPAD EXPRIMÁTORA BUDĚJOVIC

Nejvyšší soud zrušil zprošťující verdikt v kauze bývalého primátora Českých Budějovic Juraje Thomy a smlouvy na IT zakázky. Případem se musí znovu zabývat Vrchní soud v Praze. Média zrušení verdiktu zjistila z justiční databáze a ověřila u mluvčí Krajského soudu v Českých Budějovicích Ivany Vobejdové. Odůvodnění zatím Nejvyšší soud nezveřejnil.

„Nejvyšší soud přikázal vrchnímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl,“ uvedla Vobejdová. Krajský soud původně poslal Thomu na pět let do vězení. Vrchní soud verdikt změnil a zprostil jej obžaloby, na což státní zastupitelství reagovalo dovoláním. Vrchnímu soudu vytknulo libovůli. Zcela prý přehodnotil závěry krajského soudu, aniž významně doplnil dokazování.

Osmačtyřicetiletý Thoma vinu dlouhodobě popírá. Řekl, že nemůže věc komentovat, protože nezná důvody rozhodnutí Nejvyššího soudu. „Můžu zopakovat, že od roku 2011, odkdy se ta kauza vleče, opakovaně a soustavně tvrdím, že jsem postupoval naprosto a zcela v souladu s vnitřními předpisy města České Budějovice pro zadávání veřejných zakázek a pro podpis smluv, že jsem postupoval na základě odborného písemného vyjádření příslušných vedoucích pracovníků a svůj podpis k takzvanému dodatku číslo dvě jsem připojil až na základě kladných stanovisek dvou právníků, kteří neshledali na zvoleném postupu nic závadného. Táhne se to hrozně dlouho. Jasně a důrazně odmítám, že bych spáchal jakýkoli trestný čin,“ řekl Thoma.

Obžaloba mu vytýkala podpis dodatku ke smlouvě s počítačovou firmou bez schválení v radě. Vrchní soud uvedl, že skutek se sice stal, ale vzhledem k absenci úmyslu není trestným činem. „Takový závěr je však nesprávný a neodpovídá skutkovým zjištěním,“ stálo v dovolání podepsaném nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Thoma podle něj musel vědět, že svým jednáním může porušit zájem chráněný trestním zákonem. Podle dovolání šlo přinejmenším o zavinění ve formě eventuálního úmyslu.

- Primátor Thoma byl v září 2012 obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby a z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Toho se podle policie dopustil v červnu 2010, když podepsal se společností BitServis dodatek ke smlouvě o dodávce počítačového zařízení a vybavení, aniž ho schválila městská rada. V prosinci 2012 bylo Thomovo stíhání zastaveno. Policie se však k vyšetřování vrátila a v březnu 2014 podal státní zástupce na Thomu obžalobu.

- V lednu 2016 soud Thomu poslal na pět let do vězení a navíc mu ukládal pětiletý zákaz činnosti ve výkonných orgánech obcí i povinnost uhradit městu škodu 12,5 milionu korun. Thoma se odvolal.- Pražský vrchní soud v prosinci 2016 trest vězení pro Thomu pravomocně zrušil, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale loni v únoru podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud zprošťující verdikt zrušil a případem se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze.

Zeman zároveň varoval před nebezpečným precendentem. U majetkových trestných činů by se obžalovaní, třeba členové různých statutárních orgánů, mohli hájit tvrzením, že si nezjišťovali všechny související okolnosti a normy a „pouze“ podepsali určité smlouvy. Případně by mohli tvrdit, že nejsou právně vzdělaní, a tak nebyli schopni dostatečně posoudit zákonnost smluv a správnost zvoleného postupu.

Thoma je členem hnutí Občané pro Budějovice. Jeho předseda Ivo Moravec věří tomu, že Thoma se ničeho špatného v této věci nedopustil ani nikdy nic nezpronevěřil.

„Mě tehdy, bude to brzo rok, překvapilo dovolání Pavla Zemana, moc jsem tomu nerozuměl. Teď zřejmě začne celé to martyrium znovu. Překvapuje mě to, protože kdyby za tu dobu, kterou prošetřovali všechno možné nejen kolem Juraje Thomy, ale i kolem hnutí Občané pro Budějovice, přišli na nějaký náznak toho, že někdo žádal o úplatek nebo se někdo obohatil, že jsme jako hnutí získali peníze, které nedokážeme vysvětlit, že by se Juraj Thoma scházel s někým na benzinové pumpě, že na stole nějaké firmy našli nějakou šesti- případně sedmicifernou sumu, že je pro nejvyššího, tak bych se ani nedivil. Ale v tomhle případě se opravdu divím a nevím, co to má znamenat,“ řekl Moravec.

Thoma byl primátorem v letech 2006 až 2014. Podle obžaloby v červnu 2010 uzavřel se společností BitServis nevýhodný dodatek ke kontraktu o dodávce počítačového zařízení a vybavení. Musel si při tom být podle žalobců vědom toho, že dodatek představuje novou smlouvu, kterou neprojednala rada města. Thoma kauzu od začátku označuje za vykonstruovanou. Dodatek považoval jen za formální úpravu dalšího postupu. V tom, že podepsání dokumentu je v pořádku, ho prý utvrdili pracovníci odboru informačních technologií i právníci. /r/