iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezident Zeman i politici žádají zveřejnit zprávu OLAF

Státní zástupce, který dohlíží na vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, ministerstvu financí nedoporučil zveřejnění zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že Agrofert podal na OLAF stížnost. Sám Babiš zprávu nečetl a ani ji číst nehodlá. Prezident Zeman v TV Barrandov oznámil, že by se měla zpráva zveřejnit. V úterý večer v TV Barrandov téhož názoru je i kandidát na prezidenta Horáček. Sám chce celou zprávu zveřejnit na internetu.

Ministerstvo financí zatím 48stránkový dokument v angličtině se zhruba tisícem stran příloh zatím nezveřejní. "Dokud nebudu mít zpracovanou analýzu od právníků, informace od OLAFu, případně se obrátím na dozorujícího státního zástupce, tak ministerstvo financí zprávu zveřejnit nemůže," prohlásila dříve ministryně financí Alena Schillerová.

ČEHO SE BOJÍ ŽALOBCI A POLICISTÉ?

Proti zveřejnění je i Státní zástupce, který dohlíží na vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. "Zpráva nám dorazila. Státní zástupce si ji prostuduje a bude zařazena do vyšetřovacího spisu. My ji zveřejňovat nebudeme, aby nebyl zmařen účel trestního řízení," řekla mluvčí Štěpánka Zenklová pro server Aktuálně.cz. Ministerstvu ale její zveřejnění zakázat nemůže.

Kauza Čapí hnízdo: Zprávu OLAF si vyžádají i europoslanci Podle Oldřicha Kužílka z organizace Otevřená společnost ale ministerstvo financí nemá co tajit. "I když povinnost zveřejňovat neexistuje, na žádost by zveřejněna být měla.

Chápu první reakci ministerstva financí, že si to chce proanalyzovat. Jediný chráněný zájem je v tomto případě vyšetřování. Zpráva může obsahovat pasáž, která může být chráněna zákonem o ochraně informací. Mohlo by jít například o výpověď svědka, který má být chráněn nebo informaci získanou specifickou policejní metodou,“ vysvětluje Kužílek.

O zveřejnění zprávy OLAF dle svých slov požádal předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek již 22. prosince, o šest dní později podal ministerstvu žádost Dominik Feri z TOP 09. Její zveřejnění požadují i europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a místopředseda Strany zelených Petr Kutílek.

„Pokud obsahuje závěr, že došlo k podvodu a dotace 50 milionů má být vrácena, není pak důvod jej tajit,“ říká dále Kužílek. Ministerstvo financí má podle zákona o přístupu k informacím lhůtu 30 dnů na vyjádření k žádosti. „Pokud však chce nějakou její pasáž začernit, musí to do té doby odůvodnit,“ doplňuje. Do hlasování o důvěře vlády, které proběhne 10. ledna, ji tak pravděpodobně nezveřejní. Den předtím budou Babiš s Faltýnkem na žádost imunitního výboru Sněmovně vysvětlovat svůj pohled na kauzu Čapího hnízda. Ministerstvo financí přitom starší zprávy OLAF na svém webu pravidelně zveřejňovalo.

BABIŠ DEN PŘED VOLBOU PREZIDENTA SDĚLÍ, KOHO PODPOŘÍ

Den před volbou hlavy státu premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci oznámí, koho doporučuje lidem jako nového prezidenta. Babiš v úterý přijel se svou ženou Monikou do Lán na tradiční novoroční oběd za prezidentem Milošem Zemanem. Zatímco v poslední době panuje mezi oběma politiky až na výjimky harmonie, nebylo tomu tak vždy.

Nyní se oba potřebují, Zeman obhajuje post prezidenta, Babiš shání podporu pro vládu. Premiér i jeho žena se zapsali do pamětní knihy v Lánech. Babiš řekl, že Zeman vtipkoval, že až přijde příští týden do Sněmovny, poslance požádá, aby vyslovili vládě nedůvěru. Babiš uvedl, že až do hlasování o důvěře neplánuje jednání se zástupci ostatních stran. Jejich pozice je podle něj příliš kategorická, a nečeká proto žádnou změnu v jejich názoru. Přesvědčit se je bude snažit projevem v Poslanecké sněmovně. Komunisté Babišovi v úterý poslali programové připomínky, které se podle premiéra týkají zejména zahraniční politiky.

V úterý byl Babiš u prezidenta v Lánech. A jaké měli prezident a premiér obědové menu? Kachní paštiku ve slaninovém přebalu se žampiony dušenými v portském víně, hovězí vývar s játrovými knedlíčky a domácími nudlemi, svíčkovou na smetaně s houskovým a karlovarským knedlíkem a zmrzlinový pohár s čerstvě krájeným ovocem, prozradil na Twitteru Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

DENNÍK N O ROZPADU ČSFR

Po rozpadu federace spadli Češi do kategorie malého státu, pro nedostatek sebereflexe si však úbytek geopolitického významu neuvědomili, píše slovenský Denník N. Podle nich udržoval nejprve iluzi Čechů o vlastním postavení také věhlas prezidenta Havla. Později se zaslepenost Čechů promítla do postojů k Evropské unii.

Rozdělením federace na konci roku 1992 Češi spadli do kategorie malého státu, aniž si to pořádně uvědomili, napsal slovenský list Denník N. Podle listu Pravda byl zánik Československa z geopolitického hlediska pro Čechy výhodný. „V devadesátých letech živil jejich (českou) iluzi o přetrvávajícím významu středně velkého státu mimoděk Václav Havel díky své mezinárodní autoritě. Po jeho odchodu se naplno projevila malost České republiky, zdá se ovšem, že tento fakt vidí všichni kromě samotných Čechů,“ uvedl Denník N.

Podle listu zaslepenost Čechů se projevuje postojem vůči EU, když čeští politici se chovají tak, jako by měla Evropa usilovat o pozornost české strany a nikoliv naopak. „Tuto zvláštní křeč nelze vysvětlit jinak, než neschopností pohlížet na Česko jako na malý stát přiměřeně malého významu, kterým se stal poté, co přišel o slovenskou část,“ dodal deník.

Naopak Slováci si podle listu museli rychle osvojit strategii malého státu, tedy vstřícnosti vůči velkým demokratickým spojencům, a měli výhodu, že iluzi o své velikosti nemohli nikdy podlehnout. Deník napsal, že rozdělení Československa se zpětně jeví jako správný krok a nikdy se Češi a Slováci neměli tak dobře a rovněž se neměli tak rádi jako v současnosti.

„Zánik ČSFR byl z geopolitického pohledu výhodný pro Čechy. Zeměpisně se vzdálili od zbytku rozpadlého, nevyzpytatelného sovětského impéria. Zároveň se zbavili části země, která má hranici s Maďarskem, což bylo důležité, protože nikdo v té době netušil, kam mohou dospět tehdejší snahy o autonomii na slovenském jihu,“ napsal list Pravda.

Podle listu samostatnosti obou nových států nepředcházela jednoznačná touha Slováků a Čechů po zániku federace, ale odvíjela se od neschopnosti či neochoty politických lídrů v Bratislavě a Praze dohodnout se na férovém fungování společného státu. /r/